veruce.cz

ZAJÍMAVOSTI

Fototechnika pro začátečníka není nedosažitelná

Už několikrát jsem se na různých místech setkala s postesky mladých lidí, kteří mají chuť fotit, ale stěžují si na to, že pořádná zrcadlovka je pro ně finančně nedosažitelná. Tento dojem mají foto nadšenci zřejmě z recenzí nových těl, která jsou zcela logicky poměrně drahá. Totéž může platit pro objektivy. Starší kvalitní technika se však pohybuje v únosných cenách i pro studenty a je škoda ji opomíjet. Současné profi a poloprofi řady jsou už několik let výhradně full-frame (velikost snímače odpovídá kinofilmovému políčku), což stlačilo ceny starší DX (APS-C, čili ne full-frame) techniky. To je skvělá příležitost (nejen) pro začínající fotografy, kteří nemají finanční prostředky na koupi nového vybavení.

Dopředu upozorňuji na to, že se článek zabývá pouze zrcadlovkami od Nikonu a objektivy pro něj. Canon (a další značky) není opomíjen záměrně, avšak o jeho řadách, jednotlivých modelech a jejich spolehlivosti, užitné hodnotě a současných cenách mám jen zcela povrchní přehled. Vyznáte-li se v tom lépe, klidně poraďte ostatním v komentářích :)

Profi, poloprofi, střední třída a low-end u Nikonu

Na úvod je třeba zabrouzdat alespoň velmi okrajově do třídění těl u Nikonu. Každý na to může mít trošku jiný pohled, někteří třídí těla do více kategorií nebo některá těla subjektivně řadí jinam, avšak obecně a velmi stručně platí následující:

 

Jaké to je řídit náklaďák?

Ukecala jsem muže, aby sepsal své zkušenosti s autoškolou pro získání ŘP skupiny C, protože informace, o které se doma dělil, mi připadaly zajímavé i jako člověku, který se na rozšiřování řidičáku v nejbližší době nechystá. Tento článek tedy napsal on a popisuje v něm hlavní rozdíly toho sedět za volantem osobáku a náklaďáku.
Věděli jste třeba, proč řidiči náklaďáků tak často jedou skoro prostředkem, když mají ve svém pruhu místa dost?
Také máte mylný dojem, že brzdy nákladních aut jsou málo účinné?


Před více jak rokem jsem absolvoval v autoškole kurz vedoucí k získání řidičského oprávnění skupiny C. Veškerou mojí motivací byla zvědavost, nakolik odlišné je řízení takového kolosu od běžného osobáku. Nikdy jsem se jako řidič neživil a ani to neplánuji, zdroj mé obživy leží úplně někde jinde, přesto se však jednalo o unikátní zkušenost, o kterou bych se chtěl podělit.

Když jsem tehdy před zápisem do autoškoly hledal nějaké praktické zkušenosti a drby, nenašel jsem skoro nic. Podrobných vyprávění o zážitcích z autoškoly od čerstvých absolventů získavších řp.sk. B jsem našel na internetu celé stohy, ale řidičům náklaďáku se zřejmě moc psát nechce.

 

Zatopené dálniční mosty D1 a trocha historie

Zatopený most přes údolí Sedlického potokaPokud máte v povědomí informaci, že se u nás dálnice začaly stavět někdy v 60. letech 20. století a že za ně vděčíme komančům, zřejmě vás překvapí fakt, že část dálnice D1 vznikla již během 2. světové války, některé úseky dokonce ještě před ní. Právě z této doby pochází i 2 nepoužívané a částečně zatopené mosty, které se nachází na vodní nádrži Švihov. Některé části dříve budované dálnice nebyly v 60. letech použity a dálnice dnes vede jinudy. Tyto relikty jsou připomínkou toho, za jakých okolností D1 začala vznikat.

Článek se týká zejména mostů, které dříve vedly přes Sedmpanský a Sedlický potok, avšak bez trochy historického pozadí by to nešlo (fotografie mostů ze současnosti naleznete ke konci článku).


Myšlenka dálnice napříč Československem

Myšlenka dálnice spojující západ Čech s východem Slovenska či Podkarpatskou Rusí se zrodila ještě dříve – v roce 1935 (projekt „Národní silnice Plzeň – Košice“ a návrh silniční magistrály Cheb – Chust) a v roce 1937 (dálková silnice „Cheb – Velký Bočkov“). Reálně projektovat se začalo i přes schválení Mnichovské dohody (září 1938), a to krátce po zabrání Sudet. V plánu byly úseky Pražský okruh, Praha – Jihlava, Jihlava – Zástřizly, Zástřizly – hranice Slovenska. V té době byla vyprojektována i německá autostráda z Breslau (dnešní Wroclaw, Polsko) přes území našeho státu do Vídně. Dálnice se měly křížit u Brna.

