veruce.cz

blog

Prosincový přehled, aneb nachcípaní + co dal rok 2016

Konec roku stál za prd. Nachcípaní jsme byli všichni. Já jako poslední, ale vlezlo to i na mě. To musel být nějaký superbacil, jinak si to neumím vysvětlit. Předtím se o mě nepokoušel ani náznak nachlazení dobrých 5 let. Jistě v tom bude svou roli hrát i stres, kterého se mi s malým občas  dostává více než dost :)

Kvůli nemoci jsme nemohli oslavit pořádně slunovrat, což se mi vůbec nelíbí. Mám pocit, že konci roku prostě něco chybělo. Najednou začal rok nový a ten starý pro nás jakoby neskončil.

S novým rokem jsem si uvědomila, jak moc malý vyrostl. Je to už rok, co jsem začala s obřím břichem jezdit do porodnice na kontroly. 45 km tam, 45 zase zpátky, dvě hodiny za volantem, část z toho po Praze ve špičce. Jinou (bližší) bych si ale nevybrala ani teď. 

CO NOVÉHO

Malý už přes tři týdny chodí. Je roztomilé pozorovat sotva 70 cm vysoké miminko, jak ve svých 10 měsících ťapká přes celou místnost :) Jinak se naučil navlékat kroužky na tyč, slézat z postele a vylezl mu 4. zub. Bojujeme se separační úzkostí i oblékáním se ven, obojí je často na palci.

Měsíční přehled o novinkách u malého se rozrostl tak, že vydal na vlastní článek, který si můžete přečíst zde – 11. měsíc s miminkem.

jedenáctý měsíc jedenáctý měsíc jedenáctý měsíc
 

Konec roku jsme měli hned po vyležení nemocí cestovatelský. Objeli jsme všechny babičky, dědečky, prababičky i pradědečky. Právě u jedné z babiček jsme malého posadili poprvé na sáňky a musím říct, že to nebyla poslední vyjížďka. Malému se to zamlouvá :)

 

Novinky na blogu i jinde na veruce.cz

Novinek není nikdy dost. Nyní se v krátké době na mé doméně sešly hned 4. Právě kvůli úpravám tady teď nepřibývá tolik článků, jak bych ráda. Úpravy však byly potřeba už opravdu hodně. Další novinky pak v nejbližší době chystám.

1) Fotogalerie a fotoblog

Před necelým měsícem jsem se pustila do pořádné úpravy své fotogalerie. Už to potřebovala jako sůl. Na doméně foto.veruce.cz tak nyní najdete fotoblog, kde budu zveřejňovat nově přidané fotografie a články s tématikou focení. Vedle fotoblogu je přítomna i fotogalerie jako dříve.

2) Mateřský blog

Můj primární (čili tento) blog už teď má širší záběr, než by mi bylo milo. Rozhodla jsem se tedy zřídit si vedlejší blog zaměřený čistě na miminko, mateřství a kontaktní rodičovství. Po narození syna jsem začala jiné baby blogy sledovat a dostala jsem chuť o tématech, která mi jsou momentálně velice blízká, také napsat několik článků. Blog můžete sledovat na doméně mama.veruce.cz.

3) Hodnocení článků na tomto blogu a štítky

Úpravy se nevyhnuly ani tomuto blogu. Celkem nedávno se v pravém postranním panelu objevil přehled nejčastěji používaných štítků. Další novinkou je možnost ohodnotit jednotlivé články hvězdičkami. Hodnotit je možné také jednotlivé komentáře.

 

Listopadový přehled, aneb desáté výročí

desaty-mesicOslavili jsme desáté výročí našeho vztahu, resp. „oslavili“ tím, že jsme si připili vodou. Cokoli jiného by v ten den i dnech následujících vyhodnotil můj žlučník jako pokyn k dalšímu záchvatu. Malý se potýká se separační úzkostí a prořezávajícími zuby, které dávají zabrat nejen jemu. Tenhle měsíc byl prostě na palici.

