První článek ze série „Strašlivá úroveň znalosti českého jazyka nejen u mládeže“ pojednává o tom, jak se strašně cool nahrazovat češtinu debilštinou. Po prokousání se historií tohoto písemného projevu se přesuneme k dalšímu bodu a to jsou hrubky a názory některých individuí, která tvrdí, že umět česky nepotřebují a že je jim jedno, když dělají chyby .
Jak vznikala vypatlanština?
Blogísky, kde jejich autoři píší tím nepochopitelným vypatlátorským způsobem, známe asi všichni. Tahle debilština nejspíš vznikla postupným vracením češtiny do středověku se současnou snahou ji poangličtit. Děsivý výsledek známe, jak to ale začalo?
Celkem živě si pamatuju dobu, kdy začalo být ‚strašně in‘ psát v přezdívkách w místo v. Tehdy by mě ani ve snu nenapadlo, v co se to nakonec zvrtne. Wéčka se ujala i mimo virtuální svět. Někdo začal používat w i ve svém jméně, jiní si tak začali psát i školní sešity. Netrvalo dlouho a u záměny jen těchto dvou písmenek nezůstalo. Budoucí debilštinopísalové dostali pravopis na úroveň středověku a začali psát sz místo š a cz místo č, což byla další vlna po wéčkování. Nástup cézetkování si pamatuji ještě živěji než w. Bylo mi cca 13-14, kdy se všechny zdrobněliny končící na -čko, -čka, -ček najednou psaly -czko, -czka, -czek. Pro představu – jedna spolužačka měla přezdívku sowiczka.
Následný vývoj debilštiny se ubíral raketovým tempem. Aby se čeština navíc (asi?) poangličtila, začala se používat částečná anglická transkripce českých slov (samohlásek, souhlásek, slabik…) ZH místo ž bylo pouhým začátkem stejně jako (nejméně) ztrojení písmen tam, kde má být dlouhá samohláska, pokračovalo se y místo j, dvěma oo místo ů… a tak dále. Výsledek snahy středověkou češtinu poangličtit známe. Budiž nám věčným strašákem následující věta:
PoUzHiIiWaAaNiIi wYpAtLaAaToRu sHkOdIiI ZdRaWiIi <3 ;-** SeSh hUstEy!!! mEgA WoE!
Zde je možno vidět prakticky konečnou verzi debilštiny, nicméně její používání spolu s určitým stylem vyjadřování dělá z těch, kteří ji používají ještě větší vypatlance. Dokonce už vznikla další verze vypatlátoru, která převádí slova na zdrobněliny.
Používiňuškání vipaťjáťoju škodí žďjaví
Poouužhííwiiňuuškááníí wipaaťjááťhoojuu shqodí žďjaawíí
POoUUŽhíííÍWiiŇuuškáNíÍÍÍ wIIPAŤjáÁŤHoojU sHQOdÍÍ žďjAaWíí
Zdrobněliny jsou dalších stádium vývoje, a jelikož je ve vypatlanštině povoleno prakticky vše, časem se vedle nich začaly objevovat i hrubky. Zdrobnělinu občas použije každý z nás, a to buď jako změkčení významu nebo ironii. Ty příklady ale hovoří za vše a některá děcka skutečně píší takhle. Z toho se potom taky vyvinula emoština či jak to nazvat… možná barbínovština – vyjadřování se výhradě se zdrobnělinkami ve většině slovíčkách ve větičce. Ble.
Nechme vypatlátor wyPaAAAtLáÁááThOrEEm a posuňme se dál, tedy blíže k nadpisu tohoto článku.
>Moderní je neumět česky
Tak a dostáváme se k tomu, že je vlastně moderní česky vůbec neumět. Jelikož je ve výše uvedeném povoleno vše, začali se množit takoví, kteří si s gramatikou vůbec hlavu nelámou. Některým přijde zbytečné umět svůj rodný jazyk v době, kdy je víc potřeba angličtina, někteří považují za zbytečné používat 2 i/y, když stačí jedno, jiným zase rozlišování s/z či mě/mně. Důvodů, proč píší jako hotentoti, je více (budu probírat v dalších částech), je však zřejmé, že tomuto trendu vypatlanština výrazně pomohla.
