veruce.cz

Banskobystrický Kraj

Nízké Tatry (Ďumbier + Chopok)

Trangoška > Chata M. R. Štefánika > Krúpove s. > Ďumbier > Demanovské s. > Konské > Chopok > Kosodrevina > Srdiečko

Nízké Tatry (Ďumbier + Chopok) Našlapáno: 15 km
Stoupání: cca 1510 m
Náročnost: kvůli sestupu citelná
Okruh: ano

Na Slovensko jsme vyrazili prakticky na otočku. Prodloužený víkend jsme zahájili koncertem. Den poté nás kamarád vytáhl na výšlap.

Výšlap na nejvyšší vrchol Nízkých Tater byl vlastně v pohodě ve srovnání se sestupem z Chopku po žluté. Rozhodně to ale stálo za to.

zelená turistická značka Trangoška > Chata M. R. Štefánika (1740 m.n.m.)
→ 3 km | ↑ 610 m | ↓ 60 m

Trasu jsme začali na parkovišti u rozcestí Trangoška ve výšce cca 1130 m.n.m. a vydali se po zelené na Chatu M. R. Štefánika nacházející se o 610 metrů výše. Na třech kilometrech je to celkem slušné táhlé stoupání. O to zajímavější to začalo být zhruba v polovině, kde jsme narazili na hromadu dřeva pro chatu. Za každou kládu o hmotnosti cca 15 kilo dostane nosič za odměnu čaj (velmi dobrý mimochodem). Pro netrénované jedince z ČR to znamenalo časovou náročnost větší, než odhadují rozcestníky. Nu nakonec to skončilo tak, že polovinu z toho největšího stoupání je odnesl náš kamarád jako hrdý syn Nízkých Tater obě najednou. Kolemjdoucí se s ním fotili a dočkal se zasloužených ovací jak cestou, tak na chatě :) Jelikož jsme mu s touto náloží konečně i my stačili, měli jsme čas si užívat výhled do údolí.

 

Ľupčiansky hrad a Ľupčiansky skalný hríb

I vypravili jsme se po zimě na otočku na Slovensko. Za kulturou. Jinými slovy na koncert a nutno podotknout, že to za Svaricu vážně stálo. Pochybuju ovšem, že Svaricu znáte, takže celou večerní akci vynechám.

Do Banské Bystrice jsme vyrazili naším oblíbeným nočním spojem v pátek večer a na místo dorazili po osmi hodinách v šest ráno. Vhledem k počasí jsme si odpustili výšlap na Pustý hrad (zřícenina u Zvolena) a v 6:15 už seděli v busu do Slovenské Ľupči. V liduprázdné obci nás přivítala mlha, která ukryla jinak viditelné Tatry v dáli. Ztuhlé klouby bez problému rozhýbal výšlap na kopec k hradu, který se tyčí nad vsí. Vzhledem k počasí však stojí fotky za h… No což, koukli jsme na něj ze všech stran zvenku, dovnitř jsme si nestihli objednat prohlídku a ti vydřiduši chtějí 15€ za focení, takže mě to zas tolik nemrzí :)

Ľupčiansky hrad

 

Kremnické vrchy – Velestúr

Z Králík na Kralické sedlo (Kremnické vrchy)V pátek večer jsme se vydali navštívit pár slovenských známých. Výlet začal v deset večer, kdy jsme vyjížděli z Prahy směr Banská Bystrica, kam jsme dorazili po šesté ráno. Celou dobu nás provázel silnější či slabší déšť a bylo jasné, že jen tak neustane. Krom toho však vše vycházelo. Na shánění pláštěnek jsme se vykašlali a o půl sedmé už jsme seděli v dalším autobuse směr Králíky, ze kterých jsme začali stoupání na Kralické sedlo. Za celou dobu (až do cíle) jsme nepotkali ani živáčka. Kdo by taky vylézal z domu v takovém počasí, natož aby se trmácel do hor :D

Začali jsme na modré, která nás provedla okolo ski areálu kazícího výhled do úžasné krajiny. Z fotek z této části je použitelná málokterá…

Modrou jsme zakrátko opustili a stoupání mohlo pokračovat. První tři kilometry s převýšením 500 metrů nám daly docela zabrat. Zelená se zdála být nekonečná… S dvacetikilovou krosnou na zádech jsme toho měli po pár set metrech plné zuby. Stúpali jsme a stúpali po lesní pěšině, napůl zmoklí, napůl zpocení, rozmočená půda nám podjížděla pod nohama a po vrcholu ani náznak. Nicméně to za tu námahu stálo. Liduprázdný tichý les protkávala mlha a na mlhu v lese já jsme obzvlášť ujetá :)