veruce.cz

Pro ana a pro mia fenomén I.

O anorexii se dá najít hromada informací, hromada článků, hromada příběhů. Každý ví, co anorexie je, co způsobuje a že začne „snem zhubnout pár kilo“ a vyklube se z toho posedlost, lezoucí kosti a BMI pár čísel pod hranicí podvýživy. Většinou to začíná pomalu, nemocný pomalu omezuje dávky jídla, až nejí nic než jablko denně a příjde mu to ještě moc. Neuvědomuje si, že je nemocný, že je to právě anorexie, která mu ovládá mozek a nutí ho dál hubnout a nejíst. To samé platí i pro bulimii.

Anorexie už pro ně není jednoduše není nemocí ale jejich životním stylem…

Existuje ale stále rostoucí komunita lidí (v drtivé většině dospívajících dívek), kteří místo diet zdravých začnou hubnout rovnou pomocí „Any“ či „Mie“, jak své kolegyně a kamarádky přezdívají. Zdravé hubnutí se jim zdá pomalé, zdlouhavé, neúčinné. Na řadě pro-ana blogů si přečtou, že Ana je jen dobrá kamarádka, která pomůže kila shodit rychle a ještě si člověk nebude připadat přecpaný a těžký po „přílišném“ množství jídla (čti normální porce jídla za den).

Pro ana blogů jsou mraky, některé už svou činnost ukončily, některé teprve začínají, některé se datují už od roku 2006, kterému přikládám hlavní rozmach tohoto života ohrožujícího fenoménu. Blog obsahuje vesměs totéž – thinspiration čili fotky, pro-ana rady, diety, kdy se příjem kalorií drží u hranice 1000 i pod ní, deníček, jídelníček, popř. sebepoškozování, celebrity + modelky a něco málo dalšího.

První část zasvětím všemožným radám a zásadám pro-ana slečen, které jim přikládají pomalu stejnou váhu jako věřící desateru…

Pro ana rady

Na hlavu padlé rady, na které holky slyší díky doplňujícímu obrázku mnohdy až nezdravě hubeně vyhlížející postavy.

Jestli budeš jíst, nikdy nebudeš vypadat jako ona.
Jestli budeš jíst, zůstaneš tlustá.
Jestli budeš jíst, nikdy si tě nikdo nezapamatuje jako tu hezkou hubenou holku.
Jestli budeš jíst, pásek ti bude vždy příliš těsný.
Jestli budeš jíst, žádný kluk tě nikdy nebude chtít.
Jestli budeš jíst, ty krásné červené šaty na tobě budou vypadat otřesně.
Jestli budeš jíst, budeš pořád vypadat jako přerostlá velryba.
Jestli budeš jíst, nikdy nebudeš tancovat.
Jestli budeš jíst, utratíš všechny svoje peníze za jídlo.
Jestli budeš jíst, budeš šeredná na vždy.

A co třeba…
Jestli nebudeš jíst, bude tě chtít leda hrobník.
… ?

Dopis od Any

Dopis, který „napsala“ kámoška Ana svým svěřeňkyním. Chtěla bych znát autora….

Dovol mi představit se. Jmenuji se Ana , nebo jak mě nazývají lékaři a jiní, Anorexia. Moje celé jméno zní Anorexia Nervosa, ale můžeš mi říkat Ana. Myslím, že se můžeme stát dobrými partnery. V blízké budoucnosti do tebe budu investovat hodně svého času a totéž očekávám od tebe.

V minulosti jsi slyšela své učitele a rodiče jak o tobě mluví jako o zralé a inteligentní osobě s tolika možnostmi. Kam se to podělo, mám se ptát? Nikdy nic z toho nebylo! Nejsi dokonalá, dost se nesnažíš a navíc ztrácíš čas přemýšlením a mluvením s přáteli nebo kreslením! Tyhle slabosti ti nebudou povoleny.