V současné době je snad debilština na ústupu, masové rozšiřování je věcí snad již minulou, i když se vždy najde nějaký teenager, který ji po založení blogu začne používat. Větším problém vidím spíš v rostoucím nezájmu o rodný jazyk a také v tom, že se dnes stává mezi mládeží opravdu in ten, kdo prohlásí, že česky umět nechce, gramatika je mu cizí a že je mu to jedno. Případně svou neznalost omlouvá dyslexií a dysgrafií.
Tyto dvě poruchy se však projevují trochu jinak, než si ti, kteří jimi netrpí, myslí. Často se pak dá rozlišit, zda se autor pod ty pojmy jen neschovává. Takový základní rozdíl je ten, že dysgrafik je schopen se veškerá pravidla naučit, ale chybu, kterou napíše, prostě neuvidí, ani kdyby si větu po sobě přečetl 20x, kdežto ostatní svou neznalost a neochotu skrývají právě pod tuto výmluvu. Jinými slovy, na co mám ty 2 i/y, když stačí jedno, že…
A na závěr z praxe
– tak budu čekovat a look forward to it (zapoměla jsem jak se to řekne česky :D) :)
A ještě seznam toho, co jsou schopni lidé napsat (je toho daleko víc, ale proč si nenechat něco i na příště):
optěžovat, problémi, bílí kartáček, vilizte si prdel, dlouhé zimi, z fylmu, vi ste fakt kokoti, mislite si, nebila to vina obsluhi ten klul bil napity a udělalo semu špatně ja sem uto ho bil, je to hrozni, ty hovne, mobili
No nejsi sama koho to štve, už jsem se k tomu párkrát vyjadřovala, ale nedá mi to, abych k tomu opět něco nenapsala.
Opravdu nechápu co si myslí ti puberťáci co píšou AAsHI TAaGhlEEE nebo snad s do očí bijícími a schválně psanými chybami… Pokud jde o mě, když něco takového vidím, pomyslím si, že ten člověk asi nebude mít moc velké IQ a skončil se sotva vychozenou základkou. Navíc takové texty jsou tak akorát na jedno použití – autor napíše myšlenku, ale že to nikdo nemůže přečíst to už mu nevadí (teda alespoň mě to připadá těžší než luštění hieroglyfů).
Neříkám, že jsem chodící mluvnice češtiny, občas udělám chybu, hlavně v čárkách, nebo v nějakém tom i/y či s/z, ale narozdíl od těchto chvástajících se vypatlanců se za chyby pěkně stydím…
(ještě poznámka na závěr – vůbec se nedivím proč nám na vysoké velmi doporučují zapsat si předmět Kurz správného psaní pro nebohemisty :-P)
Veroniko, tímto článkem jsi mi udělala velikou radost! Jsem totiž na češtinu, zvláště pak na českou gramatiku, hodně háklivá. Částečně je to pozůstatek ze střední školy a částečně následek mého bývalého povolání. Hraje v tom roli i četba klasiků. To, jak dokážou lidi český jazyk zpotvořit, je neuvěřitelné, až alarmující. Zdrobněliny všude a za každou cenu rovněž nesnáším! Když někdo napíše na blog například: „přeji ti mocinky moc krásňoučké vyhajání v měkoučké postýlečce“ (a jsou i horší vzkazy) a já vím, že se jedná o lidi třeba v mém věku, tak z toho mám vyrážku a noční můry. Nikdy bych takhle nedokázala mluvit ani se svou tříletou vnučkou. Hrubkami se vzkazy taky hemží, bohužel i u mladé generace se středoškolským vzděláním. Občas se dá něco vzít jako překlep, ale co je moc, to je příliš. Páni, udělala jsem tady úplnou přednášku, promiň mi to. Rozhodně se nechci vytahovat, protože sama jsem toho z gramatiky taky spoustu zapomněla, ale myslím si, že čeština si zaslouží lepší zacházení. Uf, … Hanka
