Archiv rubriky: JAZYKOVÝ KOUTEK

Povídání o češtině a dalších slovanských (i neslovanských) jazycích.

JAZYKOVÝ KOUTEK

Není tchyně jako „tchýně“

S tchyni je potíž, avšak ne taková, jaká vám možná přišla na mysl.

S tchyní je potíž pravopisná, neboť ji jinak píšeme a jinak vyslovujeme. To by samo o sobě nebylo v češtině nic výjimečného, ostatně kupříkladu u předpon s- a z- tomu tak je v každém druhém případě, avšak málokdy se čtená a psaná podoba slova rozchází v délce samohlásek.

Tchyni vyslovujeme dlouze jako „tchýni“. Slovo tchán, ze kterého je slovo tchyně odvozeno, píšeme i čteme s dlouhým á, a to možná některé lidi mate podobně jako výslovnost slova tchyně sama o sobě. |…| Celý článek >>

 
Výjimka x Vyjímka
JAZYKOVÝ KOUTEK

Píšete správně slovo výjimka?

Výjimka.

Slovo, se kterým jsem i já měla dlouhá léta problémy, protože jsem si vsugerovala špatnou mimotechnickou pomůcku a pak jsem psala toto slovo zcela automaticky špatně.

Chybuje v něm hodně lidí, a to aniž by si uvědomovali, že vlastně chybují.

Je to jedna z chyb, která mě (asi i s ohledem na vlastní zkušenost) neirituje tak jako chyby jiné.

Žádná jímka, nýbrž výjimka
Význam tohoto slova asi nemusím dlouze rozebírat, ale pro úplnost: |…| Celý článek >>

 
zeshora-seshora
JAZYKOVÝ KOUTEK

Ze shora, zezhora nebo snad sezhora? A co zezdola?

K tomuto typu článků mě vlastně přivedla situace, kdy jsem se sama při psaní textu zarazila a říkala si „Jak se to sakra píše?“. To už jste určitě zažili někdy taky, i kdyby třeba hodně dávno :)

Všechno možné člověk napíše tak nějak automaticky (a většinou správně) a pak u nějakého slova z ničeho nic neví, přemýšlí, ani jedna z možností se mu nepozdává, nebo naopak sedí všechny.

Něco takového jsem právě nedávno zažila při slově seshora.
. |…| Celý článek >>

 
Píše se tip nebo typ?
JAZYKOVÝ KOUTEK

Píše se tip nebo typ?

Záměnu slov tip a typ vídám v různých diskuzích hodně často. Tuším, že ti, kteří to pořád pletou, si články v tomto duchu asi nepřečtou, ale opakování je matkou moudrosti a tady alespoň nebudou jen samé výlety :)

Píše se tip nebo typ?

Obojí je správně, ale každé z těch slov má jiný význam. Níže si to ukážeme na příkladech.

Tip znamená odhad, nápad či doporučení.
Se stejným kořenem existuje sloveso tipovat s významem odhadovat, hádat, předpovídat. |…| Celý článek >>

 
JAZYKOVÝ KOUTEK

Odolena Voda není odolená. Jak se skloňuje?

Znak obce Odolena VodaSetkali jste se někdy s názvem obce Odolena Voda? Pravděpodobně ano. Jedná se o středočeské město v okrese Praha-východ ležící při dálnici D8, ve kterém žije přes 5 tisíc obyvatel. Skloňování jména tohoto města činí problémy hodně lidem.

Najdou se tací, kteří bez okolků říkají: do Odolené Vody, v Odolené Vodě, okolo Odolené Vody, u Odolené Vody, Odolená Voda. To je samozřejmě špatně. Žádná Odolená Voda neexistuje, stejně jako neexistuje přídavné jméno odolený. |…| Celý článek >>

 
JAZYKOVÝ KOUTEK

Nejdelší slova evropských jazyků

SLOVANSKÉ JAZYKY

 

Čeština

Nejdelší česká slova známe asi všichni. Mnohá z nich jsou uměle vytvořená, pravděpodobně vč. toho nejznámějšího (i když použít by se v jistých případech snad i dalo). Uměle vytvořená slova:

nejnezdevětadevadesáteroznásobovávatelnějšími – 45 hlásek
nejnezdevětadevadesáteronásobitelnějšími . 40 hlásek
nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšími – 38 hlásek
nejnezpravděpodobňovávatelnějšími – 33 hlásek
nejnevykrystalizovávatelnějšími – 31 hlásek
nejneospravedlňovávatelnějšími – 30 hlásek
nejneobhospodařovávatelnějšími – 30 hlásek

