veruce.cz

Tvrze

Definice tvrze československého opevnění je systém překážek a povrchových objektů v nejvyšší odolnosti propojených podzemím a tvořící tak samostatný bojeschopný celek. Povrchové objekty pak mají každý svojí specifickou funkci. Podzemí tvrzí mělo být podle typu půdy umístěno až 20m pod povrchem, tedy v hloubce naprosto nezasažitelné jakoukoliv dělostřeleckou palbou nebo bombardováním. Tvoří ho hlavní chodba začínající za vchodovým objektem, od které se odštěpují chodby k jednotlivým srubům. Při hlavní chodbě se dále nacházejí muniční sklady, filtrovna a strojovna s dieselagregáty (které by v případě války dodávaly proud celé tvrzi). Dále pak ubikace, sprchy, WC, sklady, kuchyně, nemocnice, velitelství tvrze, kanceláře dělostřelectva, telefonní ústředna, místnost pro radiostanici a stanici zemní radiotelegrafie atp..

Typologie tvrzových objektů

Tvrze byly projektovány v různých kombinacích těchto typů objektů, vždy podle geografické pozice, rozpočtu apod. Každá tvrz měla mít vždy jeden vchodový objekt, ale ostatních srubů mohlo být více.

Vchodový objekt

Tento objekt měla mít každá tvrz, jedná se o bunkr v odvráceném svahu a ve vnitrozemí, jehož účelem je zásobování celé tvrze. Za tímto účelem je vybaven velkými pancéřovými dveřmi, za kterými se nachází překladiště, kam mohl vjet nákladní automobil. Z toho by byl náklad následně přerovnán na vozíky, ne nepodobné důlním, a pomoci výtahu nebo svážnice dopraven do podzemí k dalšímu využití. Pro případ, že by se vchodového objektu zmocnil nepřítel, existovaly v podzemí tzv. „minové kobky“, kdy by bylo možné odstřelit nálože, které by způsobily zasypání chodby a izolaci zbytku tvrze. Osádku objektu by tvořilo 26 lidí.

Dělostřelecký srub

Jako objekt vybavený třemi houfnicemi ráže 10cm vz.38 by tvořil páteř dělostřelecké výzbroje tvrze. Sestává se ze dvou pater, vrchního ve kterém je umístěna hlavní výzbroj a spodního, ve kterém jsou především muniční sklady a ubikace. Další výzbroj v podobě lehkých kulometů vz.26 určená pro obranu bezprostředního okolí srubu se nachází v pancéřových zvonech i „pod betonem“. Vzhledem velkým rozměrům objektu byl betonován jako jediný typ TO na dvě části. Pro dopravu munice z podzemních skladů tvrze by byly určeny dva elektrické výtahy, pro pěší bylo spojení s podzemím realizováno schodišťovou šachtou. Palba by byla vedena na základě podkladů dodaných od pozorovatelů v pancéřových zvonech a také od pozorovatelů v jiných tvrzových objektech a izolovaných pozorovatelnách. Posádka objektu by ve válečném stavu dosahovala až 86 lidí.

Objekt pro dělostřeleckou otočnou věž

Celý tento srub měl být skryt pod zemským povrchem, jeho výzbrojí by byla výsuvná otočná věž osazená dvojicí 10cm houfnic vz.38. Samotná výsuvná část má hmotnost 120 tun a pro vysunutí do palebné pozice o 70cm by potřebovala pouhých 7 sekund. Celý systém je tak velmi dobře maskovaný a obtížně zničitelný, o velmi vysoké bojové účinnosti a dostřelu 12km ani nemluvě. Bezprostřední okolí tvrze by bylo chráněno LK vz. 26 umístěným v pancéřovém zvonu, nebo vyjímečně kopulí s dvojicí TK vz.37. Posádka se udává až 54 osob.

Objekt pro minometnou věž

Hlavní zbraní tohoto objektu by bylo minometné dvojče ráže 12cm, důmyslně ukryté v ocelové konstrukci. Zvenku by byla z této zbraně viditelná pouze malá prohlubeň v zemi, jelikož i tento objekt je stropnicí v jedné úrovni s okolním terénem, což by jej tvořilo velice obtížně zaměřitelným a ještě obtížněji zničitelným. Pro vlastní obranu objektu se počítalo s jedním pancéřovým zvonem s LK vz.26. Minomety by sloužily k postřelování hluchých prostor tvrze a posilování palebné přehrady v libovolném směru. Bohužel, žádný objekt tohoto typu nebyl nikdy vybudován a stejně tak i 12cm minomet ostal pouze ve stádiu projektu. Celkovou osádku by v případě války tvořilo 41 osob.

Pěchotní srub

V podstatě se jedná o klasický izolovaný pěchotní srub, s největším rozdílem, že tento byl schodišťovou šachtou napojen na podzemí. Další rozdíly jsou absence vlastní filtrovny a dieselagregátu, a jinak řešený vstup do objektu – na rozdíl od větších mřížových vrat se zalomenou chodbou pouze malá ocelová dvířka v diamantovém příkopu, pro použití spíše jen jako nouzový východ. Osádku nelze jasně stanovit, závisí na výzbroji, počtu zvonů atp.

Výsledek

Bylo plánováno vybudování šestnácti tvrzí na severní hranici ČSR od Odry po Krkonoše, kde byla očekávána nejsilnější ofenzíva. Z nichž u devíti byla minimálně zahájena výstavba a u pěti z oněch devíti byly vybetonovány všechny povrchové objekty. U těch nedokončených bylo postaveno několik objektů, nebo u některých dokonce jen část vyraženého podzemí.

Kam dál?
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.