Cílem tohoto výletu byla asi nejznámější česká Kostnice (Sedlec u Kutné Hory). Jak už jsem naznačila v tomto článku, navštívili jsme ji loni v létě. Toto místo jsem měla v hledáčku už mnoho let, ale pokaždé, když jsme projížděli okolo a viděli ty zástupy lidí, rychle jsme pokračovali dál. Kamarádi ze Slovenska (a Litvy) ale chtěli Kostnici navštívit také. Inu, co bychom pro ně neudělali, že… :)
Během hlavní turistické sezóny se připravte na to, že zřejmě zaparkujete nejblíže několik set metrů daleko. (Možností je ale naštěstí spousta). Následně si pravděpodobně vystojíte cca půlhodinovou frontu. Na druhou stranu to ale stojí zato a dokonce i já bych do toho šla znovu.
Kostnice je podzemní kaplí Hřbitovního kostela Všech Svatých v Sedlci ze 14. století. Ten původně patřil pod cisterciácké opatství založené ve 12. století. Kostel je zajímavý tím, že se v něm nachází dvě kaple nad sebou, čímž se stavitelé zřejmě snažili přiblížit jeruzalémským stavbám.
Během morové epidemie na začátku 14. století zde bylo pochováno 30 tisíc lidí, následně pak dalších 10 tisíc obětí husitských válek. Během nich husité zapálili i několik objektů sedleckého kláštera. Na konci 15. století byl hřbitov zrušen. Exhumované kosti byly uloženy vně i uvnitř podzimní kaple a roku 1511 seskládány do velkých pyramid místním mnichem.
Začátkem 18. století prošel kostel rekonstrukcí. Na konci téhož století se při plošném rušení klášterů dostal do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka. Právě jejich stavební mistr – František Rint z České Skalice zřejmě stojí za myšlenkou takového uspořádání kosterních pozůstatků, jaké si můžeme v Kostnici prohlédnout. Kosti vydezinfikoval a vybělil a následně jimi vyzdobil prostory kaple, mj. stvořil i známý erb Schwarzenberků.
Zdroj informací: ossuary.eu
Opět místo, které jsem navštívila :). A je to hodně zvláštní místo, měla jsem z toho smíšené pocity. A při odchodu jsem tam koupila synovi malou skleněnou lebku a ta se mu z celého výletu líbila nejvíc a dodnes jí má :) ;).
Zvláštní tedy bylo, jen by tam nemuselo být tolik lidí. Když by tam člověk byl sám nebo téměř sám někdy při stmívání, mohlo by to mít hodně zajímavou atmosféru. ;)
Jé, Kostnice! Tam jsem nebyla, ani nepamatuju. Jsem původem kutnohoračka (teda skoro), ale nikdy jsem tuhle památku neměla moc v lásce, i když patří k těm nejpopulárnějším. A teď nám trochu padá na čumák – je celá nakřivo a nikdo pořádně neví, co s ní. Ale když nad tím přemýšlím, vážně je to unikát, který stojí za návštěvu (ale když už člověk v Hoře je, měl by se skočit podívat i do svaté Barbory :)).
Já to mám zas tak, že pokud je něco hodně populární, vyhýbám se tomu právě z toho důvodu. ;)
V Barboře jsme také tehdy byli, je tu o tom dokonce i článek. :) http://blog.veruce.cz/chram-svate-barbory-v-kutne-hore/