Ze života Ver.

kecá

Březnový přehled, aneb jaro je tu

březen 2016Pustila jsem se do plnění výzvy v podobě několikametrového pásu tkaného na 6dirkových karetkách, vyrazili jsme na výlet do skal, venku trávíme se synem čím dál více času a také jsme vynesli Moranu. Příroda se začíná probouzet a začíná být vedro, ale snad se tu ještě chvíli zdrží jaro, než nastane další těžko snesitelné léto. Jinak jsem toho stihla docela dost přečíst a taky něco napsat. Takhle by to šlo :)

CO NOVÉHO

Nosím v hlavě několik nápadů, které bych ráda zrealizovala. Tak uvidíme, jak to s batoletem půjde. Syn se za poslední měsíc zdokonaluje v poznávání zvířat a věcí na obrázku. Zásobu dětských knih jsem už rozšířila. Sem tam mě nechá opustit večer postel, abych mohla tkát a neštvala ho tím moc přes den. Učím ho poznávat části lidského těla, ale zatím ukáže jenom své ucho (ať už se zeptám na jakoukoli část jeho obličeje) nebo můj nos.

Měsíční přehled o novinkách u malého bude během cca týdne k přečtení na mateřském blogu

14. měsíc březen 2016 14. měsíc
 

Výlety budeme na letošek plánovat jinak, než jak jsme byli v posledních letech zvyklí. Syn už chce část jít po svých, takže nějaké delší (12km+) procházky teď moc nepřipadají v úvahu. Časově by se nestíhaly a syna by to štvalo. My si ale poradíme a určitě najdeme spoustu míst, která takto navštívíme :)

 

Karetky se 6 dírkami poprvé

Tkaní na karetkách - slovanský motivVíte, co je to výzva? Slíbit něco, u čeho následně zjistíte, že se to dělá metodou, kterou jste do té chvíle nezkoušeli. Poloviční úspěch ale už nastal. Karetky se 6 dírkami vyrobeny, 2 kilometry vlněné příze navlečeny, vzor pochopen. Teď už jen stihnout do měsíce utkat cca 5-7 metrů pásu a je vyhráno. Naše batole samozřejmě pomáhá.
Tak mi držte palce! ;)

 

Únorový přehled, aneb úspěch!

Dětské knihyZ dobré zimy jsme přešli do příjemného předjaří. Tu přechodovou fázi s oblevou sice nemám ráda, ale po letošní vydařené zimě si vůbec nestěžuju. Během února jsem vyhrála dvě knížky (info níže), zvládla s malým cestu vlakem na konec republiky a zpět, stihla napsat pár článků a zároveň si užívala chvíle se synem, ze kterého se stává knihomol.

CO NOVÉHO

Z miminka se během posledního měsíce vyklubalo pořádně zvídavé batole a je to naprosto výborné! Prohlížíme jednu dětskou knížku za druhou, až je to občas únavné, ale je to aktivita, kterou velmi vítám a syna ve většině případů neodbývám. Na obrázcích pozná už dobrou desítku zvířat či věcí a skoro každý den přidáváme další.

Měsíční přehled o novinkách u malého bude během cca týdne k přečtení na mateřském blogu

třináctý měsíc únor 2016 třináctý měsíc

Zvládli jsme cestu za babičkou do Beskyd sami a vlakem. Asi se ve mně skrývá kus dobrodruha, neboť jsem se na to více méně těšila a nejspíš si to klidně zopakuju. Vylezli jsme na jeden kopec a já přitom zjistila, jak moc mi ty hory chybí. Na další výlet se těším už teď a jdu plánovat, kam vyrazíme (procházky po okolí mi prostě nestačí).

 

Lednový přehled, aneb konečně normální zima!

Sníh a mrazivé počasí, to je moje! S letošní zimou jsem spokojena. Měsíc v kuse u nás leží sníh, většinu času je pod nulou a občas do toho svítí slunce. Paráda. Navíc k tomu snad pochcípá většina hmyzáků a slimáků, takže by léto mohlo být o to snesitelnější. Výlet jsme žádný nestihli, měli jsme všichni frmol, avšak pravidelné procházky nechyběly. 

Nějaký ten mráz jsem alespoň na začátku měsíce stihla nafotit. Fotky jsou k vidění v galerii.

