Ze života Ver.

Způsoby sebepoškozování

Hodně lidí si myslí, že ti, kteří se sebepoškozují, to dělají jen žiletkou nebo nožem a pouze na zápěstí a předloktí. Už jsem se setkala právě s tím, že se známí sebepoškozujících ptali, jestli je to možné provádět i jinde. Chtěli se ujistit, že jim nelžou, když tvrdí, že už se neřežou.

Celkově si myslím, že tento mýtus vznikl za prvné kvůli tomu (jizvy nejsou na očích, takže je nemá kdo zkoumat a ptát se) a také kvůli tomu, že neznalci považují lidi, kteří si ubližují, za sebevrahy. Vzhledem k tomu, že když si člověk šáhne na žily, je to většinou na zápěstí či předloktí, příjde mi jejich názor celkem logický.

Jenže člověk, který si takto ulevuje od psychických těžkostí to moc dobře ví a ač drtivá většina začíná škrábáním se špendlíkem na horní části předloktí, mnozí z nich dříve nebo později začnou jinde, protože o dotazy na jizvy nestojí. Často se jedná o paže (pokud někdo nenosí často tílka), stehna, vnitřní stranu kotníku, lýtka, břicho… Proto by si známí sebepoškozujících měli uvědomit, že to, že jizvy nepřibývají na viditelných místech, neznamená, že nejsou… Samozřejmě jsou vyjímky a je jedině dobře, když s tím člověk přestane co nejdříve potom, co začal…

Dále si hodně lidí myslí, že ubližovat si jde jenom ostrým předmětem – žiletkou, nožem… To také není pravda a o tom je hlavně tento článek.

Ubližování si ostrým předmětem (nožem, žiletkou, střepem….)

Tento způsob je nejčastější, ze začátku stačí škrábanec špendlíkem, později tělo „zdobí“ rozšklebené jizvy. Člověk většinou začíná na zápěstí, ale jak už jsem zmiňovala, hodně lidí přejde na jinou část těla. Zápěstí se kdysi, když povědomí o sebepoškozování nebylo tak velké, dalo okecat všemožnými všedními úrazy či se dalo svést na domácího mazlíčka. Poslední dobou ale lidé už bývají pozornější, když něčeho takového u jiných všimnou. V extrémních stádiích jsou lidé schopni si do ran strhat různé předměty či je vyplachovat chemikáliemi (savo, benzin), alpou, solným roztokem či rovnou zasypávat solí.

Sebepoškozování

Ubližování si žhavým předmětem či ohněm (rozpáleným nožem, cigaretou, zapalovačem, žehličkou…)

Druhý nejčastější způsob, se kterým jsem se setkala. Hodně lidí nažhavuje nůž nad ohněm a pak se jím teprve řeže nebo o sebe típá cigaretu. Pozdější fáze obsahují třeba přímé popalování svého těla zapalovačem, žehličkou (i tou na vlasy), polévání kůži horkou/vařící vodou a podobně. Popáleniny se hojí pomaleji a často bolí i v průběhu hojení, což sebepoškozujícímu vyhovuje. Na druhou stranu se v létě dají některé svést na sluníčko (viz. horká voda).

Sebepoškozování

Ubližování si tupým předmětem či o tupý předmět (mlácení hlavou/pěstí do zdi, bití se)

Málokdo někdy nedal vztekle pěstí do zdi. V extrémních případech to ale končí naraženými klouby i rukou v sádře. Je to též pomažováno jako sebepoškozování. Časté je i mlácení hlavou o zeď, popř. rozeběhnutí se proti ní. To může skončit i otřesem mozku a upadnutím do bezvědomí. Patří sem ale také mlácení se všemi možnými tupými (kladivo, kus dřeva) předměty.

Píchání se ostrými předměty a škrábání

Někdo si klidně propíchne ruku skrz na skrz špendlíkem či jehlou (domácí piercing sem netahejte…), bodá si do kůže jehly, kružítko či jiné tenké předměty. Extrémní škrábání nehty zase podráždí kůži tak, že se tam utvoří strup. Řadím sem i úmyslné poškrábání se o drsný porvch (kůra stromu, struhadlo).

Extrémní kousání nehtů, zabraňování ranám v hojení

Hodně lidí si kouše nehty, ale většinou tak, aby mu tekla krev. Jako jeden ze způsobů ubližování si, existuje i vytrhávání nehtů. Jinak běžné trhání malých strupů si také nemyslím, že patří k sebepoškozování, tady jde ale o úmyslné protrhání si stehů či znovuotevírání velkých ran.

Lámání kostí, vytrhávání vlasů a ostatní

Pár způsobů se ještě občas objeví. Lámání kostí je už hodně velký extrém, Dalším extrémem je přiškrcování se. Mezi sebepoškozování patří i úmyslné vytrhávání si velkého množství vlasů. Další málo časté je užívání léků či jedů, aniž by člověk (jako ve všech případech) chtěl umřít, drogy se sem nepočítají.

Kam dál?
 

30 thoughts on “Způsoby sebepoškozování

  1. Lúmenn Post author

    Pálení je v poslední době hodně častý, sama to zjišťuju u známých. A mlácení se do rukou a nohou dělala kamrádka, dobře se to svádí na pád nebo nešikovnost.

     
    1. Anonym

      to věřím několikrát jsem to už zkusila si dělat modřiny ale jizvi mě uklidňují víc

       
  2. veruce Post author

    Je opravdu zvláštní, že se takto sejde. Ale myslím, že něco podobného neslyším poprvé…
    Jinak z téhle hry jsem také neměla dobrý pocit a to se jehel nebojím vůbec…
    A předpokládáš naprosto správně.

