Ze života Ver.

Před 60 lety byli na základě vykonstruovaného obvinění popraveni Milada Horáková a tři další lidé

– Záviš Kalandra, Jan Bouchal a Oldřich Pecl

Proces se skupinou Milady Horákové byl největší vykonstruovaný politický proces v komunistickém Československu a byl jediný ze stovek dalších po únoru 1948, ve kterém byla k smrti odsouzena a následně opravdu popravena žena. Po vzoru sovětských politických procesů v zemích východního bloku bylo na řadě i Československo, po kterém byl žádán „vzorový“ proces Kremlem i sovětskými poradci v Praze. Tak vzniklo neexistující spiknutí, jehož hlavou měla být poslankyně národně socialistické strany Milada Horáková.

Milada Horáková byla zatčena koncem září 1949. Vyšetřující tehdy ani nevěděli z čeho ji obvinit, dokud Gottwald neschválil uspořádání procesu proti funkcionářům nekomunistické strany. Vyšetřování poté probíhalo s konkrétním scénářem. Obyvatelsko bylo zmanipulováno propagandou tak, že žádalo spravedlivý proces s obžalovanými a přísné tresty. Pro pracující byly zajištěny autobusy na soudní procesy. Členové KSČ se povinně vyjadřovali k případu a některé noviny zase zřídily speciální sloupek. Zároveň bylo dětem obžalovaných doporučeno zříci se vlastních rodičů.

V průběhu 8 dnů (31.května – 8.června 1950) bylo vyslýcháno 13 obžalovaných a množství svědků. Poslední den padl rozsudek, proti němuž nepomohly ani intervence prakticky z celého světa. Za velezradu a vyzvědačství byli odsouzeni:

JUDr. Milada Horáková k trestu smrti,
Jan Buchal k trestu smrti,
JUDr. Oldřich Pecl k trestu smrti,
Záviš Kalandra k trestu smrti,
JUDr. Josef Nestával k trestu těžkého žaláře na doživotí,
JUDr. Jiří Hejda k trestu těžkého žaláře na doživotí,
František Přeučil k trestu těžkého žaláře na doživotí,
Antonie Kleinerová k trestu těžkého žaláře na doživotí,
JUDr. Bedřich Hostička k trestu těžkého žaláře na dobu 28 roků,
JUDr. Zdeněk Peška k trestu těžkého žaláře na dobu 25 roků,
JUDr. Jiří Křížek k trestu těžkého žaláře na dobu 22 roků,
Františka Zeminová k trestu těžkého žaláře na dobu 20 roků,
Vojtěch Dundr k trestu těžkého žaláře na dobu 20 roků.

Popravy proběhly ráno 27. června 1950 na dvoře pankrácké věznice. Milada Horáková šla na řadu jako poslední. Jak se nedávno zjistilo, neprobíhala poprava klasickým oběšením, při kterém je zlomen vaz a smrt nastává okamžitě, ale postupným udušením, při kterém Horáková umírala čtvrt hodiny.
Nemělo po ní zůstat vůbec nic, byla spálena i s oprátkou. Dosud není známo, co se s popelem stalo.

Pomník Milady Horákové na pražském Vyšehradě

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.