CO NOVÉHO

Chystáme mini rodinou oslavu prvních narozenin. Dárky už máme zakoupené a musím hodně odolávat, abych si s nimi nezačla hrát dřív já. Když rodič vybírá hračky, vybírá je prostě i pro sebe, možná hlavně pro sebe :) Malý skoro běhá a už ho občas nechávám chodit i po venku. Kolemjdoucí se strašně diví, že tak malé miminko chodí a jsou z něj na větvi. Je to sranda. 

dvanáctý měsíc dvanáctý měsíc dvanáctý měsíc

Měsíční přehled o novinkách u malého bude brzy k přečtení na mateřském blogu

 

Prosincový přehled, aneb nachcípaní + co dal rok 2016

Konec roku stál za prd. Nachcípaní jsme byli všichni. Já jako poslední, ale vlezlo to i na mě. To musel být nějaký superbacil, jinak si to neumím vysvětlit. Předtím se o mě nepokoušel ani náznak nachlazení dobrých 5 let. Jistě v tom bude svou roli hrát i stres, kterého se mi s malým občas  dostává více než dost :)

Kvůli nemoci jsme nemohli oslavit pořádně slunovrat, což se mi vůbec nelíbí. Mám pocit, že konci roku prostě něco chybělo. Najednou začal rok nový a ten starý pro nás jakoby neskončil.

S novým rokem jsem si uvědomila, jak moc malý vyrostl. Je to už rok, co jsem začala s obřím břichem jezdit do porodnice na kontroly. 45 km tam, 45 zase zpátky, dvě hodiny za volantem, část z toho po Praze ve špičce. Jinou (bližší) bych si ale nevybrala ani teď. 

CO NOVÉHO

Malý už přes tři týdny chodí. Je roztomilé pozorovat sotva 70 cm vysoké miminko, jak ve svých 10 měsících ťapká přes celou místnost :) Jinak se naučil navlékat kroužky na tyč, slézat z postele a vylezl mu 4. zub. Bojujeme se separační úzkostí i oblékáním se ven, obojí je často na palci.

Měsíční přehled o novinkách u malého se rozrostl tak, že vydal na vlastní článek, který si můžete přečíst zde – 11. měsíc s miminkem.

jedenáctý měsíc jedenáctý měsíc jedenáctý měsíc
 

Konec roku jsme měli hned po vyležení nemocí cestovatelský. Objeli jsme všechny babičky, dědečky, prababičky i pradědečky. Právě u jedné z babiček jsme malého posadili poprvé na sáňky a musím říct, že to nebyla poslední vyjížďka. Malému se to zamlouvá :)

 

Spal bych jako mimino

spinkající miminko Použil ve vašem okolí někdo podobné přirovnání? Pokud ano, dá se jen těžko odhadovat, co tím dotyčný myslel. Uznávám tento příměr pouze v případě, kdy má být odrazem roztomilosti. Spící miminko je totiž roztomilé hodně (zejména to vlastní).

Pokud ale někdo použije toto přirovnání jako přání toho, aby se dobře vyspal, nikdy v životě zřejmě o podstatě spánku miminek neslyšel. Uvedu tedy zažité nesmysly na pravou míru.

 

Novinky na blogu i jinde na veruce.cz

Novinek není nikdy dost. Nyní se v krátké době na mé doméně sešly hned 4. Právě kvůli úpravám tady teď nepřibývá tolik článků, jak bych ráda. Úpravy však byly potřeba už opravdu hodně. Další novinky pak v nejbližší době chystám.

1) Fotogalerie a fotoblog

Před necelým měsícem jsem se pustila do pořádné úpravy své fotogalerie. Už to potřebovala jako sůl. Na doméně foto.veruce.cz tak nyní najdete fotoblog, kde budu zveřejňovat nově přidané fotografie a články s tématikou focení. Vedle fotoblogu je přítomna i fotogalerie jako dříve.

2) Mateřský blog

Můj primární (čili tento) blog už teď má širší záběr, než by mi bylo milo. Rozhodla jsem se tedy zřídit si vedlejší blog zaměřený čistě na miminko, mateřství a kontaktní rodičovství. Po narození syna jsem začala jiné baby blogy sledovat a dostala jsem chuť o tématech, která mi jsou momentálně velice blízká, také napsat několik článků. Blog můžete sledovat na doméně mama.veruce.cz.

3) Hodnocení článků na tomto blogu a štítky

Úpravy se nevyhnuly ani tomuto blogu. Celkem nedávno se v pravém postranním panelu objevil přehled nejčastěji používaných štítků. Další novinkou je možnost ohodnotit jednotlivé články hvězdičkami. Hodnotit je možné také jednotlivé komentáře.

 

Chci si přečíst (dotazník)

Po delší době jsem objevila dotazník, který se mi zamlouvá a hodí se mi sem. Klade otázky ohledně knížek, které si chci přečíst.

1. Jak si udržuješ přehled o knihách, které se chystáš číst?

Existuje hodně knih, které si plánuji přečíst. Většinu z nich nosím v paměti, ty ostatní si ukládám do seznamů na cbdb.cz a databazeknih.cz.