 

Teorie o dutozemi – duté Zemi

Dutá zeměPodle některých prapodivně uvažujících lidí žijeme v duté planetě či na planetě, v jejím nitru se nachází další světy/dimenze.

Jedná se o další konspirační teorii, která je docela rozšířená a také docela stará. Právem si vedle mých dalších oblíbených (jako jsou chemtrails + octování a měsíc = hologram) zaslouží vlastní článek.

O světech skrytých v podzemí hovoří snad všechny mytologie. O místech, která nejsou vidět, ale existují třeba za vchodem v jeskyních nebo třeba o posmrtných světech v podsvětí se dochovalo mnoho příběhů i ve folkloru. Není tedy divu, že nedaly některým jedinců spát. Tito jedinci zapojili svoji fantasii a vynesli na svět svou teorii o duté Zemi (angl. hollow Earth). Vzhledem k tomu, že tuto teorii považuji za zhovadilost, nebudu se v článku dále věnovat mytologickým příběhům a přejdu rovnou k novověké historii.

 

Krasopis, rukopis a Comenia Script

comenia-script-avatarZačal nový školní rok a pár dalších škol zavedlo v prvních třídách vášně vyvolávající písmo Comenia Script místo krasopisu. Každou změnu doprovázejí bouřlivé diskuze, ve kterých jedni novotu hájí a druzí haní, jen menšina diskutujících zaujme více méně neutrální postoj.

Co vítám já a co se na písmu nelíbí?

Moje generace se v 90. letech poctivě (povinně) učila krasopis. Většina mých vrstevníků si i vzpomene, jak se jím píše, ačkoli u něj do dospělosti zůstalo jen pár z nich. Ona většina se přiklonila k podobě písma napůl psacího a napůl „tiskacího“, případně spojovaného „tiskacího“, a to i přesto, že za to byla na prvním stupni učiteli perzekuována. Vedle krasopisu jsme se učili i „tiskací“ písmena, která jsme museli umět číst. Mnozí se je tak velice rychle naučili i psát. Tak se celé generace učily a učí 2 druhy písma od sebe se do značné míry lišící. Zda je to přidaná hodnota, těžko soudit.

Psací písmo, tiskací písmo, hůlkové písmo, tištěné písmo, script

Slovíčko tiskací není v předchozím odstavci v uvozovkách jen tak. Každé rukou psané písmo je z logiky věci psací písmo. Tiskací, dříve hůlkové, písmo je vlastně jen zavádějící výraz používaný pro psané písmo, které se svým vzhledem podobá nespojité tištěné abecedě. I proto se Comenia Script jmenuje Comenia Script. Skript je písmo psané rukou a psacím nástrojem. Je tedy blbost si říkat, že děti píšící tímto písmem nebudou umět psát jen proto, že se písmo nesprávně označuje jako tiskací.

Grafická stránka Comenia Scriptu

Písmo jako takové se mi líbí. Stránky psané školáky jasně dokazují, že se jim takto píše dobře, text je úhledný a dobře čitelný. Verze s napojovacími tahy přímo svádí k propojování písmen tak, jak mnoho z nás píše v dospělosti. Proporčně je písmo postavené také dobře – malá abeceda dosahuje 2/3 výšky velké abecedy, což je rozhodně lepší než poměr 1:2, který známe z krasopisu (takový poměr zpomaluje psaní a zhoršuje čitelnost).

 

Chronický únavový syndrom – diagnóza, která neexistuje

avatar - únava

Únavu či vyčerpání známe z vlastní zkušenosti všichni. Obvykle ji pociťujeme po přepracování či přetažení, spánkovém deficitu, fyzické aktivitě, nebo když na nás něco leze. Známe ji všichni, často ji nedobrovolně přemáháme, někdy ji dobrovolně vyhledáváme. Vždy však známe její příčinu a víme, že ji odpočinek zažene.

Lidé trpící chronickým únavovým syndromem její příčinu neznají.

Je to únava, na kterou neplatí ani sebedelší a sebekvalitnější spánek, je to bolest svalů a kloubů i hlavy bez zjevné příčiny a krom toho třeba i poruchy paměti a koncentrace. To vše několik měsíců v kuse. Tak se dá ve zkratce definovat chronický únavový syndrom (často označovaný zkratkou CFS – (chronic fatigue syndrome), o jehož existenci se vedou stálé spory mezi odborníky i laickou veřejností.

Příznaky, aneb o čem CFS je

Hlavním příznakem je chronická únava, která přetrvává i po kvalitním a dlouhém spánku, nesouvisí s vynaloženou námahou a značně člověka limituje při každodenních činnostech. Somaticky je tato únava nevysvětlitelná.

