Ze života Ver.

Soukromí je přežitek

Facebook logo Je to již rok, co jsem definitivně zrušila svůj účet na Facebooku. Jistotu, že je profil kompletně pryč, nikdy mít nebudu, protože nikdy zcela pryč nebude. Vzhledem k tomu, co jeho tvůrce vymýšlí a plánuje, jsem ale ráda, že jsem stihla odejít „včas“ a že jsem měla narozdíl od 90% jeho uživatelů rozum a nezveřejňovala na sebe první poslední (ostatně na to, co chci zveřejnit, mám blog).

Před nějakou dobou prohlásil otec Facebooku Mark Zuckerberg, že soukromí je přežitek dvacátého století. Ze začátku se tato stránka jevila jako obyčejná sociální síť typu lide.cz a libimseti.cz s lepšími funkcemi, kterou mohl člověk využít místo spoluzaku.cz na organizování srazů nebo sdružování lidí ve skupinách, kde kecali o svých zájmech. Proč ne. Jenže u toho nezůstalo, lidé si z toho udělali veřejné doupě svého soukromí. Postupně tak např. začali zveřejňovat osobní fotky a výlevy, které si mohou bez problémů přečíst lidé z práce či příbuzní, kterým by takový materiál jen tak neposkytli. Teď se Facebook dostává do fáze, kdy jeho uživatelé podporují Zuckerbergovu myšlenku a bez okolků zveřejňují čím dál intimnější informace nejen o sobě, ale i o svých známých. Pokud i oni jsou spokojenými zavrhovači soukromí, není co řešit, v současné době se však informace šíří i lidech ve statusech jiných uživatelů, kteří Facebook vůbec nemají a anebo mají a jsou pak bez svého vědomí navíc značováni na fotkách, které by třeba vůbec nevystavovali. Pokud to nechtějí, mají smůlu. Vtipné, že?

Vysoké procento uživatelů Facebooku na sebe prozradí věci, které by jinde nezveřejňovali. Těžko říct, jestli je to tím, že této sociální síti věří, nebo něčím jiným (čim?!). Nicméně projet si vaše jméno googlem – tedy i Facebookem, aby se o vás dozvěděli bližší info, je běžná praxe potencionálních zaměstnavatelů, pojišťovatelů i podvodníků, spammerů a zlodějů. A funguje to. Osobně jsem však byla zděšena, protože osoba nalezená pod mým jménem, moje jmenovkyně, se mnou neměla nic společného. Pokud by bydlela ve stejném městě, mohl by to být problém (zaměstnavatel těžko zjistí, že to doopravdy nejste vy, když před sebou má jen váš životopis a přemýšlí, jestli na pohovor pozváni budete nebo ne). V takovém případě snad k identifikaci pomůže zveřejněný email, což zase nahrává spammerům.

Facebook prozatím nabízí možnost nastavení „zabezpečení“ vašich dat. Pokud si však nedáte pozor, hned budou všichni vědět, koho volíte, v co věříte, kdo jsou vaši přátele, co děláte ve volném, kdy jste mimo dům, nebo třeba to, že nesnášíte/tajně milujete svého šéfa/šéfku. Vzhledem k výroku Zuckerberga je jen otázkou času, kdy míra zabezpečení některých dat bude nulová a člověk nebude mít na výběr – prostě bude všechno veřejné bez možnosti skrytí. Zda je to vírou v Zuckerberga nebo svobodným – nikým neovlivněným rozhodnutím veřejnosti snad nemá ani cenu pitvat, člověk může jen nechápavě kroutit hlavou nad stupiditou lidí. Třeba ti bez mozku zanedlouho budou žít v domě „Velkého Bratra“ pod dohledem kamer a záznam jejich on-line života budou též směle zveřejňovat.

