veruce.cz

kecá

Jak píšu články na blog? – Dotazník

Mezi všemi možnými dotazníky mi chyběly některé otázky, které jsem se rozhodla položit vám blogujícím v tomto vlastním dotazníku :)

Mé odpovědi najdete níže a pokud vás otázky zaujmou, budu ráda, když si jej také vyplníte u sebe na blogu.

Do komentářů sem klidně hoďte odkaz :)

1. Kde si píšete koncepty?
Jen doma, když je klid? I v práci, když máte chvilku? Ve škole pod lavicí?
2. Kam si píšete koncepty?
Na papír? Do Notepadu? Přímo do redakčního systému? Do matlafonu chytrého telefonu?
Pokud na papír – máte zvláštní sešit nebo si vystačíte s jakýmkoli dostupným papírem?
3. Pro zajímavost – jaká vám vyhovuje klávesnice na psaní?
Plnohodnotná? Notebooková? (S malým enterem, velkým enterem, s malým zdvihem, s velkým zdvihem? Nebo je vám to jedno?)
4. Kolik máte rozpracovaných konceptů?
5. Z kolika konceptů se skutečně stanou články?
6. Jak dlouho máte uložen nejstarší koncept?
7. Promazáváte průběžně starší obsah blogu?
8. Které články na vašem blogu mají největší ohlas (návštěvnost, komentáře)?
9. Které mají naopak malý ohlas, ale zasloužily by si podle vás větší?

 

Říjnový přehled, aneb letošní poslední stanování

Moc toho tady nepřibylo, co? Nápady jsou, čas není. Celkem jsem se rozepsala na svém rodičovském blogu, to mi sebralo téměř všechen čas, který mi Vlče dovolí prosedět u počítače. Ten zbytek mi zabírají fotoknihy, na něž jsem si chytře koupila kupony, a tlačí mě čas. Mimo počítače pořád něco vyrábím, ať už karetky, nebo podklady pro vzdělávání malého. Baví mě to :)

Venku panuje nejkrásnější část podzimu. V ty slunečné dny jsem se samozřejmě nikam na focení nedostala. Každý rok mi do toho vleze něco jiného. Před pár lety jsem seděla v práci, loni byl malý marod a letos mi pro změnu dloubl prstem do oka, takže jsem ty nejhezčí dny proseděla doma se slunečníma brejlema a každé ostřejší světlo (rozuměj i to denní) bolelo. Inu, co se dá dělat, třeba za rok.

Na začátku měsíce jsme si udělali další výlet do Beskyd a poslední říjnový víkend jsme ještě naposledy letos stanovali. Oslavili jsme Mokošin den, svátek předků a i s počínající vichřicí nad hlavou se venku spalo celkem dobře.

 

Blogerská výzva – dotazník od Canli

Pravdou je, že to tu teď trochu zanedbávám a věnuji se jednak svému druhému blogu a také tkaní na karetkách. Než dokončím nějaký pořádný článek, zapojuji se alespoň do tohoto dotazníku od Canli, který jsem před pár dny viděla u Lúmennky :)

Jak jsem začal/a psát blog?

Kdysi dávno, konkrétně před 12 lety (čili v roce 2005), přicházely blogy do módy, takže jsem se přidala k polovině spolužáků, kteří si jej tehdy založili. Tuším, že jsem jediná, kdo u toho zůstal. Před rokem jsem se o své blogerské historii rozepsala v článku Více než 10 let blogování.

No a před rokem jsem si založila ještě druhý blog, resp. jsem ho oddělila od tohoto, protože zajímá celkem úzký okruh čtenářů. Je o kontaktním rodičovství – Slovanská máma.

Proč píšu?

Protože pokud bych přestala, asi mi tak do měsíce hrábne ;) Blogování pro mě znamená dlouholetý koníček, kterým načerpávám psychickou pohodu a také se dozvídám nové informace při čtení podkladů pro ty hodnotnější články, takže mi tolik nezakrňuje mozek. Obojí dosáhlo po nástupu na mateřskou nového rozměru ;)

 

Zářijový přehled, aneb na otočku ve Wrocławi

My si umíme vybrat počasí. O jednom víkendu jsme vyrazili nejdřív do východních Čech a odtamtud druhý den do polské Sobótky, kde jsme měli s pár lidmi sejít a vyrazit s nimi na horu Ślężu. Dopadlo to tak, že jsme do Sobótky vskutku dorazili, a to dokonce včas, sešli jsme se tam však jen s jedním známým, ostatní nikde. Dovolat se jim nešlo a na horu jsme sami nevyrazili, poněvadž lilo jako z konve už několik hodin v kuse. Když jsme horu Ślężu objeli ze všech stran a nikoho dalšího neobjevili, dovezli jsme našeho celkem promočeného známého do Wrocławi na vlak (pokračoval totiž do Lužice, jinak bychom ho hodili někam k nám) a jeli zase zpět do východních Čech. Malý to zvládal kupodivu dobře, půl dne v autě, jen malá procházka v kalužích po parkovišti (za slejváku) a on se nevztekal.

