Ze života Ver.

Lehké opevnění

Malé pevnůstky s osádkou několika mužů rozdělujeme na dva typy:

LO vz.36

Tyto velmi jednoduché objekty pro čelní palbu vycházejí konstrukčně z francouzských typů, mají nižší odolnost a jsou početně zastoupeny méně, než později budované LO vz.37. Mají jednu až tři střílny, namířené většinou čelem k nepříteli. Výzbroj měla být tvořena především starými těžkými vodou chlazenými kulomety vz.7/24 Schwarzlose, které byly v objektu umístěny na improvizovaných střeleckých stolech, nikoliv v lafetách. Betonovány byly podle civilních norem, nemají příliš silné stěny a vzhledem k tomu, že byly umísťovány ve svazích přivrácených k nepříteli, byly by velmi zranitelné a neefektivní, proto bylo od jejich stavby brzy upuštěno.

Jeden z těchto objektů, rekonstruovaný skupinou nadšenců, je k vidění v Ústí nad Labem – Trmících. (KVH Trmice, http://lo36.wz.cz).

LO vz.37

Objekty pro boční palbu, podstatně dokonalejší než vz.36. Často se lze setkat s lidovým označením „Řopík“.

Čelem k nepříteli je u nich násep, vypadají jen jako zelené kopečky a jsou tedy obtížně zaměřitelné a zničitelné. V prostorách mezi objekty jsou překážky z ostnatého drátu, nepřítel by při jejich zdolávání byl vystaven boční palbě ze střílen objektů. Jeden objekt tedy chránil svojí palbou druhý a mezi jednotlivými objekty by se nacházela palebná přehrada.

Výzbroj objektů tvořily především lehké kulomety vz.26, v místech se zvýšenou strategickou důležitostí i těžké kulomety vz.37. Pro obranu nejbližšího okolí objektu byl určen granátový skluz. Interiér objektu je chráněn mřížovými dveřmi, za kterými je zalomená chodbička bránící možnosti přímé palby do objektu. Naproti mřížovým vratům je umístěna ve stěně vchodová střílna pro obranu vchodu, ve které nebyla napevno lafetována žádná zbraň, počítalo se s použitím pušky či později kulometné pistole. Po vstupu do chodbičky za mřížovými dveřmi vstupujeme plechovými vraty vpravo do první střelecké místnosti, dále napravo je pak chodba, kde byl umístěn ventilátor na ruční pohon (pro odsávání zplodin vzniklých střelbou a rovněž pro udržení mírného přetlaku, stejně jako u TO). Následuje druhá střelecká místnost, podobná té první, navíc ale s hrdlem granátového skluzu. Oba kulomety ve střeleckých místnostech byly v lafetě, navíc často i se záměrnou panoramatickou mapou terénu před objektem a hrotem, který ukazoval, kam zbraň míří. Zaměřování by bylo rovněž prováděno pomoci dvou periskopů s vyústěním ve stropě. Veškeré volné místo v interiéru by bylo věnováno bednám s municí a granáty. Tento objekt existoval v mnoha variantách, prakticky do jakéhokoliv terénu, zde popisovaná je nejčastejší varianta „A“.

V těchto objektech se nepočítalo se stálou posádkou, nebyly zde tedy samozřejmě žádné postele ani zásoby potravin, byly by osazovány v případě potřeby především jednotkami Stráže obrany státu a pravidelnou armádou.

LO vz.37 se stihlo vybudovat bezmála neuvěřitelných 10 000 a i dnes se s nimi lze setkat prakticky kdekoliv.

Kam dál?
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.