 

Nejdelší slova evropských jazyků

SLOVANSKÉ JAZYKY

 

Čeština

Nejdelší česká slova známe asi všichni. Mnohá z nich jsou uměle vytvořená, pravděpodobně vč. toho nejznámějšího (i když použít by se v jistých případech snad i dalo). Uměle vytvořená slova:

nejnezdevětadevadesáteroznásobovávatelnějšími – 45 hlásek
nejnezdevětadevadesáteronásobitelnějšími . 40 hlásek
nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšími – 38 hlásek
nejnezpravděpodobňovávatelnějšími – 33 hlásek
nejnevykrystalizovávatelnějšími – 31 hlásek
nejneospravedlňovávatelnějšími – 30 hlásek
nejneobhospodařovávatelnějšími – 30 hlásek

Používaná slova (asi zřídka):

nerestrukturalizovatelnými – 26 hlásek

Slovenština

Bratři Slováci nás trumfli :)

sedemstodeväťdesiatsedemtisícsedemstodeväťdesiatsedemi – 55 hlásek

znajneprekryštalizovávateľnejšievajúcimi – 44 hlásek

znajnepreinternacionalizovateľnejšievať – 39 hlásek

najnerozkrasokorčuľovateľnejšieho – 33 hlásek

najneobhospodarovateľnejšiemu – 29 hlásek

Bulharština

непротивоконституционствувателствувайте – 39 hlásek

Polština

Dlouhá slova v polštině vznikají jednoduše z číslovek. Taková slova se však v běžném jazyce (celkem pochopitelně) nevyskytují, ačkoli jsou v souladu s gramatikou.

 

Měsíc je hologram

mesic O konspiračních teoriích se tady často nezmiňuji. Nicméně občas narazím na takovou, která mě zcela odrovná. Vedle chemtrails (a nezapomeňme octovat!) se mezi mé oblíbené nedávno zařadila i tato.

Podle některých magorů je Měsíc hologram.

Jak na to přišli?

Na základě videa (v článku níže ke zhlédnutí), které měl pořídit někdo v Německu v červenci loňského roku.

Podle popisu obsahuje 4denní časosběrný materiál, na němž je vidět, jak se povrch Měsíce vlní. Teorie o tom, že celý vesmír je hologram, už tu byla, dokonce vznikla před cca dvaceti lety. Proč to neaplikovat na Měsíc.

Ono vlnění je vykládáno mnoha způsoby a konspirativci neseděli na vavřínech a vyprodukovali svou vlastní teorii o tom, že se jedná o aktualizaci jeho zobrazení a na naší oběžné dráze žádné takové těleso není. Na jistotě jim přidává i to, že Měsíc je k Zemi obrácen vždy jen jednou svou částí.

Neméně ujetá teorie vykládá vlnění tím, že na jakési těleso, které po naší oběžné dráze putuje, je překryto holografickým snímkem Měsíce. To proto, abychom neviděli, co se povrchu toho tělesa ve skutečnosti děje.

 

Migréna není obyčejná bolest hlavy

Každý migrenik by s chutí nakopal každého, kdo o svých občasných bolestech hlavy z nedostatku tekutin, spánkového deficitu nebo špatného vzduchu prohlásí: „Migréna? Jó to mívám taky. To je v pohodě.“

Migréna není obyčejná bolest hlavy, ale chronické onemocnění, které je vedle středně silných až velmi silných bolestí hlavy často doprovázeno nevolnostmi a dalšími příznaky. S ohledem na intenzitu bolesti je pak migrenik nucen omezit veškerou produktivní činnost, protože jednoduše není schopen ji naplno vykonávat. Při silném záchvatu opravdu není na místě migrenika podezírat z toho, že přehání nebo simuluje.

Migréna postihuje častěji ženy než muže. Poprvé se může objevit už během puberty, nejvyšší počet migreniků však patří do věkové skupiny 30-40 let. Okolo 60. roku života u části migreniků záchvaty zcela vymizí. U žen se zpravidla zmírňuje během těhotenství. Velká část migreniků toto onemocnění zdědila. S věkem se obvykle prodlužuje délka záchvatu, avšak snižuje se jeho intenzita.

 

Sníh

zima Sníh je jedno z všeslovanských slov, které má původ pravděpodobně v indoevropském základu sneigwh- s předpokládaným významem „sněžit“. Význam mohl být širší, neboť v některých jazycích označuje i jevy podobné sněžení.

bělorusky, makedonsky, rusky, srbsky: снег
bosensky, chorvatsky: snijeg
bulharsky: сняг
česky: sníh
polsky: śnieg
slovensky: sneh
slovinsky: sneg
ukrajinština: сніг

litevsky: sniegas
lotyšsky: sniegs

anglicky: snow, dánsky: sno, gótsky: snaiws, holandsky: sneeuw, irsky: sneachta, islandsky: snjór, latinsky: nix, německy: Schnee, norsky: snø, staroprusky: snaygis, švédksy: snö