Půldenní výlet autem dlouhý cca 370 km, během něhož jsme kvůli počasí nepořídili jedinou fotku a téměř z toho auta nevylezli. To se prostě vyplatí!


ČETBA

  1. Vychováváme děti a rosteme s nimi – Naomi Aldort (232 stran) 1.9.2017
  2. Hedvábník – Robert Galbraith (480 stran) 6.9.2017
  3. Popol všetkých zarovná – Dominik Dán (400 stran) 13.9.2017
  4. Uzol – Dominik Dán (304 stran) 25.9.2017
  5. Mort – Terry Pratchett (304 stran / dočteno do 3/4) 29.9.2017
 

Srpnový přehled, aneb tak trochu fail

Cože je tak trochu fail? Nejspíše ta aplikace na převod blogů z blog.cz na Wordpress. Tolik nespokojených uživatelů blog.cz a tak málo jich toho nakonec využilo. Nemůžu se zbavit dojmu, že lidi si prostě chtějí jen stěžovat, ale o skutečné řešení nemají zájem. Nu což, každý nápad se holt nemusí setkat s úspěchem. Jinak jsme toho v srpnu zase stihli poměrně dost. Nějaké výlety, nějaké karetky, nějaké nové nápady, nějaká nová zadání od lidí, kteří karetky chtějí. Baví mě to a dá se to skloubit i s batoletem. Prostě si otáčím karetkama nebo propichuju jehlu látkou a u toho si čteme a ukazujeme v knížce, stavíme lego nebo napodobujeme zvířata :) V článcích se teď budu snažit dohnat resty v podobě reportů z výletů. Je toho dost, co chybí. Ještě nemám zpracované ani všechny dny v Jizerkách a přitom už tahle dovolená proběhla před čtvrt rokem. Stejně tak mám v konceptech několik námětů na zajímavé články, které určitě zase nebude nikdo číst (stejně jako tento). Co se ale dá dělat, psaní mě pořád baví, pořád tím nabývám psychické pohody, takže i přes malý zájem s tím jen tak nepřestanu.


ČETBA

  • Básník – Dominik Dán (336 stran) 2.8.2017
  • Kafe @ cigárko – Marie Doležalová (264 stran) 14.8.2017
  • Mucholapka – Dominik Dán (304 stran) 16.8.2017
  • Vidořád – Samantha Shannon (519 stran) 17.8.2017
  • Slzy raného dětství – Aletha Solter (214 stran) 20.8.2017
  • Kruh – Dave Eggers (416 stran) 25.8.2017
  • Červený kapitán – Dominik Dán (400 stran) 30.8.2017
 

Červencový přehled, aneb karetky na prodej

Možná jste si všimli, že do postranního panelu Novinky jinde u mě přibylo nové okénko s karetkami (a jinými ručními pracemi) a možná jste si také všimli, že na tento blog jsem toho tento měsíc přidala zoufale málo. Důvodů je více:

  • v tom vedru se mi špatně píše cokoli složitějšího než reporty z výletů a intelektuálně nenáročné články;
  • dost jsme tento měsíc cestovali, takže jsem měla jiné starosti než jen pořád vysedávat u počítače;
  • no a když už jsem seděla u počítače, věnovala jsem se zejména tvorbě stránek, zejména těch na doméně veleslava.cz.

No vedle toho si vesele karetkuju, co mi pod ruce přijde. Některé poslední zveřejněné karetky na výše uvedeném webu jsou k prodeji, tak se podívejte :)

 

batole chňapka  včela

 

A až Z – knižní dotazník

knihovnička - ČervenákLéto je u mě doba, kdy se mi nechce moc psát, protože vedro mi ubírá jak na chuti, tak na mozkové kapacitě. Na blogu se tedy objevují převážně reporty z výletů a oddechové články o ničem. Přesně takový bude i tento :) Kde jsem narazila na následující dotazník už si žel nepamatuju, v konceptech se mi válí nejméně půl roku.