Těžko uvěřit, že tato sociální síť měla původně fungovat jen pro studenty jisté prestižní univerzity. Brzy se však Facebook ukázal konkurence schopný MySpace a zájem projevili první investoři a následně i Google a Microsoft. Dnes tam má účet zhruba 750 milionů uživatelů z celého světa. Za tu dobu, co existuje a rok od roku mění svá zabezpečí za méně a méně učinná, se objevuje čím dál více případů, kdy někomu zničil rodinu, vztah či přátelství. Zuckerberg měl pravdu, když se k tomu vyjádřil tak, že si za to mohou uživatelé sami. Problém je v nich a ne v sociální síti. Kdyby někdo něchtěl takové věci zveřejňovat, nedělá to. Snad není potřeba zdůrazňovat, že co se jednou dostane na internet, je prakticky všech. Zabezpečení fotek heslem jsou směšná, jak se nedávno potvrdilo na limibseti.cz, kdy jeden člověk vykradl pouze heslem chráněné fotografie uživatelů. Nemusím snad nijak zdůrazňovat, že s mnohdy intimním obsahem.

Sám Zuckerberg má účet na Google+ a skrývá tam všechno, co skrýt jde. Účet na jeho vlastní sociální síti mu zpravují právníci. Jeho sestra Randi – marketingová ředitelka Facebooku vizi nesoukromí na internetu podporuje. Konkrétně prohlásila, že lidé se chovají o moc lépe, když vystupují pod svým jménem a neschovávají se na anonymitu, protože jako anonymové si mohou říkat, co chtějí, takhle ne. Anonymitu považuje za hlavní zdroj kyberšikany a naivně doufá, že se jí tímto vývoje podaří vymýtit. Podle svých zveřejněných názorů toho však o tomto druhů šikany mnoho neví. Ve většině případů jsou aktéři obětem známi, stejně jako u „běžné“ šikany se jich však bojí. Jenže pokud už jiný účet nahlásíte, protože vás šikanuje nebo jinak poškozuje, Facebook to ignoruje. Ignoruje totiž veškeré stížnosti.

Používání skutečných jmen na Facebooku je čistě ekonomická záležitost. Marketingový tah. Ostatně sami jeho uživatelé na sebe prásknou tolik, že si prodejce může pro své produkty klienta vybírat. Účet zde má přes 750 milionu uživatelů, jak již bylo zmíněno výše, nicméně miliony z nich jsou falešné či duplicitní, další miliony patří domácím mazlíčkům a dalším miliony slouží k šíření spamu a virů. Pokud by však Facebook chtěl po všech uživatelích „pouze reálná jména,“  muselo by dojít ve všech zemích k uzákonění povinné identifikace na internetu. A představa něčeho takového je děsivá, krom toho by to stejně nic nevyřešilo. Minimálně ne předhazovaná kyberšikana a chování lidí na internetu.

Zatím jedním posledních velkých útokem Facebooku na soukromí bylo nasazení rozpoznávání obličejů na fotkách již při jejich nahrávání. Tato funkce byla nasazena automaticky, celosvětově a bez ptaní, jak je u této sítě (a nejen u ní) obvyklé. Při zjištění podobnosti obličeje na vámi nahrávané fotce vám Fakebook prostě nabídce uživatele, kterému by mohl patřit.  Podobný systém rozpoznávání obličejů funguje i na Google Picasa a Apple iPhoto. Dosud se na Facebooku označovali na fotkách manuálně jen ti lidé na fotce, které člověk označit chtěl, s tím, že daný uživatel mohl toto označení na fotce zrušit. To naštěstí zůstalo jako možnost i po zavedení automatického rozlišování.

Když už na tom Facebooku musíte, ale nechcete nic moc ze svého soukromí prozrazovat, řiďte se alespoň základními pravidly:

  • nastavte si viditelnost na všechno „pouze přátelé“ a skryjte profil
    alespoň částečně zamezíte okukujícím zvenčí a své přátele si vybíráte jen vy sami, krom toho se dá profil zcela skrýt i pro vyhledavače a zůstane viditelný jen přátelům
  • nepoužívejte své skutečné jméno
    Facebook nepozná, že se ve skutečnosti jmenujete Pavel Nový a ne Petr Novák a jediné, co tím riskujete, je smazání účtu. Ta pravděpodobnost je ale vzhledem k počtu uživatelů směšná. Dosud se na internetu všude požívaly přezdívky, není důvod je nepoužívat i zde.
  • žádný skutečný email
    není důvod uvádět skutečný email a zajistit si tak pojítko vašeho jména s elektronickou adresou, založte si další jenom pro Facebook a nejlépe jej nastavte tak, aby stejně jako další osobní a kontaktní údaje nebyl vidět
  • profilová fotografie a další fotky
    pošahaná fakebooková pravidla požadují na profilové fotce opravdu vás, profilovka však není povinná, takže pro pole může zůstat prázdné. Co se týče výše zmíněného označování na fotkách – můžete nestavit, že u fotky, kde jste označeni, můžete štítek vidět jen vy, případně jej můžete zrušit
  • bydliště a další osobní údaje
    místo kde žijete – stačí vyplnit jednoduše – home, podobně můžete postupovat i u dalších údajů – nebo je nevyplňovat vůbec, jediný nutný údaj je email (viz. bod výše) a datum narození – nic vám nebrání zde zadat falešný údaj, pokud si tedy nepotrpíte na stoustu neosobních přání k narozeninám ve správný den, nicméně tento údaj se dá navíc skrýt. U studia můžete též vyplnit, co chcete, místo výkonu práce povinné není.
  • vykašlete se na lízání lízátek a hry 
  • používejte jiný prohlížeč než pro ostatní práce
    pokud jste paranoidní a přesto chcete být na Fakebooku, není nic lepšího, než používat jiný prohlížeč jen pro něj, nebo ještě lépe prohlížeč na virtuálním stroji

Jednoduše pokud o sobě Facebooku nic říkat nechcete, neříkejte. I tato velkobratrská šmírovací síť o vás bude vědět jen to, co jí prozradíte vy nebo o vás prásknout ostatní. Pokud už tam chcete být, ale jeho otevřenost a nesoukromost vám vadí, nic s tím neuděláte, jen o sobě nemusíte nic sdělovat. Bude však fuška zajistit, aby o vás nic intimního nesdělovali vaši přátelé.

Pokud vás však obtěžuje Facebookové lajkovací tlačítko, které nechybí skoro na žádných stránkách, není však problém tomu spolu s informací, kolika lidem se to líbí zamezit tím, že facebook zcela zakážete (přidáte do blokovaných stránek), pak už vás otravovat nebude nikde.  

:: PŘEČTĚTE SI TAKÉ ::

Fenomén jménem Facebook
Brzo se bez Facebooku nepůjde ani vys***
Tráví malé děti více času u počítače než venku?

 

20 thoughts on “Soukromí je přežitek

    1. veruce Post author

      Amelie: svým dětem bych to taky zakázala, nejlépe opravdu zablokovat celou stránku. Být puberťákem asi by mě to štvalo, ale přecejen je to už úplně jinde než neškodné seznamky typu lide.cz a xchat.

       
  1. Lúmenn

    Fb jsem odmítala dlouho, ale dnes jsem za něj ráda – tolik kontaktů na jednom místě jsem dosud neměla. A ztráta soukromí? Už pět let bloguju, zveřejňuju na internetu věci ze svého soukromí, básničky, fotky, názory. Nestydím se za nic ze svého života a chci ať všichni vědí, koho volím, co dělám ve volném čase a jak vypadám na kalbě. Ten koho odradím ať si políbí, ten kdo mě má rád mě má rád i bez FB. Jsem otevřená osobnost a nemám potřebu nic, vůbec nic skrývat.

     
    1. veruce Post author

      Lúmenn: jo no, pokud je člověk zcela otevřený a nevadí mu to, tak vlastně proč ne… Jak jsem ale zmínila, problém je, když se stejně otevřeně začne takový jedinec zmiňovat o svých přátelích či rodině, kteří by to vůbec nestáli (a to se tam děje neustále).