Jestli tohle jsou Češi, tak se stydím, že i já jsem Čech. Opravdu nikdy nepochopím, co tyhle jedince vede k tomu takhle psát. Co si tím, kruci písek, chtějí dokazovat? Já už opravdu nemám slov. Za tohle bych snad i střílela…
Na druhou stranu, jsou lidi, kteří česky umí a občas udělají nějakou drobnou chybu, která se v tomto případě dá tolerovat. I my se občas spleteme a napíšeme například mě místo mně. Splést se může každý, ale čeho je moc, toho je prostě příliš…
A na závěr ti musím pochválit článek, je moc dobře a trefně napsaný…
Aaaaaaa, to mě poser, ty chyby….bohové. Nějaká hrubajzna nám občas ujede všem, to se stává, s nebo z, shoda přísudku s podmětem, však to my blogeři známe, člověk píše jede článek za druhým a nedává si bacha. Ale co je moc, to je moc. Teď mi jeden známej napsal na FB „divyl byses“. Bohové…
Vypatlanština už je snad minulostí, ale co jsou některý decka (oblíbená hrubka hodně lidí je dětska) napsat, to je konec. Jsem zvědavá na ty názory, proč píšou jak hovada;)
Btw. setkala jsem se se slečnou která napsala slovo „vijímka“. Když jsem jí napsala, že to má blbě, odpověděla, že jí kámoška zas říkala, že to má dobře a teď neví, jak to teda je. Myslela jsem, že mě klepne…to už dnes PČP nepatří k běžné výbavě domácích knihoven? A nebo neumíme googlit?
Myslím, že jedním z důvodů bude i nezájem o četbu. Kdyby dnešní mladí víc četli, jistě by si uvědomili, jak krásný máme jazyk a neměli by takovou potřebu jej prznit :-(
Představa, že na češtinu a její pravidla kašlou, protože je přece důležitější angličtina mi přijde děsivá. Ať je angličtina sebevíc důležitá, pro mě hlavní umět dobře svůj rodný jazyk a milovat jej. Nehledě na to, že wypatlátorština má i do angličtiny daleko.
A hlavně by mě zajímalo, jak se takovým lidem píšou ve škole diktáty. To musí být Sodoma Gomora!
Snad největší humus, který vznikl, a já ho zažila, je používání v deBiLshTinCuE místo „k“ „Q“. Vidina toho, že nás jednou za pár století spojí jediný jazyk – angličtina, se mi vůbec nelíbí. Naši kulturu nám ničí už Unie a její úžasné Euro. nebýt něj, Řekové vydrží se svou měnom mnohem déle. Horší je, že někteří lidi se hold smířili s tím, že čeština bude jednou na houby a všude se bude mluvit anglicky… Zvládli jsme poněmčování z doby Marie Terezie, ale jestli zvládneme anglickou vlnu, to už si nikdo není jistej.
Nefi: tak tak, taky občas udělám chybu (obvzlášť, když píšu rychle) a taky bych si potom nafackovala, když to po sobě čtu. Kurz pro nebohemisty zní dost zajímavě ,)
Hanka: naprosto souhlasím a děkuji za dlouhý komentář, ty vždycky potěší :)
Vinter: kuju
Lúmenn: „divyl byses“? no fuj… a „vijímka“ je taky moc „pjekná“. Problém je ten, že my, co píšem jako lidi, googlit umíme, http://pravidla.cz známe, či je ještě máme doma v papírové podobě, současná mladá generace je ale nemá a googlit neumí…
marieke: přesně tak s tou četbou, o tom také bude jedna z částí tohoto 4 dílného seriálu :) Bohůmžel ve škole se dá leccos opsat a krom toho na prolezení stačí čtverec a pod ten se dá nasypat hrubek jak máku (o tom též v jedné časti…).