2. Skládá se tvůj seznam především z papírových knih či e-knih?

9 ku 1 pro e-knihy. Jsem člověk, který raději volí čtečku. Papírová kniha se nejen při kojení čte vážně blbě ;) Papírové knihy si kupuji prakticky jen na základě toho, jak se mi kniha líbila.

3. Jak určíš, kterou knihu ze svého seznamu si přečteš jako další?

Podle toho, na jaký žánr mám zrovna chuť. Mezi knihami, které se chystám číst, se vyskytují všechny možné žánry, takže si nemám problém vybrat to, na co mám zrovna náladu. Často čtu i více knih najednou.

4. Která kniha je na tvém seznamu nejdelší dobu?

Asi Tacitova Germanie.

 

Listopadový přehled, aneb desáté výročí

desaty-mesicOslavili jsme desáté výročí našeho vztahu, resp. „oslavili“ tím, že jsme si připili vodou. Cokoli jiného by v ten den i dnech následujících vyhodnotil můj žlučník jako pokyn k dalšímu záchvatu. Malý se potýká se separační úzkostí a prořezávajícími zuby, které dávají zabrat nejen jemu. Tenhle měsíc byl prostě na palici.

CO NOVÉHO U MALÉHO (10. měsíc)

Zlobí (ho zuby). Všechno se ale na zuby svádět nedá, ač bych řekla, že to je výhradně těmi zuby. Alespoň mu po třech měsících vylezl další, čili zatím třetí. Na ten druhý do páru čekáme už třetí týden a pokládáme ho za zdroj vší té protivnosti, nespokojenosti, ukřičenosti a bojkotu jídla

Během tohoto měsíce se naučil obstojně držet rovnováhu a postavit se v prostoru bez opory, nově tedy rovnou z kleku na čtyřech. Bez opory také udělá tak tři čtyři kroky, aby se mohl něčeho chytit. Zatím tedy nechodí, ale pokud do konce roku začne, vážně nás to nepřekvapí. S oporou chodí celkem jistě. Za ruku/ruce ho vodit nechceme, ač se tomu úplně vyhnout nedá, ale i okolo nábytku chodí už poměrně rychle. Jinak umí vylézt na nižší postel a taky na několik schodů. Když má náladu, umí navlékat plastové kroužky na tyč. Hraje si se vším, co má po ruce, a je mu jedno, zda je to jeho hračka nebo cokoli jiného (hlavně, že se to dá kousat).

desátý měsíc desátý měsíc desátý měsíc
Ze začátku měsíce říkal u kaše mňamňamňam, ale to se nějak vytratilo i s chutí k jídlu (to ty zuby). Jinak od něj občas slyšíme nenene a podsouváme mu význam tohoto výrazu. Tatata a mamamam říkat nepřestal :)

 

Beskyde, Beskyde, kudy ta dálnice ide?

Jak napovídá posledních pár článků, jeden zářijový týden jsme strávili v Beskydech. Dovolená nám začala dosti zajímavě. Já jsem cestu absolvovala během žlučníkového záchvatu, který se připomínal ještě další dva dny na místě (tedy i během výšlapu na první kopec), vedle toho se v naší výpravě objevila střevní chřipka, (za kterou mohlo zelí v níže zmíněné restauraci). Jenže my jsme nevolnostem a bolestem vyhlásili boj a těch deset dnů jsme si v rámci možností užili i tak (tipy na výlety naleznete dále v článku :)).

Cesty, dálnice, řidiči a hlavně objížďka pro sebevrahy

Cesta dlouhá bez mála 300 kilometrů uběhla celkem poklidně až na zádrhel za Litomyšlí (semafor na rozkopané silnici zajistil delší kolonu) a nečekané uzavírky v Královehradeckém kraji. Páteční provoz byl hustější, než by zřejmě býval sobotní, ale i tak jsme nikde nezůstali dlouho trčet. Rozhodně si nemůžu stěžovat na výběr horní trasy místo D1, která posledních pár let spíš stojí, než jede. Malý to celé prospal, čímž nás opravdu mile překvapil.

Během pobytu jsme se téměř denně přesouvali někam autem. Místa, která jsme hodlali navštívit, se nacházela i 80 kilometrů daleko. Celkově jsme jen na místě najezdili přes 650 kilometrů. Toliko kilometrů už umožní zažít na silnicích ledasco. Neukáznění řidiči, kteří např. nedodržovali svůj pruh ani s přimhouřením oka, se řadili mezi ty méně nebezpečné. Inu do Polska kousek. Že se pověst polských řidičů nevzdaluje od reality, jsme na vlastní oči viděli před dvěma lety při cestě na Wolin. Zajímavé také bylo, že nás zdržovali převážně řidiči v autech s pražskou espézetkou, což by jeden nečekal :)