       
  2. Chloë Noir

    No, súhlasím, ale súhlasím aj s Lúmenn. Moje statusy na FB sú väčšinou akurát odkazy na články na blogu, prípadne nejaké otázky týkajúce sa školy, alebo nejaké bezduché blbosti z nudy :D
    Naučila som sa zverejňovať len to čo mi nevadí, ak sa to ostatní dozvedia a to, čo nie je pre cudzie oči si jednoducho nechám pre seba a basta.
    Istý čas som rozmýšľala, že si FB zruším, ale potom som si to rozmysela…Napokon, práve v´daka FB sa mi podarilo opäť nadviazať stratený kontakt s rodinou či starými spolužiakmi, dozvedám sa o nových koncertoch a akciách v mojej blízkosti a tak podobne.
    Ale zase musím priznať, že tie plánované novinky sa mi teda veľmi nepáčia…jednoducho si myslím, že to, koľko súkromia FB ukazuje teraz je celkom postačujúce…

     
    1. veruce Post author

      Chloë Noir: Ještě když jsem na FB chodila, též se 90% mých výlevů na zdi týkalo odkazů na blog. Jinak jak jsem psala k Lúmmenčinému komentu – klidně si tam piště, co chce, když vám to nevadí, spíš mě ale děsí, že nebude trvat dlouho a všichni po těch, kteří si svého soukromí váží a střeží ho, budou chtít, aby také sdíleli vše (případně, jak už se děje teď, jej budou sdílet oni bez jejich vědomí)…

       
  3. Alisa

    Tento rok som robila prácu na tému Negatívny vplyv Facebooku na mládež kvôli prijatiu na psychológiu . Facebook je veľmi vďačná téma súčasnosti . Osobne ho mám asi od začiatku roku 2008 a som jeho veľký obranca . Mohli by sa tiež pustiť do Twitteru alebo Google+, prečo nie, že ?
    V prvom rade mi Facebook slúži na komunikáciu s priateľmi, čo sú rozlezení po celom svete . Ako inak by som mohla byť v dennodennom kontakte so spolužiakmi z Clevelandu ? Alebo s mojím bratom, ktorí býva 500 kilometrov odo mňa ?
    Priznávam, už druhýkrát sa mi to trochu vymklo spod kontroly . Pred dvoma rokmi som mala okolo 830 priateľov, všetko ľudí, ktorých som poznala . Minulý týždeň mi to zase ťahalo na 500, tak som postupne začala triediť ľudí, ktorých naozaj poznám a tých, ktorých len poznám, pretože sme spolu párkrát boli v klube . Ale tak s 90 percentami tých ľudí sa stretávam a preto mi neprekáža, že vidia moju fotku .
    O súkromie sa nebojím . Nedávam tam, čo nechcem, aby svet vedel, rovnako ako na Twitter . Dobrý hacker sa mi aj tak môže nabúrať do počítača a zistiť, čo chce vedieť . Súkromie mám rada, preto je môj blog z časti anonymný a mám vytvorené osobitné konto . jeden nikdy nevie, čo je ten druhý zač, kým ho nepozná osobne .
    Dokonca aj po dokončení 60 stranovej práce som stále za Facebook . Patrí do môjho života a som za neho rada . Kto ho mať nechce, nech ho nemá . Ale myslím, že polovica tých vecí, čo sa v článku spomínalo sú blbosti a úplne irelevantné a paranoidné možnosti . Neviem, ja pracujem vo firme, v ktorej som nikdy nebola . So svojím šéfom komunikujem cez Facebook, pretože je to praktickejšie ako e-mail . Ak človek Facebook mať nechce, nemusí, ale žiadne obrovské nebezpečenstvo nehrozí, pokiaľ si používateľ dáva pozor . Tiež by som nenapísala, že odchádzam z domu a bude týždeň prázdny . To by som sa tak akurát mohla poistiť, že ma niekto vykradne . Súkromie je svojím spôsobom prežitok . Robí nás paranoidnými . Každý nech zverejní len to, čo chce . Facebook do ničoho nenúti .
    Okrem toho, asi musí byť pozitívny, keď ho má 800 miliónov ľudí .

