Ze života Ver.

Nutkání k sebepoškozování se dá odolat

Sebepoškozování se postupem času stává návykové a čím déle v něm člověk „hledá útěchu,“ tím hůře se ho zbavuje. Všeobecně platí, že se časem zhoršuje, rozsah sebepoškození se zvětšuje a je-li nějaká vůle s tím skoncovat, je to velice těžké. Pokud se člověk nechce nebo nemůže uchýlit do rukou odborníka, může vyzkoušet nějakou z následujících činností. Chce to ale opravdu silnou vůli a nemusí se to podařit vždy.

– Přesezení
Určitě už se většině z vás povedlo si přesedět nohy a víte, jak je nepříjemné, když se do nich pomalu vrací cit. Psychologové tuto metodu často používají jako součást terapie. Nejenže se člověk při soustředí na něco jiného (pokud se snaží), čímž pak může lépe kontrolovat své nutkání (v afektu či záchvatu beznaděje to jde těžko), ale nejedná se o nic, z čeho by člověk měl trvalé následky.

– Ničení
Ničit něco místo sebe není odvěci. Rozbít nějakou věc přináší pocit zadostiučinění, obdobně pak zmačkání papíru, roztrhání něčeho. Ještě účinnější je ubližovat někomu (v tomto případě samozřejmě věci) jinému – vzít si starou hračku a dělat jí to, co by člověk v tu chvíli měl chuť udělat sobě.

– Vykřičení
Každý jistě měl někdy chuť zajít někam a nikým neslyšen se pořádně vyřvat. Ten pocit je potom k nezaplacení. Obdobné účinky mají i vyřvané hlasivky po koncertě :)

– Umělecké tvoření a vypsání se
Funguje prakticky všechno, stačí si vybrat to, co je člověku nejbližší – focení, kreslení, malba, skládání básní i písní, ruční práce… Účinné může být i vedení deníku či blogu a vypsání se z aktuálních pocitů.

– Sport a tanec
Ne nadarmo se říká, že se po pár minutách pohybu člověk cítí lépe a má lepší náladu. Pokud tomu nebrání tělesné problémy (např. s dechem), pohyb opravdu způsobuje lepší rozpoložení. Nic se ale nemá přehánět, někteří lidé jsou schopni se ve špatném psychickém stavu doslova uhnat k smrti (tedy spíše totálnímu vyčerpání). Jeden z nejúčinnějších sportu je bezpochyby box. Pomoci může ale i obyčejná procházka na čerstvém vzduchu nebo turistický výšlap.

 

5 thoughts on “Nutkání k sebepoškozování se dá odolat

  1. La Duchesse Post author

    Nikdy jsem si neublížila, ale když mi bylo nejhůř, skládala jsem ty svoje pseudopoemy. Člověk tak hezky vyzvrací, co ho tíží. I když mi to dlouho nevydrželo. Nicméně, teď už mě to nějak přešlo. . .:)

     
  2. veruce Post author

    To je vůbec jeden z nejlepších způsobů, jak se s tím vypořádat, hlavně ať je dobře :)

     
  3. Fictional-Stories

    Viem aké je to ťažké… Trpela som sebapoškodozvaním… Pomohli mi tri veci- hudba, tanec a papiere… Na papiere som vždy písala čo ma trápilo…. už je to našťastie za mnou… dúfam…

     
  4. Marpefi

    Zdravím všechny,

    sebepoškozování je jistě vážná věc…kdo tímto trpí, ví moc dobře, co to pro něj znamená a jaké problémy to přináší…

    Já se však ptám, musí to tak zůstat? Není žádné cesty ven? Věřím, že je…

    Odpovědí na tuto problematiku je podle mého názoru Bůh! Pokud totiž existuje, pak má jistě co říci k tomuto „fenoménu“…

    Zvu Vás tedy na tento článek, který tuto problematiku rozebírá v kontextu existence někoho, kdo nechce, abyste takto trpěli…

    http://zivot-nazory.blog.cz/1101/sebeposkozovani-uleva-nebo-prokleti

    S pozdravem

    Marpefi

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.