Ze života Ver.

On život v paneláku na sídlišti někomu vyhovuje?

Měli jsme možnost pronajmout si byt nedaleko metra (zastávku od Opatova). Nakonec z toho sešlo a upřímně jsem ráda, že jsme na to nekývli. Byt po rekonstrukci s výhledem směrem za D1 do polí se nám i zamlouval. Něco se nám tam ale nelíbilo. Při obou návštěvách jsme se tam necítili dobře a netrvalo dlouho, abychom si uvědomili proč. Ta tísnivá atmosféra betonové přelidněné džungle by nás do měsíce připravila o rozum.

Lodžská ulice, Praha 8Diskuze o bydlení na sídlišti probíhají na internetu vždy stejně. Jedni by tam nešli snad ani zadarmo, jiní si to nemůžou vynachválit. Nemůžu si pomoct, ale mám dojem, že těch opravdu spokojených bude menšina. Ti ostatní si spíš jen neuvědomují, jak moc jim to žití na sídlišti znepříjemňuje život. Diskuze se totiž většinou nezaměřují na život v místech, kde má barák 10 pater a 10 vchodů. Vznikají zejména u článků o životě v paneláku jako takovém. To je obrovský rozdíl. Existují i menší panelové domy po okrajích těch měst ve městech. Mají třeba dva tři vchody a čtyři či pět pater podobně cihlový blok ve starší zástavbě. Právě lidé bydlící v takových mini panelácích si v diskuzích život v nich pochvalují. Jim se nedivím. Mají blízko MHD, obchody, často i úřady, parky či lesoparky, kam mohou chodit s dětmi, a zároveň betonový svět nemají okolo sebe ze všech stran. Nemají tisíce sousedů.

Vašátkova ulice, Praha 9Jenže jaké to je bydlet opravdu v té nejhnusnější betonové zástavbě? Ve stejném vchodě stovky sousedů, v širším okolí i desetitisíce na relativně malém prostoru. Přecpaná MHD, přecpaná parkoviště, jejichž kapacita nebyla navržena na jedno a více aut v každé rodině. A hlavně sousedé, kteří vědí o všem, pokud si nezavřete okno, a jsou schopni donášet dál klepy od toho, co jste měli k obědu, po to, že ta nová podprsenka, kterou věšíte na šňůru, vám vážně musí být velká.

Právě ta betonová stísněnost, přelidněnost a zeleň v podobě parčíků velkých sotva pár desítek metrů na každou stranu, přinášejí časem frustraci a znechucení. Vážně mi chcete říct, že jsou na sídlišti lidé spokojení, když jich minimálně polovina každý pátek s úlevou uniká na chatu, do přírody? Nebude to tím, že tam bydlí lidé zejména proto, že je bydlení v paneláku levnější oproti cihlovému centru města či proto, že na vlastní bydlení nemají peníze? Spokojený člověk by tam přece rád trávil i svůj volný čas.

Zelenohorská ulice

PS: Tímto neobhajuju novostavby, které často vznikají v podobných shlucích a představují jen moderněji vypadající panelové sídliště.

 

zdroj fotek: na stránku zdroje vede odkaz po kliknutí na foto

Kam dál?
 

6 thoughts on “On život v paneláku na sídlišti někomu vyhovuje?

  1. Čartkovova

    V paneláku (pravda, v tom menším) bydlím odjakživa. V anketě jsem hlasovala pro druhou možnost. Sousedy si člověk nevybere (pořád si říkám, že oproti jiným jsou ti neustále a řvoucí ožralí smraďoši pod námi ještě v pohodě), ovšem na veškerou občanskou vybavenost betonové džungle není možné si stěžovat. Zastávka autobusu dvě minuty a hlavní nádraží deset minut chůze, tři supermarkety hned za rohem, školy, školky, pošta, knihovna – prostě vše.
    Samozřejmě záleží na poloze i velikosti paneláku. My jsme měli vcelku štěstí. Až na o (i po) půlnoci řvoucí opilce vracející se domů z putyky nebo z diskotéky a uřvané psy je tu relativně klid.

    Vyzkoušela jsem si však bydlení v rodinném domě a klasickém činžáku „vinohradského“ typu. Dům na okraji Hamburku vedle lesa byl sedmé nebe, lipský činžák děs a hrůza (hluk přes zeď od sousedů totožný s panelákem a k tomu co deset minut projíždějící tramvaje, ze kterých mi pomalu začínalo hrabat, zvláště pak, když se otřásal celý dům).

    Každý způsob bydlení má své výhody a nevýhody. I když je betonová džungle svým způsobem otřesná (tak třeba výhled z mého okna stojí za to…), pořád si říkám, že oproti lidem, kteří přespávají pod mostem nebo v parku na lavičce, bydlím naprosto královsky. Dokud nemrznu, nejsem po tmě a neprší mi na hlavu, je mi celkem jedno, že bydlím na sídlišti.

     
    1. V. Post author

      I tak se to dá brát, já ale vím, že by mi ze sídliště hrabalo snad více než z travají pod okny :) Díky za reakci.

       
  2. Nebohá

    Já bydlím léta v klasickým paneláku, ale na pěkným zalesněným sídlišti. Do města to mám 15 minut, do lesa taky. Naše sídliště patří k těm lepším a vyhledáváným a o byty tam je obrovský zájem. Takže já jsem naprosto spokojená a asi bych neměnila (i když jsem v anketě hlasovala pro druhou možnost), ale to hlavně proto, že s šedivýma zamračenýma věžákama zkušenost nemám. Když ale někomu řeknu, že žiju v paneláku, často mě politují. To mi připadá legrační.

     
    1. V. Post author

      On není panelák jako panelák a sídliště jako sídliště. Tvá reakce to jenom potvrzuje :)

       
  3. Monica Otmili

    Svého času jsem docházela za kamarádkou do Řep a už po výstupu z autobusu mi nebylo dobře. Tehdy jsme ještě v paneláku bydleli, ale v poklidné čtvrti, kde jich nebyly řady za sebou a prostředí neodpovídalo klasické vizi sídliště.
    Ty Řepy mi připomínají dodnes obrovský kredenc. Stačilo by, aby každý balkón měl úchytku, za kterou by stačilo zatáhnout a otevřel by se jeden šuplík a ukázal nám své obyvatelstvo. Když se nad problematikou více zamyslím, opět na mě padá tíseň to přirovnávání k sardinkám a krabičkám od sirek fakt nemá daleko. Bohům žel právě paneláková zástavba bývá pro řadu mladých lidí jakousi startovní pozicí a bojím se, aby také nebyla tou mojí, až jak se říká, vyletím z hnízda.

     
    1. V. Post author

      Ano ano, přirovnání k sardinám nebo obrovské králíkárně prostě sedí. Byty tam jsou ale levnější jen nepatrně. Pokud tam bydlet nechceš, dá se sehnat pronájem za obdobné peníze i ve staré zástavbě dál od centra.

       

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.