veruce.cz

DEPRESE – jak ji vidí zdraví lidé?

.

solitude

Někteří z vás mají s touhle nemocí i osobní zkušenosti, někteří mají známé, kteří s ní tu „čest“ měli/mají taky, jiní ji neznají vůbec nebo znají jen jako depky těch, kteří se tímhle způsobem chtějí zviditelnit. Mě právě zaujalo to, jak depresi vnímají lidé, kteří se s ní zblízka nikdy nesetkali. Zdraví lidé si průběh deprese umí jen těžko představit, proto vznikají názory, které si v článku podrobně probereme.

Depka není deprese

Dokud si někdo nepřestane plést špatnou náladu s touto nemocí, jen těžko pochopí ty, kteří jí trpí. Otázkou pak zůstává, zda se dá se deprese vůbec „představit“? Mohou si její průběh domyslet ti, kteří ji nikdy nezažili, když mnohdy i ti, kteří vedle někoho depresemi trpícího žijí několik let a přesto nechápou? Snad to i lze, záleží na vnímavosti každého z nás. Podle různých reakcí některých jedinců, však nestačí ani ona základní pravidla, jak depku a depresi rozděli, byť je znají nazpaměť. Nebude však od věci si to základní zopakovat, než se pustíme do samotných názorů.

Nejjednodušší rozdělení je jednoduché – depka je špatná nálada, kterou během pár hodin max dnů zažene dobrá nálada lidí okolo, nějaká činnost, případně chlastačka s přáteli. Špatnou náladu zažil kde kdo a právě kvůli tomu, že se jí začalo říkat depka, stejně jako se občas říkalo i depresi, někteří lidé došli k závěru, že i z takové psychické nemoci se dá vyléčit vykecáním se kamarádovi/kamarádce u pivka. Deprese trvá přinejmenším dva týdny v kuse a na rozdíl od špatné nálady člověka pohlcuje a pro něj se rázem stává všechno beznadějné. Najednou ho netěší ani to, co ho těšilo hodně, ať už je to rodina nebo koníčky, přestává mí zájem o okolí, o práci i o sebe, nemůže se na nic soustředit, nemůže jíst a pořádně spát, může se mu zhoršit pamět a často se objevují i myšlenky na sebevraždu. Deprese často krom dalších projevů doprovázejí i různé bolesti – hlavy, zad, žaludku i pocity dušnosti. Míra projevů se odvíjí od stupně deprese, kdy ta mírná může opravdu kde komu připadat jako hodně špatná nálada po delší dobu. Nejspíš se tak jedná o druhý hlavní důvod, proč si lidé začali depku s depresí plést.

Co by však mělo být jasné všem, jsou náctiletí, věčně nepochopení puberťáci, kterým zájem okolí už nestačí a potřebují se zviditelnit. Zatímco nějaké procento jejich vrstevníků skutečně z různých důvodu depresemi trpí a zůstává nepochopeno a odstrčeno z kolektivu ještě dál, tihle se tím chlubí a nechávají se objímat a litovat. V duchu si pak říkají, kdo ví jak nejsou ještě hustý, když je to vlastně tak moc ghotyc, jak psali v Bravu…

Ano, deprese člověk opravdu může mít z rodičů, pokud ho týrají (fyzicky i psychicky), většina dětí je ale „má“ už ve chvíli, kdy jim nedovolí jít se ve dvanácti letech ožrat nebo musí doma mýt nádobí.

Deprese je emo? Deprese je gothic?

V posledních několika letech se rozmohlo tvrzení, že deprese je záležitostí emo případně gothic subkultury. Deprese jako taková začala být populární ve stejnou dobu, jako se ve společnosti náctiletých slečen začala objevovat touha vypadat jinak (nejlépe jako ta gothička z Evanescence…). Mnozí jistě ví, že pseudogothica znamená pro mladé hlavně to, že se musí všelijak lišit od společnosti, dumat denně nad smrtí a chodit na hřtbitovy. Deprese jim do toho tak akorát zapadá. Hnutí třináctiletých ghotic slečen v černé toužících po šatech z Nosferatu a poslouchajících výhradě Nightwish naštěstí pominulo, stejně tak pominulo období emo. Nic to ale nemění na faktu, že zanesly pořádný bordel ve významech nejen do hlav svých vrstevníků, ale i do hlav podstatně starších, kteří pak viděli jejich názory na každém kroku.

