Ze života Ver.

FUThARK – povídání o jednotlivých runách

Tento článek se bude zaobírat jednotlivými runami Futharku. Každá z run má svůj význam, přeložitelný název i písmenový ekvivalent.

Fehu

Futhark - FehuFehu se vyslovuje jako české f a překládá se jako dobytek. V dávných dobách představoval dobytek důležitý prvek ekonomického života společnosti, která neznala peníze a využívala jej jako měřítko hodnoty i bohatství.

Význam fehu pak vyjadřuje majetek jako takový –materiální zisk nabytý bojem či prací a zároveň energii a práci potřebnou k jeho získání – tedy i duševní bohatství. Jinak řečeno vyjadřuje tato runa bohatství a prosperitu ovšem za podmínky, že jsou tyto prvky získány vlastním úsilím, nikoli náhodou. V obchodu poté doporučuje přímočarost.

Fehu je zmíněna i v souvislosti s krávou Audumlou – odkazuje na primární sílu, z níž pocházíme. Je spojována s Freyem a Freyou, protože Freyovi byli obětováni voli (dobytek) a Freyiny slzy byly pokládány za zlaté (bohatství). Freya také získala od trpaslíků náhrdelník Brísingamen – symbol jejího bohatství. Detaily o těchto dvou bozích a souvislosti runy fehu a bohatství se můžeme dočíst v Sáze o Gíslim a Sáze o Vígu-Glúmovi, v islandské runové poezii a norských mýtech.

Zmínky o bohatství a dalších prvcích, které fehu označuje, nezmiňují jen severské ságy, ale i anglosaská runová báseň, která popisuje bohatství jako požitek všech lidí, kteří s ním mají nakládat svobodně, chtějí-li si přisvojit náklonnost boha. Kupodivu tato myšlenka není tak křesťanským pojetím majetku, jak na první pohled vyznívá a souvisí se štědrostí a velkomyslností, které jsou chváleny ve většině ság. Norské a islandské ságy však bohatství zároveň označují jako zdroj závisti a rozporů v kmenech. Norská runová poezie označuje majetek jako „vlka v lese“ a islandská runová poezie zase jako „oheň na moři, stopa mrtvolných červů.“

Uruz

Futhark - UruzUruz se vyslovuje jako české u a je pojmenována po praturovi. Pratur bylo velké, těžko zkrotitelné zvíře, které obývalo až do roku 1627, kdy bylo vyhubeno, většinu střední a severní Evropy.

O praturovi se zmínil i Julius César, kdy ho v Zápiscích o válce Galské popsal jako zvíře o málo menší než slon s postavou a barvou býka. Podobně jej popisuje i anglosaská runová poezie – „hrdé zvíře, oděné v dlouhé rohy, barbarskou zvěř, jež se rohy bije, hrdinného strážce bažin či stvoření z odvahy a síly.“ Jedná se o neobyčejně silné, rychlé a bojovné zvíře, které se nejsnadněji dalo lapit padací pastí. Statečnému a vynalézavému lovci tato kořist přinesla pár masivních rohů, které se poté zdobily stříbrem nebo zlatem a požívaly se jako poháry na slavnostní hostiny. Jednalo se o výbornou zkoušku nejen síly, ale i inteligence a vytrvalosti.

Pratur je tedy symbol velké síly a rychlosti, zároveň pak i síly a schopnosti člověka, který ho dokáže zdolat. Zuřivá obrana pratura je postavena proti neméně zuřivé a statečné obraně lovce. Jedná se také o symbolické zvíře Thóra, kdy oba vynikají fyzickou sílou.

Další význam nám přináší norská runová poezie, které runě uruz přisuzuje význam smetí či slizu. Islandská runová poezie zase zmiňuje déšť, který sílu vznešeného zvířete přenáší na úrodu a dobytek. Uruz by také mohla znamenat úspěch, ulovení pratura nejspíš přinášelo obdiv v kmenu.

Uruz tak celkově znamená fyzickou sílu, odvahu, vytrvalost i volnost, přeneseně také dobré zdraví, případně mužskou potenci. Pamatuje na blaho všech, přináší kolektivní užitek, moc symbolu, který představuje nezvladatelnou přírodní energii, si nemůže nikdo přisvojit.