Monica Otmili: Q je hnus, obzvlášť, když ho ještě píší velké… A jinak souhlas, kdo ví, jak to bude…
Zoufalost… Mně stačilo, když jsem předloni o rok starší sestřence vysvětlovala, že mytologie je s Y a kotník se vyvrTnul… A to je na tom ona ještě dost dobře oproti jiným.
Teď jsem viděla diktát holky ze 4. třídy – byl na vyjmenovaná slova – převažovala v něm červená…
Ale co mě dostává nejvíc, je „vipadá“… Je to všude! Brr… No a když je i člověk z gymplu schpnnej ve kvartě napsat „kopito“… No, děs a hrůza, a zítra píšeme čtvrtletku z češtiny. :)
Docela by mě zajímalo, jestli to velké Q umí napsat správně i psacím písmem… haha (nebo spíš béééé *potoky slz*), předpokládám, že ani to ne :(
Mimochodem – už jste slyšeli o tom, že se má vyučovat nové psací (a snad i tiskací (?)) písmo? (mám takové tušení, že to bude taky jedna část tohoto seriálu :) (?) anebo ne?)
Jinak – čtu si seminární práce svých spolužaček. To byste nevěřili, kolik je tam hrubek, nesmyslných spojení a opakujících se slov apod. (i když s tímhle mám taky občas problémy – ale doufám, že ne zase tak často a v takové míře…).
Death Mannequin: nevím, jestli to do tohoto miniseriálu zahrnu, o novém písmu jsem tak úplně nepsala, ale můj názor na psací vs. tiskací je možné nalézt tu – http://blog.veruce.cz/muj-kout/nazory/psani-rukou-v-digitalni-dobe/ :)
Au, au, au. Vypatlanštinu samozřejmě znám (nepoužívám), když čtu takový text, vždycky mě děsně rozbolí hlava, a to stačí jediná věta.
Připadám si jak ti žraloci, kterým Marlin, klaun očkatý, vykládá vtip. Zpočátku zájem, vzápětí tupý výraz.
Ten nezájem o češtinu mi taky vadí, navíc ještě řeči stylu Mně je to jedno, tak tam mám chyby, přece po sobě nebudu číst text.
Naštěstí znám dost blogů, kde není s češtinou problém (občasný úlet mi nevadí, taky se někdy utnu a udělám chybu).
A to poangličtinování? Chodím na fórum Intocicated, kde se baví o knížkách, filmehc a seriálech – a některé holky špikují své komenty anglickými výrazy.
Příklad – kdy je komentován film Harry Potter a jednotlivé osoby.
„Líbilo se mi, jak tam byl Moody při těch sentimentálních sračkách :D Protože jinak už bych si říkala no ty vole tak to tam chtěli nacpat a maj to tam „oooo harry, dovezl jsem tě sem, tak tě odsud i odvezu“ blá blá, říkala jsem si co to kruci děláte….a pak Moody že jooo, to je strašně cute a všechno. tak jsem si říkala way to go, Alastor!“
Hodně blogerek má v rubrikách anglické názvy. No, budiž. Ale obdivuji ty, které mají české a přitom originální pojmenování svých rubrik.
Na tomhle článku se mi líbilo, že jsi rozpitvala samé začátky a vlastně průběh vzniku těchto patvarů.
A taky si tím víc vážím blogerů a blogerek, kteří s českým jazykem umí zacházet a vyjadřují se pěkně a třeba i vtipně.
(Mimochodem, hrubky v češtině prý dělají i vysokoškoláci, ve vypracované diplomce!)
P.S. ještě jsem chtěla říct, že nemám nic proti anglickým výrazům, když jsou použity jen občas a jsou třeba výstižnější než český ekvivalent.
