Ze života Ver.

drama

Hlava plná metalu / Málmhaus (2013)

odkud: Island
ze kdy: 2013
délka: 97 min
verdikt: Hvězdička ČSFD
čsfd

Rozporuplnější film jsem již dlouho neviděla. Na jednu stranu je to příjemné psychologické drama v drsné islandské krajině. Na druhou stranu se hlavní hrdinka chová i přes psychické rozpoložení nepochopitelně. K tomu se ještě dostaneme. Očekávání nijak vysoká nebyla, neboť jsem se dozvěděla obsah několika scén ještě před zhlédnutím filmu.

Hlava plná metalu / Málmhaus (2013)Následující text prozrazuje něco málo z děje.

Příběh začíná tragickou nehodou Baldura, bratra tehdy 12leté hlavní postavy Hery. Hera se s jeho smrtí nedokáže vyrovnat ani během nejméně šesti let, které film přeskočí. Není překvapivé, že podobný problém mají i její rodiče. Odcizení mezi nimi a jejich dcerou se zdá být poměrně velké. Přesto s nimi Hera dál žije pod jednou střechou, pracuje příležitostně, holduje alkoholu a snaží se proti sobě poštvat všechny lidi v okolí. Mezitím sní o kariéře metalového muzikanta. Z drnkání na kytaru však ne a ne vyzrát něco, co by zaujalo hudební vydavatelství.

 

Klass (Zkažená mládež) a Klass – Elu pärast (Třída – Život poté)

Klass (Zkažená mládež)

odkud: Estonsko
ze kdy: 2007
délka: 98 min
verdikt: Hvězdička ČSFD
čsfd

Joosep je oblíbeným objektem šikany téměř celé jeho třídy. Stačí, aby se ho jednou zastal spolužák Kaspar, a stane se obětí i on sám. Proti Kasparovi se vlivem ostatních postaví i jeho dívka Thea, nejdříve se mu snaží domluvit a vtáhnout ho zpět na tu „správnou“ stranu, později ho i zapře.
Vydání se na pospas třídním agresorům a jejich stádovitým spolužákům vygraduje absurdní scénou na pláži, ze které se člověku zvedne žaludek. Po ní už se Joosep s Kasparem se situací rozhodnout vypořádat po svém, a to dosti radikálně. Samotný závěr jsem po tom všem očekávala. Člověk s jejich řešením snad má chuť i souhlasit.

Klass (Zkažená mládež) Klass (Zkažená mládež)

Snímek není po filmařské stránce nijak oslnivý. Nečekejte dějové zvraty, neočekávané rozuzlení ani zajímavou kameru. Film zaujme naopak svou obyčejnou reálností. Vykresluje hierarchii v jedné obyčejné třídě obyčejné střední školy, nastiňuje myšlení hlavních postav – bezradnost šikanovaných i touhu nevybočovat z davu u těch ostatních, kteří se drží pár vůdčích aktivně šikanujících osobností. Hlavním tahákem Klass je samozřejmě stále aktuální téma a nechá diváka položit si pochopitelné otázky: Kam až může zajít šikana začínající jako neškodné vtípky na něčí účet? Zavírali nad zjevnými znaky šikany ve třídě vyučující oči schválně? Muselo to dojít až tak daleko? Vážně by celá třída raději držela hubu a krok? Je vážně schopno pár vůdčích lidí přimět zbytek třídy, aby neměli vlastní názor, aby se tak snadno podvolili a sami se tak nestali outsidery?

 

Výborné české filmy

Atentát, Kladivo na čarodějnice, Nebeští jezdci, Spalovač mrtvol – české filmy, které jsem viděla nedávno a mohu jim všem bez obav připsat 95 – 100% hodnocení.

Atentát

Filmová rekonstrukce příprav a uskutečnění atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po filmařské a herecké není co vytknout, film se věrně drží historie. Nějak člověk nechápe, jak tento snímek mohl vzniknout v šedesátých letech (zajímavé jsou pak bonusy z natáčení). Obzvláště mrazivý je závěr filmu, kdy parašutisty čekající na jistou smrt vyzývá Němec absurdní frází „Fsdejte se, nyc se fam nestane.“

Natáčení filmu je ale zajímavost sama, proto se Atentát nejspíš dočká samostatného článku.