Používaná slova (asi zřídka):

nerestrukturalizovatelnými – 26 hlásek

Slovenština

Bratři Slováci nás trumfli :)

sedemstodeväťdesiatsedemtisícsedemstodeväťdesiatsedemi – 55 hlásek

znajneprekryštalizovávateľnejšievajúcimi – 44 hlásek

znajnepreinternacionalizovateľnejšievať – 39 hlásek

najnerozkrasokorčuľovateľnejšieho – 33 hlásek

najneobhospodarovateľnejšiemu – 29 hlásek

Bulharština

непротивоконституционствувателствувайте – 39 hlásek

Polština

Dlouhá slova v polštině vznikají jednoduše z číslovek. Taková slova se však v běžném jazyce (celkem pochopitelně) nevyskytují, ačkoli jsou v souladu s gramatikou.

|…| Celý článek >>

 
JAZYKOVÝ KOUTEK

Sníh

zima Sníh je jedno z všeslovanských slov, které má původ pravděpodobně v indoevropském základu sneigwh- s předpokládaným významem „sněžit“. Význam mohl být širší, neboť v některých jazycích označuje i jevy podobné sněžení.

bělorusky, makedonsky, rusky, srbsky: снег
bosensky, chorvatsky: snijeg
bulharsky: сняг
česky: sníh
polsky: śnieg
slovensky: sneh
slovinsky: sneg
ukrajinština: сніг

litevsky: sniegas
lotyšsky: sniegs

anglicky: snow, dánsky: sno, gótsky: snaiws, holandsky: sneeuw, irsky: sneachta, islandsky: snjór, latinsky: nix, německy: Schnee, norsky: snø, staroprusky: snaygis, švédksy: snö

|…| Celý článek >>

 
JAZYKOVÝ KOUTEK

Slovanské názvy měsíců – listopad

Základ listopad

Listopad

Význam českého a stejného polského i slezského slova listopad snad není potřeba blíže popisovat. Původně se tak jmenoval i slovinský 11. měsíc. Stejný základ najdeme v kašubském lëstopadnik, ukrajinském a rusínském Листопад, běloruském Лістапад. Stará polština znala tvar listopadł. V některých jazycích se je to pojmenování pro říjen.

První kořen pochází z praslovanského listъ znamenajícího list. Možný původ má v indoevropském lei- znamenajícím klíčit. Jedná se o všeslovanské slovo:

bělorusky, bulharsky, makedonsky, rusky, srbsky, ukrajinsky – ліст
bosensky, chorvatsky, lužickosrbsky, slovensky, slovinsky – list
polsky – liść
kašubsky – lëst
staroslověnsky – listъ

Druhý kořen související se slovesem padati rovněž najdeme ve většině slovanských jazyků:

bělorusky – падаць
bulharsky – падат
chorvatsky, staroslověnsky – padati
polsky – spadać/opadać
rusky – падать
slovensky – padať
ukrajinsky – падати

Zajímavý je i název listopadu v litevštině – lapkritis, který je složen stejným způsobem (lapas = list, kristi = padat).

V ruských nářečích a staré slovinštině se můžeme setkat s výrazem листогной. Druhý kořen pochází zřejmě z praslovanského gnojь čili hnůj, souvisí se slovesem gniti čili hníti a opět jej najdeme v mnoha slovanských jazycích:

|…| Celý článek >>

 
JAZYKOVÝ KOUTEK, SVĚT OKOLO NÁS

Pernamentní flustrace

Už jsem se nad lidmi, kteří pořádně neovládají češtinu, rozčilovala a pohoršovala dost. Toto je jen další výčet nesmyslů, na které jsem v poslední době narazila (na internetu i osobně). Je to holt nesmrtelné téma :)

Datumy, albumy, cyklusy…

Stejně jako by téměř nikdo nepoužil spojení „do centrumu“, neměl by ani vyřknout/napsat „do albumu“. Realita je však někde jinde. Novotvary těchto slov mě vždy praští do očí, jakmile je někdo použije. To je takový problém napsat je správně?

to datum, to centrum, to album
do data, do centra, do alba

ta data, ta centra, ta alba
do dat, do center, do alb

Budiž vzaty na milost nespisovné tvary (ty data, ty centra, ty alba), jiné tvary však drásají oči i uši. Nicméně než jsem to viděla v diskuzích a článcích na některých stránkách, ani mě nenapadlo, že kromě množného čísla dělá lidem problém i to jednotné. Pár příkladů:

– Fotogalerie nefunkční otevírání albumu s diaktritikou (diskuze.jakpsatweb.cz)
– Návod – vložení fotky do Albumu (honda-club.cz/forum)
– Dětské ručně tvořené albumy (zareckyphotography.com)

Mnohdy by problémové datum v množném čísle bylo vhodné nahradit slovem termín. Hodně lidem by to usnadnilo život. Napsat „volné datumy a cena“ může jen dítě s nedostatečnou slovní zásobou. Nebylo by lepší místo toho napsat „volné termíny a cena“? :)

|…| Celý článek >>

 
JAZYKOVÝ KOUTEK

Slovanské názvy měsíců – leden

Český leden vychází z kořene led-, z praslovanského základu ledъ. S tímto kořenem se setkáme ve staré polštině – ledzień či ve slovinštině – lednik (zast.). S kořenem led- se setkáme mimo jiné i v litevštině (lẽdas – led) nebo lotyšštině (ledus – led).
Existuje rovněž staročeské slovo hruden (praslovanský kořen grud), které reflektovalo vznik (sněhových) hrud v tomto měsíci.

Polský styczeń (zast. tyczeń) pravděpodobně pochází ze slova tyki, styk, stykać się a označuje tak přelom roku (styk starého a nového). Se stejným kořenem se setkáváme i v kašubském stëcznik. Praslovanský základ tъknoti (tlouci, tlačit, strčit) můžeme potkat např. i v lotyštině (tūcīt – zapichovat)

Běloruský студзень vychází ze slova студзёны, což znamená chlad. I ruské nářečí zná [studen´]. Původ se nachází v praslovanském přídavném jménu studenъ souvisejícím se slovesem styděti (sę) (došlo zde k významovému posunu ze stydět se na stydnout).

Ve staré slovinštině, staré bulharštině, i staré a rovněž lidové ruštině a také v ukrajinských nářečích se prvnímu měsíci v roce nazývá/nazývalo prosinec. Slovinská nářečí znají mj. výraz prozimec, prezimec, prosenec, sredozimen + sredozimec (= měsíc uprostřed zimy) a zimec, ukrajinská pak [prozymec] i [prosynec]. Dolnolužicky se leden řekne wezymski, což prakticky znamená měsíc jdoucí v zimě. Významu slova zima se věnoval předchozí článek.
Jedna teorie o původu výše uvedených slov uvádí, že se jedná pouze o hláskové změny (m a n, e a i). Jiné pak tyto skupiny slov rozdělují a přikládají jim každé jiný původ. Jeden z výkladů slova prosinec uvádí přídavné jméno siný (praslovansky sinь – tmavošedý) či sivý (praslovansky sivъ – šedý, sivý). V obou případech by se mohlo jednat o popis oblohy málokdy ozářené slabým sluncem. Příbuzné těchto základů najdeme i v litevském šyvas (bělavý, plesnivý).
Dalším možností je sloveso prositi, známé i litevštině – prašyti (prosit) či lotyšštině – prasit (prosit). Původ je praslovanský – prositi (prosit) a slovo jako takové nalezneme snad ve všech slovanských jazycích.

|…| Celý článek >>

 
JAZYKOVÝ KOUTEK

Neznalost češtiny se nedá schovat pod její „vývoj“

Avatar | pravopis Článek na Lidovkách o příšerném slohovém projevu některých maturantů mě nepřekvapil. Spíše mě zarazilo, že se autoři těch perliček dokázali dostat až do 4. ročníku. Z článku a příkladů vyplývá, že dnešní středoškoláci mají problém se samotným myšlením v rodném jazyce.

Není to tak dlouho, co jsem se rozčilovala nad tím, jak se rozmáhají tendence zjednodušovat pravidla češtiny jen proto, že někdo není schopen je pochopit a použít v praxi (článek zde). Od té doby jsem podobných nesmyslných výkřiků zaznamenala víc, zejména v diskuzích na téma gramatika. Komentující se vyjadřovali v tom duchu, že v případě užívání gramaticky nesprávných tvarů většinou by se měla pravidla pravopisu prostě změnit. Některým by ani nevadilo, ba by to dokonce uvítali, kdybychom si mohli vybrat, které i/y kam napíšeme.

Čeština je složitý jazyk a o to větší mám radost z toho, že ji umím uspokojivě ovládat. Dnes se vedle znalosti pravidel pravopisu ztrácí i schopnost v češtině uvažovat. Problém se sepsáním delšího textu nemají jen žáci a studenti, kteří to při některých oborech později v zaměstnání nebudou ani potřebovat, ale i lidé, kteří se mluveným či psaným projevem živí – novináři, korektoři, publicisté, úředníci všeho druhu, hlasatelé, pracovníci reklamních agentur a další. Tolerance ke gramatickým a stylistickým chybám od doby, kdy nám opakovaně v 9. třídě vtloukali do hlavy všechny možné gramatické jevy, abychom nebyli na střední škole za negramotné tupce, vzrostla několikanásobně. Dnes jsou chyby přehlíženy, příp. si jich v tom horším případě ani mnoho lidí nevšimne.