Pro jistotu je třeba zdůraznit, že deprese není důležitým znakem ani jedné této subkultury, jak náctiletí blogískaři rádi tvrdí, nutno dodat, že není poznávacím znamení ani žádné jiné skupiny lidí. Depresí může onemocnět jak metalista, tak gothic, punkáč, stejně jako třeba člověk poslouchající pop, folk nebo vážnou hudbu.

Utápějí se ve vlastním smutku a nemají k tomu důvod

Snad je toto tvrzení i trefné – ovšem pouze z určitého pohledu. Jeden z častých názorů se zakládá hlavně na tom, že depresí trpící lidé mnohdy na první pohled opravdu důvod této nemoci podlehnout nemají. Jenže právě to, že o sobě nedají nic najevo, je jedna z hlavních příčin, proč jim nakonec vleze na mozek. Otevřený člověk své emoce nemá problém dát najevo a nemá problém si o svých problémech pokecat. Uzavřený člověk, kterých je s touto nemocí většina naproti tomu nejraděju mlčí a dělá, jakoby s ním bylo všechno v pořádku. Mezitím se ty neveřešené problémy kupí a dopadá to buď zhroucením nebo vleklým onemocněním, kdy člověk neví, jak kolotoče ať už drobných či vážných problém ven.

Člověk trpící depresí se opravdu ve smutku utápět nechce a důvody, proč ho tato nemoc popadne určitě má, jen nejsou pro všechny hned na první pohled zjevné.

Jděte si s někým pokecat u pivka

Kdo je schopen jít v záchvatu deprese ven, když většina není schopná ani vstát z postele? Tento názor hodně souvisí s tím, co si lidé pod pojmem deprese představují – špatnou náladu. Většina nemocných krom toho nemá na společnost někoho ani pomyšlení. Rozhovor takovému člověku pomůže, když bude ochoten mluvit, vytáhnout se na pivo a klábosit nad stopadesátou cigaretou o tom, že život stojí za hovno je ale věc jiná. To vám totiž může říct i relativně zdravý člověk. Jedinec v depresivní atace nemá na zábavu, která je s hospodou povětšinou spojená, ani pomyšlení, takže toto řešení je blbost stejně jako pokoušet se takového člověka rozesmát nějakým vtipem o Pepíčkovi. Pokud to vezmeme ještě více do podrobna, depresemi trpící lidé mnohdy ani nemají s kým na to pivo jít…

S oběma výše uvedenými názory souvisí ještě jeden, podle něhož se lidé v depresi nemají ve svých myšlenkách utápět a mají raději myslet na něco jiného.

Lidé jsou jednoduše málo odolní

Jeden z častých názorů, který opravdu souvisí s životním stylem. Na druhou stranu dle mého názoru depresivních jedinců nijak výrazně nepřibývá. To, že se začalo o psychických onemocněních otevřeně mluvit ještě neznamená, že za bývalého režimu tady byli všichni zdraví. Myslím, že všichni slyšeli o tom, že za komunistů se takoví lidé zavírali do ústavů, aby byli mimo „jednobarevnou“ společnost. Vybočovali z davu. Deprese však v mnohém se současnou společností souvisí, protože jsme všichni tlačeni ještě k lepší výsledků, než předvedli ti dokonali před námi a jsou na nás kladeny ještě o něco vyšší nároky. Někteří tempo a tlak dnešní doby nevydrží a depresi podlehnou. Nutno zde zmínit ještě jeden názor, který jsem četla na nejmenované stránce, jeho autor se zmínil o tom, že nechápe, jak se mohou mít moderní lidé špatně, když okolo sebe mají neomezeně zábavy a dle něj není problém najít si přátele. Obávám se, že takovým, kteří neměli nikdy v životě ani blbou náladu (jak sám poznamenal), je zbytečné cokoli vysvětlovat.

Naučte se těšit ze života

Kupodivu na závěr uvedu jeden z dalších názorů, se kterým se dá za určitých okolností souhlasit. Žít aktivní život dle sebe a snažit se všechno házet za hlavu je opravdu cesta k úspěchu. Je však na každém z nás, jak se popere s překážkami. Stejně jako si někteří nevymysleli, že jsou schopni se se vším poprat bez jediného zaváhání, druzí si nevymysleli, že je každý zádrhel porazí.

Kam dál?
 

