Archiv pro štítek: 2. světová válka

HISTORIE, KNIHY A FILMY

Dobrodružství pana Wellingtona – Hana Bergmannová Klímová

Osud této knihy předtím, než spatřila světlo světa, jsem sledovala na Facebooku několik měsíců a myslím, že to, jakou práci jí autorka věnovala (toho si tam můžete všimnout sami) si zaslouží nejen 5 hvězdiček z 5, ale také vlastní článek.

Hana Bergmannová Klímová ji totiž nejen napsala, ona ji i ilustrovala a kvůli jejímu vydání si založila vlastní nakladatelství (ne však proto, že by knihu nechtěl nikdo vydat, nabídek se prý dokonce sešlo víc). |…| Celý článek >>

 
HISTORIE, KNIHY A FILMY

Tři králové (Zdeněk Ležák, Michal Kocián)

V průběhu loňského roku se na různých místech začaly objevovat informace o chystaném komiksu o Třech králích. Já patřím mezi komiksové ignoranty, je to forma, která mě nikdy nebrala, přesto jsem se na vydání těšila právě kvůli obsahu. Ukázky mě zaujaly, komentáře autorů naznačovaly, že si s tím dávají záležet. Komiks mi před pár dny dorazil domů a očekávání splnil bezvýhradně.

Anotace:
Tři vojenští důstojníci, dva prošli československými legiemi, třetí byl

|…| Celý článek >>

 
CESTOVÁNÍ, HISTORIE

Zatopené dálniční mosty D1 a trocha historie

Pokud máte v povědomí informaci, že se u nás dálnice začaly stavět někdy v 60. letech 20. století a že za ně vděčíme komančům, zřejmě vás překvapí fakt, že část dálnice D1 vznikla již během 2. světové války, některé úseky dokonce ještě před ní. Právě z této doby pochází i 2 nepoužívané a částečně zatopené mosty, které se nachází na vodní nádrži Švihov. |…| Celý článek >>

 
HISTORIE

Časté historické nepravdy, nepřesnosti a zkratky

Mezi lidmi se usadilo mnoho historických nepřesnosti, polopravd i úplných blbostí. Lidé je přejímají nejčastěji z médií, která je léta papouškují stále dokola. Ty nejčastější jsem se rozhodla v tomto článku uvést na pravou míru. Některé už naštěstí ustupují a lidé si dávají pozor na to, aby uvedli fakta (např. z Heydricha už nedělají říšského protektora), u některých ale slýchám a čtu pořád totéž.

Pokud vám nepřipadá na následujícím výčtu nic divného, je tento článek určen zejména vám. I vy ostatní se v něm určitě dočtete něco zajímavého.

  • Češi nebojovali, armáda je na nic.
  • Heydrich byl říšský protektor.
  • Jsme národ kolaborantů.
  • Jediný správný zahraniční odboj byl na západě, do SSSR šli jen komunisti, co nám tu pak 40 let vládli.
  • V roce 1968 nás obsadili Rusáci.
  • Palach se upálil na protest proti okupaci.

|…| Celý článek >>

 
CESTOVÁNÍ, HISTORIE

Mauthausen

Jel s námi člověk, který to peklo v Mauthausenu zažil na vlastní kůži. Po přečtení vzpomínek Václava Václavíka jsem si uměla představit, jak to tam asi vypadalo. Je ale pravda, že úplně to nemůže pochopit nikdo, kdo to nezažil. Já jen obdivuju sílu těch lidí, co přežili, protože ta neskutečná síla je v nich vidět ještě teď. Pán, co byl s námi, je toho jasným důkazem.

Mauthausen

Mauthausen vznikl 8. srpna 1938 a fungoval skoro sedm let, během nichž táborem prošlo přes 335 000 vězňů 26 národností a více než třetina z nich tam našla smrt. Byl táborem likvidačním/vyhlazovacím, panovaly v něm ty nejtvrdší podmínky a byli sem posíláni lidé s nálepkou „návrat nežádoucí“.