Thurisaz | Thurisan

Futhark - ThurisazThurisaz či thurisan se vyslovuje jako anglické th (např. ve slově thing) a její význam není úplně jasný, obecně se vykládá jako nepřízeň přírody.

Dle norské básně Skírniho cesta (Skírnismál) se jedná o trollí runu.

Obr, troll, démon, trn – tyto interpretace významu značí, že runa nemá úplně pozitivní charakter. Dle norské i islandské runové poezie vyjadřuje právě obry, kteří mají vášeň pro mučení žen. Představuje také legendárního obra jménem Thurs a lidožravým obrům i trollům. Říká se jí také „Hrungniho srdce“ – dle legendy zaznamenané Snorrim Sturlusonem zabil Thór obra Hrungniho, jehož srdce prý vypadalo jako trojúhelníkový znak této runy a zároveň je spojována s Thórovým kladivem Mjöllni. Anglosaské runové poezie ji označuje jako „trn,“ ten je ostrý, na dotek nepříjemný. Když jste nuceni procházet trním, můžete navíc k tomu potkat ještě další nebezpečí. Trny se říká i nepřátelům Ásů.

Tři thurisaz znaky za sebou dokáží změnit význam textu za nimi následujícího a vyvolat démony z podsvětí. Runa jako taková vyvolává chaos, přesto může mít i pozitivní význam – varuje před velkou chybou, čímž může přinést štěstí. Thurisaz může znamenat i ochranu, kdy trny interpretujeme tak, že chrání rostlinu. Výjimečně může vyjadřovat zásah štěstěny jakožto „blesk z čistého nebe.“

Ansuz

Futhark - Ansuz>Ansuz se vyslovuje jako anglické otevřené a (jako např. ve slově attack) a vyjadřuje boha jako takového. Nejčastěji bývá spojována s Ásy, zejména přímo s Ódinem. Někteří si význam Ansuz vykládají jako božský rozum.

Znak runy ansuz představuje tvůrčí božskou sílu, která je ve spojení s věštěním a moudrostí. Přeneseně je možné chápat symbol jako dorozumívání a komunikaci. Může předpovídat životní zkoušku, důležitou cestu a vedle negativních run i velice nepříjemný osud. Naznačuje, že má člověk požádat o radu a pomoc někoho staršího – zkušenějšího a při správně položené otázce odpovídá „shůry.“

Islandská runová poezie runu čte jako Oss, což překládá slovem bůh (nejčastěji Ódin, kterého jmenuje jako Vládce Ásgardu a Pána Valhally), latinská glosa v ní dále zmiňuje Jupitera jako vládce bohů, což významově též Ódinovi odpovídá. oss nalezneme i v norské runové poezii, kde souvisí s vikinskými výpravami a znamená pobřežní mělčina. Podobně runu ansuz nazývá i anglosaská runová poezie, která ji bere jako zdroj jazyka, moudrost, radost, požehnání a přepych, a to os. Zůstaneme-li v anglosaské runové poezii, dostaneme se k runě aesc, tedy písmenu æ, které by anglosaském futhorku časem nahradilo runu ansuz, nezměnila-li by se na oss. Význam runy aesc je jasanový strom – lidmi velice vážený strom už pro svou výšku a pevný kmen. Strom světa Yggdrasil je též jasan a jak známo, je spojován s Ódinem, který visel právě na tomto stromě po 9 dnů, aby získal runy. Yggdrasil se dá přeložit jako Yggova šibenice – Ygg je jedno z Ódinových jmen.

Raido

Futhark - RaidoRaido se vyslovuje jako české r a mnoho významů např.: cesta, jízda na koni, dlouhá cesta na koni nebo se zápřahem, dobytčí potah. Runa je přisuzována Thórovi a nejspíš obsahuje cestovní kouzlo chránící živé i mrtvé.

Stará norština zná slovo podobné raido, a to reid, které můžeme přeložit jako vůz na kolech či hrom. Thór jezdil v kočáru taženém dvěma kozly a ten způsoboval právě hromy. Raido tedy hlavně znamená pohyb v původním i přeneseném významu. Dle norské a islandské runové poezie značí runa jízdu na koni, anglosaská runová poezie zase zmiňuje runu Rad s glosou „snadno vás zasáhne pod střechou, dává však kuráž těm, kdo na koních uhánějí v dál,“ která významově odpovídá jak hromu, tak cestě.