16 thoughts on “DEPRESE – jak ji vidí zdraví lidé?

  1. Hanka

    Veroniko, děkuji ti za tento článek. Nechci tvrdit, že trpím depresemi, ale fakt je, že k tomu asi nemám daleko, i když si o mně dost lidí myslí, že jsem pohodářka. Je fakt, že si každou blbost hodně beru, vidím na sobě jenom to špatné a ze života se těšit neumím. Zkrátka a dobře žije se mi se mnou strašně těžko! Nejspokojenější jsem, když můžu vypadnout s přítelem a foťákem co nejdál od lidí, to přijdu aspoň na pár hodin na jiné myšlenky. Možná mi tvůj článek pomůže trochu se v sobě vyznat. Hanka

     
  2. Letície

    Veľmi dobrý článok. Pochmurné je že si veľa ľudí stále myslí že depresia je „len“ zlá nálada, ktorá sa dá ľahko vyriešiť. To posledné tvrdenie z nemenovaného zdroja ma dosť zarazilo. Sama som typ nekomunikatívny, uzatvorený a problémovo naväzujem priateľstvá a keď mám zlú náladu tak sedím doma a z nikým nehovorím. Depresia ako taká ma ešte nepostretla a som zato veľmi rada ajkeď niekedy od nej nemám ďaleko.

     
  3. Margrethe

    Já jsem třeba takovou beznědej pociťovala po rozchodu. Takových 4,5 měsíců. Fakt hrozný. Co mě z toho vytáhlo je kytara a hudba celkově. V tom špatnym období jsem poslouchala smutný a depresivní písničky. Jak jsem zase začala hrát na kytaru, po týdnu už mi bylo líp a teď už jsem dá se říct v pohodě :-) Když jsem se cítila nejhůř vždy mi pomohla tvrdší hudba.

     
  4. Papri

    Taky mě štvou lidi co si stěžujou jakou hroznou depku mají,přitom nemají ani potuchy co je to deprese.Já ji měla jen jednou jedinkrát.A díky bohu.Doufám,že to byla má první i poslední deprese.
    Tenhle depresivní pocit se ani nedá popsat.Celkově jak tady píšeš ty hlavní příznaky:bylo mi na nic,nic mě netěšilo,stále jsem měla divné myšlenky že nic nemá cenu.Byla jsem jakoby uzavřená do své bubliny.Lidé kolem mě semnou mluvili,nebo se jen vesele bavili a já seděla v kreči a přemýtala jsem si ty myšlenky.Ta deprese netrvala 24 hodin denne.AleVždcky mi vyschlo v krku a nepomohlo žádné pití.

     
  5. Papri

    ani nic.Bylo to strašný…nevím někdy jsem začala i divně vidět jak kdybych byla zhulená :D
    A měla jsem pocit že neexistuju.Taky jsem měla třeba svalovou slabost že jsem nemohla ani chodit.Takže…v depce a depresi he opravdu veliky rozdil.Chtela jsem to jen z vlastni zkusenosti nejak priblížit.Jak se takovy clovek asi citi..ovsem kazdy to ma jinak.

     
  6. Niflheim

    kdo má deprese patří k psychiatrovi-antidepresiva zabírají poměrně rychle, bohužel hodně lidí je přestane brát hned jak se začnou cítit líp dokonce znám i takové, co mají deprese a odmítají navštívit psychiatra (nejde jen o to, že ubližují sobě, ale i ostatním..)
    …na depku není asi nic lepšího, než hodně chlastu a ještě víc sexu

     
  7. Lúmenn

    Výborný článek, jsem ráda, že se někdo zajímá o pohled na depresi i z „druhé strany“, občas se s tím potýkám, že lidi nechápou, co je to vlastně deprese a mají pocit, že ten, kdo jí trpí je simulant nebo blbec, co neumí změnit svou špatnou náladu.

     
    1. Card

      Přesně… nejlepší je když máte depresi a ostatní nechápou co vám je.. a když se zeptáte jestli ví co je deprese tak řeknou špatná nálada.. nebo když řeknete že vám je špatně… nevím jak u vás… deprese.. kdy si sáhnete sama na sebe – sebepoškozování… ona psychická bolest je daleko větší než fyzická.. Když mi pak ale holka řekla že mám myslet na něco pěkného a jít se večer bavit.. no je to jako kdyby jste řekli někomu kdo má zlámanou nohu – běž. někteří prostě neví jak jsou deprese silné.. a ani nechápou proč si ten člověk na život sáhne..

