veruce.cz

ZAJÍMAVOSTI

Protržená přehrada na Bílé Desné

Protržená hráz na Bílé Desné v Jizerských horáchV Jizerských horách se nachází zajímavá technická památka. Vodní dílo vybudované na Bílé Desné jsme navštívili v rámci letošní túry. Nachází se na žluté turistické značce cca 6 km od Josefova Dolu (viz mapku v odkazovaném článku), na katastrálním území Albrechtice v Jizerských horách. Roku 1996 byla vyhlášena kulturní památkou.

O výstavbě přehrady na Bílé Desné bylo rozhodnuto v prvním desetiletí 20. století kvůli opakovaným povodním v druhé polovině 19. století. Nejhorší přišly roku 1897 – rozvodněné říčky způsobily škody za téměř 10 mil. rakouských korun a vzaly život 120 lidem. O regulaci toků v Jizerských horách bylo rozhodnuto na základě přednášky univerzitního profesora Dr. Ing. Otto Intze z německých Cách na téma „Výstavba údolních přehrad a jejich národohospodářský význam“.

Samotné práce na přehradě Bílá Desná započaly v říjnu 1912. Práci výrazně zkomplikovaly vydatné deště roku 1913, které rozestavěné dílo poškodily. O rok později se po vypuknutí Světové války musel uchýlit investor k úsporným opatřením, která zřejmě měla na výslednou kvalitu vodního díla vliv. Přehrada byla dokončena v září roku 1915 a její kolaudace proběhla v listopadu téhož roku.

18. 9. 1916 upozornili dva dřevaři hrázného, že z hráze uniká cca 2cm pramínek vody. Hrázný to ihned oznámil na vodní družstvo, kde správce stavby ing. E. Gebauer nařídil otevření obou uzávěrů a vydal se k přehradě. V nádrži se tehdy nacházelo 260 000 m3 vody (max. objem je 400 000 m3), on k ní však dorazil, až když už byla prázdná. Do půlhodiny od zjištění problému voda tryskala z hráze s takovou silou, že dělníci stačili otevřít provozní uzávěr pouze ze tří čtvrtin, poté byli nuceni utéct do bezpečí. V té době byli upozorněni majitelé jezů a náhonu na zvýšený průtok vody. Třičtvrtě hodiny po oznámení se propadla dlažba na návodní straně a byla informována obec pod přehradou. Během dalších 30 minut se dlažba propadla až ke dnu hráze. Valící se masa vody s sebou vzala kusy přehradního tělesa, nedalekou panskou pilku smetla a proud nabral zásoby dřeva. Korytem se nesly i balvany a kmeny stromů z okolního lesa. Ohromná síla brala vše, co jí stálo v cestě, včetně domů. Někteří lidé se vyšplhali na stráně, aby si zachránili životy, a ohromeně sledovali ničící živel. Jiní zahynuli při snaze o záchranu jiných nebo vlastního majetku. Voda se rozlila v Tanvaldu do sklepů a vyplavila mnohé továrny (např. 11 brusíren skla). Na pozemky se vylila i o 20 km dál v oblasti Železného Brodu. Síla vody byla pozorována i v Mladé Boleslavi (cca 60km od Železného Brodu!), kde Jizera stoupla o 20 cm.

 

Někdo to rád pálivé, aneb chilli je zdravé

Trinidad Scorpion MorugaZa posledních několik let (první článek o chilli z roku 2009 s nekompletní Scovilleho stupnicí najdete zde) se můj vztah k chilli zlepšil natolik, že jsem s chutí strčila do pusy i kousek sušené Morugy. Rezervy jsou však stále značné, pořád je kam se posouvat (na chilližrouta bych si vážně ještě netroufla). V tom nezdravějším slova smyslu je kapsaicin prostě návykový. Jakmile to přestane pálit, člověk chce další dávku :) Na rozdíl od většiny jiných návykových látek je však zdraví prospěšný. O blahodárných účincích na naše zdraví jsem přesvědčena již delší dobu, takže bych je ráda v tomto článku shrnula. Třeba konečně jeho poživači přestanou být za blázny :)

Chilli a zdraví

Kapsaicin v první řadě prokrvuje. Roztahuje cévy. Zarudnutí a případný otok v obličeji je zcela normální projev, který není nijak nebezpečný, jak se snaží odpůrci chilli v jídle argumentovat. Tímto však podpora krevního oběhu nekončí. Kapsaicin pomáhá snižovat hladinu cholesterolu. Výrazně snižuje riziko infarktu, plicní embolie a mozkové mrtvice, protože zvyšuje schopnost těla rozpouštět fibrin – látku, která se podílí na tvorbě krevních sraženin. Chilli dokáže naředit krev stejně jako aspirin a bez vedlejších účinků.

