Archiv pro štítek: čeština

Svět okolo nás

Jidáš sem, Pallas Athéna tam…

Z devalvace vzdělání je mi už delší dobu smutno. Každý rok studenti očekávají, že maturitu dostanou s nižšími nároky na přípravu. Každý rok je maturita skutečně o něco lehčí, přesto si každý rok maturanti stěžují, jak je těžká. Starší ročníky hořekují nad tím, že náročnost celé maturitní zkoušky je srovnatelná s jejich příjmačkami na střední školy, a já jen nechápavě koukám na to, jak někteří primitivové hlasitě dávají svou hloupost najevo tím, že nechápou pojem všeobecný přehled.

Je mi jasné, že se ozývají hlavně ti, kterým zoufale chybí všeobecný přehled, případně se na učení jednoduše vykašlali a kašlali na něj celou základní i střední školu. Na gymnáziích i středních školách samozřejmě většina studentů tuhle primitivní maturitu dala s přehledem a teď si říká, k čemu jim na něco takového roky vtloukali do hlavy tolik informací. Učivo z osmé třídy základní školy by mnohým stačilo na dobrou známku.

Já ani tak nevidím problém v tom, že si někdo nevzpomněl na jakéhosi Jidáše nebo Pallas Athénu. Třeba za to mohl stres a on se poté mlátil do hlavy, že to přece ví. To se stane. Zaráží mě ale způsob, jakým na sebe upozorňují ti, kteří své nedostatky ve všeobecném přehledu dávají na obdiv světu. Místo toho, aby si šli doplnit znalosti, hlasitě vykřikují, že za všechno můžou „příliš specifické“ otázky týkající se „jednoho z mnoha“ náboženství.

Didaktický test jsem si zkusila pro zajímavost také, a to v práci, kde mě od soustředění každou chvíli rušil e-mail či telefon. Otázky mi 5 let po vlastní maturitě připadaly zoufale primitivní. Bez jakékoli přípravy a v některých ohledech s pozapomenutými znalostmi jsem skončila s 43 body, tedy 86%. Na úspěšné absolvování didaktického testu stačí 44%. Člověk musí mít IQ na hranici lehké mentální retardace, aby ty body na prolezení nezískal!

 
Jazykový koutek, Svět okolo nás

Pernamentní flustrace

Už jsem se nad lidmi, kteří pořádně neovládají češtinu, rozčilovala a pohoršovala dost. Toto je jen další výčet nesmyslů, na které jsem v poslední době narazila (na internetu i osobně). Je to holt nesmrtelné téma :)

Datumy, albumy, cyklusy…

Stejně jako by téměř nikdo nepoužil spojení „do centrumu“, neměl by ani vyřknout/napsat „do albumu“. Realita je však někde jinde. Novotvary těchto slov mě vždy praští do očí, jakmile je někdo použije. To je takový problém napsat je správně?

to datum, to centrum, to album
do data, do centra, do alba

ta data, ta centra, ta alba
do dat, do center, do alb

Budiž vzaty na milost nespisovné tvary (ty data, ty centra, ty alba), jiné tvary však drásají oči i uši. Nicméně než jsem to viděla v diskuzích a článcích na některých stránkách, ani mě nenapadlo, že kromě množného čísla dělá lidem problém i to jednotné. Pár příkladů:

– Fotogalerie nefunkční otevírání albumu s diaktritikou (diskuze.jakpsatweb.cz)
– Návod – vložení fotky do Albumu (honda-club.cz/forum)
– Dětské ručně tvořené albumy (zareckyphotography.com)

Mnohdy by problémové datum v množném čísle bylo vhodné nahradit slovem termín. Hodně lidem by to usnadnilo život. Napsat „volné datumy a cena“ může jen dítě s nedostatečnou slovní zásobou. Nebylo by lepší místo toho napsat „volné termíny a cena“? :)

 
Jazykový koutek

Neznalost češtiny se nedá schovat pod její „vývoj“

Avatar | pravopis Článek na Lidovkách o příšerném slohovém projevu některých maturantů mě nepřekvapil. Spíše mě zarazilo, že se autoři těch perliček dokázali dostat až do 4. ročníku. Z článku a příkladů vyplývá, že dnešní středoškoláci mají problém se samotným myšlením v rodném jazyce.

Není to tak dlouho, co jsem se rozčilovala nad tím, jak se rozmáhají tendence zjednodušovat pravidla češtiny jen proto, že někdo není schopen je pochopit a použít v praxi (článek zde). Od té doby jsem podobných nesmyslných výkřiků zaznamenala víc, zejména v diskuzích na téma gramatika. Komentující se vyjadřovali v tom duchu, že v případě užívání gramaticky nesprávných tvarů většinou by se měla pravidla pravopisu prostě změnit. Některým by ani nevadilo, ba by to dokonce uvítali, kdybychom si mohli vybrat, které i/y kam napíšeme.

