veruce.cz

historie

Co „umělec“, to debil

Rozřezaný bunkr / idnes.cz V dnešní době se za umělce považují i lidé, kteří s chutí a „uměleckým“ záměrem něco ničí. Přitom umělec by měl primárně něco tvořit. Před pár dny se ve zprávách objevil další případ samozvaného umělce. Student sochařství na VUT v Brně Ondřej Bělica pomocí diamantového lana odřezal kus řopíku prvorepublikového opevnění. Učinil tak v rámci svého školního projektu pojmenovaného BunkerKunst.

Bělicův čin vyvolal bouřlivé reakce. Není divu. I malý řopík je součástí historického opevnění našich hranic. Komentující se nebáli přirovnat tento čin k odřezání části věže Karlštejna.

Co tím chtěl dokázat?

Nabízí se otázka, co tím chtěl autor říci. Už jen německý název jeho práce mi napovídá dvě věcí. Za prvé: autor je provokatér, který si neváží vlastních dějin a chce šokovat za každou cenu, za druhé: autor je debil a primitiv, který ani své dějiny nezná a nerespektuje. Přiznávám, že toho člověka neznám, jedná se pouze o první dojem.

Autor dle idnes.cz uvedl k „dílu“ toto:

„Chtěl jsem ukázat jednu z možností využití řopíků v krajině. Oživit ji. To není vandalství. Je to architektonicky pečlivě promyšleny řez. Deaktivace objektu, který byl určený k zabíjení. Chtěl jsem otevřít pohled z bunkru na sousední boží muka a okolní krajinu, pustit tam světlo a zároveň upozornit na geniální technologii, jakou byl stavěný.“

To jako myslí vážně? Ukázat, jak je něco pevné tím, že to moderní technologií rozřeže? Uniká mi pointa. Oživit krajinu nebo možnost využití řopíků? I zde mi uchází, co si pod tím „umělec“ představuje.

 

Kamenný pastýř – největší český menhir

Kamenný pastýř - největší český menhirKamenný pastýř stojí v poli cca 1 km severozápadně od obce Klobuky (severozápadně od Slaného/Kladna). Tento osamocený menhir je v České republice největším, jedná se o 3,5 metru vysoký neopracovaný balvan z pískovce s železitým tmelem.

S vysokou pravděpodobností se odhaduje pravěký původ tohoto menhiru, vztyčení pak na období bójské. První zmínka pochází až z roku 1841, kdy se objevuje v mapě. O jedenáct let mladší zápis z Klobucké kroniky uvádí toto:

…byla veliká bouře v kraji, při které zahrála si vichřice s kamenným mužem hru nepěknou a nikterak neodpovídající jeho důstojnosti. Vyvrátila jej totiž a porazila. Klobučtí se proto velmi rmoutili. Sešla se obecní rada a smluvila to, aby pro zachování staré památky byl kamenný muž zase postaven. Řízení práce té svěřeno jest jednomu příslušníku počestného pořádku mlynářského. Snadná robota pak to nebyla. Měli s ním několikahodinovou lopotu, než mu zase hlavu vztyčili. Potom přišli hudebníci a družičky. Bylo z toho mnoho radosti, že kamenný muž zase stojí v polích na stráži…

Záznamy z dalších let dokládají, že v okolí (28 kroků od menhiru) byly vyorány další kameny ze stejného materiálu.

RNDr. Milan Špůrek, který české megality podrobně studoval, zjistil, že u tohoto menhiru 30. dubna a 13. srpna překryje vycházející slunce horu Říp. Tato data odpovídají keltským svátkům Beltine a Lugnasad. V okolí Klobuk byly sice odkryty keltské hroby, tato souvislost však není nijak podložená. Navíc kultura, která v západní Evropě budovala megalitické stavby, tak činila ve 3. tisíciletí před křesťanským letopočtem, tedy (pravděpodobně) dlouho předtím, než Keltové na naše území přišli.