Kruci, doufám, že ekvivalent je správné slovo…
ANA: Jj, o těch hrubkách jsem právě psala. Jsem na výšce a dost jsem se u těch seminárek divila. Přemýšlela jsem, jestli někdo, kdo dělá tolik hrubek, má šanci dopracovat se k titulu bakalář…
Na tyhle stránky jsem narazil náhodou zrovna, když jsem hledal něco ohledně gramatiky. Upřímně mám skoro strach něco napsat, ale což… tak tu budou prostě hrubky :D Abych se Vám představil, jsem jistý Petr, Mgr., 25 let. Titul jsem dostal za své znalosti v matematice, výpočetní technice a pedagogice/psychologii. Za svou češtinu se stydím, ale prostě ji neumím a nemám na to cit, jestli se něco naučím, tak se zítra můžu dívat na to stejné slovo, protože si už nejsem jistý… Takže bohužel pochopte, že někteří mají větší problémy než jiní, prostě čeština mi nikdy nešla a to jsem co vím byl největší čtenář ve třídě.
Teď něco k logice používání debilštiny (nebo jak jste to nazvali).
Velké a malé písmena – tak to je fakt hnus na zvracení, horší jsou už snad čínské znaky na čtení.
W místo V – osobně jsem to používal v době mobilu a abych se přiznal, neviděl jsem to předtím používat nikoho, takže to byl můj líný výmysl, proč líný? no je to prosté, pokud máte ještě „starý“ mobil tak zjistíte že W je hned jako první písmeno v pořadí, kdyžto V je až třetí. Pak vím, že jsem měl tendence to psát i na počítači, ale to jsem to pak vymazal a přepsal.
SZ, SH, SCH – Mé přijmení začíná Sch (takže pozůstat z okupace) a ani nevíte jak jsem za to rád, vyplňovali jste už nějaký formulář a nevěděli jestli použí diakritiku? Stejné to může být s vyplňováním přezdívek a hesel. Kromě toho, přihlašte se někam když budete na anglické klávesnici a budete mít v loginu diakritiku (hodně štěstí při stahování jazykového balíčku)
Ale tím jsem samozřejmě neospravedlňoval celé texty psané tímhle otravným způsobem, jenom jsem chtěl nastínit, že jsou i důvody proč. Berte to i tak, že v 15 letech se člověk prostě nějak chce odlišovat :)
Neodpustím si reakci na komentář od Death Mannequin: Ano, takový člověk má šanci i na magisterský titul :D.
Pokud se někomu nelíbí smajlíci vě větách, pardón, ale vykřičník taky nějak začal…
Spirit: je mi jasné, že někomu jdou čísla a někomu písmenka, někde jsem se o tom už i zmiňovala. Spíš mi šlo o ty, kteří gramatiku záměrně flákají a je jim kdesi, že píší jako hovada :)
w místo v v esemeskách je pochopitelné, mám však dojem, že to opravdu způsobilo vznik debilštiny :)
sch ve jménech je ovšem něco jiného, to mi samozřejmě nevadí :D (dokonce ani v přezdívkách mi to nepříjde nijak strašné).
A s poznámkou, že lidé v 15 letech se chtějí lišit, nemám sebemenší problém, je to opravdu tak. Chtěla jsem jen přiblížit, jak je to místy strašné :)
Veronika: děkuji za reakci ;) Pochopil jsem, že jsi ten článek napsala ještě ten stejný den, kdy tě to tak vynervovalo, protože z něj úplně srší emoce :D
Jinak abych přilil trochu do ohně, tak kamarád mi opravdu napsal slova jako „uš“ a „teť“. To nevíte jestli si z vás dělá srandu a nebo je fakt nějaký dis. Jinak fajn kluk :D
Spirit: jo no, něco už mě tak štvalo, že to bez emocí nešlo :D
S tím jsem se taky setkala, někdy je to pitomý překlep (taky se mi stává…), ale když to je v každé větě, tak nevim nevim :D
Nedávná perla: ,,Psichyjatrije!“
Dori: to doufám někdo myslel jako recesi…