Tipy na výlety a jiné zápisky

CESTOVÁNÍ

Kostomlaty (ne Sukoslav)

KostomlatyNašlapáno: 2 km
Stoupání: cca 90 m
Náročnost: žádná / mírná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

První zastávka během našeho jednodenního toulání se po Českém Středohoří a zároveň poslední místo, které tady z toho dne ještě chybí. Ty ostatní si můžete projít v článcích:

Auto jsme nechali na konci Hřbitovní ulice v Kostomlatech pod Milešovkou, další možnost parkování je nedaleko blízkých rybníků, kam se dá zajet ze silnice z Milešova do Kostomlat.

Cesta nahoru z tohoto směru není ani náročná, ani dlouhá. Ten den navíc panovalo to ukázkové babí léto, takže jsme se kochali barevným lesem celou cestu až k hradu.

Kostomlaty jsou, soudě dle počtu návštěvníků, navštěvovanou zříceninou. Nebylo to však nijak hrozné, hrad bez lidí šel nafotit celkem snadno ;) Krom toho není divu, pozůstatky jsou skutečně působivé.

 

Košťálov

KošťálovNašlapáno: 3 km
Stoupání: cca 120 m
Náročnost: žádná / mírná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Na vrch Košťál, na němž se nachází zřícenina hradu Košťálov, jsme vyrazili ze Sutomi. Ten den to byl náš poslední cíl a vyčkali jsme si tam na západ slunce. Fotky z něj si můžete prohlédnout zde.

V Sutomi je nelehké zaparkovat. To jsme si pamatovali od naší poslední návštěvy, kdy jsme přespávali na Holém vrchu. Nakonec jsme však našli místo přímo ideální, a to při červené turistické značce směrem ke Košťálovu (vizte mapku výše). Cesta vede až k odbočce k samotné zřícenině téměř po rovině, teprve posledních 300 metrů představuje kopec.

Z hradu se zachovaly zdi a část paláce. Byl založen pravděpodobně ve 14. století Hazmburky, o 3 století později se již uvádí jako pustý.

 

Besedické skály a vrch Sokol

Besedické skályNašlapáno: 5,5 km
Stoupání: cca 340 m
Náročnost: mírná / střední
Okruh: z vetší části ano
Trasa: zde

Ve skalách či skalních městech jsme se nevyskytli za poslední rok a půl ani jednou (naposledy loni na přelomu zimy a jara na Ostaši) a já si říkala, že je nejvyšší čas to napravit. Vyrazili jsme tedy do Českého ráje.

Původně jsme měli v plánu zaparkovat v Besedicích a vyrazit odtamtud. Cestou nás však zaujalo téměř prázdné parkoviště u NPP Suché skály mezi obcemi Malá Skála a Besedice. Koukli jsme na mapu, zjistili jsme, že se na zamýšlený okruh můžeme napojit i po naučné stezce, a vyrazili.

http://obrazky.veruce.cz/cestovani/naucna-stezka.png Vyhlídka na NPP Suché skály

Suché skály jsou místní dominantou, která nás zaujala už cestou. Čas nám na ně nezbyl, ale viděli jsme je alespoň z vyhlídkového místa, které se nachází asi čtvrt kilometru od parkoviště.

 

Oparno a podzim

OparnoNašlapáno: 1 km
Stoupání: cca 60 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Na zřícenině hradu Oparno už jsme byli před nějakými pěti lety, avšak tehdy za nechutného vedra. Report tehdy nevznikl proto, že ten den panovaly naprosto příšerné světelné podmínky a fotky stály za dvě věci.

Tentokrát jsme opět vyrazili z centra obce Oparno, odkud se dá napojit na zelenou turistickou značku. Cesta k hradu vypadá momentálně takto:

 

Skanzen Přerov nad Labem

Polabské národopisné muzeum - skanzen Přerov nad LabemPolabské národopisné muzeum nebo též Skanzen Přerov nad Labem jsme poprvé navštívili před 10 lety, následně v zimě před 9 lety. Zvědavě jsem si prohlédla oba své reporty z těchto návštěv a cítila jsem se nejen nostalgicky, ale také potěšeně a zděšeně zároveň. Důvod je jednoduchý – kvalita fotografií strašná, kvalita textu neméně. Co mě ale potěšilo je to, jaký kus mé reporty za tu dobu urazily. Kdyby úroveň mého psaného projevu zůstala za 10 let nezměněna, bylo by to opravdu smutné ;) Pokud se chcete zasmát (nebo znechutit) spolu se mnou, podívejte se na článek z roku 2009 a ten ještě starší z roku 2008. A nyní už k naší návštěvě předminulý víkend.