Tví přátelé ti nerozumí, nejsou k tobě upřímní. Kdysi, když se nejistota vkrádala do tvé mysli a ty ses jich zeptala, „Jsem…tlustá?“ a oni odpověděli „Ale ne, jistěže ne“ Tys věděla, že lžou! Jen já ti říkám pravdu. Tvoji rodiče, škoda mluvit! Víš, že tě milují a starají se o tebe, ale část toho je jen proto, že to jsou rodiče a že je jejich povinností to dělat. Teď bych ti měla říct tajemství: Někde hluboko uvnitř jsou tví rodiče zklamaní. Jejich dcera, ta s tolika možnostmi, je tlustá, líná a nehodná dívka.

Ale já to všechno změním.

Očekávám od tebe hodně. Není ti povoleno jíst moc. Začne to pomalu: snižování příjmu tuku, čtení tabulek s nutričními hodnotami, zbavování se nezdravých, smažených jídel atd. Na chvíli bude cvičení snadné: nějaké to běhání, možná nějaké dřepy či cviky na břicho, nic vážného. Možná takhle shodíš pár kil z toho svého tlustého těla. Ale nebude dlouho trvat a nebude mi to stačit.

Budu od tebe očekávat, že si budeš počítat a zapisovat svůj příjem kalorií a že začneš cvičit více. Vnutím ti limit. Musíš to přijmout, protože mi nemůžes vzdorovat! Začínám se do tebe vkrádat. Hezky brzo, jsem s tebou neustále.Jsem s tebou, když ráno vstaneš a běžíč k váze. Ta čísla se stávají jak přáteli, tak nepřáteli a ty si stále jen zoufale přeješ, aby byly nižší než včera, než večer… Do zrcadla se na sebe díváš s hrůzou.Pícháš a strkáš do každého špeku a usmíváš se, když přejedeě rukou přes kost. Jsem s tebou, když si plánuješ den: 400 kalorií, 2 hodiny cvičení. Ja jsem ten, kdo takhle plánuje, protože odteď jsou mé myšlenky spjaty s tvými.

Sleduju tvé myšlenky po celý den. Ve škole, když ve své mysli bloudíš neznámem, dám ti něco o čem můžeš přemýšlet. Přepočítej si kalorie pro tento den. Je jich příliš mnoho. Zaplním tvou mysl myšlenkami na jídlo, tvou váhu, kalorie a na věci, na které je pro mne bezpečné myslet. Protože teď jsem už v tobě. Jsem ve tvé hlavě, ve tvém srdci a duši. Ta bolest z hladu, kterou předstíráš že necítíš, jsem já.

Hodně brzy ti říkám nejen to, co máš dělat s jídlem, ale i to, co máš dělat pořád. Usmívat se a přikyvovat. Dobře se prezentuj. Vtahuj sakra to tlusté břicho! Bože, jsi tlustá kráva!!!! Když je čas na jídlo, tak ti řeknu co dělat. Udělám to tak, že talířek salátu ti bude připadat jako jídlo hodné krále. Rozházim jídlo kolem a hle, vypadá to, jako bys něco snědla. Ani kousíček…jestli něco sníš, veškerá kontrola bude zničena.. TOHLE chceš??? Vrátit se zpět k té tlusté krávě, jíž jsi kdysi byla??? Přinutím tě zírat na modelky v časopisech. Ty nádherně hubené, s bílými zuby, modely dokonalosti, co na tebe hledí z těch lesklých stránek. Nechám tě myslet si, že nikdy nebudeš taková jako ony. Vždy budeš tlustá a nikdy nebudeš tak nádherná jako jsou ony. Když se podíváš do zrcadla, zdeformuju odraz. Ukážu ti obezitu a ošklivost. Ukážu ti zápasníka sumo namísto vyhladovělého dítěte. Ale to ty nesmíš vědět, protože kdybys znala pravdu, mohla bys opět začít jíst a náš vztah by se začal rozpadat.