Vedle těchto dvou významů má raido i další, vedlejší významy – komunikaci, moudrou radu a pro podnikatele by měla být jasným impulzem k jednání.

Kaunaz

Futhark - KaunazKaunaz se vyslovuje jako české k a můžeme ji chápat jako světlo, pochodeň, bolák i vřed. Celkově se však zdroje klaní spíše k pozitivnímu významu runy.

Kaunaz svítí na duchovní cestu, zlepšuje zdraví a také je zdrojem silných sexuálních aktivit, symbolizuje vyjasnění životních postojů, porozumění situaci či problému.

Zatímco v anglosaské runové poezii najdeme právě ty pozitivní významy kaunaz – objevuje se v ní jako pochodeň, která svítí jasným zářivým ohněm a pomáhá lidem v odpočinku, norská i islandská runová poezie se klaní k negativním významům, jako jsou nemoci a nepříjemnosti. Obrazně můžeme také říci, že lidé vlivem chorob a boláků, bolesti a horečky blednou.

O něco vzdálenější souvislost můžeme najít i se svatým člunem bohyně Nerthus – kano.

Gebo

Futhark - GeboVýslovnost gebo není ta z nejlehčích, protože se nepodobá ani českému g, ani tomu anglickému, spíše se vyslovuje jako jakési měkčí gh (vyslovené tvrdé g s jazykem opřeným vzadu o patro) a vyjadřuje dar, jeho povaha však zůstává nejasná.

Gebo tak může vyjadřovat obětinu bohům i radost seslanou bohy lidem. Jako dar můžeme brát i náboženství jako takové. Dar vytváří jisté pouto dárce a obdarovaného. Anglosaská runová poezie se o gebo vyjadřuje jako daru, který je ozdobou dárce a pro obdarovaného je materiální pomocí i projevem úcty. Gebo spojuje dvě nesourodé věci – bohy s lidmi, bohaté s chudými… Uplatňuje se ve vztazích jak mezi lidmi, lidmi a bohy, tak mezi bohy navzájem. Z pohledu obchodního může runa vyjadřovat uzavření smlouvy, z pohledu osobního pak vznik partnerského vztahu, kde dále vyjadřuje polibek a náklonnost. Anglosaská runová poezie obsahuje ještě poznámku o ekvivalentu gebo – runě gufu vyjadřující štědrost. Ta zvyšuje důstojnost člověka, přináší slávu v očích blízkých a v případě obdarování chudých pomáhá tam, kde je to nejvíce potřeba. Nutno poznamenat, že se dodnes dochoval zvyk označovat sudy s pivem třemi X (čili runami gebo).

Při věštění symbolizuje gebo možnost získání cenné informace nebo rady a může odhalovat dlouho skryté nadání. Gebo mohla být součástí ochranného nápisu, kterým si Egil Skallgrímsson zachránil život, když se ho pokoušel Grunnhild otrávit pohárem s jedem na Bardově slavnosti. Runa tak údajně chránila před otrávenými poháry.

Wunjo

Futhark - WunjoWunjo se vyslovuje jako anglické w (jako např. ve slově world) a vyjadřuje štěstí, pohodlí a slávu, částečně i držení majetku a absenci utrpení. Je spojována s bohem Ullem.

Wunjo lingvisticky odpovídá německému winjo – pastvina a wulthuz – sláva, což dokazuje výše uvedené významy. Další významy zmiňují tvořivost, otevřenost novým myšlenkám. Celkově se jedná o šťastnou runu jak v obchodním, tak soukromém životě. Wunjo zajišťuje rovnováhu a harmonii a je runou přátelství i všeobecného blahobytu. Dále pak může vyjadřovat šťastné období, které si máme užívat, dokud to jde. V anglosaské runové poezii najdeme runu wenne, vyjadřující štěstí, které je spojováno s prosperujícími a zdravými lidmi, kteří neznají utrpení, zármutek a napětí. Dokonce se vyskytly názory, že runa wunjo vyvolává intoxikaci, což je způsobeno tím, že anglosaská runová poezie se o radosti dále vyjadřuje jako o něčem určeném pro ty, co znají málo strasti a bez strasti budou mít ovoce zářivých barev, štěstí i domov. Této teorii napovídá i význam gótského slova woths – šílený, nezvladatelný. Wunjo by též mohla být runou šílenství, kterou použil Skírni.