Studie zjistily, že kapsaicin dokáže zahubit téměř 80 procent buněk rakoviny prostaty u myší a zabraňuje růstu rakovinových buněk prostaty člověka v Petriho miskách. Kapsaicin ničí rakovinové buňky tím, že napadá jejich energetické centrum. Dále pomáhá při léčbě rakoviny kůže, žaludku a tlustého střeva i funguje i jako prevence před nimi. Zároveň výrazně snižuje riziko vzniku žaludečních vředů.

Kapsaicin funguje jako anestetikum a ulevuje od bolesti. Používá se například i u osteoartrózy či diabetické neuropatie. Studie prokázaly, že látka zmírňuje bolesti hlavy i při migréně.

 

Slovanské názvy měsíců – leden

Český leden vychází z kořene led-, z praslovanského základu ledъ. S tímto kořenem se setkáme ve staré polštině – ledzień či ve slovinštině – lednik (zast.). S kořenem led- se setkáme mimo jiné i v litevštině (lẽdas – led) nebo lotyšštině (ledus – led).
Existuje rovněž staročeské slovo hruden (praslovanský kořen grud), které reflektovalo vznik (sněhových) hrud v tomto měsíci.

Polský styczeń (zast. tyczeń) pravděpodobně pochází ze slova tyki, styk, stykać się a označuje tak přelom roku (styk starého a nového). Se stejným kořenem se setkáváme i v kašubském stëcznik. Praslovanský základ tъknoti (tlouci, tlačit, strčit) můžeme potkat např. i v lotyštině (tūcīt – zapichovat)

Běloruský студзень vychází ze slova студзёны, což znamená chlad. I ruské nářečí zná [studen´]. Původ se nachází v praslovanském přídavném jménu studenъ souvisejícím se slovesem styděti (sę) (došlo zde k významovému posunu ze stydět se na stydnout).

Ve staré slovinštině, staré bulharštině, i staré a rovněž lidové ruštině a také v ukrajinských nářečích se prvnímu měsíci v roce nazývá/nazývalo prosinec. Slovinská nářečí znají mj. výraz prozimec, prezimec, prosenec, sredozimen + sredozimec (= měsíc uprostřed zimy) a zimec, ukrajinská pak [prozymec] i [prosynec]. Dolnolužicky se leden řekne wezymski, což prakticky znamená měsíc jdoucí v zimě. Významu slova zima se věnoval předchozí článek.
Jedna teorie o původu výše uvedených slov uvádí, že se jedná pouze o hláskové změny (m a n, e a i). Jiné pak tyto skupiny slov rozdělují a přikládají jim každé jiný původ. Jeden z výkladů slova prosinec uvádí přídavné jméno siný (praslovansky sinь – tmavošedý) či sivý (praslovansky sivъ – šedý, sivý). V obou případech by se mohlo jednat o popis oblohy málokdy ozářené slabým sluncem. Příbuzné těchto základů najdeme i v litevském šyvas (bělavý, plesnivý).
Dalším možností je sloveso prositi, známé i litevštině – prašyti (prosit) či lotyšštině – prasit (prosit). Původ je praslovanský – prositi (prosit) a slovo jako takové nalezneme snad ve všech slovanských jazycích.

 

Nejmladší matky světa

Svět před měsícem oběhla zpráva o nejmladších rodičích Velké Británie. Slečna se stala matkou ve 12 letech, otcem je její třináctiletý přítel. V porovnání s nejmladšími matkami světa, se jedná o prakticky dospělý pár…

Lina Medina Na obrázku je pětiletá Lina Medina v sedmém měsíci těhotenství. Je to jediná potvrzená matka na světě, která v tak nízkém věku porodila zdravé dítě. Lina se narodila v září 1933 v Peru. V pěti letech ji rodiče vzali do nemocnice s podezřením na nádor v břiše. Tam zjistili, že je v sedmém měsíci těhotenství. O měsíc a půl (14. května 1939) později porodila císařským řezem chlapce Gerarda. Pojmenován byl po lékaři, který se o dívku staral, vážil 2,7 kg a měřil 47,5 cm. O operaci informoval lékařský časopis La Presse Médicale, který uvedl, že Lina svou první menstruaci dostala v osmi měsících, pravidelnou se stala již ve třech letech. Při porodu rovněž lékaři zjistili, že Medina měla tou dobou již plně vyvinuté pohlavní orgány.