     
  4. Martin

    „So svojím šéfom komunikujem cez Facebook, pretože je to praktickejšie ako e-mail.“

    A sakra, vy musíte být výborná firma! :D

     
  5. Vinter

    Profil tam mám (no jo, nechala jsem se ukecat spolužáky :D …). Nemám tam ani svoje vlastní jméno, nemám tam žádné kontakty na sebe (mimo e-mail, který visí jen přátelé), nic o svém soukromí a moje statusy jsou většinou prdlé (hlášky ze školy, písničky + komentář k nim apod.).
    Všechno mám zabezpečené tak, že to vidí jen přátelé (doufám, že to funguje! :D). Vyplněné mám jen to, co mě zajímá a co poslouchám. To se tak jako tak mohou lidi dozvědět i z mého blogu.
    Moje profilová fotka? Kdysi jsem tam měla svoji, ale tu jsem vyměnila za portrét jednoho barokního skladatele :)

    Ale jenom opravdový blázen tam může zveřejnit svou adresu, telefonní číslo a fotografie s intimním obsahem.

    Mimochodem: skvělý článek ;)

     
  6. Aailyyn

    Tohle je fakt zbytečná hysterie. FB není Big brother. Kdo je s prominutím tupý, ať si dá do přátel rodiče i šéfa a pak si ten průšvih, kdy rupne něco, co rupnout nemělo, prostě vyžere. FB mám, mám tam fotku, reálné jméno a nic víc. Slouží mi jako taková online vizitka. Všechno, snad kromě možnosti mi napsat zprávu, mám umožněněné jen přátelům, přestože nijak soukromé údaje tam nejsou. Řeším tam nejčastěji provozní informace do školy. (Spolužáci.cz měli svého času skvělou myšlenku, takový portál bych uvítala, ale zrovna konkrétně tady je provedení neuvěřitelně debilní.) Facebook mi připadá jako užitečný adresář jmen a platforma pro sdílení podstatných informací. Facebook není zlo. Facebook je fenomén, na který je v takhle velkém měřítku jen strašně vidět. Když člověk přijde někam na líbímseti, taky kolikrát žasne, že čtrnáctileté holky tam mají profilovku ve spodním prádle. Taková fotka by se dala zneužít hned a teď. Ale na to není tolik vidět. Jo, holt i k užití internetu je potřeba rozum a myšlení bolí.

     
  7. SiriusNoir

    Tahle facebooková paranoia je k smíchu. Překvapuje mě, že zrovna ty se nad toto téma nepovzneseš. Co chceš vlastně článkem říct? Nikomu, milé děti, nesdělujte nic osobního, protože se vám to v dnešní hrozně nebezpečné době vymstí? Účet na FB je čistě dobrovolná záležitost a strachy, že jednou bude osobní registrace na internetu povinná mi příjde dost nadsazená. Vlastně jsi všechny „problémy“ FB sama shrnula i s tím, jak lehce je lze odstranit. Každý si tam může cokoliv napsat, vložit a přidat si do přátel nebo na druhou stranu odmítnout koho se nám zachce. Rád bych si poslechl příběh rodin „rozbitých zlomyslným facebookem“. Někdo napsal na zeď něco ošklivého o tom druhém a neuvědomil si, že ho má v přátelích a může si to tak přečíst? Ať už je příběh jakýkoliv, pochybuju, že v v něm hlavní roli nehrála prostá lidská blbost.
    Co se týče sdělování osobních věcí a ukazování fotek veřejně: tomu prvnímu se říká drby, klepy a pomlouvání a to se mezi lidmi funguje už po staletí i bez sociálních sítí. A za druhé – fotografie se před pár lety ještě jen tiskly a ukázat cizího člvoěka bez jeho svolení bylo možná jen o trošku složitější, než označování na internetu.
    A poslední věc – že by zaměstnavatelé prováděli výběrová řízení podle průzkumu profilů na Facebooku? To už snad musí být opravdu jen vtip. Vlastně jsem nedávno viděl scénku v americkém seriálu How i met your mother, ve které bylo něco podobného. Seriál jsem po desíti minutách musel vypnout, nevim, jestli jsme koukali na to samé.
    Internet dává skvělou možnost publikovat své myšlenky veřejně… a také nesmyslně plkat a dělat z komára pořádně nafouklého velblouda.
    Mám tvůj blog rád včetně tvých myšlenek, které se dají brát vážně, ale tenhle článek mi k charakteru blogu nesedí. No, jsem zvědavej jaké hrůzostrašné věci čtenářům odhalí na facebook druhá část článku a mezitím snad přibude i něco serióznějšího.

