Rozporuplnější film jsem již dlouho neviděla. Na jednu stranu je to příjemné psychologické drama v drsné islandské krajině. Na druhou stranu se hlavní hrdinka chová i přes psychické rozpoložení nepochopitelně. K tomu se ještě dostaneme. Očekávání nijak vysoká nebyla, neboť jsem se dozvěděla obsah několika scén ještě před zhlédnutím filmu.
Následující text prozrazuje něco málo z děje.
Příběh začíná tragickou nehodou Baldura, bratra tehdy 12leté hlavní postavy Hery. Hera se s jeho smrtí nedokáže vyrovnat ani během nejméně šesti let, které film přeskočí. Není překvapivé, že podobný problém mají i její rodiče. Odcizení mezi nimi a jejich dcerou se zdá být poměrně velké. Přesto s nimi Hera dál žije pod jednou střechou, pracuje příležitostně, holduje alkoholu a snaží se proti sobě poštvat všechny lidi v okolí. Mezitím sní o kariéře metalového muzikanta. Z drnkání na kytaru však ne a ne vyzrát něco, co by zaujalo hudební vydavatelství.