Hagalaz

Futhark - HagalazHagalaz se vyslovuje jako české h a vyjadřuje krupobití, jakožto klimatický jev, tak i krupobití střel v bitvě. Krupobití označuje destruktivní, rád narušující sílu, která je mimo kontrolu lidské vůle.

Anglosaská i norská runová poezie označuje krupobití za nejbělejší obilí řinoucí se z klenby nebes a bičované chladnými větry, než se dotkne země. Islandská runová poezie zase mluví o zrnech ledu a dešti sychravém, chorobě hadí (= poetický výraz pro zimu). V germánských zemích se o svátku hällristningar (dále pokračujícím pod křesťanskou Svatojánskou nocí) koulela a přeskakovala „kroupová kola“ – hořící obruče, které měly v nejistém podnebí chránit dozrávající plodiny před krupobitím. Zda však mohly „sluneční obruče“ neutralizovat moc runy hagalaz zůstává otázkou. Existuje dokonce i jeden záznam, kdy se křesťanský biskup oddal pohanské magii, na kus vosku z hrobu svatého vyřezal pohanská znamení (= nejspíš runy) a vynesl jej na nejvyšší strom, aby chránil plodiny právě před krupobitím.

Celkově se jedná o nepříjemnou runu symbolizující neštěstí. Při věštění může označovat přerušení života. Znak této runy označuje zásadní zvrat v životě, který se může projevit jako nečekaná smůla i úraz. Hagalaz ohlašuje události, které do života zasáhnou neočekávaně a náhle a krom toho se jim nedá vyhnout. Pod jejím vlivem však můžeme změnit celý náš dosavadní život, protože při správném pochopení upozorňuje na problémy, které je třeba řešit.

Matka run

Runová astrologie obsahuje tzv. mřížku hagal, což je jedna z forem runy hagalaz, do které je možno zakreslit jakoukoli runu. Runa hagal/hagalaz má několik podob, zajímavá je též podobnost se slovanskými symboly – svargou a gromoviti znaci – znakem hromovládného Peruna. Šesterečná soustava se v přírodě hojně vyskytuje (krystaly ledu a křemene, seskupení mořských řas) a hagalaz nazývali staří runoví mistři matkou run.

Mřížka hagal

Mřížka hagal

Různé podoby hagal/hagalaz

Hagal

Nauthis

Futhark - NauthizNauthis se vyslovuje jako české n a vyjadřuje potřebu, překážku a v krajním případě i nedostatek a nouzi. Pro některé představuje runu osudu, která má vztah k sudičkám severských mýtů – Normám.

Nauthiz má sílu pomáhat, je-li vyškrábána nehtem, a skrývá v sobě vůli potřebnou k překonání těžkostí. Varuje před riskantní volbou a nejistým krokem. Celkově se tedy pohybuje mezi pomocnou rukou a potřebou přežít, doporučuje trpělivost.

Norská runová poezie uvádí, že překážky nedávají člověku téměř žádnou možnost volby, kdy je nahý muž zabit chladem. Islandská runová poezie kromě překážek zmiňuje, že prací a dřinou se nějakým problémům vyhnout. Anglosaská runová poezie pak popisuje runu slovem nyd a v souvislosti s tímto znakem doporučuje využít svého wyrda ke svým potřebám.

Isa

Futhark - IsaIsa se vyslovuje jako anglické I (I = já nebo jako např. ve slově ice) a znamená led i krupobití (což je nepřátelská přírodní síla) a také statickou existenci.

Runa Isa radí odsunout plány na později, protože za současné situace se jich nedá dosáhnout, je tedy lepší počkat na příznivější období. Zklidňuje (chladí) konfliktní situace a chrání před magickým útokem. Co se vztahů týče, však znamená ochladnutí citů a frigiditu. Isa by mohla na základě pověsti o Ódinových námluvách s Rind, kde je led považován za sílu, kterou Ódin použil v rámci kouzel ke spoutání své snoubenky, posilovat runová kouzla.

V islandské runové poezii je Isa označena latinským slovem glacies (led či náledí) a frázemi „kůra na řekách,“ zkáza zatracených“ a také „střecha na vlnách“. V anglosaské runové poezii najde zmínku o tom, že led je studený a hladký jako dlažba z čistého skla, která je krásná na pohled a zároveň nebezpečná.

