veruce.cz

Úcta ke stromům

stromSlované uctívali stromy, v nichž podle nich přebývali nějací duchové. Stromy, které si božští, démonovití i lidští duchové zvolili za svůj příbytek, byly většinou staré, vykotlané nebo na nich byl nějaký zvláštní tvar. Takové stromy byly posvátné a nesměly se kácet. Při porušení hrozila těžká nemoc či smrt.

Dub

Nejposvátnějšími stromy byly duby zasvěcené hromovládci Perunovi. Dub je mohutný strom s tvrdým dřevem a významnou roli hraje u všech Indoevropanů.
Známa jsou některá místa, kde se dub uctíval. Byly to zejména Chortice (dnes ostrov Sv. Jiří) na Dněpru, kde mu Rusové obětovali slepice, kohouty, chléb… Dále se nacházely v pobaltské Vagrii v háji zasvěcenému bohu Provovi.

Někde se duby uctívaly ještě dlouho po christianizaci. Zda to ale bylo v důsledku dodržení tradic či vykradnutím starých zvyků křesťany se asi už nedozvíme. Například v Polsku u Čenstochové byl uctíván Święty Dab. V Rusku se na Dněpru a Desně našly 2 staré kmeny se zaraženými kly divočáka a na Balkáně v osadách, kde nebyly postaveny kostely, se církevní obřady konaly pod dubem a dokonce byly přineseny zvířecí oběti.

Další stromy

Ve středisku kultu Triglavova ve Štětíne se uctíval ořech. V severovýchodním Rusku se uctívala bříza. Celkové úctě se dostávalo jmelí, které sloužilo i jako léčivý a ochranný prostředek. To se sbíralo v době zimního slunovratu a mohlo se pouze ručně lámat nikoli sekat. Rozkládalo se okolo úlů, aby se včelstvo rozrostlo. Některé rostliny (růže, hloh, trnka, jalovec) se používaly při čarodějných rituálech proti upírům, démonům a čarodějnicím.

O dalších stromech záznamy chybí chybí. Spekulativní je ale lípa, o níž existuje popis ze 17. století, kdy se první zářijovou neděli (u křesťanů svátek narození P. Marie) pod tento strom donášely obětiny a byly pod ním zapalovány svíce. Lidé strom líbali a vznášeli prosby o uzdravení nemocných. Konaly se po ním i mše. Toto se dělo v Čechách, v Pobaltí, na Balkáně i v Polsku. Lípa měla podle všeho v sobě moc proti upírům a démonům a lidé věřili, že do ní nikdy neuhodí blesk. Díky těmto skutečnostem je spekulováno, že i lípa patři mezi významné slovanské stromy a obřady v pozdějších staletích jsou pozůstatkem slovanských tradic.

Kam dál?
 

2 thoughts on “Úcta ke stromům

  1. Nefi Post author

    Musím říct, že tahle tradice se mi zrovna moc líbí. Máme tu jeden takový památný strom, který byl vysázen zřejmě v době, kdy tady v okolí probíhala Bitva Tří císařů, vypadá jako by v něm taky sídlil nějaký ten duch :) Jenže teď by nad ním člověk zaplakal…Opravdu není pěkný pohled na krabičky od cigaret a vajgly naházené přímo do vykotlaného kmene stromu, který je tak spálený a umírá. A přitom kdyby mluvil, tolik by jim toho mohl povědět…

     
  2. Katrin

    toto je opravdu zvláštní :) Poslední dobou se nějak čím dál tím víc začínám zabývat mytologií (a to jakoukoli, ale hlavně severskou), takže mě tento článek zaujal :)

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.