CO NOVÉHO U MALÉHO (10. měsíc)

Zlobí (ho zuby). Všechno se ale na zuby svádět nedá, ač bych řekla, že to je výhradně těmi zuby. Alespoň mu po třech měsících vylezl další, čili zatím třetí. Na ten druhý do páru čekáme už třetí týden a pokládáme ho za zdroj vší té protivnosti, nespokojenosti, ukřičenosti a bojkotu jídla

Během tohoto měsíce se naučil obstojně držet rovnováhu a postavit se v prostoru bez opory, nově tedy rovnou z kleku na čtyřech. Bez opory také udělá tak tři čtyři kroky, aby se mohl něčeho chytit. Zatím tedy nechodí, ale pokud do konce roku začne, vážně nás to nepřekvapí. S oporou chodí celkem jistě. Za ruku/ruce ho vodit nechceme, ač se tomu úplně vyhnout nedá, ale i okolo nábytku chodí už poměrně rychle. Jinak umí vylézt na nižší postel a taky na několik schodů. Když má náladu, umí navlékat plastové kroužky na tyč. Hraje si se vším, co má po ruce, a je mu jedno, zda je to jeho hračka nebo cokoli jiného (hlavně, že se to dá kousat).

desátý měsíc desátý měsíc desátý měsíc
Ze začátku měsíce říkal u kaše mňamňamňam, ale to se nějak vytratilo i s chutí k jídlu (to ty zuby). Jinak od něj občas slyšíme nenene a podsouváme mu význam tohoto výrazu. Tatata a mamamam říkat nepřestal :)

 

Říjnový přehled

devaty-mesicŘíjen nám dal zabrat. Malého postihla šestá nemoc, takže více než týden jsem neměla nárok na nic jiného než ho mít neustále u sebe. O tom ale podrobněji níže. Jinak jsme oslavili Mokošin svátek, na který už byl malý naštěstí jakž takž v kondici. Mrzutost u něj však přetrvává od horeček až do dnešních dnů.

CO NOVÉHO U MALÉHO (9. měsíc)

Stojí v prostoru, rovnováhu udrží i půl minuty, možná více. Umí se postavit z dřepu s hračkou v rukou a zase si s ní i dřepnout. Obchází nábytek a pár kroků udělá i s tatrovkou. Umí říkat táta, resp. tatata, když chce nebo vidí tátu. Miluje houpačky, jak ty závěsné, tak ty pružinové. A klouzačky vlastně taky.

Začali jsme mu dávat pestřejší stravu, což mělo za následek, že mu ty rozmixované blafy ze skleniček přestaly chutnat. Ani se nedivím :) Skleničkové příkrmy 8m+ už vypadají celkem jedle a obsahují i kousky. Vedle nich ale jí i chleba s lučinou (nakrájený na kostky) a k tomu třeba žužlá okurku. Jako dítě masožroutů často dostane i maso jen lehce rozmělněné mezi prsty. S tím si také poradí bez problémů a hlavně mu to chutná. Když to zrovna vyjde, uvařím mu k obědu totéž, co obědváme i my.

devátý měsíc devátý měsíc devátý měsíc

 

Zářijový přehled

osmy-mesicZáří jsme projezdili, procestovali a uteklo velice rychle. Než jsme stihli naplánovat další víkendové stanování, už jsme odjížděli na dovolenou. Pravda, moc se nám v jeho začátku nechtělo ven kvůli vedrům, za to jsme si ale užili týden v horách s prakticky ideálním počasím. Pršet začalo až poslední den :)

CO NOVÉHO U MALÉHO (8. měsíc)

Rozlezl se. Umí prošmejdit po čtyřech celý byt a umí si za mnou dolézt, když zjistí, že jsem v jiné místnosti. Sednout si umí ze všech možných poloh. Stoupnout si umí už sebejistě u čehokoli a trénuje dřepy. Občas zkouší balancovat za jednu ruku a občas se pustí úplně, ale to zvládne stát jen pár vteřin :)

Je ukecaný. Pořád něco žvatlá a rozpoznali jsme i první slovo, které se naučil používat. Když se mě dožaduje, pronásleduje mě po čtyřech se zoufalým výrazem za kníkavého „mamamamam“. Jakmile si ho vezmu do náruče, přestane. Používá to výhradně pro tuto situaci :)

Oblíbené hračky? Cibule! A taky česnek a pověšené prádlo na sušáku. Vlastně cokoli, co visí, a taky cokoli, čemu alespoň chvíli věnují pozornost rodiče. Nu a taky velká Tatra 148, kterou jsme objednali poté, co si začal sám sedat. Tak to měl slíbeno už jako novorozenec :) Rád se v ní vozí po bytě a nechává se v ní i krmit.