Jera

Futhark - JeraJera se vyslovuje jako české J a významů má hned několikero – rok i rok s dobrou úrodou či rok blahobytu, žně, kopí a také střídání ročních období, z čehož vyplývají další významy – vývoj, pohyb, změna.

Jera naznačuje, že se úřední jednání pohnou kupředu, nemusí se jednat o vývoj rychlý, avšak je jistý. Dále zmiňuje vykonání spravedlnosti a také může znamenat, že práce bude odměněna. Jera je zasvěcena konci starého roku – zimnímu slunovratu.

Norská runová poezie mluví o hojnosti, islandská runová poezie se k tomu přiklání a dodává, že dobré léto nutí plodiny vydat hojnou úrodu. Norská runová poezie pak dále zmiňuje štědrého a mírumilovného dánského krále Frothima. Islandská runová poezie ještě uvádí latinský výraz annus (rok) a anglosaská runová poezie, který runu označuje slovem Ger, uvádí „léto.“ Ger ne podobné staroanglickému slovu gear, což je označení pro teplou a úrodnou část roku. Tato část roku měla pro severské národy ze zřejmých důvodů vitální význam. Seveřané si ji vážili zejména proto, že netrvala nikterak dlouho.

Eihwaz

Futhark - EihwazVýslovnost Eihwaz patří k těm zapeklitějším. Jedny zdroje uvádí něco mezi „j“ a „y“ jako např. v anglickém slovíčku „yet“ – tedy tvrdší a uzavřenější hlásku „j“ a jiné zase uvádí, že se tato runa čte jako „ei“ čili „ej„.

Eihwaz znamená tis. Tisové dřevo se používalo k výrobě luků a pro seveřany to byl posvátný strom. Do značné míry souvisí s bohem lovu Ullem, který své sídlo vystavěl v Ydalir – Tisovém údolí a jeho posvátnou zbraní byl právě luk. Ull panoval v zimních měsících a to konkrétně od 22. listopadu, kdy začínám znamení Střelce. Tis figuruje též jako hřbitovní strom, odtud se vzal další význam a tím je vzkříšení. Křesťané později z tisu udělali pomocníka čarodějnic, který zároveň fungoval i proti nim, proto se vysazoval okolo kostelů. Smysl však nebyl blíže specifikován.

Anglosaská i norská runová poezie se zmiňují o kvalitách tisu, který má hrubou kůru, tudíž odolává nepříznivým povětrnostním podmínkám. Islandská runová poezie se zmiňuje o luku – zbrani, která dává rychlost šípu.

Znak eihwaz je symbolem pro kontinuitu. Ve futharku je na třináctém místě, kvůli čemuž je někdy považována za symbol smrti. Celkově však značí spíše silnou ochranu.

Pertho | Perthro

Futhark - PerthoPertho (Perthro) se vyslovuje jako české p a význam je nejspíš největším tajemstvím futharku. Výčet výkladu významů tak obsahuje tanec, strom, plod i srdce. Správný výklad dodnes není určen.

Uvádí souvislost s matkou bohů a bohyní ženské plodnosti Frigg, která tak představuje doplnění runy Inguz (mužská plodnost). Název runy Pertho může mít něco společného s latinským výrazem pro skálu či balvan – petra, z čehož se dají vyvodit symbolika magických sil živlu země. Co se týče zmiňovaného tance, je tento význam vyvozován z faktu, kdy některé taneční figury připomínaly pohyby při pohlavním styku a tanec jako modlitební úkon mohl vyvolat erotické vzrušení. Nejspíš z toho důvodu byl roku 742 křesťanským koncilem zakázán. Dalším významem by teoreticky mohla být schopnost vybrat si správnou cestu nebo náhle obohacení (výhra, dědictví, nález) a s tím souvisí i možnost, že člověk nalezne po delší době zdraví či nějakou ztracenou věc.

Anglosaská runová poezie je zmiňována v souvislosti s hrou šachy – figurku nebo hráče, šachy byly oddychovou hrou šlechticů, ve starších dobách však ještě neexistovaly (o předchůdci hnefatafl čtěte zde), takže se tento význam nedá brát bez výhrad.

