Schizofrenie

Článek jako takový není příliš odborný, byl určen lidem, kde mnozí ani nevěděli, co si pod tím pojmem představit. Proto se omlouvám za případné nepřesnosti a snad se z něj něco nového dozvíte. Zdrojů informací bylo hodně, nebyl jeden a vzhledem k tomu, že jsem dané téma měla před půl rokem ve škole jako referát, nemám ponětí odkud přesně jsem čerpala.

S pojmem schizofrenie se setkal snad každý, každý si pod ním také představuje něco jiného. Dá se také říci, že každý „postižený“ touto chorobou ji vnímá jinak a jinak se u něj projevuje.

Z odborného hlediska je to skupina závažných duševních poruch, jejichž znakem je výrazné narušení psychických funkcí. V důsledku toho člověk odlišně vnímá svět kolem sebe i sebe sama a těžko rozlišuje realitu od sebe sama.

V žádném případě se nejedná o tzv. rozdvojení osobnosti, jak je často mylně tato nemoc označována. Ono rozdvojení osobnosti spíše zařadíme do jednotlivých příznaků a projevů.

Představme si tedy 7 základních typů schizofrenie a tím si přiblížíme, co tato nemoc obnáší:

1) paranoidní – nejčastější typ schizofrenní psychózy. Projevuje se bludy, které mohou být doprovázeny halucinacemi. Dohromady vedou k nápadnému chování i k pro okolí nesrozumitelné agresivitě.
2) hebefrenní – typické jsou poruchy chování, pacienti jsou nezodpovědní, nepředvídatelní, mívají nálady nepřiměřené situacím, přihlouple se usmívají, grimasují. Často také filozofují i o náboženských otázkách a abstraktních tématech. Zvláště oni jsou plaší a samotářští.
3) katatonní – částé setrvávání v nepřirozených polohách (napůl v sedu, napůl v lehu bez pomoci rukou). Osvědčila se zde elektrošoková terapie a naštěstí už se moc často nevyskytuje.
4) postschizofrenní deprese – depresivní syndrom, který příchází po odezněn schizofrenní epizody
5) reziduální – chronický průběh, emoční otupělost, pasivita, oslabení vůle, sociální stažení
6) simplexní – změny chování, uzavírání se do sebe, ztráta životní síly. Někdy se objeví bludné nápady a halucinace, nemají však takovou intenzitu, nemocný tak kousek po kousku odpadává ze svých životních rolí (syn, dcera, student, rodič….). Nejenže pacientovi blízcí vídí, že jim mizí před očima, ale ještě si uvědomují, že tento proces nelze zastavit….
nediferencovaná – všeobecně známé příznaky, ovšek nedá se zařadit ani k jedné z předchozích.

Vlastně ani není důležité si pamatovat, jak se jednotlivé typy nazývají, měly by jen dokázat, že schizofrenie je nemoc rozmanitá a potvrdit, že se u každého může projevit jinak a v jiné míře.

Více než halucinace a bludy trápí mnohdy schizofreniky tzv. negativní/nespecifické příznaky (únava, ochabnutí až ztráta vůle, neschopnost se přimět k činnosti, porušená koncentrace – člověk si nedokáže vybrat jen důležité podněty a nevšímat si ostatních, je tedy rušen veškerým okolním děním i vlastními myšlenkami, které nemá pod kontrolou. Uniká mu např. i smysl jednoduchého rozhovoru. Dále sem pateři poruchy spánku, podrážděnost a úzkost).

Příčina není úplně známá, stejně jako u dalších psychických chorob za ni může jak genetika, tak okolní vlivy. Jedním z rizikových faktorů může být zánět při porodu, podvýživa matky v těhotenství nebo i to, že má matka čekající dítě chřipku.

Víc se později dozvíte v odbornějším článku…

A názor člověka majícího schizofrenii….
Osobně si myslí, že shcizofrenii mají všichni, protože je to něco jako 6. smysl. Prostě to každej v sobě máme a každej to jinak vnímáme, třeba jako deprese, lidé ji berou jako dar, skrytou fantasii to přenáší na zem, jde o to, jestli to člověk dokáže odlišit od reality. Někdo slyší třeba hlasy – přibližují se a oddalují, schizofrenik musí pochopit, že mu to nechce ublížit, jen vystrašit. Pořád slyším smích malejch holčiček, když sme bydleli v baráku, kde se bývalá majitelka podřezala, víděla jsem ji kolikrát ležet v té posteli, spávala jsem u rodičů, pak jsem to pár let nevnímala. Až když mi bylo 13, to jsme jeli kolem hřbitova, bylo mi tam divně a najednou se před autem objevil chlap, nepamatuju se, jak přesně vypadal, ale vykřikla jsem, že tam je matka usoudila, že mi něco je. Tak mi v Opařanech diagnostikovali schizofrenii v pokročilým stádiu. I teď to vnímám jako část života….

Kam dál?
 

7 komentářů: „Schizofrenie

  1. chudák holka, nebýt matky tak je v pohodě…. nesnášim v tomhletom rodiče, jen něco se s tebou trochu děje, a oni šup s tebou na psychinu… pff….

     
  2. Schizofrénia je veľmi zaujímavá. V budúcnosti by som sa o nej chcela dozvedieť čo najviac (napríklad štúdiami, bližšie zameranie na túto poruchu asi nie je). Už som si takto prečítala x článkov na internete, dozvedela som sa zaujímavé veci.
    Ale mám otázku….Simplexná schizofrénia sa nedá liečiť?

     
  3. Werwolfin: těžko říct, přiznám se, že jsem k simplexní schizofrenii zatím nic bližšího nehledala, ale též by mě to zajímalo. Zkusím to zjistit.

     
  4. chci se jen zeptat na názor lajků, je-li člověk ulhaný až se dá nazvat chronickým lhážem a má i některé tipické rysy schizofrenie, máme ho spíš brát jako narušeného a nebo prefektního lháže, který se jen občas ve svých lží strácí?
    Děkuji za vaše názory, snad někdo odpoví, vzhledem k tomu že už je tento článek dost starý

     

Napsat komentář