Čtyřicet let ode dne, kdy se Hepnarová mstila společnosti

Olga Hepnarová

Přesně před 40 lety se dvaadvacetiletá Olga Hepnarová rozhodla pomstít společnosti a zapůjčeným nákladním vozidlem narazila do hloučku lidí na tramvajové zastávce.

Při této příležitosti bych ráda připomněla dva články, které se jí věnují:

Citace:

Roman Cílek – Oprátka za osm mrtvých

Kniha pojednává o Olze Hepnarové. Jelikož jsem jí věnovala vlastní článek (pokračujte zde), děj knihy zestručním. Kniha pojednává o životě této dívky, která se ve svých 22 letech rozhodla vypořádat se společností a svou situací, z níž neviděla jiné východisko, nepochopitelným a otřesným způsobem. 10. července 1973 nákladním vozidlem narazila do hloučku lidí čekající na tramvaj. Konečný stav – 8 mrtvých, mnoho zraněných. Oprátka za osm mrtvých popisuje život Olgy Hepnarové, její pohled na dětství, dospívání a přežívání, stejně tak i pohledy ostatních – rodiny, spolupracovníků, svědků… Výpovědi byly sesbírány po jejím zatčení. Vyšetřování trvalo množství měsíců a uběhlo tři čtvrtě roku, než proběho hlavní soudní líčení a další rok, než byla Hepnarová jako poslední žena v ČSR popravena.

O té holce, co zabila 8 lidí, protože neuměla žít

Řeč nebude o nikom jiném než o Olze Hepnarové, která se roku 1973 rozhodla vypořádat se svým životním neúspěchem po svém. Důvodem jejího činu bylo to, že neuměla žít.

„Já jsem na ten chodník vjela úmyslně a je to moje pomsta společnosti za to, jak se ke mně po celý můj život chovala.

Tuhle větu pronesla hned poté, co strážníci šli zkontrolovat vozidlo, které pro všechny z nepochopitelného důvodu najelo na chodník, kde stál hlouček lidí čekajících na tramvaj. Psal se 10. červenec 1973, 13 hodin, 45 minut, polojasno, dobré světelné podmínky, suchá vozovka, přehledný úsek. Nic nenasvědčovalo tomu, že to byla nehoda, což potvrdila i ta mladá, sotva 22 letá, slečna za volantem.

Kam dál?
 

4 komentáře: „Čtyřicet let ode dne, kdy se Hepnarová mstila společnosti

  1. Přečetla jsem si odkaz O té holce, co zabila 8 lidí a napsala k tomu komentář.
    Není mi jí líto. Spousta lidí má zpackaný život, ale pere se s tím, mnozí jsou na tom daleko hůř a o tom, jak se žije v dnešní době, ani nemluvě.
    Kdyby měl najíždět do lidí každý, komu se v životě nedaří, tak je polovina národa mrtvá.

     
  2. Ten článek měl její jednání omluvit? Slečna nade mnou má pěkný kus pravdy. Proč někdo, komu je ublíženo, se s tím umí vyrovnat (hodně silné osobnosti to navíc nejenže poměrně ustojí, ale ještě z toho vykřešou něco pozitivního) a jiný kvůli tomu musí popravit osm lidí? Patrně nebyla duševně úplně v pořádku, tohle není standardní chování omluvitelné tím, že to měla chudinka v životě těžké. A to dokážu pochopit ještě tak agresi napřenou vůči přímému „viníkovi“. Nedokážu omluvit někoho, kdo jde a beze všeho odpraví x nevinných lidí.

     
  3. Aailyyn : omluvit? to určitě ne. Jen jsem chtěla připomenout, že se tu o ní již hovořilo a jedná se o kriminální i psychologický případ, který mě zaujal, proto jsem Olze věnovala svého času celkem dost svého času :)

     

Napsat komentář