veruce.cz

ZAJÍMAVOSTI

Zatopené dálniční mosty D1 a trocha historie

Zatopený most přes údolí Sedlického potokaPokud máte v povědomí informaci, že se u nás dálnice začaly stavět někdy v 60. letech 20. století a že za ně vděčíme komančům, zřejmě vás překvapí fakt, že část dálnice D1 vznikla již během 2. světové války, některé úseky dokonce ještě před ní. Právě z této doby pochází i 2 nepoužívané a částečně zatopené mosty, které se nachází na vodní nádrži Švihov. Některé části dříve budované dálnice nebyly v 60. letech použity a dálnice dnes vede jinudy. Tyto relikty jsou připomínkou toho, za jakých okolností D1 začala vznikat.

Článek se týká zejména mostů, které dříve vedly přes Sedmpanský a Sedlický potok, avšak bez trochy historického pozadí by to nešlo (fotografie mostů ze současnosti naleznete ke konci článku).


Myšlenka dálnice napříč Československem

Myšlenka dálnice spojující západ Čech s východem Slovenska či Podkarpatskou Rusí se zrodila ještě dříve – v roce 1935 (projekt „Národní silnice Plzeň – Košice“ a návrh silniční magistrály Cheb – Chust) a v roce 1937 (dálková silnice „Cheb – Velký Bočkov“). Reálně projektovat se začalo i přes schválení Mnichovské dohody (září 1938), a to krátce po zabrání Sudet. V plánu byly úseky Pražský okruh, Praha – Jihlava, Jihlava – Zástřizly, Zástřizly – hranice Slovenska. V té době byla vyprojektována i německá autostráda z Breslau (dnešní Wroclaw, Polsko) přes území našeho státu do Vídně. Dálnice se měly křížit u Brna.

 

Teorie o dutozemi – duté Zemi

Dutá zeměPodle některých prapodivně uvažujících lidí žijeme v duté planetě či na planetě, v jejím nitru se nachází další světy/dimenze.

Jedná se o další konspirační teorii, která je docela rozšířená a také docela stará. Právem si vedle mých dalších oblíbených (jako jsou chemtrails + octování a měsíc = hologram) zaslouží vlastní článek.

O světech skrytých v podzemí hovoří snad všechny mytologie. O místech, která nejsou vidět, ale existují třeba za vchodem v jeskyních nebo třeba o posmrtných světech v podsvětí se dochovalo mnoho příběhů i ve folkloru. Není tedy divu, že nedaly některým jedinců spát. Tito jedinci zapojili svoji fantasii a vynesli na svět svou teorii o duté Zemi (angl. hollow Earth). Vzhledem k tomu, že tuto teorii považuji za zhovadilost, nebudu se v článku dále věnovat mytologickým příběhům a přejdu rovnou k novověké historii.

 

Krasopis, rukopis a Comenia Script

comenia-script-avatarZačal nový školní rok a pár dalších škol zavedlo v prvních třídách vášně vyvolávající písmo Comenia Script místo krasopisu. Každou změnu doprovázejí bouřlivé diskuze, ve kterých jedni novotu hájí a druzí haní, jen menšina diskutujících zaujme více méně neutrální postoj.

Co vítám já a co se na písmu nelíbí?

Moje generace se v 90. letech poctivě (povinně) učila krasopis. Většina mých vrstevníků si i vzpomene, jak se jím píše, ačkoli u něj do dospělosti zůstalo jen pár z nich. Ona většina se přiklonila k podobě písma napůl psacího a napůl „tiskacího“, případně spojovaného „tiskacího“, a to i přesto, že za to byla na prvním stupni učiteli perzekuována. Vedle krasopisu jsme se učili i „tiskací“ písmena, která jsme museli umět číst. Mnozí se je tak velice rychle naučili i psát. Tak se celé generace učily a učí 2 druhy písma od sebe se do značné míry lišící. Zda je to přidaná hodnota, těžko soudit.