Autor, od kterého jsem četla nejvíc knih

  • Tady jednoznačně vede R. E. Feist – 31 knih.
  • Pozadu nezůstává ani J. Červeňák – 20 knih.
  • O třetí místo se dělí J. Kulhánek a J. K. Rowling – 11 knih
  • Nu a brzy sem nejspíš přibude i Dominik Dán (nyní čtu jeho 7. knihu).

Bookoholikovo pravidlo číslo 1

  • Číst! Nedávat si mezi dočtenými knihami moc velkou pauzu, to totiž vede k tomu, že si člověk třeba pár týdnů nepřečte vůbec nic. Stalo se mi to naposledy před pár lety, teď už si na to dávám pozor :)
 

Červnový přehled, aneb první rodinná dovolená

Červen za námi a s ním i naše první společná rodinná dovolená, kterou mohu směle nazvat opravdu náročnou. S batoletem už to vážně není ta bezstarostná pohodička jako kdysi, ale stejně jsme toho viděli dost, dokonce i do Lužice jsme se zajeli podívat :)

Jen mě mrzí, že nám nevyšel ani letní slunovrat (on nám totiž nevyšel ani ten zimní), protože dojet v posledních letech někam po D1 ve vedru bez klimatizace (tu jsme nestihli nechat naplnit) rovná se téměř pokusu o sebevraždu. Chytli jsme zácpu hned za Prahou a vzdali to na prvním sjezdu. Příště snad pojedem do Brna vlakem…

 

rozhledna Heřmanice  cesta na Trniště

 

Květnový přehled, aneb kam zmizel ten měsíc?

Původně jsem chtěla článek pojmenovat Květnový přehled, aneb hail Satan!, nicméně mi to přišlo dětinské. Satanista nejsem a nikdy jsem nebyla, tak proč to? Před několika dny jsem se o sobě po mnoha letech dozvěděla, že prý satanista jsem. Někteří fanatičtí křesťané to holt mají v hlavě pomotané, ovšem vysvětlovat jim, že jsem ve skutečnosti pohan, by nejspíš jen vedlo k utvrzení dojmu, že jsem satanista :)

Nemám pocit, že bych toho během května stihla nějak moc, ale ten měsíc prostě šíleně rychle utekl. Utkala jsem další třímetrový pás (brzy se tu objeví), tvořila (a nadále tvořím) jeden nový web, psala články na dva blogy, užívala si ty chladnější dny venku, hrála si se synkem a přihlížela jeho neuvěřitelné chuti učit se nové věci. Zvládli jsme spolu ve dvou další cestu do Beskyd vlakem (resp. čtyřmi vlaky a pak ještě busem). Všichni tři (tedy i s mužem) jsme vyrazili prozkoumat Brdy a předtím jsme se zúčastnili jedné pohanské – slovanské svatby (takže jsem konečně viděla ty svoje karetky v akci! :)).

Brdy  Kůzle v Dolní Lomné

 

Dubnový přehled, aneb karetkování

dubnové karetkováníVýzva v podobě 5,75metrového pásu tkaného na 6dirkových karetkách splněna, k tomu přibyly další cca 3 metry pásu tkaného na 4dírkových karetkách. Článek o výsledku měsíční práce se tu brzy objeví (karetkových článků už tu přibylo za duben více než dost, tak s ním chvíli počkám). Dostala jsem se do toho a zase mě to začalo opravdu hodně bavit. Předpokládám, že se v květnu pustím do nejednoho dalšího pásu :)

Kromě karetkování jsem se do ničeho nového nepustila, ale jednoduše už na to nezbyl čas. Malý je pořád zvídavý, pořád si chce číst a ukazovat nebo je mrzutý (a nemocný) z dalších lezoucích zubů. Jen málokdy mě nechá sedět u počítače jindy, než když přes den spí. Všechno je pro něj táta, protože tohle slovo umí nejlépe vyslovit. Záškodničí ve velkém a umí se pěkně vzteknout, když se mu něco nelíbí (no jo, celá máma). Měsíční přehled o novinkách u malého bude během cca týdne k přečtení na mateřském blogu

duben 2017 duben 2017 Zřícenina kostela na Malém Blaníku
 

S mužem jsme alespoň konečně vylepšili index tohoto webu, takže na stránce veruce.cz uvidíte všechny aktuální články i nové komentáře na všech blozích, které píšu :)