     
  3. SiriusNoir Post author

    Pane bože, tohle je na mě teda hodně brutální. Zvláštní je, že jedna dívka, kterou sjem znal a měla se sebepoškozováním zkušenosti měla zároveň fobii z jehel. Příjde mi to zvláštní ironie, žiletkou do tepny se řízla, ale když jsme hráli takovou tu hru s rychlým pícháním kružítkem mezi prsty, tak málem omdlela.
    BTW předpokládám správně, že ty už sebepoškozováním netrpíš?

     
  4. veruce Post author

    Je fakt, že mlácení se se dobře svádí, ale pak si lidé mohou myslet, že ji někdo mlátí…

     
  5. Eris Post author

    S tímto mám skušenost… Řežu se žiletkou. Kdysi to bylo nožem a taky jsem skusila pálení… Je to pro mě uvolnění napětí, úleva.
    Nikdo o tom neví. Už se mi podařilo přestat. bylo to asi na půl roku, ale nedávno jsem se k tomu zase vrátila :/

     
    1. lili

      děláme to protože nás to uvolnuje a pomáhá já se např. škrábu nehty ,řežu se a pomáhá mi to

       
    2. Ell

      tak tohle asi nepochopíš jako většina lidí

      já to mám jako úlevu od pschychické bolesti, která mně bolí víc než ta fyzická

       
  6. Chloë Noir

    Auč…nj..ja by som sa vedela zaradiť tak dooo..troch / štyroch skupín…
    njn..každý si prežije svoje…akurát potom mnohí, aj ja, lutuju, že to spravili, lebo niektoré jazvy nie a nie zmiznúť. :D
    Ale srandou je, že väčšina napríklad sebapoškodzovanie pripisuje ku gothic alebo emo..ale ja, odkedy som goth a zaoberám sa tým, tak tie problémy vôbec nemám a celkovo som odolnejšia voči tomu, čo ma kedysi donahalo do zufalstva :)

     
  7. Terinek

    Jen nenormalní lidé nedokážů pochopit, ač je to těžké.Být slepým k ostatním je hrozně jednoduché, ale pochopit a vyslechnůt to je kurňa problém.Raději budu nenormální než srab který nechce pochopit a otočí se zády.

     
  8. Demi

    Nikdy jsem neslyšela o nikom, kdo by si do zářezů sypal alpu nebo sůl. Zkoušela jsem to, a je to k nevydržení. Ještě se dá do ran lít alkohol, ale to člověk změkne po pár vteřinách, jak strašně to bolí.

     
  9. Tina

    Pro některé ,které to nechápou je to NEMOC …. Skrat v mozku , když už je toho třeba na člověka moc …. 

     
  10. Pajushka

    Ahoj :) Měla bych prosbičku. Jsem studentka Masarykovy univerzity a píšu bakalářskou práci na téma sebepoškozování. Sebepoškozování se věnuji již mnoho let a je to téma, které je pro mě hodně významné. Co potřebuji? Hledám respondenty ve věku od 18 do 26 let, kteří se v období svého dospívání/adolescence (tedy v období mezi 10 až 20 rokem, individuálně i výše) sebepoškozovali. Důležité je, aby se jednalo o opakující se chování (k sebepoškození došlo více jak 5x). Výzkum je zcela anonymní a etický! Nejedná se o dotazník, ale rozhovor, nemusí se však jednat o osobní setkání, ale komunikaci např. přes skype, ICQ nebo email. Případným zájemcům poskytnu všechny důležité informace tak, aby se cítili v bezpečí a znali cíl a smysl celé práce.

    Již dlouhou dobu se zasazuji o to, že je velmi důležité zvyšovat povědomí a informovanost veřejnosti zejména z toho důvodu, aby sebepoškozující neodsuzovala, ale dokázala jim pomoct, jelikož sebepoškozování se může týkat kohokoliv z nás! :( Prosím pomozte mi v mých snahách!

    Můžete mi napsat sem nebo na můj email: burespaja@seznam.cz. Děkuji!

     
  11. Anička

    A co třeba sebepoškozování gumičkou nebo nějakým gumovým náramkem. Je to časté a za mě nejlepší. Zůstane po tom dva tři dny modřina a pak už nic. Mnohem lepší než jizvy. . Škoda že jsem na to přišla až tak pozdě. :)

     
  12. Lucie

    Bůh vás miluje. Život je Ráj na Zemi.

    Jde o to, aby každá lidská bytost věděla že je milována, bezpodmíněčně milována,
    Trpí-li uvolnit emoce se dají i jiným způsobem, je-li možnost, psaním, hudbou, zpěvem, …

    Každý si zaslouží dostatek všeho, bezpodmínečné přijetí a podporu/oporu.

    Které by mělo pramenit nejdříve z rodiny, nebo někde v životě. (Boha na Zemi).
    Lidská bytost je stvořena pro společenství.

    Také existují lidská práva.

     
  13. Borek

    Tohle asi není pro většinu lidí k pochopení ani k vysvětlení. Já jsem to nikdy nedělal záměrně. Ale zažil jsem to, že po poměrně vážným úraze přišlo až nepochopitelný psychický uvolnění, pohoda. Bylo to prostě tak, a žádný teoretický konstrukce k tomu nepotřebuju.

     
  14. Mates

    Nechápu jak mě to tehdy napadlo :'(… ale nejdřív jsem se střílel gumičkou až to zanechalo velkou jizvu, a jakmile tam byla, vzal jsem žiletku a řezal se přes ty jizvy. Bohužel se to stalo mojí rutinou a já do dnešní doby nedokážu přestat.

     
  15. LUCKA

    Když se řežu jenom špendlikem , kruzitkem či jemně žiletkou , považuje se to za sebepoškozovani ? Zda se mi ze kdybych to nekomu rekla mavl by nad tim rukou protoze “ to prece nic neni „

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.