    P.S. Ber tenhle komentář trochu s nadsázkou, je v něm hodně ironických narážek, ale psaných s úsměvem :-)

     
  8. veruce Post author

    SiriusNoir: dalo by se s úsměvem odvětit, že raději budu facebookovsky paranoidní než abych toho později litovala :)

    Možná většina z toho, co jsem tady sepsala nafouklá bublina je, možná ne. Pravdou zůstává (a domnívám se, že jsem to v článku i dost jasně zmínila), že za tím vším stojí lidská blbost. Ano, pokud někdo považuje soukromí jako přežitek, ať si tam chodí a publikuje úplně všechno, pokud chce být v kontaktu se všemi a mailem/po ICQ mu to nestačí, taky proti tomu nic nemám. Je mi to vlastně fuk, tím článkem jsem chtěla jen demostrovat, že lidé jsou hloupí a schopni konkrétně na facebooku zveřejnit i to, co by jinak nenapsali. Stejně tak to mělo pro ty uživatele, co používají mozek, být jen shrnutí základních zásad, jak se tam chovat a nedojet na to.

    Zaměstnavatelé neprovádí průzkum budoucích zaměstnanců jen na facebooku ale celkově na netu a kupodivu to vtip není. Zkus si projet pár náhodných jmen googlem a uvidíš, co se všechno o různých lidech dozvíš :) Ale místo toho, jak „strašné a děsivé“ to je, jsem chtěla upozornit zase na to zabezpečení FB, potencionální zaměstnavatel opravdu nemusí vědět, jaké sexuální polohy vyhovují potencionálnímu zaměstnanci :)

    Komentář s nadsázkou beru, stejně jako ty ber s nadsázkou článek, zdá se mi, že většina komentující to pochopila i když FB profil vlastní. Prakticky tu nešlo o nic jiného než o zabezpečení a o můj názor, že soukromí na internetu jako přežitek nepovažuji :)

     
  9. Markéta

    Tohle mi připomělo, co jsem včera ve škole slyšela vyřknout jednu slečnu: „Kdyby se moje máma vyznala ve FB, hned by věděla že jsem lhala!“ :D Nevím, jestli jsou to jen bubliny, ale o tom proklepávání šéfů pomocí FB už jsem toho taky slyšela hodně – ostatně, je to geniální způsob jak díky blbosti některých lidí zjistit, co jsou vlstně zač. Ten výrok Zuckerberga čtu poprvé a popravdě mě dost vyděsil. Ovšem zaráží mě na tom jedna věc. Já měla vždycky zato, že soukromí je přirozená lidská potřeba a dívat se na ni jako na přežitek mi nebezpečně připomíná Orwellovo 1984… Takhle napsané to samozdřejmě vypadá jako přehánění, ale jak už jsi tu řekla – lepší být paranoidní než pak litovat. Pořád té síti prostě (třeba nepodstatně) nevěřím, asi proto jsem si FB nezaložila.

