veruce.cz

Bitva Libušín 2018 (bez bitvy)

Bitva Libušín 2018Aneb o tom, jak jsme to až do bitvy nevydrželi.

Středověká bitva v Libušíně je největší akcí svého druhu u nás. Když jsme se na ni letos konečně poprvé vypravili, očekávali jsme podobné problémy, jaké jsme měli ve Wolinu, tedy hlavně nesnesitelně vedro a davy lidí. Žel bohům nás v tomto akce nezklamala.

Na místo jsme dojeli k našemu štěstí brzy po 12. hodině, kdy se otevíral vstup pro veřejnost. Prozíravě jsme do Libušína přijížděli ze směru od Dolu Libušín, minuli oficiální parkoviště, na které se z opačného směru stála už pár kilometrů dlouhá kolona, a nechali auto někde v obci, v té chvíli ještě v poloprázdné ulici (což se samozřejmě velice rychle změnilo). U vchodu jsme rovněž nijak dlouho nečekali, což bylo velké štěstí, protože hned za námi se začala tvořit opravdu dlouhá fronta.

Co se středověkého stanového města týče – zírala jsem. Jeho rozlehlost na mě působila zvláštním, přitažlivým dojmem. Tohle se mi prostě líbilo, fascinovalo mě to a byla jsem ráda, že tam jsem. Takhle na mě působilo od prvního pohledu, při prohlídce a působí tak na mě i zpětně. Nepopírám, že mě tohle samo o sobě přitahovalo natolik, že bych si tam hned příští rok nejraději někde postavila stan a stala se toho součástí. Celý den bych si tam ve stínu karetkovala, syn by se mlátil s mužem dřevěným mečem, davy lidí ani vedro by nás nezajímaly, prostě pohoda ;)

Co si však budeme povídat, do takové pohody to mělo daleko, ač to tak ze začátku úplně nevypadalo. Prošli jsme si civilní stánky – podepsali petici u LEXu, zasoutěžili si o nějaké drobnosti s motivem Kingdome Come: Deliverance u Warhorse, sehnali našemu batoleti něco k jídlu, potkali několik známých a pokukovali, co si kde v příštím kole koupíme. K tomu už ale nedošlo. Malý byl protivný z vedra, my jsme byli protivní nejen z vedra, ale i z jeho protivnosti, docházelo nám pití a pouhé 2 stánky (2 na x tisíc lidí!!!) znamenaly nejméně hodinovou frontu. Vypravili jsme se tedy do centra Libušína v naději, že seženeme něco tam. Už jsme se nevrátili, vedro čím dál větší a ty davy lidí, které se hrnuly dovnitř, nás vážně nelákaly.

Je to škoda. Hodně lidí si vychvalovalo, jak krásně vyšlo počasí. Haha, jak pro koho, ale to už je náš problém. Nicméně kdyby se počasí chovalo tak, jak bychom od něj v dubnu čekali, zůstali bychom určitě až do konce, protože – ale to už bych se opakovala, viz ten zvýrazněný odstavec :)

Toliko k tomu, proč jsme nezůstali až do bitvy, a na závěr aspoň pár fotek z ženského souboje v soule a z tábora :)

Kam dál?
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.