Ze života Ver.

Původ slova Viking

Existuje množství teorií, které rozebírají původ slova viking. Zatím však žádná z nich není tak říkajíc na 100% a toto označení severských národů zůstává etymologickou záhadou.

Označení Vikingové používali především sami Vikingové, ostatní národy je nazývali jinými jmény, jak se dozvídáme od kronikářů.

Bitva RogarNěmci jim říkali Varjagové, Ascomanné (= jasanoví muži – podle lodí z jasanového dřeva) nebo prostě Seveřané, u Franků se objevují jako Normanni (= Norové), Angličané je nazývají Dani (= Dánové), v Irsku zase Gall (= cizinec) či Lochlannach (= člověk ze severu) s tím, že bílý Lochlannach byl Nor a černý Lochlannach byl Dán (rozlišovali je zřejmě dle barvy štítů nebo drátěných košil). S dalšími názvy se pak můžeme setkat v Byzanci a Arábii – Rus (= Ruotsi – veslaři) a také v Řecku – Vaeringjar či Španělsku – Madjus (pohanští kouzelníci).

Z toho, že se Vikingové sami Vikingy nazývali, můžeme usuzovat, že se jedná o sloveo severského původu. Pokud to tak je, mohlo vzniknout z následujících slov:

víg (boj, bitva) – Vikingové jsou považováni za dobré válečníky
vík (zátoka, záliv, fjord) – s touto teorií přišel Elias Wessén, Vikingové při svých pirátských počínáních číhali ve fjordech na kupecké lodě
Vík (kraj na obou březích Oslofjordu) – jako Vikingové mohli být označováni lidé z této oblasti

Poslední možnost má ale malý háček. V jedné z franských kronik jsou lidé z Víku nazýváni Vikverjar či Vestfaldingi, proto se nejeví jako úplně pravděpodobná.

Pokud slovo Viking severského původu není, máme pole působnosti značně rozsáhlejší. Viking tak mohl vzniknout i z následujících slov:

víkja (vzdalovat se, vyhýbat se) – zde by mohla být souvislo s častými výpravami Vikingů
víkingr (odbočení, odjezd) – mužský tvar mohl mimo významu Seveřan znamenat i bojovník/mořeplavec, ženský tvar viking pak znamenal námořní pirátskou výpravu, u obou slov se počítá s dalekou cestou od rodného kraje ke vzdáleným pobřežím, což odpovídá vikingským výpravám
wic (staroangl. tábor) – Vikingové pro ostatní představovali lidi žijící v táborech
vicus (latinsky tábor/město) – stejný případ jako výše
wikan (tuleň) – Viking mohl znamenat lovce tuleňů

K závěru ještě nutno poznamenat pár drobností. Se slovem Viking se v dobových pramenech můžeme setkat velmi vzácně (právě proto, že je jiné národy nazývali jinak), a to v podobě a-viking, což znamená  „ti, kteří odešli z domova a dali přednost pirátskému způsobu života před farmařením.“ Slovo Viking jako označení Seveřanů se začalo používat až v 19. století, kdy v rámci severského národního obrození vešlo teprve ve všeobecnou známost.

 

5 thoughts on “Původ slova Viking

  1. elysia

    zapatrat po puvodu nekterych slov da znacnou praci a i kdyz se nedojde k jednomu jistemu zaveru, je to porad hodne zajimave:)

     
  2. Nefi

    zajimavé, ani nevím, že existuje tolik teorií, zatím jsem slyšela jen o těch víg (boj,bitva), vík (zátoka) a víkingr.. Jinak jsem kdesi našla, že prý přidavné jméno od slova viking není „vikingský“, ale „vikinský“, i když ve většině literatury je stále první možnost. Jak to řeší česká pravidla pravopisu, to nevím (možná mohou být správně obě možnosti, možná se taky pletu).

     
  3. Monica Otmili

    Jak tak čtul tak se mi zdá, že v nejen Asterixovi udělali sódruzi chybu. Film Asterix a Vikingové su sice neviděla, nicméně ouznačovali-li vikingy Irové slovem „gall,“ jak tro tedy bylo se zemí galského kohouta, legendární Gallií na území dnešní Francie?

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.