Ze života Ver.

MYTOLOGIE

Hnefatafl a další taflové hry

Hnefatafl

Vikingská hra Hnefatafl znamená v překladu králův stůl (staronorština) a patří do rodiny tzv. taflových (čili deskových) her. Vznikla někdy ve 4. století a díky tomu, že ji s sebou brali Vikingové na cesty, rozšířila se do mnoha oblastí (např. Island, Británie , Irsko a Laponsko) a začaly vznikat její obdoby. Původní název byl pouze Tafl, ale Hnefatafl se užíval po celou vikingskou dobu, protože bylo třeba od sebe odlišit vícero deskových her jako byly Skáktafl (staronorsky šachy), Kvatrutafl (předchůdce backgammonu) a Halatafl (hra typu vlk a ovce).

Vikingové považovali hraní hnefataflu za důležitou dovednost a dokonce koluje příběh o tom, že jeden seveřan zabil jiného jen proto, že s ním odmítl hrát. Hnefatafl zmiňují i různé literární prameny – ve starých ságách můžeme různé zmínky o této hře např. ve Fridthjofově sáze (Friðþjófs saga ins frækna) – muž jménem Hilding je vyslán svým králem k Fridthjovi, aby u něj hledal pomoc proti králi Ringovi, který má v úmyslu je napadnout. Hilding přichází k Fridthjofovi právě ve chvíli, kdy hraje hnefatafl s Björnem nebo v básni Rögnvalda Kali Kolssona (Lausavísur), kde se hned v první strofě chlubí svými dovednostmi a ve výčtu figuruje i umění ve hře hnefatafl.

 

Ragnarök

Co znamená Ragnarök

Ragnarök je staré norské slovo složené z ragna, což znamená bohové a je to odvozené z germánského rageno, a z rök, což je výraz pro boj, konec… Obvykle se Ragnarök překládá jako Konečný osud bohů. Je možné, že druhá část, tedy rök se kdysi psal bez přehlasovaného o – rok a má původ v germánském rako nebo rekwa. Další možností je Ragnarök(k)r, kdy rök(k)r znamená soumrak a také je možné se s překladem Soumrak bohů setkat.

(Ragnarok by HarryBuddhaPalm)

Konečný osud bohů, konec světa a obnovení

Bohové vědí, že tento den je nevyhnutelný. Dle věštby dojde k bitvě a oni budou zničeni. Velikost bohů se odráží od toho, jak moc vzdorují nevyhnutelnému, proto se na svou poslední bitvu připravují.

Závěrečnou etapu existence doprovázejí různé zlé skutečnosti. Začne to třemi krutými zimami za sebou, aniž by nastalo léto. To jest Fimbulvetr či fimbulvinter, fimbul znamená krutý, vetr/vinter je zima. Ásové mohou jen bezmocně přihlížet, jak téměř vše živé zmrzne, a spát svých palácích. Jediný Heimdall nepřestal hlídat duhový most Bilfröst. Po zimě přijde náhlé oteplení a doba dešťů, kdy zem začnou sužovat záplavy. Během bouří vlci spolknou slunce i měsíc, které odnepaměti pronásledují, a následně zmizí z nebe i hvězdy. Nastane tma. Podle věštby je to událost, která ohlašuje začátek Ragnaröku.

 

Úcta ke stromům

stromSlované uctívali stromy, v nichž podle nich přebývali nějací duchové. Stromy, které si božští, démonovití i lidští duchové zvolili za svůj příbytek, byly většinou staré, vykotlané nebo na nich byl nějaký zvláštní tvar. Takové stromy byly posvátné a nesměly se kácet. Při porušení hrozila těžká nemoc či smrt.

Dub

Nejposvátnějšími stromy byly duby zasvěcené hromovládci Perunovi. Dub je mohutný strom s tvrdým dřevem a významnou roli hraje u všech Indoevropanů.
Známa jsou některá místa, kde se dub uctíval. Byly to zejména Chortice (dnes ostrov Sv. Jiří) na Dněpru, kde mu Rusové obětovali slepice, kohouty, chléb… Dále se nacházely v pobaltské Vagrii v háji zasvěcenému bohu Provovi.