Čeština je složitý jazyk a o to větší mám radost z toho, že ji umím uspokojivě ovládat. Dnes se vedle znalosti pravidel pravopisu ztrácí i schopnost v češtině uvažovat. Problém se sepsáním delšího textu nemají jen žáci a studenti, kteří to při některých oborech později v zaměstnání nebudou ani potřebovat, ale i lidé, kteří se mluveným či psaným projevem živí – novináři, korektoři, publicisté, úředníci všeho druhu, hlasatelé, pracovníci reklamních agentur a další. Tolerance ke gramatickým a stylistickým chybám od doby, kdy nám opakovaně v 9. třídě vtloukali do hlavy všechny možné gramatické jevy, abychom nebyli na střední škole za negramotné tupce, vzrostla několikanásobně. Dnes jsou chyby přehlíženy, příp. si jich v tom horším případě ani mnoho lidí nevšimne.

K maturitě se dostanou i takoví, kteří jsou schopni na papír vypustit např. toto:

 
Jazykový koutek

Jak nazýváme města našich sousedů?

Před časem jste měli možnost vyplnit dotazník na toto téma. Respondentů se nakonec sešlo 321 a je načase vypustit do světa výsledek.

Dotazník se zabýval těmito městy:
München
Regensburg
Nürnberg
Zwickau
Chemnitz
Leipzig
Dresden
Cottbus
Görlitz/Zgorzelec
Wrocław
Passau
Linz
Graz

Je třeba samozřejmě vzít v potaz možné vtipálky a recesisty, výsledky jsou však zajímavé i přesto. Každý z nás upřednostňuje jiný název a z dotazníku vyplývá, že všichni nepoužívají striktně jen ty české nebo německé/polské.

 
Jazykový koutek

Žrec – bez žerce jako švec – bez ševce

Slovanské slovíčko žrec a jeho správné skloňování dělá neustále někomu potíže. Pominu-li zkomoleniny, které vznikají při jmenování české stejnojmenné kapely, málokde se výraz pro slovanského kněze používá ve správných tvarech. Dokonce v českém překladu Červenákova Černokněžníka je to špatně a bije to do očí pomalu na každé druhé stránce.   V množném čísle je použit kupříkladu patvar žrecové, přitom švecové není slovo, které by se běžné používalo (alespoň doufám!). Jinak se běžně nesprávně žrec skloňuje bez posunutého e např. žrece, žrecem, žreců, žrecích… Pokud bychom se tohoto pravidla drželi, museli bychom oslovovat žerce dalším patvarem – žreče.

 
Jazykový koutek

Lidé neumí česky, tak tu češtinu prostě zjednodušíme

PravopisPo nedávném řešení, zda se do spisovné češtiny přidá výraz „abysme“ (psala jsem zde) a po vymýšlení genderově korektních patvarů (psala jsem tady), zde máme další návrh na úpravu pravidel českého pravopisu. Změny se mají týkat velkých písmen.

Ústav pro jazyk český vyzývá Čechy, aby se zapojili do dotazníku, kde mohou vybrat, jak by se jim psaní velkých písmen zamlouvalo. Dotazník najdete zde. Některé možnosti jsou téměř děsivé. To bychom také mohli jednou ta velká písmena psát jako v němčině u každého podstatného jména, a to prosím po vlastním uvážení, že je to dané slovo pro věcný význam důležité.

 
Jazykový koutek

Ten nebo ta Olomouc, Třebíč, Florenc, sršeň … ?

PravopisV České republice existuje vícero míst a celkově v českém jazyce více slov, u kterých se spisovný rod liší od toho často používaného. Mezi nejfrekventovanější/nejspornější patří Aš, Olomouc, Třebíč, sršeň, Florenc, Kroměříž…

Ten Olomouc nebo ta Olomouc?

Pravidla českého pravopisu uznávají jen ženský rod – tedy ta Olomouc. Zatímco jedni používají striktně tento tvar, existuje řada odpůrců používajících mužský rod. Ten Olomouc se vyskytuje zejména v hovoré češtině a hlavně na Moravě. Nicméně i mezi Olomoučany a obyvateli Hané se najdou příznivci obou rodů.
Pro zajímavost dodám, že Olomouc se v nářečí nazývá též /ten/ Holomóc a nově se můžeme setkat i s výrazem /ten/ Olmík.

Ten Budapešť nebo ta Budapešť ?

Ačkoliv jsem si říkala, že že u Budapešti je ženský rod zřejmý, při spisování tohoto článku jsem narazila i na dotaz, zda je Budapešť ten či ta.

Budapešť je tedy skutečně ta. Logicky to můžeme odvodit od názvu města, který vznikl ze jmen sloučených obcí v jednu (ten Budín + ten Starý Budín + ta Pešť), nicméně někdo by jistě mohl namítat, že Pešť může být i ten :)