Ze života Ver.

les

Ruiny kaple na Malém Blaníku

Našlapáno: cca 3,5 km
Stoupání: cca 100 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Na známější Velký Blaník jsme se vydali před rokem a čtvrt (tehdy se synem v břiše čtyři dny po termínu, report zde). Na Malý Blaník už nám nezbyl čas, takže jsme se jednoho odpoledne vydali napravit tento restík.

Auto jsme nechali v obci Býkovice a vydali se po červené na vrchol.  Cesta není vůbec náročná, jen krátký úsek vede do kopce. Na vrcholu Malého Blaníku se nachází ruiny kaple sv. Máří Magdaleny. Uzavřena byla roku 1783 a od té doby chátrá. 

Mezi obvodovými zdmi se nachází ohniště, které toho dne nezůstalo liduprázdné. Upřímně mě to trochu naštvalo a zamrzelo. V turisticky navštěvovaných místech jako je toto, bych čekala, že lidé odsunou opékaní buřtů na večer, aby si přes den mohli návštěvníci ruinu pořádně prohlédnout. Takto jsme si mohli zříceninu prohlédnout a nafotit pouze z venku

 

Prašivá (843 m. n. m.)

Našlapáno: cca 13 km
Stoupání: cca 530 m
Náročnost: střední
Okruh: ano
Trasa: zde

Na Prašivou jsem vylezla naposledy před 14 lety. Nejvyšší čas se tam znovu vydat. Na konci září panovalo dosti teplé počasí, takže to bylo i náročnější, než by jeden čekal.

Vyrazili jsme od konečné autobusu v Komorní Lhotce po modré směrem k náměstí a následně po žluté. Cesta nejprve klesala, následně se táhla po sluníčku po rovině a teprve po skoro čtyřech kilometrech začala stoupat. Cestou nás však provázelo ostré sluneční světlo, takže se nám po asfaltce dobře nešlapalo a těšili jsme se z každého kousku stínu.

 

Velká Čantoryje (995 m. n. m.)

Našlapáno: cca 10 km
Stoupání: cca 620 m
Náročnost: střední
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Velká Čantoryje (polsky Czantoria Wielka) je nejvyšší vrchol Slezských Beskyd v České republice a leží na hranici s Polskem.

Výstup jsme začali v Nýdku u skokanských můstků, kde jsme nalezli vhodné místo k zaparkování auta (placené parkoviště v centru obce jsme z principu odmítli). První část trasy jsme vystoupali po neznačené cestě mezi poli a loukami. Velká Čantoryje se nad námi tyčila a nás ve svižném výstupu zdržovalo slunce, které mělo ten den stále velkou sílu.

 

Do Pekla z Borové

Našlapáno: cca 12 km
Stoupání: cca 400 m
Náročnost: mírná
Okruh: ano
Trasa: zde

Do Pekla u Nového Města nad Metují jsme se vydali hned po návštěvě Jiráskovy chaty. Tentokrát jsme okruh začali v obci Borová.

Borová > U Borovského mostku > Holubí palouk
→ 3 km | ↑ 20 m | ↓ 210 m

Od obecního úřadu jsme se vydali po zelené. Kus cesty vede obcí, než se člověk dostane do lesa. Do něj jsme se vzhledem k peroucímu slunci opravdu těšili. Jakmile jsme se dostali do stínu a přítmí lesa, hned se nám šlapalo daleko příjemněji. Malý se nesl v šátku a snad ještě před rozcestím U Borovského mostku usnul.

Kus trasy jsme si vyzkoušeli chůzi naboso, takže jsem foťák uklidila do batohu (ruce jsem potřebovala na boty) a z nepochopitelného důvodu jsem ho už po zbytek cesty nevytáhla. Fotky tak máme pouze z první části výletu.

 

Vyhlídka na Panské skále

Našlapáno: cca 4,5 km
Stoupání: cca 130 m
Náročnost: zanedbatelná
Okruh: ano
Trasa: zde

Po návštěvě muzea v Lešanech jsme se vydali do PP Hornopožárský les, který jsem již jednou o kus dál navštívili (foto z Vlčí rokle zde). Nyní jsme vyrazili z Těptína na Panskou skálu.

