Ze života Ver.

Jihočeský kraj

Rozhledna Jarník

Našlapáno: cca 3 km
Stoupání: cca 160 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne (tam a zpět)

Rozhledna Jarník z roku 1997 se nachází na stejnojmenném vrcholu Píseckých hor ve výšce 606 m. n. m., cca 2 km východně od Písku. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 34,6 m na zemí a vede na ni 182 schodů. Rozhledna je zajímavá tím, že na ni vedou dvě schodiště – jedno pro cestu nahoru, druhé pro cestu dolů. Zda se to však dodržuje, nemůžu potvrdit ani vyvrátit, s námi tam nebylo ani živáčka.

 

Helfenburk u Bavorova

Našlapáno: cca 2 km
Stoupání: cca 100 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne (tam a zpět)

Rozsáhlá zřícenina hradu Helfenburk se nachází nedaleko Bavorova. Vydali jsme se k ní po modré z parkoviště. Cestou nás zaujala obrovská mraveniště, kterých bylo jen na dohled od cesty několik desítek. Některá z nich se tyčila do výšky i 1,3 m.

 

Zvíkov

Týřov Našlapáno: 1,5 km
Stoupání: cca 60 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne (tam a zpět)

Hrad Zvíkov jsme navštívili jako jedno z posledních míst v roce 2014. Nachází se nad soutokem Otavy a Vltavy (Jihočeský kraj) a jedná o národní kulturní památku (od r. 1950).

Hrad je známý a hojně navštěvovaný. Vzhledem k ročnímu období jsme ale měli štěstí a nepotkali jsme téměř nikoho. Do hradu se vstupuje Píseckou branou po mostě z 18. století. Areál hradu je rozsáhlý (od brány k vodě měří čtvrt kilometru). Hned několi míst slouží jako vyhlídka na Orlickou přehradu a soutok Otavy s Vltavou.

Místo, kde stojí Zvíkov, bylo osídleno zřejmě již době bronzové. Hrad dle pověsti založil kníže Nezamysl, jako středověké sídlo začal fungovat ve 12. století. Za Václava I. (13. stol) byl dostavěn palác a nádvoří a byly zesíleny hradby i strážní věže. Poté několikrát změnil majitele i mimo krále, což se správně stát královskému hradu nemělo. Za husitských válek se jej nepodařilo ani dobýt, ani poškodit. V 15. století došlo k renesanční přestavbě, dalšímu zesílení obrany a vybudování valu. Roku 1615 se posádka hrad o 140 mužích ubránila útoku 4000 vojáků. Po Bílé Hoře vzdoroval dlouho obléhání a vzdal se jako jedno z posledních míst. V polovině 18. století došlo k velkému požádru, o osm desítek let později se zřítila část královského paláce kvůli váze obilí, které zde bylo uschováno. Následně hrad rychle chátral. Teprve v 2. polovině 19. století došlo k výrazným opravám.