     
  10. Nefi

    No, Facebook mám a zatím mi to nevadí. Původně jsem ho založila kvůli tomu, abych si mohla psát s kamarádem z Norska, až nakonec za nějakého půl roku se tam zničehonic vyskytlo strašně moc lidí z mého okolí (hm, čím ten náhlý boom?). Původně jsem tam neměla ani reálné jméno, ale nakonec jsem ho tam přece jen napsala, vždyť v přátelích jsem měla jen lidi, které znám. Nakonec tam mám pár informací, např. co studuju, jakými jazyky mluvím a pod. Ale nikdy bych tam nenapsala svou adresu, to chraň bůh, kdoví jaký úchyl by mi zvonil u dveří. Navíc zásadně nepotvrzuji přátelství lidí které neznám, takže mám v přátelích „jen“ 90 lidí. Nechápu ten fenomén přidávání co nejvíce (cizích) lidí do přátel, prostě to nechápu. Co se týče soukromí tak bych to taky neviděla tak černě, píšu si tam jen co chci a jak už tady bylo řečeno, Facebook je velmi užitečná věc při studiu, protože se tam bezvadně dá komunikovat se spolužáky. Taky se mi líbí, že pokud se mi líbí stránka např. nějaké kapely, mám pak okamžitě k dispozici nové informace (např. o novém albu apod.) nebo mi ze skupiny Black metal každý den zlepší náladu odkaz na nějakou zajímavou píseň. Takže – řekla bych, že zatím je to opravdu jen na lidech, jaké soukromí si oni udělají, ale pokud to v budoucnu zajde dál (jako povinné zveřejńování informací), tak už tam chodit nebudu a myslím si, že ani většina soudných lidí (takže si snad uvědomují, kolik by ztratili uživatelů a nikdy je nic takového nenapadne).

     
  11. elysia

    ja jsem byla celou dobu proti, ale pak jsem si fb zalozila z jednoho jedinyho duvodu, byl v tom chlap, coz zni mozna trochu pubertalne ale vyplatilo se a kdybych to tenkrat neudelala, mozna bysme dnes spolu nebyli:) nicmene mam ho porad, ale ne abych tam kazdou chvili psala co zrovna delam, ale protoze tam mame skupinu celyho naseho rocniku a jedine tam se dostanu k nejvetsimu mnozstvi informaci. chybi mi nejake materialy ke zkousce, neni nic jednodussiho napsat dotaz. taky jsem se diky tomu dostala na sraz se zakladkou na kterej bych jinak pozvana nebyla, protoze jsem ty lidi nevidela skoro 15 let,..nebo jsem znovu nasla kamaradku, co odesla z gymplu a ted zije v anglii, byly sme hodne dobry kamosky kdysi a kdyz jsem si s ni ted mohla napsat, bylo to uzasny, protoze nekdy clovek ten kontakt proste strati, protoze se neuvedomuje, ze mu to za par let treba bude lito..k tomuhle si myslim ze to je dobry, ale na druhou stranu me fakt taky desi ta ztrata soukromi a tak se tam snazim toho o sobe davat co nejmin, uz ani fotky tam nedavam, co jsem zprvu delala a mam v planu je promazat…rekla bych ze je to jako s ohnem, dobry sluha spatny pan, a kdyz je nekdo blbej, ze tam na sebe napraska vsechno mozny a pak se divi kdyz se mu to vymsti, tak mu to patri

     
  12. Mat

    Ja bych to nenazval paranoiou ale Zuckerberg a jeho sestra jsou psychicky nemocní … soukromí jako přežitek ??? demence …. další demence je uživatelu na FB visíte na tom neustale, v pracii doma , na mobilech …. postižení jedinci,a spočítáme kolik pubertacek si tam napise i velikost nohy a kde presne jsou a ze jdou naostro v minisukni touhle ulici jo ? ….mimochodem z čeho asi myslíte že tak zbohatli … z toho ze jsou na FB reklamy ? :D naivky :D nikdy se nikdo krome zainteresovaných nedozví kdo má přístup do SQL databází …..FACEBOOK, twitter, G+ a jiné jsou prostě mor 

     
  13. Mat

    To jsou argumenty … jak komunikovat s clovekem na vzdalenost 500 km ….. i s obrazem … jmenuje se to např. SKYPE ……. a k tomu že VY si tam dáváte co chcete a nic víc …. jedna moje kamarádka neustale cpe na FB fotky a kde sem já mne označuje …. schvalně  co mi poradite … založit si fb a označení mazat že ? … ja to vidim jinak až přeteče trpělivost tak žaloba stejne jako by ji schytala TV nebo noviny kdyby muj xicht bez meho souhlasu někde zveřejnili …… a o tom je skoro čtvrtka clanku výše napsaného…o demenci lidí kteří neznají slovo NE jako reakci na jejich exhibicionismus 

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.