Archiv rubriky: TVOŘENÍ

Tkaní na karetkách, psaní povídek, kreslení, drhání náramků a další věci, které se dají popsat slovem tvoření. :)

TVOŘENÍ

Strom

Tree | Tablet weaving - wine patternTak jsem se konečně vrhla na klasické karetkování (čili ne na oboustranný způsob použitý u těch pásů se symboly) a vytvořila níže uvedený. Vzor samotný mě předtím nijak nezaujal, jednou jsem však našla návod s tím, že tomu někomu připommíná strom, a vytvořila ho v náležitých barvách :)

16 karetek, necelé 2 metry

|…| Celý článek >>

 
TVOŘENÍ

Druhý pokus

První pás nakonec nedopadl nejlépe, ale což. Dneska jsem popadla zbytky klubek vlny a vytvořila druhý (a o hodně lépe vypadající) pás. Ačkoli je tkaný jen na 10 karetkách, široký 1,5 centimetru a dlouhý sotva 140 cm, jsem spokojena. Trvalo to cca 4 hodiny. Konečně jsem pochopila všechno základní, takže se můžu směle pustit do něčeho složitějšího :)

Karetkový pás

Karetkový pás

|…| Celý článek >>

 
TVOŘENÍ

Jak se učím karetkovat


Aktualizace 2018

Tento článek je z roku 2012, jak si můžete všimnout. Pokud vás zajímá, co tkám na karetkách teď, můžete se podívat na následující odkazy:

  • veleslava.cz – stránka slouží k prezentaci mých výrobků
  • Facebook – aktuality, prezentace, sem tam nějaká soutěž :)
  • Fler – nějaká ta karetka či jiný výrobek ke koupi

Když jsme se vrátili v oslavy letního slunovratu zpátky „domů“ (čili do toho odporného velkoměsta, které nemohu svým domovem nazývat), rozhodla jsem se naučit tkát na karetkách. Tato předtkalcovská technika je velice stará (první doložený nález je z 12. století př.n.l.) a oblíbená byla i (a nejen) u Vikingů a Slovanů pro výrobu lemů oblečení nebo pásů používaných jako opasky a popruhy.

Více informací chystám na samostatný článek, takže přejdu rovnou k tomu, jak jsem se k tomu dostala já. Chystala jsem se se do toho pustit už poměrně dlouho. Karetkové pásy jsem vídala jako doplněk tunik a následně i jako jedno z řemesel předváděných na historických akcích. Pustila jsem se do toho ale až tuhle neděli, kdy jsem se rozhodla objednat si a vlastnit do další rodnověrecké akce tuniku. Jelikož ušít si vlasní je teprve v plánech do budoucna, chtěla jsem ji vedle vyšívání ozdobit i dalším ručně dělaným (a méně časově náročným) doplňkem a začala tuto techniku studovat.

Během odpoledne jsem si karetky vyrobila z obyčejné krabice od pizzy a vyzkoušela si nastudované návody v praxi na 7 karetkách. Jakmile jsem pochopila, jak to vlastně funguje, našla jsem si jeden ze složitějších vzorů, které se mi líbily, a pustila se do pásu ze 26 karetek. Pravda, ze začáku jsem to popletla a místo tenkého pásu to spíš přípomínalo uzel, nakonec se z toho však začal klubat pravidelný vzor (ač mírně odlišný od předlohy). Špatně utkaný začátek jsem tedy rozpletla a pás z jedné strany zakončila. Teď už jen pokračovat, dokud nedojde vlna :)

úplný začátek
Tkaní na karetkách | Karetky
a takhle to vypadá teď
Tkaní na karetkách | Karetky

a ještě karetky z krabice od pizzy

Tkaní na karetkách | Karetky |…| Celý článek >>

 
TVOŘENÍ

Nekonečný sen

Devon se neklidně zavrtěl na svém lůžku, což nebylo nic proti tomu, jak sebou ve spánku házel před chvílí. Celou noc se převaloval ze strany na stranu, jednou málem spadl na podlahu. Zdál se mu velice podivný sen, ale jeho děsivost ho neprobudila, jako se mu stávalo běžně.

Neprocitl ani teď, kdy se noční snění blížilo ke konci a co nevidět ho měli probudit kohouti na dvorku. Devon spal opravdu tvrdě, až příliš tvrdě.

***

Devon běžel, co mu nohy stačily, aby unikl stvůře z nejhorších nočních můr. Šedočernohnědý přízrak se za ním hnal po poli, zatímco on se zakopávaje o krtince a výmoly snažil doběhnout do domku u lesa, který pro něj představoval záchytný bod. Jistotu před tím běsem. Věděl, že nesmí upadnout, protože to by znamenalo jistý konec. Démon však oproti němu měl značnou výhodu. Nad nerovným terénem se vznášel a vzdálenost mezi nimi se zkracovala rychleji než mezi chlapcem a obydlím. Devon se oklepal, když mu přejel po zádech mráz. Narůstající strach a hrůza z poletující hmoty ho vyburcovaly ještě ke zběsilejšímu tempu, které se mu nakonec stalo osudné. Najednou se zakopl o jeden ze záhonů a padal.

Neskončil však v mokré hlíně, jak očekával. Propadával se černou tmou. Brzy zjistil, že svůj pád může zpomalit i úplně zastavit. Vznášel se, oklopen nicotou, v níž se začaly objevovat světélka. Bílé, modré, červené, zelené. Jakoby mi chtěly naznačit cestu, napadlo ho hned, když se seskupily v dlouhý pás, který ze všeho nejvíc připomínal Mléčnou dráhu. Tajemno, které ho obklopilo, Devona natolik uchvátilo, že se vydal světelný pěšinu prozkoumat důkladněji.

V hlavě mu začaly znít i zvuky. Cvrlikot ptáků, šumění lesa i šplouchání vody. Podíval se pozorněji na světla a vydechl údivem, když se z nich začala tvořit krajina. Jednotlivé barvy se spojovaly v obrazy míst, která znal. Louka u jejich vesnice, která se za cestou vedoucí z ní měnila v pole. A právě tam, na cestě mezi svěží trávou a úrodnou půdou, přistál. Rozhlédl se okolo. Jeho domov se nacházel na dohled, bydleli s rodiči na okraji osady u lesa. Nenapadlo ho nic jiného, než se tam vydat, ostatně ho zaujala představa vidět sebe sama, když spí. Zvesela si povyskočil a jeleními skoky se blížil domů.

Postava kouzelníka s buřinkou se před ní zjevila zničehonic. Při pohledu na něj se musel pobaveně ušklíbnout, protože mával okolo sebe tlustou černou hůlkou a snažil se zahnat králíky, které jisto jistě vytáhl z klobouku. Devon vědět, že sní, proto se odvážil zachechtat nahlas. To však neměl dělat, postava se tím jako kouzlem začala měnit. Z rozpažených rukou se staly neurčité tvary, stejně tak z nohou, vlajícího fraku a klobouku. Kouzelník se rozhodl vytrestat chlapcovu opovážlivost po svém a rozlétl se v podobě šedočernohnědého přízraku k němu.

Devon vyrazil po poli vstříc svému domovu, aby unikl stvůře z jeho nejhorších nočních můr. Neprobudil se ani tentokrát. |…| Celý článek >>