Pertho je celkově tajemná run, která se vztahuje k tajemnu i odhaleným tajemstvím.

Algiz

Futhark - AlgizAlgiz se vyslovuje jako hláska někde mezi písmeny Z a R nebo dle jiného zdroje jako X. Jedná se o runu ochrany i obrany ve formě amuletu či chrámového útočiště.

Algiz souvisí s gótským výrazem alhs – chrám a staroanglickým ealgian – chránit. Jiný zdroj nachází souvislost se anglickým výrazem pro losa – elk, o němž se zmínil Julius Caesar jako o zvířeti, které spí ve stoje opřené o strom, aby mohlo rychleji uniknout případnému nebezpečí.

Symbol Algiz připomíná ruku s prsty roztaženými a směřujícími vzhůru, což by mohlo vyjadřovat žádost o ochranu či sílu nebo také schopnost odvrátit zlé vlivy. Jedná se však pouze o spekulaci. Ostatně hádání významů run z podobnosti symbolu se skutečnými objekty v minulosti dovedlo už mnoho lidí k omylům. U Algiz je však symbol ochrany zjevný. Jeden ze zdrojů uvádí souvislost s božskými dvojčaty – Alkové.

Anglosaská runová poezie udává z nepochopitelných důvodů jeden druh ostřice vyskytující se v bažinách, o kterou se neopatrný člověk může poškrábat. Zde se hodí prvek ochrany zmiňovaný hned ze začátku. Ostřice jsou chráněny proti spásání či vytrhání ze země.

Sowulo

Futhark - SowuloSowulo se vyslovuje jako české s a představuje jeden z nejdůležitějších prvků všech původních náboženství – slunce. Jedná se o mocnou pozitivní runu.

Sowulo je často popisována jako runa ochrany, pozitivní síly, slávy i vítězství, jediné nebezpečí od ní hrozí to, že člověka pohltí. Bez slunce by nebyl život, proto je runa vychvalována ve všech runových poeziích. Islandská runová poezie se o ni zmiňuje jako o štítu nad mračny a zářivých paprscích, o runě, která vítězí nad ledem a také o zlatém koláči. Norská runová poezie ji popisuje jako světlo světa a anglosaská runová poezie udává naději pro námořníky na dalekých plavbách. Sowulo je latinsky oglosována slovem rota – kolo.

Runa bývá spojována s bohem Baldrem – patronem světla a nevinnosti.

Teihwaz

Futhark - TeihwazTeihwaz se vyslovuje jako české t a jedná se o pozitivní runu, která je zasvěcena bohu války a vítězství Týrovi, jenž je i ochráncem před nebezpečím.

O spojení Teihwaz s Týrem referují i norská a islandská runová poezie, pouze anglosaská ji nespojuje s válečným božstvem a Týra považuje za jednu z hvězd polární oblohy (možná samotnou Polárku). Norská i islandská runová poezie mluví o Týrovi jako o jednorukém bohovi Martovi (ruku mu ukousl vlk Fenrir, když byl spoután a Týr mu strčil ruku do tlamy v křivé přísaze).

Pokud pomineme Týra, mezi vlastnosti Teihwaz patří i plodnost, mužská sexualita, vitalita, silná vůle a rozhodnost, čestná soutěživost. Runa dodává člověku motivaci, odvahu při dosahování vlastních cílů a nezlomnost. Souvisí s tím i výhra v soudním sporu, pokud je člověk v právu, nemůže dojít k justičním omylům nebo vítězství ve sportu i jiných oblastech.

Co se tvaru runy týče, jedná se šíp. Staří bojovníci, u kterých hrozilo, že zemřou potupně věkem nebo nemocí si ji měli vyrýt do kůže (některé prameny uvádí přes celý hrudník), což jim mělo otevřít cestu do Valhally. Runa se také nacházela na anglických pohřebních runách, v jednom případě spolu se svastikou.

Berkana

Futhark - BerkanaBerkana se nevyslovuje jako typické české b, dle jedněch pramenů má připomínat zvuk u sfoukávání svíčky a zároveň s nezaokrouhlenými rty. Runa pak značí domov a rodinu.

