veruce.cz

města a vesnice

Rujána – Stralsund, Arkona, Altenkirchen, Sassnitz

Arkona - pohled na hradištěToto je první část reportu z 1600 kilometrů dlouhé cesty k Baltu, která se nám trochu prodražila, neboť se nám v Německu ráčilo pokazit auto. Nebudeme však předbíhat a dáme si to popořadě.

Stralsund

Cesta do Stralsundu byla poměrně dlouhá a nudná. 610 km jsme jeli prakticky jen po dálnicích a za Berlínem to začalo lézt řidiči i spolucestujícím na mozek. Po osmi hodinách jsme se dostali do Stralsundu – posledního pevninského města před Rujánou, kde jsme si dali pauzu a historické centrum si prošli. Docela nás zarazil název ulice, ve které jsme parkovali. Karl-Marx-Straße jsme zde opravdu nečekali.

Město vzešlo ze slovanského osídlení (původně se místu říkalo Stralow, polabsky Strzałów a na město bylo povýšeno roku 1234). Nyní je to turisticky hojně navštěvovaná destinace s 57 tisíci obyvateli. Podle toho to taky v centru vypadá. V ulicích plných kýčovitých nesmyslů a nevkusných kusů oblečení se promenádují davy lidí. Není divu, že jsme jej jen rychle proběhli a těšili se dál. Na Alter Marktu navíc probíhaly pseudohistorické trhy, které nabízely ty nejkýčovitější chujoviny, které si člověk umí představit. Nu alespoň tam hrála poměrně poslouchatelná kapela.

 

Po delší době na Petříně a Střeleckém ostrově

PrahaPo delší době jsme si s Martinem udělali procházku po centru Prahy. Je to už nějaký ten měsíc, co jsme se naposledy vydali na Petřín, takže jsem navrhla ten. Šli jsme od Andělu, takže jsme se do kopce vrhli ze zahrady Kinských. Poměrně brzy jsme se dostali mimo dohled i doslech lidí, protože tou cestou k našemu štěstí málokdo chodí :) Pokračovali jsme kolem hradby a zastavili se na první lavičce, na kterou jsme narazili.

 

Staroměstská radnice a věž

Staroměstská radniceTak jsem se letos ze začátku roku poprvé za dobu, co žiju v Praze (což je už 12 let), dostala dovnitř Staroměstské radnice a na věž. Staroměstská radnice byla založena roku 1338, když Jan Lucemburský udělil staroměšťanům povolení. Jedná se o komplex, které byly postupně propojovány do jednoho celku.

Prošli jsme 1. patro (tuším), kde jsme se dozvěděli něco z historie a pak zamířili do sklepení. Cestou jsme prošli i jakousi výstavu fotek, na kterou sice nebylo moc času (jsme ji neměli v ceně no :D), ale byl tam pěkný strop. Pak už jsme se dostali do sklepení, které ve skutečnosti vlastně sklepení není. Kdysi to byly domy v románském slohu, kterých byla po Praze spousta. Ty pak zmizely pod nánosem, na které se stavělo nové město a dnes jsou ještě k vidění jako sklepy některých starých domů na Starém Městě

Vestibul s gotickou klenbou byl v roce 1909 vyzdoben malbami Mikoláše Alše na téma Libušino proroctví a Hold Slovanstva městu Praze. Malby podle Alšových kartonů vypracoval malíř Jan Špilar.

 

Praha bez lidí aneb Pražský hrad, Zámecké schody a dvě uličky

V ten den, kdy jsem fotila katedrálu sv. Víta, jsem se hned na to vydala ještě k Zámeckým schodům, které bývají v odpoledních hodinách doslova obsypané lidmi. Za tu dobu, kdy jsem jsem fotila (nejen schody), se po nich prošlo sotva 6 dalších lidí. Podobně tomu pak bylo i cestou na Malostrannské náměstí. Úzké pražské uličky je radost procházet :)