Ze života Ver.

Kalevala

Už dlouho můžete v menu najít odkaz na rubrikou o finské mytologii, kde za celou dobu nepřibyl jediný článek. Řekla jsem si, že už je načase to napravit, začneme tedy eposem Kalevala.

O čem Kalevala je

Finský národní epos Kalevala obsahuje celou finskou mytologii a příběhy tří bohatýrů – Lemminkäinena, Väinämöinena a Ilmarinena – potomků mýtického Kalevy. Začíná stvořením světa a následně líčí setkání dvou nepojmenovaných runopěvců ty podstatnější příběhy z finské mytologie, především pak osudy již zmíněného moudrého věštce a proslulého runopěvce Väinämöinena, záletného bohatýra Lemminkäinena a tragickou postavu Kullerva protkané vztahy mezi potomky Kalevy a obyvateli temného severského dvorce Pohjola.

Starý Väinämaöinen si namlouvá nejdříve dívku Aino (sestra jeho nepřítele Joukahainena), ta však spáchá sebevraždu, proto začně mít zájem o dceru z dvorce Pohjola, kterou před ním získá proslulý kovář Ilmarinen výměnou za tajemný předmět sampo. Pohjolanku zabije Kullerv mstící se za zotročení rodičů. Lemminkäinen a Väinämöinen se snaží sampo získat od Pohjolanů, při boji ho ale zničí.

Kde se vzala Kalevala

Příběhy z finské mytologie se až do 19. století předávaly z generace na generaci pouze v ústní podobě, kdy se Lönrot (vesnický lékař, folklorista)  na nělik cest převážně do oblasti Karélie (oblast u Bílého moře, dnes část patří Rusku a část Finsku), během nichž sbíral finskou lidovou poezii. Tu tradovali tzv. runověpci ve formě run (= zpěvy). Lönrot po pěti letech od první cesty vydal „Pra-Kalevalu“ – konkrétně v roce 1833, jednalo se o několik děl – Lemminkäinen, Väinämöinen a svatební písně, které daly základ samotné Kalevale. O dva roky později vyšla Stará Kalevala (32 run a 12078 veršů) a v roce 1849 přepracovaná Nová Kalevala. Lönrot předpokládal, že všechny rozmanité příběhy, které se v lidové slovesnosti uchovaly, kdysi tvořili jediný epos. Konečná verze Kalevaly je jeho snaha všechny ´runy´ sjednotit právě do jednoho příběhu, který představuje rekonstrukci dávného eposu. Finští folkloristé dohromady nashromáždili dva miliony veršů (včetně různých variant písní), podíl Lönrota pak zůstává otázkou a vedou se o něj pře. Odhady dále mluví o tom, že třetina kalevalských veršů jsou skutečně doslovné záznamy lidové poezie, velkou část Lönrot více či méně upravil a menší část si zcela vymyslel.

Kalevala okamžitě po vydání sklidila úspěch v zahraničí, byla přeložena do několika jazyků. Jedná se jistě o jedno z nejdůležitějších děl Finska, kdy hrálo svou významnou roli při vytváření finské národní identity (v 19. století proběho v této zemi – tehdy značně ovlivněné Švédsko-Ruským prostředím – něco, co můžeme přirovnat k našemu Národnímu obrození, skupinka vlastenců založila Národní literární spolek zabývající se nejen finštinou). Kalevala ovlivnila celou finskou společnost, názvy z ní nesou jak různá geografická místa, tak ulice ve městech, banky… Jména z tohoto díla naleznem dodnes v kalendáří, přičemž je mu vyhrazený vlastní den (28.2.), při jehož příležitosti se dokonce vyvěšují vlajky.

 

3 thoughts on “Kalevala

  1. Nefi

    Jaj, Kalevala mě teď provází dnem i nocí – jako povinná četba, zdroj informací o finské historii i jako předmět srovnávání a esejí :) A vůbec si nestěžuju, protože je to má oblíbená kniha a měla jsem ji přečtenou dávno předtím než jsem nastoupila na baltistiku :)

     
  2. Hanka

    Finskou mytologii vůbec neznám. Musí to být úžasně zajímavá četba. Veroniko, obdivuji, co všechno znáš a čemu se věnuješ! Pro mě je to dost nepochopitelné.

     
  3. veruce Post author

    Nefi: přiznám se, že jsem si ještě nečetla, přednost má Edda, kterou čtu (převyprávěnou) teď, do Kalevaly se asi pustím hned po ní :)

    Hanka: mé znalosti finské mytologie též nejsou nijak rozsáhlé, dostala jsem se k ní dost nedávno. Popravdě toho celkově moc neznám, spíš tak nějak od všeho trochu a nic pořádně a to též není nikterak dobré, si myslím :)

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.