Občas se z tebe stane rebel. Ačkoli ne moc často. Rozpoznáš rebelské vlákno, které zůstalo ve tvém těle a které tě dovede do temné kuchyně. Dvířka od kredence se oomalu a jemným vrzáním otevřou. Tvoje oči budou kmitat po jídlech,. které jsem držela z tvého dosahu. Najednou zjistíš, že tvé ruce tápají ve tmě po krabici se susenkami. Zhltneš je, mechanicky, ne kvůli jejich chuti, ale kvůli pocitu, že jdeš proti mně.. Sáhneš po další krabici a další a další. Tvé břicho se nafoukne a začne vypadat groteskně, ale ty stejně ještě nepřestaneš. A po celou tu dobu na tebe budu křičet ať toho necháš, ty tlustá krávo, ty opravdu nemáš žádnou sebekontrolu, budeš tlustá.

Až tomu bude konec, opět se obrátíš na mě a budeš žádat o radu, protože ty opravdu nechceš být tlustá. Překročila si základní pravidlo a jedla jsi a nyní mě chceš zpět. Poženu tě do koupelny, na kolena a přinutím tě hledět na dno záchodové mísy. Tvé prsty pošlu hluboko do tvého hrdla a s pořádnou dávkou bolesti tě zbavím přijatého jídla. Znovu a znovu to budeš opakovat dokud ze sebe nedostaneš jen vodu a krev. To budeš vědět, že je to vše pryč. Když potom stoupneš, budeš se cítit slabá. Ale ihned se postav! Ty tlustá krávo, vybrala sis život v bolesti!

Možná ta volba zbavit se té „pokrývky“ je jiná. Možná tě nechám brát projímadla a nechám tě sedět v koupelně až do brzkých ranních hodin, kdy budeš cítit, jak jsou tvé vnitřnosti skrčené. Nebo možná tě jen nechám, aby sis ublížila sama. Mlátila hlavou o zeď dokud by tě nebolela jak čert. Řezání je taky efektivní. Chci abys viděla svou vlastní krev, jak stéká po tvé ruce. A v tom si uvědomíš, že přijmeš veškerou bolest, kterou ti nabídnu. Jsi v depresi, jsi naštvaná, máš bolesti.. snažíš se někoho přivolat, ale jakobys byla němá, nikdo neposlouchá? Kdo by se o tebe zajímal?!?!!Zasloužíš si to, můžeš si za to sama.

Oh, je to kruté? Chceš aby se ti to stalo? Jsem snad neférová? Dělám jen věci, které ti pomohou. Umožňuju ti přestat myslet na věci, které tě stresují. Vztek, smutek, zatracení a osamnění se mohou zastavit, protože já je vezmu pryč a naplním tvou hlavu kalorickýmy výpočty. Dám pryč i tvou snahu vyrovnat se svým vrstevníkům, snahu všechny potěšit. Protože teď jsem já tvůj jediný přítel, jsem ta jediná, kterou musíš potěšit.

Mám i svou slabou stránku, ale tu nesmíme nikomu říct. Pokud se rozhodneš proti mně bojovat, dostat se k někomu a říct mu, jak tě nutím žít, všechno se zničí. Nikdo to nesmí zjistit, nikdo nemůže rozbít ten krunýř, kterým jsem tě pokryla. Já jsem tě stvořila, tuhle hubenou, dokonalou dívku. Jsi moje, jenom moje. Beze mě nejsi nic. Tak se nesnaž mi vzdorovat. Když o tobě jiní mluví, ignoruj je. Zapomeň na ně, zapomeň na všechno co se tě snaží ode mě oddělit. Jsem tvá kladná stránka a míním to nechat tak, jak to je.

Upřímně, Ana

A proč si třeba nezahladovět?

Štíhlý lidé vypadají dobře v jakémkoliv druhu oblečení – můžeš si obléct co chceš!

(třeba pytel nahlavu a něco, co zahalí ty kosti, lidem se z toho zvedá kufr…)

Napuchlé tváře, dvojtý podbranek, tlusté kotníky – to není atraktivní!!!(kosti jsou atraktivní?)