Jistě z něj bude čtenář. Z knihovničky ho nejvíce zajímala jedna konkrétní kniha, kterou opakovaně vytahoval. Zatím ale musíme naše knihy držet ve vyšších poličkách, malý je schopný nadělat salátové vydání i z leporela.

osmý měsíc osmý měsíc osmý měsíc
 

V záškodničení se zdatně cvičí i nadále. Táta mu jednou z dosahu odstranil notebook, se kterým si měl v plánu malý hrát. Za to mu malý vytáhl z knihy záložku (a rozžvýkal ji). Taky přepíná vstupy na zesilovači a ovládá hlasitost (pokud si toho jednou nevšimneme, po zapnutí MP3 asi ohluchneme a přijdeme o okna). Nedávno se naučil otevírat dvířka skříněk a šuplíky, takže další záškodničení není v nedohlednu :)

 

Srpnový přehled

sedmy-mesicSrpen utekl jako voda. Promrhaný čas z července jsme doháněli, co to šlo. Stihli jsme i pár výletů včetně stanování. Nejvíc času samozřejmě zabral malý, který se rozhodl, že udělá pořádný skok kupředu, avšak stále zůstane i tím kontaktním a samostatně nespícím miminkem. Jinými slovy nestíhám(e) krom starání se o něj takřka vůbec nic :)

CO NOVÉHO U MALÉHO (7. měsíc)

Leze, ačkoli neochotně a dosti svérázným způsobem. K tomu pravému lezení už to ale nemá daleko. Plazení zcela přeskočil.

Sedí. Sedět se naučil hned první týden sedmého měsíce. Během pár dnů to vypiloval k dokonalosti a na nějakou dobu se sedání si stalo jeho oblíbenou činností (stejně jako o pár měsíců dříve přetáčení na bříško). Samozřejmě se to ze začátku neobešlo bez pádů. Jak jinak se ale měl naučit držet rovnováhu, že…

Staví se na nožičky, má-li oporu. Poprvé se postavil nějakých deset dnů před koncem sedmého měsíce. Průběžně to zkouší o nábytek a ani tohle se neobejde bez pádů.

Je to malý velký rošťák. Velikost 68 je mu stále velká a už tu nacvičuje pohyby typické daleko větším dětem. Je to dosti roztomilé :)

Po dlouhých 3 měsících má venku 2 zuby. Konečně!!! Vylezly týden po sobě hned na začátku sedmého měsíce. Nu, radovat se ale moc nemůžeme, už ho stejným způsobem trápí další…

Další věc, ze které se nebudu radovat předčasně, je ta, že se pomalu učí usínat i sám, tedy aniž by se houpal nebo měl v puse mlíko. Máme ale opravdu kontaktní a samostatně nerado spící dítě, takže se to povedlo jen párkrát a spíš náhodou. Hodlám to však zkoušet dál, jednou se to naučit musí. Nijak ho ale nutit nebudu. Rozhodně na něm nebudu zkoušet násilné metody jako je ta Estvillova. Jeho uspávání je náročné, ale nejsem sadista.

sedmý měsíc sedmý měsíc sedmý měsíc
 

 

Červencový přehled

sesty-mesicČervenec je za námi a doufám, že tím všechno špatné, co se v něm přihodilo, končí. Bez nadsázky to byl jeden z nejhorších měsíců vůbec a malý v tom rozhodně prsty nemá. Sešel se nám jeden úraz, který následoval druhý úraz, téměř čtyřdenní žlučníkový záchvat (o tom podrobněji níže) a do toho odcizené doklady a lítání po úřadech. Prostě dovolená a volno k nezaplacení…

CO NOVÉHO U MALÉHO

Malý nám dělá radost, je ještě pohyblivější než minulý měsíc. Hbitě válí sudy, otáčí se kolem do kola a nově péruje na kolínkách. Snaží se lézt, už umí couvat. Pokud nebude líný po nás, tak do týdne leze úplně a nám definitivně končí ty klidnější časy (pravda, už teď se umí dostat z jednoho konce místnosti na druhý, ale pořád ne tak rychle, jak to brzo zvládne lezením).

Šestý měsíc Šestý měsíc Šestý měsíc
 

Dalším velkým posunem jsou příkrmy. Začali jsme mrkví místo obědového kojení. Mrkev se mu zamlouvala, pastinák o týden později o něco méně. Naposledy baštil mrkev s bramborem a toho by se mohl ujíst :) První příkrm tedy probíhá hladce. Malý si dokonce nechal vysvětlit, že mi nemá do lžičky strkat prsty a má si na ni jen otevřít pusu. Ze začátku mi lžičku totiž s oblibou bral, její obsah opatlal všude okolo sebe a pak se rozčiloval, že mu do pusy nic nezbylo :D

 

Více než 10 let blogování

Před pár lety jsem se začala těšit na to, jak k desetiletému výročí blogování napíšu nějaký shrnující článek. A ejhle – já to prošvihla! Myslela jsem, že jsem začala s prvním blogem v roce 2006, ale zjistila jsem, že už to bylo v srpnu roku 2005. Přemýšlela jsem celkem dlouho, jak tento článek pojmout. Kdesi v konceptech se mi povaluje přes dva roky rozepsaný článek s názvem „Co mi těch 8 let blogování dalo“ a tu otázku si kladu i teď.