Vedle těchto významů bývá uváděno ještě tajemství. Berkana je spjatá s břízou – posvátným stromem, který hrál důležitou roli při jarních rituálech plodnosti. Bříza symbolizuje obnovu, očištění i léčení. Bohyní jara je Iduna, jejíž krása, mládí a zdraví symbolizují každoroční probouzení přírody po zimě a zároveň je strážkyní jablek, ze kterých ostatní bohové své mládí.

Anglosaská runová poezie však popisuje spíše topol než břízu. Norská i Islandská runová poezie uvádí, že bříza má ze všech stromů na jaře nejkrásnější zelenou barvu listí. V Norské runové poezii pak najdeme ještě záhadnou poznámku (která se spíše než k bříze hodí ke jmelí) o Lokim a jeho další intrice.

Ehwaz

Futhark - EhwazEhwaz se vyslovuje jako české e a jedná se o runu koní, kteří byli posvátnými zvířaty. Kůň je Freyovým zvířetem. Sága o Hrafnkelovi vypráví o jeho věrnosti právě tomuto božstvu.

Kůň pro severský folklor předkřesťanské éry představoval oblíbené zvíře kladného hrdiny. I samotný symbol runy vyjadřuje přátelství, důvěru a věrnost právě z toho titulu, že koně jsou ušlechtilá zvířata. Dále značí pohyb jak v oblasti materiální, tak v rovině duchovní.

Anglosaská runová poezie potvrzuje význam koně u této runy, jenž je zábavou princů-bojovníků. Popisuje hrdého oře s vlající hřívou. Koně se využívali i k věštění – král či státní kněz předpovídal budoucnost z jejich ržání a frkání. Takoví koně získávali radu přímo od bohů. Kromě Freye najdeme spojitost i u jiných bohů. Ódin vlastní osminohého hřebce jménem Sleipni barvy sněhobílé či šedě grošované.

Zatímco v dobách pohanských pojídání koniny bylo znakem obrů a čarodějnic, křesťané ho spojovali s tajně přetrvávajícím kultem Ódina a pohanské Švédy v 11. a 12. století nazývali „požírači koniny.“

Mannaz

Futhark - MannazMannaz se vyslovuje jako české m a vyjadřuje člověka jako jednotlivce i lidstvo, dále pak společenský řád, na němž stojí civilizace, který s sebou přináší ochranu i obranu.

Latinská glosa pro Mannaz je homo, tedy člověk. Anglosaská runová poezie uvádí ryze křesťanskou poznámku o tom, že nikdo neunikne osudu svých bližních, neboť bůh určil konečné místo v zemi všem z našeho hříšného plemene. Norská runová poezie přináší záhadnou poznámku o „mohutných pařátech jestřába“ a islandská runová poezie zmiňuje člověka jako sůl země a stavitele lodí.

Znak představuje člověka jako součást lidstva, který zároveň jako jednotlivec utváří svůj osud. Runa tak vyjadřuje schopnost jednotlivců spojit se ve větší celek kvůli společnému blahu a zárovně pomoc od blízkých v případě potíží. Typická je tedy pro lidi, kteří rádi pomáhají druhým.

Laguz

Futhark - LaguzLaguz se vyslovuje jako české l a představuje zdroj plodnosti – vodu. Alternativní významem se uvádí pórek či bylina, zelenina, která se užívala při falických obřadech seveřanů.

Runa Laguz je zasvěcena Njördovi, mocným božstvem z Vánů spojovaným s moři. Mořské houbě se říkalo „Njördova rukavice“ a jeho posvátnými zvířaty byli racek a tuleň. Njördovo bohatství zmiňuje i norská runová poezie, která Laguz označuje slovem vodopád a přidává verš – zlaté ornamenty hlubin. V anglosaské runové poezii zase najdeme runu pod slovem oceán. Islandská runová poezie uvádí latinské lacus – jezero a dále zmiňuje vodu jako zurčící potok, domov ryb a království gejzírů.

Laguz představuje plynutí i proměnlivost a také nedostatek sebeovládání. V čistě kladném významu to značí, že člověk nebude mít problémy a popluje s proudem, v negativním významu pak to, že popluje proti proudu. Zároveň je to runa umělců – malířů, spisovatelů i herců).

Inguz

Futhark - InguzInguz se vyslovuje jako nosové n např. v anglickém slově song. Je pokládána za runu plodnosti a mužského pohlavního organu (ženský pohlavní orgán zastupuje Pertho) a dále ochranu domova.