Psací písmo, tiskací písmo, hůlkové písmo, tištěné písmo, script

Slovíčko tiskací není v předchozím odstavci v uvozovkách jen tak. Každé rukou psané písmo je z logiky věci psací písmo. Tiskací, dříve hůlkové, písmo je vlastně jen zavádějící výraz používaný pro psané písmo, které se svým vzhledem podobá nespojité tištěné abecedě. I proto se Comenia Script jmenuje Comenia Script. Skript je písmo psané rukou a psacím nástrojem. Je tedy blbost si říkat, že děti píšící tímto písmem nebudou umět psát jen proto, že se písmo nesprávně označuje jako tiskací.

Grafická stránka Comenia Scriptu

Písmo jako takové se mi líbí. Stránky psané školáky jasně dokazují, že se jim takto píše dobře, text je úhledný a dobře čitelný. Verze s napojovacími tahy přímo svádí k propojování písmen tak, jak mnoho z nás píše v dospělosti. Proporčně je písmo postavené také dobře – malá abeceda dosahuje 2/3 výšky velké abecedy, což je rozhodně lepší než poměr 1:2, který známe z krasopisu (takový poměr zpomaluje psaní a zhoršuje čitelnost).

 

Chronický únavový syndrom – diagnóza, která neexistuje

avatar - únava

Únavu či vyčerpání známe z vlastní zkušenosti všichni. Obvykle ji pociťujeme po přepracování či přetažení, spánkovém deficitu, fyzické aktivitě, nebo když na nás něco leze. Známe ji všichni, často ji nedobrovolně přemáháme, někdy ji dobrovolně vyhledáváme. Vždy však známe její příčinu a víme, že ji odpočinek zažene.

Lidé trpící chronickým únavovým syndromem její příčinu neznají.

Je to únava, na kterou neplatí ani sebedelší a sebekvalitnější spánek, je to bolest svalů a kloubů i hlavy bez zjevné příčiny a krom toho třeba i poruchy paměti a koncentrace. To vše několik měsíců v kuse. Tak se dá ve zkratce definovat chronický únavový syndrom (často označovaný zkratkou CFS – (chronic fatigue syndrome), o jehož existenci se vedou stálé spory mezi odborníky i laickou veřejností.

Příznaky, aneb o čem CFS je

Hlavním příznakem je chronická únava, která přetrvává i po kvalitním a dlouhém spánku, nesouvisí s vynaloženou námahou a značně člověka limituje při každodenních činnostech. Somaticky je tato únava nevysvětlitelná.

 

Nejdelší slova evropských jazyků

SLOVANSKÉ JAZYKY

 

Čeština

Nejdelší česká slova známe asi všichni. Mnohá z nich jsou uměle vytvořená, pravděpodobně vč. toho nejznámějšího (i když použít by se v jistých případech snad i dalo). Uměle vytvořená slova:

nejnezdevětadevadesáteroznásobovávatelnějšími – 45 hlásek
nejnezdevětadevadesáteronásobitelnějšími . 40 hlásek
nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšími – 38 hlásek
nejnezpravděpodobňovávatelnějšími – 33 hlásek
nejnevykrystalizovávatelnějšími – 31 hlásek
nejneospravedlňovávatelnějšími – 30 hlásek
nejneobhospodařovávatelnějšími – 30 hlásek

Používaná slova (asi zřídka):

nerestrukturalizovatelnými – 26 hlásek

Slovenština

Bratři Slováci nás trumfli :)

sedemstodeväťdesiatsedemtisícsedemstodeväťdesiatsedemi – 55 hlásek

znajneprekryštalizovávateľnejšievajúcimi – 44 hlásek

znajnepreinternacionalizovateľnejšievať – 39 hlásek

najnerozkrasokorčuľovateľnejšieho – 33 hlásek

najneobhospodarovateľnejšiemu – 29 hlásek

Bulharština

непротивоконституционствувателствувайте – 39 hlásek

Polština

Dlouhá slova v polštině vznikají jednoduše z číslovek. Taková slova se však v běžném jazyce (celkem pochopitelně) nevyskytují, ačkoli jsou v souladu s gramatikou.