Poběžíš rychleji bez těch kil navíc, které tě drží vzadu

(spíš pomaleji a za chvíli sebou sekneš, ve hladovějícím těle není dostatek energie…)

Lidé si tě budou pamatovat jako „ta krásně štíhlá“

(jo to je ta, co skončila ve špitálu, když odmítala jíst…)

Příliš mnoho lidí na světě je obézních

(to je pravda, obezita je problém, ale mnoho těch, které hubnou, nevidělo ani nadváhu z jedoucího rychlíku, natož obezitu)

Jíst málo znamená šetřit peníze

(mhm …. )

Tlustí lidé jsou tak velcí, a přitom se od nich lidé odvracejí jako by neexistovali

(tohle si vážně může myslet jen ňouma)

Nic nechutná tak dobře jako štíhlost

(nic nechutná tak dobře, jako svoboda v tom, sníst co chci)

Je jídlo důležitější než být v životě šťastný?

(a ty dvě věci se vylučují?)

Jídlo je zlý a lstivý. Klame tě svoji chutí – a ono to funguje – dělá tě tlustým, nafouklým, ošklivým a nešťastným

(lol)

A nakonec nějaká ta motta…

Anorexie není dieta, ale životní styl.

(jak jsem už psala… velký problém ve vnímání psychické nemoci…)

Hubená je pěkná, ale hubenější je perfektní.

Thin je in.

Hlad bolí, ale hubenost za to stojí !

(stojí za to i nefungující orgány, malátnost a měsíce na psychiatrii?)

Šťastný nebo smutný, bohatý nebo chudý, nejlepší je být hubený.

(někomu básnické střevo prostě chybí, asi bude trochu nemocné)

Vteřinu na rtech navěky na stehnech !

Kosti definují, kdo opravdu jsme, tak je ukaž !

(první volná asociace byla otevřená zlomenina, co ale ta s tím má společného….)

Nic ti nedá takový pocit jako hubenost, ani sladkost !

(a co ten pocit, když člověk ví, že jestli nezačne jíst, tak umře?)

Už si ušla dlouhou cestu na to, aby si příjmala rozkazy od sušenky !

Být hubená, je důkazem silné vůle a sebekontroly !

To jídlo vypadá moc dobře, ale když si ho nedám budu já vypadat líp!

(ale jo, do rakve každého upraví…)

Jestli chceš vidět jídlo podívej se na svoje stehna !

(já nejsem prase, abych si jídlo sypala do klína…)

Pro krásu se musí trpět !

(vředy, padající vlasy, poruchy oběhu a srdce, nedostatečně silné kosti, ztráta menstruace… dobrá daň)

Hladovění a odmítaní jídla je důkazem silné vůle !

(důkazem blbosti a dezinformovanosti)

Tohle tělo je moje a já si s nim budu dělat co chci !

(to sice jo, ale každé pak nakonec dojde, že by chtěla být normální a ne na umělé výživě s nefungujícími orgány)

Když nebudeš jíst, nepřibereš !

(… a brzo umřeš)

Tlustí lidé déle jedí, ale kratší dobu žijí !

(zato anorektičky žijí dlouho – průměrný věk člověka s touto ppp je 33let)

Nemá cenu hledat lepší vzor, je třeba ze sebe udělat tu ideální !

Já jsem silnější než jídlo !

Kam dál?
 

10 thoughts on “Pro ana a pro mia fenomén I.

  1. Lúmenn Post author

    Fakt to funguje, jak to tak čtu chce se mi zvracet! Proč dělat z nemoci modlu? To je jako bych přesvědčovala na svém blogu lidi, ať mají schizofrenii, že je to super. “Je lepší být magor, než normální!” “Crazy is in.” Svět jde do prdele, do hubené kostnaté prdele…

