Tipy na výlety a jiné zápisky

čeština

Každý pátý školák považuje četbu za ztrátu času

Nedávný průzkum společnosti Scio potvrdil, co jsem zde rozvedla v článku Děti nečtou, dětem se nečte.

Z testu vyplývá:

18% žáků základních škol považuje čtení za ztrátu času
33% dětí čte jen, když musí
33% dětí čte každý den
20% dětí se potýká s problémem dočíst knihu do konce.
45% dětí potěší kniha jako dárek
20% žáků prvního stupně přečte 3 a více knih měsíčně
40% žáků prvního stupně pak 2 knihy měsíčně
10% žáků druhého stupně přečte 3 a více knih měsíčně
20% žáků druhého stupně přečtě 2 knihy měsíčně

Čtenářská gramotnost se u nás zhoršila nejvíce ze všech 65 testovaných zemí. Účastnilo se 208 škol (6123 dětí). Informoval o tom idnes.cz a deník Metro.

 

Abychom >> abysme >> aby jsme ?!

PravopisZprávy nedávno přinesly informaci o tom, že se chystá reforma české pravopisu. Asi nejdiskutovanější změnou je přidání výrazu abysme do spisovného jazyka. Podle některých jazykovědců a novinářů se tímto slovem nahrazuje již zastarelé abychom, který se prý z běžné mluvy i vytrácí.

Osobně si dovolím nesouhlasit. Představa, že bychom v nějakém oficiálním prohlášení vídali/slýchali abysme, mi příjde děsivá. Celou školní docházku nám všichni učitelé vštěpovali, že abysme a že nemá ve spisovné češtině co dělat, krom toho mi tento výraz ujede jen málo kdy a věsměs v době, kdy celkově mluvím nespisovně, v případném psaném textu jen v přímé řeči. Podobně to vidí většina lidí z mého okolí. Jazykovědci dospěli k tomu, že abysme používají i lidé učení a kultivovaní a přesto jsem nikdy nikoho takového neslyšela tento výraz použít. Všichni si zakládali na abychom. Jediný oficiální text, se kterým jsem se setkala, že by ho používal, jsou novináři, na které nemá cenu odkazovat, protože jsou schopni i v tištěných zprávách nasekat množství hrubek (o internetovém zpravodajství raději pomlčím), tudíž rozlišování těchto dvou výrazů je často nad jejich síly. Kromě toho, že by se výraz abysme mohl dostat do Pravidel českého pravopisu, je rovněž uvažováno nad tím, že by se mohl psát aby jsme, což je nesporně ještě horší.

 

Děti nečtou, dětem se nečte

četbaTřetí část miniseriálu o češtině bude zaměřena celá na četbu. První část o debilštině a trendu neovládání ČJ čtěte zde, druhou část o výuce naší mateřštiny na školách najdete zde.

Můžu zrovna začít od sebe. Na předčítání v mém útlém věku nebylo moc času, takže jsem se s ním setkala až ve školce, kdy nás (jinak dosti nevrlé) učitelky seznamovaly po obědě s pohádkami. V té době ale neexistovalo, aby někdo vyčníval z davu (jednalo se o začátek 90. let), tudíž nikoho z toho ústavu ani nenapadlo nás caparty učit písmenka. Jak je tomu dnes, přiznám se, pořádně nevím. Když jsem strávila 2 týdny praxí ve školce, na čtení předškoláků jsem se nijak nezaměřovala. Spíš jsem se ale setkala s tím, že se tato zařízení v tomto ohledu nijak nezměnila. Pokud rodič chce, aby jeho dítě umělo číst ještě před nástupem do 1. třídy, musí se o to zasadit sám. Tím se dostáváme zase na začátek tohoto odstavce a povíme si něco o předčítání.

Valná většina dětí má předčítání pohádek ráda. Jedná se o dosti důležitý faktor, který v budoucnu ovlivňuje i to, jak kvalitně bude dítě číst, případně za jak dlouho se naučí číst plynule (dost o tom vypovídá fakt, že já se díky nepravidelném a nijak častému předčítání pořádně naučila číst až v páté, šesté třídě, kdy jsem začala pořádně číst knížky sama, k tomu se ještě dostaneme). Seznamování s knížkami zvyšuje slovní zásobu, což zdaleka neplatí jen u předškoláčků a čerstvých školáků a u pohádek. Dítě, kterému rodiče/prarodiče/jiní blízcí často čtou, má daleko lepší start, když se začne učit samo číst, mnohdy s trochou snahy ze strany rodičů umí číst ještě v předškolním věku. Nutno zde zmínit fakt, že tato dovednost se mnohdy stave v 1. třídě pro žáčka nevýhodou. Stále se mezi učiteli najdou tací, kteří nesnáší, když někdo neodpovídá davu a místo rozvoje jeho znalostí a dovedností se jej snaží srazit na úroveň ostatních. Jistě nemusím zdůrazňovat, že tento pozůstatek z dob rudých se netýká pouze četby.

 

Státní maturita děsí řadu studentů, přitom by ji měli zvládnout deváťáci

Každou chvíli se ve zprávách objeví příspěvek o tom, jak se část studentů děsí nové maturity, přitom tu základní část by dle zveřejněného zadání měl zvládnout průměrný deváťák.

Ostatně zde něco přímo od zdroje | ČJ:

Která z následujících vět obsahuje chybně užité sloveso?

A) Jen na severozápad zasahují výběžky Skandinávských hor.
B) Kontinentální podnebí se vyznačuje chladnými zimami.
C) Pobřeží lemuje 6 550 téměř výhradně drobných ostrovů.
D) Více než dvě třetiny povrchu Finska obývají zdravé lesy.

Pokud dostanete do ruky vizitku s titulem M. A. neboli Master of Arts, nemusí vůbec jít o umělce. Může jít o absolventa ***** oborů zahraničních univerzit, ale třeba i o ekonoma.

Které z následujících slov lze doplnit na vynechané místo (*****), aniž by se změnil smysl výchozího textu?

A) humánních
B) humanitních
C) humanitárních
D) humanistických

(zdroj: novamaturita.cz)