Gerardo vyrůstal s tím, že Medina je jeho sestra. Pravdu se dozvěděl v deseti letech. Vyvíjel se jako normální zdravé dítě, ale v 40 letech zemřel na poruchu kostní dřeně. Medina v roce 1976 porodila druhého syna. Dnes žije v Limě a nikdy neprozradila, kdo byl otcem Gerarda a jak k početí došlo.

Šestiletou dívenku znásilnil dědeček z matčiny strany

V první polovině třicátých let minulého století se matkami staly dvě šestileté dívky. První z nich byla jistá H. v roce 1932, druhá o dva roky později Елизавета „Лиза“ Грищенко (Jelizaveta „Liza“ Griščenko).

Jelizavetu v jejích pěti letech znásilnil její 69letý děd. Dítě porodila v Charkově (dnešní Ukrajina) pomocí kleští a navíječe krátce po svých šestých narozeninách. Císařský řez rodiče dívky odmítli. Tříkilová a 52cm velká holčička zemřela během porodu, kdy se v důsledku předčasného odtržení placenty udusila. Lékaři potvrdili, že při včasnějším zásahu by se jednalo o zdravé dítě. Celá rodina včetně děda se následně odstěhovala do Vladivostoku.

Šestiletá dívka známá pouze jako „H.“ porodila císařským řezem holčičku s necelými dvěma kily v nemocnici v indickém Dillí. Nikdy nemenstruovala a i přes nedovyvinutá prsa byla schopna dítě 9 měsíců kojit.

 

Místo antidepresiv doporučuji třezalku

V dnešní uspěchané době se antidepresiva předepisují jako na běžícím pásu. Já místo nich doporučuji čaj z třezalky. Tahle, dalo by se říct až zázračná, bylinka pomáhá při lecjakém problému a ještě k tomu poměrně dobře chutná. Vzhledem k tomu, že za všechny nemoci těla může nezdravá psychika, nejprve se zaměřím na účinky, které mám vyzkoušené osobně a potvrdili je i mí známí. Mohu ji tedy vřele doporučit těm, kteří se zdráhají jít k psychologovi či odmítají z různých důvodů požívat prášky na hlavu. Třezalka

Třezalka je výborný lék na nervy. Uklidňuje, pomáhá při slabších nebo sezónních depresivních stavech (v případě těžkých depresí antidepresiva nenahradí), dlouhodobém stresu, nespavosti, úzkostech, strachu i neurózách. Špatné psychické rozpoložení ovlivňuje celé tělo, proto se dá očekávat, že po uklidnění nervů se dostaví zlepšení dalších neduhů či jejich úplné vymizení. Zejména je to nekvalitní spánek (noční buzení, noční můry) a problémy s usnutím.

Hodí se ji použít i v případě nočního pomočování u dětí, které má často příčinu v psychice (např. kvůli problémům v rodině či ve škole, strachu, nervozitě atd.).

 

Jak nazýváme města našich sousedů?

Před časem jste měli možnost vyplnit dotazník na toto téma. Respondentů se nakonec sešlo 321 a je načase vypustit do světa výsledek.

Dotazník se zabýval těmito městy:
München
Regensburg
Nürnberg
Zwickau
Chemnitz
Leipzig
Dresden
Cottbus
Görlitz/Zgorzelec
Wrocław
Passau
Linz
Graz

Je třeba samozřejmě vzít v potaz možné vtipálky a recesisty, výsledky jsou však zajímavé i přesto. Každý z nás upřednostňuje jiný název a z dotazníku vyplývá, že všichni nepoužívají striktně jen ty české nebo německé/polské.

 

Octování? To jako vážně někdo okolo sebe rozstřikuje ocet?!

Toto nejsou chemtrails!Tento článek je pokračováním úvahy na téma chemtrails. Pokud nevíte, co to chemtrails jsou, čtěte zde.

Za rok a 8 měsíců jsem na chemtrails názor nezměnila. Naopak. Ale budiž, pokud si chce někdo věřit, že ho ty neškodné kondenzační čáry zabíjí, ať si tomu věří. Opakovat stále dokola, že je hovadina, aby to strůjci velkého chemtrailového spiknutí, sypali kdovíco i na sebe, je zbytečné. Logicky se na příznivce této konspirační teorie jít nedá. Z čeho ovšem nemůžu ještě víc než ze samotné konspirační teorie, je octování.