 

Měsíc je hologram

mesic O konspiračních teoriích se tady často nezmiňuji. Nicméně občas narazím na takovou, která mě zcela odrovná. Vedle chemtrails (a nezapomeňme octovat!) se mezi mé oblíbené nedávno zařadila i tato.

Podle některých magorů je Měsíc hologram.

Jak na to přišli?

Na základě videa (v článku níže ke zhlédnutí), které měl pořídit někdo v Německu v červenci loňského roku.

Podle popisu obsahuje 4denní časosběrný materiál, na němž je vidět, jak se povrch Měsíce vlní. Teorie o tom, že celý vesmír je hologram, už tu byla, dokonce vznikla před cca dvaceti lety. Proč to neaplikovat na Měsíc.

Ono vlnění je vykládáno mnoha způsoby a konspirativci neseděli na vavřínech a vyprodukovali svou vlastní teorii o tom, že se jedná o aktualizaci jeho zobrazení a na naší oběžné dráze žádné takové těleso není. Na jistotě jim přidává i to, že Měsíc je k Zemi obrácen vždy jen jednou svou částí.

Neméně ujetá teorie vykládá vlnění tím, že na jakési těleso, které po naší oběžné dráze putuje, je překryto holografickým snímkem Měsíce. To proto, abychom neviděli, co se povrchu toho tělesa ve skutečnosti děje.

 

Migréna není obyčejná bolest hlavy

Každý migrenik by s chutí nakopal každého, kdo o svých občasných bolestech hlavy z nedostatku tekutin, spánkového deficitu nebo špatného vzduchu prohlásí: „Migréna? Jó to mívám taky. To je v pohodě.“

Migréna není obyčejná bolest hlavy, ale chronické onemocnění, které je vedle středně silných až velmi silných bolestí hlavy často doprovázeno nevolnostmi a dalšími příznaky. S ohledem na intenzitu bolesti je pak migrenik nucen omezit veškerou produktivní činnost, protože jednoduše není schopen ji naplno vykonávat. Při silném záchvatu opravdu není na místě migrenika podezírat z toho, že přehání nebo simuluje.

Migréna postihuje častěji ženy než muže. Poprvé se může objevit už během puberty, nejvyšší počet migreniků však patří do věkové skupiny 30-40 let. Okolo 60. roku života u části migreniků záchvaty zcela vymizí. U žen se zpravidla zmírňuje během těhotenství. Velká část migreniků toto onemocnění zdědila. S věkem se obvykle prodlužuje délka záchvatu, avšak snižuje se jeho intenzita.

 

Sníh

zima Sníh je jedno z všeslovanských slov, které má původ pravděpodobně v indoevropském základu sneigwh- s předpokládaným významem „sněžit“. Význam mohl být širší, neboť v některých jazycích označuje i jevy podobné sněžení.

bělorusky, makedonsky, rusky, srbsky: снег
bosensky, chorvatsky: snijeg
bulharsky: сняг
česky: sníh
polsky: śnieg
slovensky: sneh
slovinsky: sneg
ukrajinština: сніг

litevsky: sniegas
lotyšsky: sniegs

anglicky: snow, dánsky: sno, gótsky: snaiws, holandsky: sneeuw, irsky: sneachta, islandsky: snjór, latinsky: nix, německy: Schnee, norsky: snø, staroprusky: snaygis, švédksy: snö

 

Kvalitní med cukernatí, tedy správně krystalizuje

vcelaMed je jeden z darů přírody, kterých bychom si měli vážit. Mezi lidmi o něm koluje nejeden mýtus. Ten o jeho kvalitě, který tvrdí, že čím pomaleji med krystalizuje (nesprávně cukernatí), tím je kvalitnější, je jedním z nejčastějších.
Ve skutečnosti je tomu naopak.

