Proč se lidé oblékají podle kalendáře a ne podle teploměru?

Nadprůměrně vysoké zimní teploty mě donutily zamyslet se nad tím, proč se někteří lidé zjevně oblékají podle ročního období, nikoli podle skutečné teploty. Kdysi jsem na toto téma viděla velmi výstižný obrázek, na kterém byla postavička ve dvou oknech – na prvním měla letní oblečení, na druhém zimní, vtip spočíval v tom, že obě situace nastaly za stejné teploty 15°C, lišil se jen měsíc.

Kouknutí se po tom, na kolik stupňů se vyšplhala hladina teploměru, považuji za nezbytnou činnost před opuštěním bytu. Jsem sice blázen, který při teplotách nad 8°C vychází na ulici zásadně jen v tričku, ale stále mi to přijde normálnější než to, co jsem při teplotách okolo této vídala venku. Někdy na začátku února tuším, panovalo téměř jarní počasí. Snad bylo těch 8°C, možná i víc. Svítilo sluníčko a já si říkala, že i ti zmrzlejší se musí cítit dobře maximálně v mikině nebo tenké bundě. Místo toho jsem se stala na zastávce středem pozornosti lidí nabalených v péřovkách, rukavicích, s krky omotanými v šálách a čepicemi na hlavě. Nechápala jsem a přičítala jsem to právě tomu, že se prostě někteří ráno zapomněli podívat na teploměr. Ale že by jich bylo tolik?!

PS: mnoho vrstev oblečení není pro zdraví nijak prospěšných. Ač se mi pořád někdo snaží vnutit, že svým chováním (pro oběd si chodím v tričku, i když se teploty pohybují okolo nuly) si přivodím akorát nějakou nemoc, opak je pravdou. Zatímco moje imunita sílí, jsou to ti okolo mě, kdo pořád chrchlají a smrkají :)

 

6 komentářů: „Proč se lidé oblékají podle kalendáře a ne podle teploměru?

  1. Jo, když jsem venku v mikině a vidím někoho navlečenýho v zimní bundě, tak mě vždycky zajímá, co si oblečou, až se ochladí.
    Jednu zimu jsem byla pořád zalezlá s notebookem v posteli, v teple a hned jsem ten rok byla dvakrát nemocná. Pak jsem často větrala, někdy mám v zimě i půl dne otevřené okno a nejsem nemocná. A hlavně do sebe necpu žádný prášky jako většina lidí, ale jím česnek, cibuli atd., když cítím, že na mě něco leze, ale to už trochu odbočuju.

     
  2. Patřím k těm, kdo se oblékají podle počasí a ne podle kalendáře. Letos jsem vytáhla zimní boty jen když bylo náledí, jinak jsem chodila pořád v polobotkách.
    Tak horkokrevná jako ty nejsem, ale v mládí jsem bývala úplně stejná. Z práce jsem chodila pro svačinu ve sněhu do obchodu asi 200 m v pantoflích a tričku.

     
  3. To já jsem letos zimní boty nosila jen z donucení. Celou zimu jsem nebyla schopna jarní si nechat opravit, tak jsem jak exot čekala na autobus v zimních kožených botách a tričku s krátkým rukávem :D :D :D Až minulý týden jsem si konečně opravené boty donesla, ono už ale počasí bylo spíše na letní otevřené sandály :-) A dneska to už zase na triko není, venku zima jaká nebyla v lednu… takže podle kalendáře se opravdu oblékat nedá ;-)

     
  4. Řídím se zásadně teploměrem. Vzhledem k tomu, že tady ve Falunu ještě teď sněží, asi by se mi úplně nevyplatilo orientovat se podle měsíců. Ale i tak si občas připadnu otužilejší než Švédi. Nespočetněkrát se mi už stalo, že jsem vyšla ven v lehkým kabátku (a i tak mi bylo teplo) a kolemjdoucí byli navlečení v zimní bundě a čepici. To už pak jenom zakroutím hlavou a přemýšlím, kdo z nás je teda oděn správně.

     
  5. Jednak se teda řadím k těm zmrzlejším a kabát odkládám až hluboko na jaře, protože je mi prostě zima a jednak si myslím, že subjektivní vnímání teploty ovlivňuje jednoduše i dojem ve smyslu toho, že po dlouhé zimě jsou lidi vymrzlí a tak jim trvá, než se na jaře svlečou, zatímco po létě máme subjektivně pocit, že je teplo, máme ho v sobě nějak subjektivně víc „naakumulováno“ a tak si říkáme, že to v té lehké bundě ještě vydržíme, než zas ty kabáty vytáhneme. Přestože objektivně je teplota v tomhle přechodným období jaro/podzim třeba úplně stejná.

     

Napsat komentář