veruce.cz

Po roce v Kunratickém lese

Kunratický lesTak jsme si zas po nějaké době vyrazili alespoň na kratičký výlet do pseudolesa v Kunraticích. Po dvou pitomých zádrhelích jsme dorazili na místo (už v tu chvíli schváceni strašným vedrem) a byli rádi, že jsme zalezli do stínu. Cestou k potoku jsme zjistili, že v ohradě už pobývají zvířata (před rokem tomu tak ještě nebylo).

Psíkovi, kterému bylo v autě ještě větší vedro než nám vodu uvítal, a to se k ní obvykle nežene. Jakmile se jí nabažil, popošli jsme asi o půl kilometru dál a skončili na lavičce. V tom vedru se ani chodit pořádně nedalo. Radší jsem seděli, kecali a užívali si stínu a zeleně. Psisku bylo i tak za chvíli vedro, že jsme zamířili zpátky k potoku. Tentokrát do vody vlezl bez pobízení a dokonce si tam lehl :)

I my museli doplnit zásoby pití, litrová termoska opravdu nestačila. Stačila ale k tomu, aby na nás lidi koukali jako na magory, někdo asi ještě nepřišel na to, že v ní vydrží tekutiny i studené, nejen teplé :) Vydřidušských 25,- za půllitrovou minerálku nám v tom vedru ani nepřipadalo jako tak děsivá částka, jako obvykle. Osvěžení jsme zamířili cestou ke zřícenině Nového hradu, kde dole pod kopcem, na kterém se zřícenina nalézá, máme jedno oblíbené místo. Ač jsme zprvu neplánovali, že se budeme škrábat (do mírného kopce, ale v tom vedru…), nakonec nás tam ale nohy přecejen zavedly.

Když jsme se vraceli, slunce už stálo nízko – za kopcem na druhé straně, takže už byla relativně tma. O to zajímavější obrazy nabízely světelné podmínky :) Nu a pak už jsme zamířili do posledního kopce vhůru k Zeleným domků a domů.

Kam dál?
 

3 thoughts on “Po roce v Kunratickém lese

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.