Druhy medu a jak med vlastně vzniká

Včely pro tvorbu medu sbírají dva druhy šťáv – nektar rostlin, z nějž vzniká med květový/luční a medovici, kterou vylučují mšice, červci a larvy dalšího hmyzu a z níž vzniká med medovicový (někdy zvaný lesní). Dále může vzniknout směs těchto druhů (výsledku se také říká lesní med). Oba tyto druhy šťáv zároveň včele slouží jako potrava. Z tohoto důvodu je nikdy nesbírá zbytečně daleko od úlu, protože by je dříve spotřebovala, než by doletěla zpět.

Tvorba medu je pozoruhodný úkaz. Včela létavka sbírá nektar medným volátkem, které je odděleno od trávicího traktu. Když jej naplní, přiletí s ním do úlu a předá jej ke zpracování úlovým včelám. Ty si jej předávají mezi sebou, přeměňují jej a následně uloží do buňky v plástu coby vodnatý med. V plástu jej dále vysušují tak, aby vody v obsahu zůstalo do 20% (sebraný nektar přitom tvoří až z 95% voda). V poslední fázi včely med zavíčkují neprodyšným poklopem z vosku.

Tmavého medovicového medu včely vyprodukují méně než nektarového. Můžeme jej tedy považovat za vzácnější a snad i proto je dodnes považován za chutnější. Kvalitou se však tomu nektarovému více méně rovná. Vliv na jeho množství má zejména počasí (sucho ovlivňuje stav mízy ve stromech, průběh zimy zase počet mšic a dalšího hmyzu). Tmavší barva je způsobena barvivy, která obsahuje míza stromů, z nichž se drobný hmyz vylučující medovici živí. Nejedná se však o výkaly, jak se často uvádí, ale o výměšek, který se vylučuje po rozdělení sladké a bílkovinové složky sbírané šťávy. Hmyz pro svou potravu potřebuje právě tu bílkovinovou.

 

Kamenný pastýř – největší český menhir

Kamenný pastýř - největší český menhirKamenný pastýř stojí v poli cca 1 km severozápadně od obce Klobuky (severozápadně od Slaného/Kladna). Tento osamocený menhir je v České republice největším, jedná se o 3,5 metru vysoký neopracovaný balvan z pískovce s železitým tmelem.

S vysokou pravděpodobností se odhaduje pravěký původ tohoto menhiru, vztyčení pak na období bójské. První zmínka pochází až z roku 1841, kdy se objevuje v mapě. O jedenáct let mladší zápis z Klobucké kroniky uvádí toto:

…byla veliká bouře v kraji, při které zahrála si vichřice s kamenným mužem hru nepěknou a nikterak neodpovídající jeho důstojnosti. Vyvrátila jej totiž a porazila. Klobučtí se proto velmi rmoutili. Sešla se obecní rada a smluvila to, aby pro zachování staré památky byl kamenný muž zase postaven. Řízení práce té svěřeno jest jednomu příslušníku počestného pořádku mlynářského. Snadná robota pak to nebyla. Měli s ním několikahodinovou lopotu, než mu zase hlavu vztyčili. Potom přišli hudebníci a družičky. Bylo z toho mnoho radosti, že kamenný muž zase stojí v polích na stráži…

Záznamy z dalších let dokládají, že v okolí (28 kroků od menhiru) byly vyorány další kameny ze stejného materiálu.

RNDr. Milan Špůrek, který české megality podrobně studoval, zjistil, že u tohoto menhiru 30. dubna a 13. srpna překryje vycházející slunce horu Říp. Tato data odpovídají keltským svátkům Beltine a Lugnasad. V okolí Klobuk byly sice odkryty keltské hroby, tato souvislost však není nijak podložená. Navíc kultura, která v západní Evropě budovala megalitické stavby, tak činila ve 3. tisíciletí před křesťanským letopočtem, tedy (pravděpodobně) dlouho předtím, než Keltové na naše území přišli.