Cože ten ocet má dělat? No rozpustit chemtrails přece!

Plán chemtrailistů na ochranu proti nebezpečným čárám? Ocet. Ocet však nemá sloužit jen na ochranu, on má ty čáry rozpouštět a stejně tak má rozpouštět mraky, ze kterých by náhodou mohlo pršet. Prostě má vyčistit oblohu. Teda pardon, má zničit jen ty umělé mraky. Octoví bojovníci proti chemtrails skutečně věří tomu, že jejich šplíchání kyseliny octové okolo sebe zničí mraky ve výšce 10 kilometrů. Jsou svědomití, někteří spotřebují i několik litrů denně. Vylévají ji na asfalt, aby sama vyprchala. Vaří ji v hrnci či konvici. Namáčí v ní utěrky a věší je do oken… Výrobci a prodejci této tekutiny z nich musí být nadšeni.

Několik mililitrů slabé kyseliny nemůže rozbít kilometrová oblaka tisíce metrů nad zemí. Vzpamatujte se!

 

Oldřichův dub v Peruci + pověst o Oldřichovi a Boženě

V Peruci najdeme mohutný prastarý dub letní zvaný Oldřichův a nedaleko od něj Boženinu studánka. Jak tyto názvy napovídají, toto místo je spojováno s pověstí o Oldřichovi a Boženě. Samotný dub je vysoký 31 metru, jeho obvod činí 760 centimetrů (v patě stromu 970 cm) a jeho stáří se odhaduje na 1000 let. Má zpevněný dutý kmen, stále však roste a předpokládá se, že ještě pár století bude. Je také zapsán na seznamu nejvýznamnějších stromů UNESCO.

Oldřichův dub není jediným dubem, který v obci stával. Na druhém břehu kousek od něj stával Boženin dub, který se však dnešních dnů nedožil. Ostatně i ten Oldřichův měl na mále, když ho v letech 1993 a 1995 nějaký čůrák zapálil.

Oldřichův dub v Peruci | Památný stromOldřichův dub v Peruci | Památný strom

První písemná zmínka o Peruci pochází z roku 1170. O původu obce rovněž najdeme zmínku v Kronice české. Václav Hájek z Libočan v ní uvádí, že dostala jméno dle Boženy, která se zalíbila knížeti perouc. Zda má toto místo nějakou spojitost i s Perunem, si můžeme jen domýšlet. Nic takového žel známo není, ač název obce a duby přímo nabádají k hledání souvislosti.

 

Šílené, kuriózní i zajímavé fóbie

Pojem fóbie asi není třeba podrobně rozebírat. Chorobný strach z něčeho je všem znám minimálně z rozšířené arachnofobie (chorobný strach z pavouků). Kromě běžných fóbií jako jsou klaustrofobie (chorobný strach z uzavřených prostor), akrofobie (chorobný strach z výšek) či fóbií z různých zvířat, existuje řada fóbií, které stojí za pozastavení se. Některé jsou jen zajímavé, jiné kuriózní až absurdní, další nepochopitelné a šílené. Rozhodla jsem se vytvořit seznam těch, které mě nějakým způsobem zaujaly nejvíce.

Nejšílenější pro mne je anatidaefobie – chorobný strach z toho, že se na vás někde/nějak kouká kachna. Na paty této fóbii šlape arachibutyrofobie – chorobný strach z toho, že se na horní patro úst přilepí arašídové máslo a také nomofobie – chorobný strach ze ztráty či odcizení mobilního telefonu nebo strach ze ztráty mobilního signálu.

 

Dlouhá to zima

zimaTahle zima je sice poněkud delší, než jakou ji známe z posledních let, není na ní však nic podívného, jak se nám snaží kdekdo nakukat. Pokud teda nepotrvá další dvě období, ale ona by tahle zdegenerovaná společnost přecejen ten Ragnarök potřebovala jako sůl…

Ani 40 cm nového sněhu ze soboty na neděli mi nemohlo zkazit jarní dovolenou a zasněžený les v noci to je prostě paráda. Holt ta zima po deseti letech trvá déle, no problem :)

Jen tak pro zajímavost

Březnové rekordy v Klementinu (zdroj: ČHMÚ)