K maturitě se dostanou i takoví, kteří jsou schopni na papír vypustit např. toto:

|…| Celý článek >>

 
JAZYKOVÝ KOUTEK

Jak nazýváme města našich sousedů?

Před časem jste měli možnost vyplnit dotazník na toto téma. Respondentů se nakonec sešlo 321 a je načase vypustit do světa výsledek.

Dotazník se zabýval těmito městy:
München
Regensburg
Nürnberg
Zwickau
Chemnitz
Leipzig
Dresden
Cottbus
Görlitz/Zgorzelec
Wrocław
Passau
Linz
Graz

Je třeba samozřejmě vzít v potaz možné vtipálky a recesisty, výsledky jsou však zajímavé i přesto. Každý z nás upřednostňuje jiný název a z dotazníku vyplývá, že všichni nepoužívají striktně jen ty české nebo německé/polské.

|…| Celý článek >>

 
JAZYKOVÝ KOUTEK

Žrec – bez žerce jako švec – bez ševce

Slovanské slovíčko žrec a jeho správné skloňování dělá neustále někomu potíže. Pominu-li zkomoleniny, které vznikají při jmenování české stejnojmenné kapely, málokde se výraz pro slovanského kněze používá ve správných tvarech. Dokonce v českém překladu Červenákova Černokněžníka je to špatně a bije to do očí pomalu na každé druhé stránce.   V množném čísle je použit kupříkladu patvar žrecové, přitom švecové není slovo, které by se běžné používalo (alespoň doufám!). Jinak se běžně nesprávně žrec skloňuje bez posunutého e např. žrece, žrecem, žreců, žrecích… Pokud bychom se tohoto pravidla drželi, museli bychom oslovovat žerce dalším patvarem – žreče.

|…| Celý článek >>

 
JAZYKOVÝ KOUTEK

Lidé neumí česky, tak tu češtinu prostě zjednodušíme

PravopisPo nedávném řešení, zda se do spisovné češtiny přidá výraz „abysme“ (psala jsem zde) a po vymýšlení genderově korektních patvarů (psala jsem tady), zde máme další návrh na úpravu pravidel českého pravopisu. Změny se mají týkat velkých písmen.

Ústav pro jazyk český vyzývá Čechy, aby se zapojili do dotazníku, kde mohou vybrat, jak by se jim psaní velkých písmen zamlouvalo. Dotazník najdete zde. Některé možnosti jsou téměř děsivé. To bychom také mohli jednou ta velká písmena psát jako v němčině u každého podstatného jména, a to prosím po vlastním uvážení, že je to dané slovo pro věcný význam důležité.

|…| Celý článek >>

 
JAZYKOVÝ KOUTEK

Ten nebo ta Olomouc, Třebíč, Florenc, sršeň … ?

PravopisV České republice existuje vícero míst a celkově v českém jazyce více slov, u kterých se spisovný rod liší od toho často používaného. Mezi nejfrekventovanější/nejspornější patří Aš, Olomouc, Třebíč, sršeň, Florenc, Kroměříž…

Ten Olomouc nebo ta Olomouc?

Pravidla českého pravopisu uznávají jen ženský rod – tedy ta Olomouc. Zatímco jedni používají striktně tento tvar, existuje řada odpůrců používajících mužský rod. Ten Olomouc se vyskytuje zejména v hovoré češtině a hlavně na Moravě. Nicméně i mezi Olomoučany a obyvateli Hané se najdou příznivci obou rodů.
Pro zajímavost dodám, že Olomouc se v nářečí nazývá též /ten/ Holomóc a nově se můžeme setkat i s výrazem /ten/ Olmík.

Ten Budapešť nebo ta Budapešť ?

Ačkoliv jsem si říkala, že že u Budapešti je ženský rod zřejmý, při spisování tohoto článku jsem narazila i na dotaz, zda je Budapešť ten či ta.

Budapešť je tedy skutečně ta. Logicky to můžeme odvodit od názvu města, který vznikl ze jmen sloučených obcí v jednu (ten Budín + ten Starý Budín + ta Pešť), nicméně někdo by jistě mohl namítat, že Pešť může být i ten :)

|…| Celý článek >>