Atentát (1964)

Kladivo na čarodějnice

Kladivo na čarodějnice pojednává o temné stránce naší historie a zahrnuje osudy z autentických inkvizičních procesů v letech 1678 – 1695, celkový počet obětí se tehdy vyšplhal na 105. Film byl natočen podle románu Václava Kaplického. Příběh se odehrává na Moravě, kam je povolán inkvizitor, který má ze tamějšího kraje vymýtit čarodějnice. Během několika měsíců se mu podaří usvědčit pomocí kruté tortury hned desítky nevinných lidí, kteří vylíčili vše, co se po nich chtělo. Inkvizitor se snaží z procesů vymámit co největší majetek, kromě chudých občanů si jako oběť vybere i náboženského hodnostáře.

 

My Sister’s Keeper (2009)

My Sister's Keeper (2009) - Je to i můj život

„Víš, co se stane s tvou sestrou, když jí odmítneš dát ledvinu?“
„Ano, zemře,“ odvětí jedenáctiletá Anna.

Anna se narodila, aby zachránila svou sestru Kate, které ve dvou letech našli leukémii. Lékaří vytvořili dítě ze zkumavky tak, aby mělo ideální geny pro dárcovství. Anna tak své sestře darovala krev z pupeční šňůry, kostní dřeň, bílé krvinky. Přesto se Kate nemoc vrátila a selhaly jí ledviny. Od Anny se očekává, že své sestře jednu dá. Ta si ale místo toho najme právníka, aby právní cestou získala možnost rozhodovat o svém těle. Ačkoli se zdá, že všechno dělá jen tak z rozmaru, za jejím rozhodnutím stojí daleko hlubší záležitost.

 

Låt den rätte komma in (2008)

Låt den rätte komma in (2008)Hlavním hrdinou je dvanáctiletý Oskar, který žije na jednom švédském předměstí. Šikanovaný samotář si rychle najde zalíbení ve stejně staré dívce Eli, která se právě přistěhovala se svým otcem. Obě děti se sblíží a stanou se z nich přátelé. Oskarovi časem dojde, že Eli je upírka a vraždy, které se staly v poslední době mají na svědomí ona a její otec.

Låt den rätte komma in má ponurou mrazivou atmosféru (za což může i zasněžené sídliště), ačkoli se v něm není čeho bát. Vztah Oskara a Eli je na rozdíl od jiných upírských filmů více platonický a obě role jsou skvěle zahrané.

 

Wir Kinder vom Bahnhof ZOO | My děti ze stanice ZOO (1981)

Dle mého názoru dobré zpracování knižní předlohy. Kniha je sice daleko působivější a barvitější, avšak ten film je výstižný celkem dost a věrně vystihuje svět mladých narkomanů. Christiane – hlavní postava, která se časem propracuje až heroinu, je typickým příkladem naivního člověka s představou „Já to jen zkusím, závislá nikdy nebudu.“ A taky to podle toho dopadá. Kamarádi i přítel jedou v heroinu taky a začnou jeden po druhém umírat na předávkování. Christiane se marně snažila přestat a utekla tomu až když jí matka odvezla k babičce na venkov.
Tak či onak, doporučuji nejdřív knihu a pak film.

 

Requiem pro panenku (1991)

14letá Marika se administrativním omylem místo do dětského domova dostane do ústavu pro mentálně postižené, kde jí nikdo nevěří, že tam nepatří. Nekvalifikované sestry tam všechny týrají a místo toho, aby uklidnily a utěšily ty, které mají na starosti, cpou do nich utlumující léky a zavírají je do klecových lůžek na samotky, kde nikdo jejich křik neslyší. Marika, kterou znásilnil její otec, je tím, co vidí a tím, jak je s ní zacházeno, otřesena a v nesnesitelné situaci, ze které nevidí východisko, to tam nakonec celé podpálí. Tento film byl natočen podle skutečné události, která se stala u nás a rozhodně DOPORUČUJI na zhlédnutí!