Proč já vlastně bloguju a jak to, že mě to drží už tak dlouho?

Začínala jsem jako pubertální blogerka, která shromažďovala vše, co ji tou dobou zaujalo. Po přestěhování z blogerského serveru na doménu třetího (a o pár let později druhého) řádu jsem se začala věnovat obsahu osobnímu a vlastním článkům. Co mě tehdy vedlo k založení, už si nepamatuji. Pokračovala jsem ale i zejména proto, že mě bavila tvorba webových stránek jako taková. Na blogu se i nadále odráželo to, co mě v určitých letech zrovna nejvíc bavilo, zejména psychologie, metal a focení při výletování.

Celou tu dobu jsem brala blogování jako jeden ze svých koníčků. Návštěvnost a komentáře vždycky potěší, ale upřímnou snahu to dotáhnout někam k astronomickým číslům jsem vždycky spíš postrádala. Je to koníček, který se mě drží snad nejdéle ze všech, a hodlám u něj ještě nějakou dobu zůstat.

 

Červnový přehled

paty-mesic

Až si říkám, zda vůbec tento měsíc psát zvlášť, zda ho nespojit s tím dalším. Nějak se toho sešlo tolik, že chyběl čas sepsat tento přehled v obvyklém termínu.

V průběhu června s námi malý poprvé stanoval. Připravili jsme mu takové spaní, že skoro nepoznal, že neleží doma v posteli. Venku se mu to líbilo natolik, že si ani nevzpomněl na zuby. To se nám ostatně potvrdilo ještě mnohokrát, že na rozmrzelost platí čerstvý vzduch (a samozřejmě mlíko).

CO NOVÉHO (ZEJMÉNA U MALÉHO)

Malý je čím dál pohyblivější. Plynule se přetáčí a otáčí, kam se mu zrovna zamane. Uhlídat ho se stává čím dál náročnějším. Na bříšku se opírá už nějakou dobu o dlaně/pěstičky, nejen o celá předloktí. S nadšením a lehkostí se přitahuje do sedu. Miluje hru na letadlo (po chycení v podpaží se zpevní a dokáže se udržet vodorovně) a velkýho kluka (zvednutí v rukou nad hlavu).

V hrací postýlce sice polehává, ale je čím dál složitější ho zabavit. Z hraček už si vybírá a pokaždé je potřeba jich několik vyzkoušet, než ho nějaká dostatečně zaujme.

Zuby trápí čím dál víc, ale pořád ty mrchy nevylezly. Někdy pomůže kousátko, někdy šalvějová masáž, ale většinou nic jiného než mlíko.

Čtvrtý měsíc Čtvrtý měsíc Čtvrtý měsíc
Koupání krátce bojkotoval, ale už se mu zase začalo líbit, resp. se mu zamlouvá hraní si na bříšku ve vaničce a vykopávání vody do celého obýváku.

 

Květnový přehled

kvetenCO NOVÉHO (ZEJMÉNA U MALÉHO)

Nevěřila bych, že to za další měsíc už budu psát, jak se malý umí překulit na bříško. Umí to od třetího týdne čtvrtého měsíce. Od chvíle, kdy to zvládl poprvé, to zkouší pořád dokola a už ho nemůžu nikde výš než na zemi nechat bez dozoru ležet. Dva týdny předtím se začal otáčet na boky. Vtipné je, že to poprvé udělal poté, co od paní doktorky slyšel, že už by s tím měl pomalu začít :D Při ležení na zádech si nedávno začal hrát s nožičkama a pěkně je k sobě přitahuje.

Taky ale začal bojkotovat hrací postýlku a nechce v ní ležet déle než pár minut, většinou se do ní ale ani nenechá položit. Museli jsme tak konstatovat, že nemáme moderní miminko, neboť opravdu není bezkontaktní. Na druhou stranu si náš malý (nespo)kojenec s nadšením nechává kontrolovat, zda už nevykukují nějaké zoubky. Bere to jako hru a přijde mu to nanejvýš legrační. Zoubky sice ještě nevylezly, ale pěkně trápí i tak. Už měsíc se snaží zahnat bolení tím, že si něco strká do pusy a žvýká to. Nejraději má prsty rodičů, kousátka rychle zahazuje.

Čtvrtý měsíc Čtvrtý měsíc Čtvrtý měsíc

Koupání se mu líbí čím dál víc a s nadšení vykopává vodu z vaničky. Plánujeme, že až se venku ještě trochu oteplí, napustíme mu tu vaničku až po okraj a zkusíme s ním „plavat“. Očekáváme, že ho to bude bavit.