Polabské národopisné muzeum se nachází přímo v centru obce Přerov nad Labem hned vedle zámku, před nímž se obvykle dá bez problémů zaparkovat na neplaceném prostranství. 

Jak už název napovídá, skanzen prezentuje lidovou architekturu a život středního Polabí od 18. do 20. století v přenesených i nově zbudovaných objektech (přibližně 40). Některé z nich obývají figuríny, jiné slouží „pouze“ pro představení určitého řemesla. Skanzen jako takový začal vznikat v roce 1967 a od té doby se stále rozšiřuje.

 

Jezerní slať a vyhlídka u Huťské hory

Šumava - Jezerní slaťVzpomněla jsem si na pár výletů, které jsme absolvovali v rámci naší dovolené na Šumavě před třemi lety a které tady chybí. V tomto článku spojím rovnou dvě místa, která se nachází nedaleko od sebe.

První z nich se nachází na půli cesty mezi Horskou Kvildou a Kvildou. U Jezerní slati se dá zaparkovat na zbudovaném parkovišti. O 200 metrů dál už se můžete kochat pohledem na rozvodnicové vrchovištní rašeliniště z vyhlídkové věže. Do středu slati vede navíc povalový chodník, takže si místní porost můžete prohlédnout i zblízka.

 

Potštejn (Potenštejn)

Potštejn / PotenštejnNašlapáno: 1 km
Stoupání: cca 70 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Pokud čekáte krásnou zříceninu v okr. Rychnov nad Kněžnou, asi budete zklamáni. Nicméně ji najde zde, navštívili jsme ji také. Pozůstatky tohoto stejnojmenného hradu se nacházejí u Plzně. Navštívili jsme je před 3 lety cestou na Šumavu.

Hrad byl vystavěn v polovině 13. století a nazván podle vlastníka Půty ze Žinkov. Žádné zajímavé události týkající se tohoto hradu jsem nedohledala s výjimkou toho, že se pod ním scházeli západočeští husité a jednou odtud táhli na Prahu. Hrad chátral od svého opuštění v první polovině 15. století. Kámen z něj zřejmě použili lidé při výstavbě blízkého zámku v Žinkovech.

Toto z něj zbylo – základy věže, sem tam pozůstatek zdi a terénní náznaky.

 

Dvorský les (1033 m. n. m.)

Krkonoše - SněžkaNašlapáno: 12 km
Stoupání: cca 450 m
Náročnost: mírná/střední
Okruh: částečný
Trasa: zde

Vedra snad skončila, nejvyšší čas začít výletovat. Měla jsem chuť na nějaké zapadlejší Krkonoše a tak jsme v neděli vyrazili na Rýchory, konkrétně do tzv. Rýchorského pralesa.

Dvorský les je vlastně dost nenápadný kopec (nebo hora, chcete-li, přece jen je to tisícovka) ležící v nejvýchodnější část Krkonoš. I přesto nás ale cesta vedla i přes I. pásmo NP.

červená turistická značka Parkoviště Stachelberg > Vrchy (716 m. n. m.)
→ 1 km | ↑ 75 m | ↓ 0 m

Vyrazili jsme po červené rovnou do kopce z parkoviště u pevnosti Stachelberg (tu jsme mimochodem navštivili loni a vřele doporučujeme). Parkoviště není placené, ale bývá plné.

Už cestou se nabízely pěkné výhledy do kraje, hlavně na Krkonošské podhůří.

 

Helfštýn

HelfštýnHrad Helfštýn jsem měla spojený jen s velkou akcí Hefaiston (mezinárodní setkání uměleckých kovářů), jinak jsem si ani nevybavovala, jak vlastně vypadá. Celkem mě proto překvapila jeho rozlehlost (podobně jako pár dnů předtím u Hukvald). Jediné, co jsem čekala a co se také splnilo, byl větší počet návštěvníků – je to známý a hojně navštěvovaný hrad. A není divu.

Hrad Helfštýn stojí na kopci nad Týnem nad Bečvou, odkud se na něj dá dojít po turistické stezce, případně lze přímo u hradu zastavit na parkovišti pro návštěvníky. Už pohled zvenčí napovídal, že tam strávíme prohlídkou delší čas.