Wiener Graben aneb schody smrti

V hojném počtu byli posíláni do kamenolomu Wiener Graben právě ti, kteří se už nikdy neměli dostat ven. Nosili šutry vážící prakticky víc (30-70kg) než oni sami po 186 strmých nepravidelných schodech spoustu hodin denně jen s kratičkou přestávkou na směšnou porci polévky k obědu, v létě i v zimě. Holá záda od drsného či ostrého povrchu kamenů měli rozdrápaná do krve. Další rány jim způsobovali dozorci bičováním, čímž je popoháněli. Nikdo tam dlouho nevydržel. Vězni umírali vysílením. Někteří zvolili vysvobození vkročením do Postenkette – mimo schody – a byli zastřeleni. Když se nacisti nudili, sebrali hrstku vězňů a nutili je skočit z nejvyššího místa lomu dolů do jezírka. Posměšně tomu říkali „parašutistické seskoky“. I to byla jistá smrt.

|…| Celý článek >>

 
HISTORIE

Tři králové

Josef Mašín

narozen 26. 8. 1896, Lošany u Kolína
zemřel 30. 6. 1942, Praha
> Štábní kapitán pěchoty
> 14. března 1939 suspendován a obžalován pro vzpouru, kdy se odmítl podrobit rozkazu nebránit se okupantům.

Josef Balabán

narozen 5. 6. 1894, Obora u Dobříše
zemřel 3. 10. 1941, Praha
> Podplukovník Čs. armády
> Po nacistické okupaci měl oficiálně zajišťovat umísťování bývalých důstojníků do civilních zaměstnání.

Václav Morávek

narozen 8. 8. 1904, Kolín
zemřel 21. 3. 1942, Praha
> Štábní kapitán
> Generál in memoriam
> Za Protektorátu úředník
> Během 1. sv. války bojoval v legiích v Rusku

Proč hrdinové

Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek byli důstojníky československé armády, kteří se po okupaci v roce 1939 zapojili do protinacistického odboje. Jejich legendární kousky jim vynesly přezdívku – Tři králové.

Spoluzaložili odbojovou organizaci Obrana národa, vydávali a distribuovali vlastenecký časopis „V boj!“ , zajišťovali emigraci osob z protektorátu, sbírali a odesílali zpravodajsky důležité informace exilové vládě do Londýna, vyráběli výbušniny, sabotovali, shromažďovali zbraně a dokonce se pokusili i vyhodit do vzduchu vlak vezoucí šéfa SS, Heinricha Himmlera, bomba na nádraží vybuchla dle plánu, ale vlak se vinou technické závady opozdil.

|…| Celý článek >>

 
HISTORIE

Obsah, zdroje a copyright

Následující rubrika pojednává o československém pohraničním opevnění. Text je psán srozumitelně i pro ty, kteří následující pojmy uvidí poprvé v životě.

Obsah

Úvod

– Politická situace v třicátých letech
– Proč opevnění
– Projekce a výstavba
– Teorie a vše kolem

Typologie

– Lehké opevnění
– Těžké opevnění
– Tvrze

Současnost

|…| Celý článek >>

 
HISTORIE

Úvod – politická situace v ČR

V roce 1933 se dostal v Německu k moci Adolf Hitler a nad Evropou se začala stahovat mračna nového válečného požáru. Většina evropských zemí na tuto hrozbu reagovala budováním stálých opevnění. Československo mělo před druhou světovou válkou uzavřené spojenecké smlouvy s Francií, Sovětským svazem (zaměřené proti Německu) a s Rumunskem a Jugoslávií (zaměřené proti Maďarsku). Pouze s Rumunskem však mělo krátkou společnou hranici na jihu podkarpatské Ukrajiny (tehdy ještě součásti Československa). Německo, z jehož strany hrozilo značné riziko napadení Československa, mělo výrazně vyšší vojenský potenciál. Přesto bylo nutné v případě konfliktu uhájit co největší část našeho území a zachovat silnou armádu nejméně po dobu, než spojenci, především Francie, stačí mobilizovat a zahájit odvetnou ofenzívu na západě Německa. Česká armáda měla za této ofenzívy vázat nejméně čtvrtinu německých sil a tím usnadni pozici útočící francouzské armády. Po předpokládané porážce Německa mělo poté při mírových rozhovorech dojít k navrácení ztracených československých území. Vzhledem k nedostatku vojáků a např. i pohonných hmot pro mobilní jednotky bylo rozhodnuto o vybudování pohraničních opevnění po vzoru našeho nejvýznamnějšího spojence Francie a jeho Maginotovy linie. Na našich hranicích měl být nepřítel zadržen po co nejdelší dobu především na severu a po obsazení Rakouska Německem v březnu 1938 i na jihu. Nepřítel měl být vyčerpán vleklými boji během pomalého ústupu československé armády na východ a případně až na Slovensko.

|…| Celý článek >>

 
HISTORIE

Proč opevnění

Koncepce stálého opevnění nebyla nijak moderní již ve třicátých letech, ale v našich podmínkách by pro aktivní obranu moderního typu s tanky, letectvem atp. bylo zapotřebí při naší tehdejší délce hranic podstatně více mužů, než Československo disponovalo, včetně záloh. Důvodů je ovšem více, např.:

  • Pro stavbu opevnění je možné zadat zakázky mnoha civilním firmám ve všemožných oborech, což práci podstatně urychlí. Stejně tak poskytnout desítky tisíc pracovních příležitostí, kterých po nedávné hospodářské byl kritický nedostatek. Navíc kdyby byla obrana postavena hlavně na tancích a letectvu, stačilo by vybombardovat několik našich závodů a výroba by se zastavila.
  • Opevnění by částečně vyrovnalo početní a materiální převahu nepřítele a zadrželo by jej do příchodu našich spojenců
  • Náš hlavní spojenec a vzor té doby – Francie, již dříve zvolil koncepci obrany pomoci stálého opevnění, bylo tedy z čeho vycházet.

|…| Celý článek >>

 
HISTORIE

Projekce a výstavba

Československé opevnění bylo projektováno k obraně víceméně celé délky tehdejších hranic, s vyjímaje některé těžko přístupné horské oblasti východního Slovenska a Podkarpatské Rusi. S opevněním se rovněž počítalo i ve vnitrozemí – jako s ústupovými příčkami nebo na obranu důležitých strategických bodů, např. známá Pražská čára. Nejpočetnější je pak lehké opevnění (dále jen LO), což jsou objekty s osádkou několika mužů, vyzbrojené kulomety a granátovými skluzy, o tom však dále – v kapitole „Lehké opevnění“. V oblastech předpokládané ofensivy nepřítele ( což je severní hranice – „Od Odry po Krkonoše“, Jižní Morava a Jihozápad Slovenska) se plánovalo budování těžkého opevnění (dále jen TO), tedy srubů vybavených těžkými zbraněmi, s vlastními dieselagregáty, filtrovnami a osádkou několika desítek mužů. I těžkému opevnění a tvrzím se budeme věnovat, o pár stránek dále.

|…| Celý článek >>

 
HISTORIE

Teorie a vše kolem

Beton

Materiál tvořící objekty čs. opevnění je železobeton, tedy beton hustě protkaný armovacími pruty s průměry až několik centimetrů. Kvalita betonu byla testována, pokud beton nesplňoval odolnost 450kg/cm2 (tedy kostička prostého betonu o jednom centimetru krychlovém byla z jedné strany zatížena 450ti kilogramy), stavební firma betonující objekt platila pokutu. Vyjímečně se podařilo namíchat beton i o odolnosti 800kg/ cm2 .
Při stavbě opevnění si civilní firma provádějící betonáž musela opatřit vlastní bednění, dovézt štěrk, cement a další běžné materiály. Nestandardní prvky byly dodávány ŘOP.

Ocelové prvky

V opevnění bylo kromě betonu použito i mnoho železných částí, armovacími pruty počínaje, přes střílny až po pancéřové zvony. Tyto prvky byly dodávány většinou Vítkovickými železárnami. Střílny a zvony z vysoce kvalitní oceli byly velmi těžké (desítky, či dokonce stovky tun), doprava do hosrských oblastní, kde bylo opevnění stavěno, byla tedy velmi nesnadná.

Vzduchotechnika

V LO byl jednoduchý rozvod vzduchotechniky s ventilátorem na ruční pohon. V TO se jednalo o velmi složitý rozvod s mnoha nasáváními. Vzduch byl pomoci motorem poháněného ventilátoru vháněn do objektu přes filtry proti plynům, prachu a bojovým látkám. Tento vyčištěný vzduch byl rozváděn po celém objektu, zkažený vzduch ze střeleckých místností a záchodů byl odváděn ven. V objektu byl takto neustále udržován přetlak (venkovní vzduch se nemohl dostat dovnitř ani otvory ve střílnách apod.) a pomoci tohoto systému byl objekt případě i vytápěn.

|…| Celý článek >>

 
HISTORIE

Lehké opevnění

LO vz.36

Tyto velmi jednoduché objekty pro čelní palbu vycházejí konstrukčně z francouzských typů, mají nižší odolnost a jsou početně zastoupeny méně, než později budované LO vz.37. Mají jednu až tři střílny, namířené většinou čelem k nepříteli. Výzbroj měla být tvořena především starými těžkými vodou chlazenými kulomety vz.7/24 Schwarzlose, které byly v objektu umístěny na improvizovaných střeleckých stolech, nikoliv v lafetách. Betonovány byly podle civilních norem, nemají příliš silné stěny a vzhledem k tomu, že byly umísťovány ve svazích přivrácených k nepříteli, byly by velmi zranitelné a neefektivní, proto bylo od jejich stavby brzy upuštěno.