     
  2. Death Mannequin

    „Je jídlo důležitější než být v životě šťastný?“ – šťastný z čeho? Ze smrdutého dechu, kručícího žaludku, zlomenin, zkažených zubů…? Pokud vím, tak při jídle se vyplavuje určité množství endorfinů (díky Přírodě, která to zařídila tak, abychom měli z jídla radost a potěšení – abychom PŘEŽILI!). Lidé kteří málo jí a ještě jsou ve stresu bývají mnohem více podráždění, nevrlí a protivní. Kdo by chtěl kostru potaženou kůží, bez jakýchkoliv koníčků kromě sledování kalorií a cvičení? Vždyť takový člověk je nejnudnější ze všech. A ještě když je podrážděný a protivný. Zajímalo by mě, který chlap by chtěl takovou kreaturu…

     
  3. mermelian

    tohle museli napsat zřejmě velmi špekatí bůčci … tuk je odporný, špinavý- prostě fůj a ble, ale naopak kosti jsou nádherné ačisté, zkrátka dokonalé <3 svoji natvrdlostí nemůžete pochopit, že svět potřebuje krásu a radost v tom neustálém neštěstí a zmatku? Pohled na nádhernou štíhlou mladou dívku, které padne to, co má na sobě je daleko daleko daleko daleko příjemnější než pohled, nebo třeba jen pouhé zavadění pohledem o tlustého sádelnatého člověka. To co má pod kůží je odporné a rossolovité. Z TOHODLE SE ZVEDÁ ŽALUDEK !!!

     
  4. Cassie

    Autorce: Jen proto že těm lidem nerozumíš, je nemusíš urážet, napsala bys tohle o někom kdo trpí třeba schizofrenií?!…Na druhou stranu nesouhlasím s proana blogy, které píšou tyhle „rady“ ale skutečné anorektičky jsou jiné než si ostatní myslí.

     
    1. V. Post author

      Cassie: je rozdíl mezi anorektičkami, které trpí jednou z poruch přijmu potravy a těmi, co vedou pro-ana blogy a považují to za svůj životní styl, o těch druhých tu byla řeč

       
  5. Vendy

    KAŽDÁ anorektička považuje anorexii za životní styl. Než začneš soudit, něco si o tom načti. Urážet jde každému. Holky, co si tohle dávají na blog, stejně většinou příliš nezhubnou. Podle toho, co píšeš, je každý, kdo se snaží zhubnout, anorektik. Prober se.

     
  6. Chibi

    Bože, opravdu “miluju“ tyhle hejty. Trapnější komentáře jsen ještě neviděla.
    Rozumíš tomu? Ne. (Očividně) tak se do toho neser. Jez si svoje jídlo, buď si z toho šťastná sádelníčku a starej se laskavě o sebe. Ty holky neznáš, ani jednu a nemáš právo je soudit a urážet! Cukrovkáře taky budeš urážet kvůli jeho stylu stravování a váze? Asi ne že? Protože to je nemoc! Stejně jako anorexie. Bože se prober. Tvůj blog je daleko horší než ty pro ana. Protože ty blogy alespoň nikoho neuráží a neponižuje kvůli nemoci, stylu, nebo si tomu říkejte jak chcete. Ubohost opravdu.

     
  7. Elizabeth

    Kdybych měla blog, napsala bych totéž. Lidé, kteří nejedí za účelem být vychrtlý, jsou psychicky narušení a měli by se co nejdříve léčit na psychině. TO NENÍ URÁŽENÍ psychicky nenormálních lidí, jež se ještě chlubí, jak zhubli a všichni jim drží palce, JEN MLUVÍ PRAVDU. Jasně kosti jsou nádherné, že? Určitě anorektičky milují svůj plochý hrudník, jak jim je neustále zima, nemají energii, selhávají jim orgány. Mh to je fakt „super život“. Chválím článek!

     
  8. Anonym

    Vám ale všem uniká, že blogerky pro ana blogů nejsou SKUTEČNÉ anorektičky, nýbrž dietářky. Většina z nich má BMI kolem 22-24, drží hladovky, ale jindy se zas nažerou, takže moc nehubnou či nabírají zpátky. Já jsem anorexií trpěla, zhubla jsem z BMI 19 na 13. A neměla jsem potřebu se s tím chlubit celému světu.

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.