       
  8. Katrin

    článek na zajímavé téma :-) je pravda, že si často pleteme špatnou náladu s opravdovou depresí. Takové ty naše „depky“ míváme všichni co nějaký ten čas, ale deprese se týkají už jenom některých z nás…

     
  9. veruce Post author

    Hanka: tohle znám, popravdě jsem taky nejradši, když vypadnu z města a je mi pak celkem jedno, jesli jedu na chatu a budu se tam celou dobu válet v posteli nebo chodit do přírody… Pokud je to ale dlouhodobé, tak je něco špatně, jenže bojovat proti tomu ve víru povinností není nikterak snadné.

    Leticie: přesně ze stejného důvodu ten výrok zarazil i mě, ještě nedávno mi navazování kontaktů dělalo obrovské problém (teď by nejspíš dělalo též, záleží na tom, na jaké člověk natrefí lidi), takže jeho autor je jednoduše otevřený veselý člověk a nějak mi příjde, že takoví to mají v životě nějak lehčí, své vlastnosti ale člověk jen tak, protože se mu zrovna chce, nezmění, aby to měl lehčí i on…

    Margrethe: hudba je jedna z mála věcí, která na tyhle stavy účinně pomáhá, potvrzuje to i spousta mých známých, potažmo i já.

    Papri: každý to má sice jinak, ale ten základ je hodně podobný, doufám že si čtenáři, kterým je tento článek zejména určen (tedy těm, co si to stále pletou), přečtou i tvůj příspěvek.

    Niflheim: to je jeden z hlavních problémů ale i psychiatrů, najdou se nejen pacienti, co podcení léčbu, ale i jejich doktoři, častější je však situace, kdy si člověk při prvním záblesku zlepšení řekle, že už to zvládne sám. 90% z nich do toho spadne znovu.

    Lúmenn: přesně, nejlíp, když se ho pak snaží rozveselit a jsou ještě nasraný, že s nima nejde chlastat…

    Katrin: tak tak :)

     
  10. Sofie

    Smutnou, nebo ponurou hudbu poslouchame proto, ze nam pomaha zharmonizovat a vyjadrit to co citime.
    Vlastne se to tyka hudby a umeni obecne. Lide touzi po harmonii.
    Jako clovek ktery se s depresi pere vim, ze deprese je zvlastnim zpusobem fyzicka. Tak jako dobra nalada je casto projevovana v reci tela, pocitech lehkosti, rychlosti, deprese je pravy opak, teda pomalost a tiha. Nemusime diky ruznym coping mechanismum hned nevstavat z postele, staci ze se dlouhodobe a pravidelne vleceme ulici kamkoliv jdeme. Nebo pomyslime na sebevrazdu aniz bychom ji vlastne doopravdu chteli. Typicke pro me bylo podivat se nebo pomyslet na cokoliv, aby se toto vzapeti promenilo v neco odporneho. Presmerovani na jine myslenky znemanalo vic takoveho zhniteho materialu v mysli.
    Nejtezsi je pozadat o pomoc, a to i kdyz se na depresi lecim a vim o ni, sobe, dost informaci. Je to zkratka tak, zlomenou rukou si tkanicku nezavazes, zadat o pomoc umim jako sebevedoma bytost pomerne snadno, jako zlomena temer vubec.
    Za psychiatrem jsem tehdy prisla s tim, ze uz nechci slyset v hlave, ze se mam zabit.
    Kdyz mi zabraly prasky, brecela jsem stestim.
    Drzim palce vsem kdo jsou na tom spatne. I na porozchodove deprese a ruzne sokove stavy se pouziva psychiatricka pece. Udelejte neco pro sebe, nechte si pomoct lekarem a ne lahvi alkoholu, odstrante problem dlouhodobe a ne jen do zacatku pristiho vikendu.

     
  11. Niky Svobodová

    ahoj, i já děkuju za tenhle článek, já depresemi trpím, a sama se setkávám v okolí s tím, že lidé nedokáží pochopit, co to je a mávají nad tím rukou ..

     
    1. veruce Post author

      Děkuji za komentář. Snad se článek dostane i k lidem, kteří právě neví, co člověk s depresemi prožívá. Ať se boj s touto nemocí daří!

       

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.