Inguz je zasvěcena bohu Freyovi, jež se též jmenoval Ing. Anglosaská runová poezie uvádí, že se jedné o dánského hrdinu. Frey je mírumilovný bůh plodnosti, kult okolo něj vznikl na základě staršího kultu bohyně plodnosti Nerthus. Oslavy, které se na jeho počest konaly na počátku léta, se nazývaly Jul/Yule a podával se při nich kanec (posvátné zvíře) s vavřínem a rozmarýnem jako ozdobou hlavy, což symbolizuje dokončení něčeho. Runa Inguz tedy dále značí zakončení nějaké záležitosti a náležité vychutnání si úspěchu.

Othila

Futhark - OthilaOthila se vyslovuje jako české o a jedná se o runu dědičnosti, vyjadřuje předání něčeho hodnotného (majetkové i vědomostní a duševní povahy) svému bližnímu.

Runa naznačuje i varování – aby mohl jeden dědit, musí druhý zemřít. V rozšířeném významu může značit ne vždy negativní úbytek majetku a vztahuje se na rodnou zem. Anglosaská runová poezie se o ní zmiňuje jako jediná a udává majetek, který je každému člověku velmi drahý a může si díky němu ve svém domově užívat věcí příjemných a spravedlivých. V tomto pojetí jsou však jasně patrné materialistické prvky křesťanství, které tehdy pohanství již silně ovlivňovalo.

Dagaz

Futhark - DagazDagaz se vyslovuje jako anglické th ve slově thin. Runa vyjadřuje den – bezpečí, které přináší denní světlo v kontrastu s hrůzou noci. Dále se jí pak připisuje růst, pokrok a vývoj.

Za denního světla člověk mohl vnímat okolí očima – snáze tak spatřil blížící se nebezpečí. Ráno zase odkrývá věci, které přes noc ukrývala tma. Dagaz tak vyjadřuje odhalení něčeho, co nám předtím bylo skryto a celkově se jedná o pozitivní runu. Připisuje se jí jen jedno malé upozornění – slunce přenášející denní světlo se nachází uprostřed sluneční soustavy, může tak navádět k egocentrismu.

Stejně jako u runy Othila, se o Dagaz zmiňuje jen anglosaská runová poezie, která silně ovlivněná křesťanství hovoří o Stvořiteli seslaném Bohem, který je lidmi milován, všem pomáhá a je zdrojem naděje i štěstí pro bohaté i chudé.

Co se týče znaku runy, ten vyjadřuje pohodu i zdraví a patří k letnímu slunovratu.

:: PŘEČTĚTE SI TAKÉ ::

:: Futhark, fuþark, futhork, fuþork … čili runy

Kam dál?
 

10 thoughts on “FUThARK – povídání o jednotlivých runách

  1. Margrethe

    Ty ruiny mě opravdu velmi zaujaly. Hned bych si nějaký předmět s Raido pořídila, protože v budoucnosti se nejspíš dost nacestuji, no vlastně i teď. S hotelovou školou :-) Tyhle mystika a vše kolem mě vždy tolik fascinovaly.

     
  2. Nebožka Post author

    Výslovnost gebo mi připomíná hebrejský chet. To je taky takový chrčení.
    Jinak, miluju příběhy písmenek!:)

     
  3. V. Post author

    Nebožka: přiznám se, že hebrejština je pro mě strašně cizí jazyk, takže to nemůžu srovnávat. A příběhy písmenek a slovíček a symbolů já taky můžu, myslím, že je to tu docela vidět :))

     
  4. Nefi Post author

    Znovu moje oblíbené runy :) Zajímal by mě ten skutečný význam Pertho. Já bych se možná přikláněla k té plodnosti, možná nějaké magii, někde jsem dokonce slyšela, že ten znak znamená “vagina” (zřejmě dalí z interpretací :D). I když pokud by vyjadřovala Pertho ženský princip a Inguz mužský, čekala bych nějaké vizuální doplnění znaku (např. do sebe zapadající runy).

     
  5. Ron

    Muselo Ti to dát spoustu práce. Ale Tvé úsilí se vyplatilo. Moc hezky jsi to zpracovala. Chválím a děkuji za všechny, které to stejně jako mě potěšilo a obohatilo. :-)

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.