Jeden z těchto objektů, rekonstruovaný skupinou nadšenců, je k vidění v Ústí nad Labem – Trmících. (KVH Trmice, http://lo36.wz.cz).

|…| Celý článek >>

 
HISTORIE

Těžké opevnění

Objekty těžkého opevnění byly projektovány jako obrana především proti tankovým svazům nepřítele, proto byly budovány v místech očekávaného nejtěžšího útoku. Stálou posádku mělo tvořit i několik desítek mužů, téměř každý objekt měl vlastní vnitřní studnu, vlastní dieselagregát, vzduchotechniku s protiplynovými filtry, velké zásoby střeliva i potravin atp. Rovněž zbraně byly plánovány trochu odlišné od LO – dvojčata těžkých kulometů, protitankové kanóny, houfnice, minomety.. Dalším odlišným prvkem jsou pancéřové prvky – pozorovací zvony, kopule s kulomety a výsuvné otočné dělostřelecké věže. Komunikace mezi objekty byla zajištěna dokonalou a takřka nepřerušitelnou telefonní sítí, navíc ještě jištěnou nouzovou možností zemní radiotelegrafie. I většina těžkých objektů je pro boční palbu.

Základní rozdělení TO je na objekty tvrzové a izolované. Tvrzové jsou mezi sebou propojené podzemím, izolované jsou samostatné. Více o izolovaných objektech je v kapitole „Tvrze“.

Izolované objekty se rozdělují podle odolnosti na „Araby“ a „Římany“, podle číslice označujících jejich odolnost – arabská 1 a 2, římská III a IV. „Arabské“ typy mají slabší stěny a nižší výzbroj. Další rozdělení je mnoho, podle hlavní zbraně, podle orientace střílen, podle určení atp. Každý těžký objekt je unikát, neexistují dva naprosto shodné.

|…| Celý článek >>

 
HISTORIE

Tvrze

Definice tvrze československého opevnění je systém překážek a povrchových objektů v nejvyšší odolnosti propojených podzemím a tvořící tak samostatný bojeschopný celek. Povrchové objekty pak mají každý svojí specifickou funkci. Podzemí tvrzí mělo být podle typu půdy umístěno až 20m pod povrchem, tedy v hloubce naprosto nezasažitelné jakoukoliv dělostřeleckou palbou nebo bombardováním. Tvoří ho hlavní chodba začínající za vchodovým objektem, od které se odštěpují chodby k jednotlivým srubům. Při hlavní chodbě se dále nacházejí muniční sklady, filtrovna a strojovna s dieselagregáty (které by v případě války dodávaly proud celé tvrzi). Dále pak ubikace, sprchy, WC, sklady, kuchyně, nemocnice, velitelství tvrze, kanceláře dělostřelectva, telefonní ústředna, místnost pro radiostanici a stanici zemní radiotelegrafie atp..

Typologie tvrzových objektů

Tvrze byly projektovány v různých kombinacích těchto typů objektů, vždy podle geografické pozice, rozpočtu apod. Každá tvrz měla mít vždy jeden vchodový objekt, ale ostatních srubů mohlo být více (např. tvrz Babí: dva dělostřelecké sruby, dvě dělostřelecké otočné věže, dvě minometné věže a čtyři pěchotní sruby)

|…| Celý článek >>

 
HISTORIE

Současnost

Pevnosti samozřejmě dodnes nezmizely. Většina lehkých i těžkých objektů chátrá, zarostlá houštinami, nechána na pospas svém osudu a ziskuchtivým parchantům odřezávajícím a prodávajícím železné prvky. Některé objekty byly za totality měněny ministerstvem obrany na protiatomové kryty (tvrz Hanička), některé lehké objekty ležící na pozemcích chatařů jsou využívány jako kůlny a některé dokonce jako příležitostná obydlí bezdomovců. Dodnes není s definitivní platností rozhodnuté, komu objekty patří. Některé uzamčené, některé otevřené příležitostnému zvědavci k nahlédnutí dovnitř. Jen málokdo si z dnešní generace uvědomuje úsilí a víru, s nimiž bylo opevnění tehdy budováno, s nadějí, že díky němu bude náš národ ochráněn. Odhodlání občanů ČSR bránit svojí vlast bylo nepopsatelné a náš národ se již poté nikdy nesemkl tak, jako tehdy, kdy všichni věřili, že svojí republiku uhájí. Nicméně historie tomu chtěla jinak a pouhých 20 let trvající samostatnost státu, tehdy jednoho z nejvyspělejších v Evropě, byla opět ztracena. Začala další etapa temna, trvající mnoho desítek let.

|…| Celý článek >>