Ze života Ver.

Jihlavské podzemí

Jihlavské podzemíJihlava ležela na důležité křižovatce středověkých obchodních cest. Místní řemeslníci a kupci potřebovali pro své zboží více místa a začali rozšiřovat své sklepy. Ražba prvního podlaží jihlavského podzemí proběhla ve 14. století. O dvě století později se razilo ještě druhé a třetí podlaží. Délka chodeb pod městem činí 25 km, což znamená druhé největší podzemí na území ČR (na prvním místě stojí Znojmo).

Sklepní prostory se nachází pod většinou historické části města v hloubce dvou až čtyř metrů, druhé patro pod nimi v hloubce čtyř až šesti metrů a třetí zasahuje do hloubky osmi až čtrnácti metrů. Chodby jsou různě široké, od 0,8 do 2,5 metru. Výška se pohybuje od 1,2 do 3,5 metru. Cihlová podezdívka, která zůstala na několika místech zachována, se pro zpevnění přidala v průběhu 17. století. V té době vznikly také některé krátké propojovací chodby. Na některých místech je zachován odtokový žlábek, který odváděl podzemní i prosakující vodu. Na některých místech byla voda zachytávána pro další použití. Mimo ně se zde nachází i několik podzemních studní. V jihlavském podzemí najdeme i větrací šachty, které vedou na povrch. Část podzemních chodeb tvořila středověkou kanalizaci, některým tato funkce zůstala dodnes.

V 19. století docházelo při výstavbě nových domů a budování vodovodů často k zasypání chodeb sutinami. Došlo tak i přehrazení odvodňovacích žlábků a některé chodby byly zaplaveny vodou, takže hrozilo podmáčení základů domů, které stály nad nimi. Původní odtok vody bylo nutné obnovit. Narušen byl samozřejmě i labyrint chodeb. Majitelé domů od sebe začali oddělovat sklepní prostory zdmi.

Během německé okupace se část podzemí přestavěla na protiletecké kryty. Němci zde na jedné chodbě zřejmě zkoušeli možnost alternativního osvětlení a natřeli ji luminiscenční barvou Lichtgelg. Díky svítivému wurtzitu po nasvícení chodba zeleně světélkuje. Nátěr však ztrácí léty sílu a je jasné, že jako nouzové osvětlení by rozhodně nepostačoval. Bez stativu a zástupu 30 dalších lidí je nemožné ji vyfotit, ale podívat se na ni můžete třeba zde.

Vedle této chodby, která byla objevena v roce 1978, se nachází výklenek, o němž citlivější osoby tvrdí, že přitahuje nadpřirozené síly a ukrývá tajnou místnost za ním. Údajně zde byl nafilmován i stín, který má připomínat lidskou postavu. Vzhledem k tomu, že se o toto natočení postaral reportér TV Nova, není radno tomu příliš věřit ;)

Veřejnost mohla podzemí po válce poprvé navštívit v roce 1957. V následujícím desetiletí došlo ke zpevnění téměř všech chodeb betonem a k uzavření pro veřejnost. Lidé mohou jihlavské podzemí znovu navštěvovat od roku 1991. Větrací šachty během úpravy náměstí a okolních ulic zaslepeny, což má za následek zvýšenou vlhkost. Teplota se zde pohybuje mezi 8 a 12°C a vřele jej doporučuji navštívit během letních veder nebo naopak mrazů :)

V místnostech v podzemí je od roku 2013 pro návštěvníky připravena ukázka hornické krajiny včetně průřezu dolem, nějaké kameny a replika dřevěného vodovodního potrubí.

Kam dál?
 

5 thoughts on “Jihlavské podzemí

  1. Pufflie

    V jihlavském podzemí jsem byla před několika lety, ještě jako docela malá. Moc se mi tam tehdy líbilo, ráda bych si tento výlet opět zopakovala :-)

     
    1. V. Post author

      Je vidět, že vnímání teplot mám trošku jinde, mně tam bylo příjemně v tričku :D

       
  2. Hanka

    Do Jihlavy to máme kousek, ale v podzemí jsme ještě nebyli. Tohle musím ukázat příteli Jarkovi, bude nadšený.
    Nafotila jsi skvělé záběry, takže na oplátku děkuji já tobě za tip na výlet. V létě se určitě půjdeme do jihlavského podzemí ochladit. ;-)

     
    1. V. Post author

      Děkuji a určitě doporučuji :) Focení je tam zcela dovoleno a ochlazení přijde v nejparnějších týdnech léta určitě vhod :)

       

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.