Cesta vede lesem skrze PR Grybla střídavě z kopce do kopce, až se napojí na další turistické trasy a cyklostezku. Tuto částo bohůmžel nemám nafocenou vůbec. Na fotkách níže je až výhled ze samotné Panské skály směrem na jih a okolí vyhlídky.

 

Velký Blaník (638 m n. m.)

Našlapáno: cca 4,5 km
Stoupání: cca 240 m
Náročnost: mírná
Okruh: částečný

Na Velký Blaník jsme se vydali na začátku února. Trasa se nedá považovat ani za lehce náročnou, avšak s velkým břichem (4 dny po termínu) jsem si držela docela lenochodí tempo :)

Výšlap jsme začali na parkovišti. Ten den nám počasí na hezké světlo moc nepřálo (většina fotek nestojí za nic), takže jsme se nezastavovali a došli rovnou k Veřejové skále, ze které by měli v případě nouze vyrazit zemi na pomoc nyní spící rytíři.

 

Godula

Našlapáno: cca 7 km
Stoupání: cca 300 m
Náročnost: mírná
Okruh: ano

O víkendu jsme se vydali na dlouhatánský výlet do Beskyd. Mám dojem, že jsme s sebou tahali půl bytu, a auto narvané až po střechu ten dojem umocňuje. Zvládl to i malý, ačkoli se to bez křiku cestou neobešlo.

V Beskydech by to nešlo alespoň bez kratšího výletu, který vyplynul z neplánové procházky. Nakonec nám i celkem přálo počasí :)

Godula a její okolí je mi důvěrně známé od raného dětství, takže jsem se s chutí vydala na místa, která jsem naposledy navštívila před cca 12 lety. Okruh jsme začali v Komorní Lhotce na konečné autobusu. Po modré vyrazili k rozcestí a dále po zelené vyrazili po asfaltce do kopce. Pohodové mírné stoupání i se šestikilovou zátěží v šátku :) Celkem rychle jsme se dostali k rozcestí Ropičník a cestou se kochali výhledy na částečně zasněžené okolní hory.

 

Vyhlídka Máj a Smetanova vyhlídka na Vltavě

Na známé vltavské vyhlídky jsme vyrazili minulý víkend. Nemohli jsme si nechat ujít příležitost konečně si trochu užít zimní počasí. Zima nás také lehce potrápila, když nám auto na dvou místech jelo na zledovatělé cestě místo dopředu zpátky. Jednou jsme vycouvali, podruhé nás vytlačili kolemjdoucí :)

Stejnou oblast jsme navštívili před dvěma lety, kdy jsme vyrazili fotit ukázkový podzim.

Vyhlídka Máj

Našlapáno: cca 3 km
Stoupání: cca 100 m
Náročnost: velmi mírná :)
Okruh: ano

Na vyhlídku Máj jsme vyrazili z odlehlejší části Teletína (Chlístov). Žlutá nás vedla jinou trasou, než jakou jsme si pamatovali, nicméně jsme brzy dorazili na známé rozcestí.

 

Žďárské vrchy – Fryšavský kopec a Žákova hora

Našlapáno: cca 16 km
Stoupání: cca 380 m
Náročnost: mírná
Okruh: ano

Na podzim jsme se vydali opět do Žďárských vrchů, tentokrát jsme vyrazili z Cikháje a prošli část, která pro nás do té doby byla neznámá.

modrá turistická značkaCikháj > Pramen Svratky > Fryšavský kopec
→ 4 km | ↑ 140 m | ↓ 10 m

Cestou do mírného kopce se nachází pramen Svratky, který však byl téměř vyschlý. Za nedlouho jsme dorazili na Fryšavský kopec, kde se zašli podívat na partyzánský bunkr a památník.

 

Zřícenina hradu Kozí hřbet

Našlapáno: cca 3,5 km
Stoupání: cca 60 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne (tam a zpět)

Na Kozí hřbet jsme vyrazili již před dvěma lety v rámci projížďky jižně Prahy. Kozímu hřbetu se někdy říká i Kozí hrádek a nachází se nedaleko obce Radíč, ze které jsme také vyrazili.

Cestou jsme si užívali barev podzimu, který se ten rok opravdu vyvedl. Malebné údolí potoku Mastníku, který teče pod zříceninou, nás provázelo značnou část cesty tam i zpět.