Ze života Ver.

Plzeňský kraj

Čertovo jezero, Špičák, Černé jezero

Našlapáno: cca 11 km
Stoupání: cca 400 m
Náročnost: střední (kvůli vedru)
Okruh: ano

Letní vedro udělalo z jinak celkem nenáročného výletu na dvě známá šumavská jezera nepříjemný výšlap. Trochu stínu jsme si užili jen na Špičáku, jinak nás provázelo žhnoucí slunce.

Na Špičáckém sedle se nedalo zastavit. Po ránu bylo místní zpoplatněné parkoviště, ze kterého je nejsnazší přístup k Černému jezeru, plné, takže jsme se museli vydat dál. Začali jsme až z parkoviště kus od žluté směrem k Železné Rudě.

žlutá turistická značka Cesta po žluté představuje mírné táhlé stoupání a vede přes tři sjezdovky, na kterých pražilo tak, že jsme si ani ty výhledy výsečí moc neužili. Slunce pražilo i do lesa, takže stín očekávanou snesitelnější teplotu nepřinesl.

 

Bílá skála

Bílá skálaNašlapáno: 2 km
Stoupání: cca 70 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne – tam a zpět

Bílá skála se nachází v Přírodním parku Radeč nedaleko obce Sklená Huť a je z ní pěkný výhled směrem k Plzni.

Venku je vedro, proč nezavzpomínat na loňský únorový výlet :) To jsme se toulali po horním toku Berounky a zde jsme strávili druhou noc. Teplo nám bylo jen cca půl metru od ohně a dvě/tři vrstvy oblečení na sezení a stání na místě už přestávaly stačit. Holt druhá noc venku a v poměrně nízkých teplotách nás začínala dobíhat. Během sledování západu slunce a ohřívání večeře se prudce ochladilo, všechno, co jsme měli mokré či navlhlé zmrzlo.

Když jsme ráno vylezli ze stanu, jasnou oblohu nahradila hustá mlha.

 

Skryjská jezírka

Skryjská jezírka Našlapáno: 2 km
Stoupání: cca 100 m
Náročnost: žádná :)
Okruh: ne (tam a zpět)

Skryjská jezírka se nachází na Zbirožském potoku, který je přítokem Berounky. V jejich okolí se nachází Přírodní rezervace Jezírka.

Modrá turistická značkaPodmokelský mlýn > Skryjská jezírka a zpět

Na cestě podél potoka byl kromě pěkného prostředí zajímavý zejména začátek a konec. Chyběl mostek. Nakonec jsme si řekli, že ledová voda neledová voda (konec února), nějak se přes pár metrů široký tok dostaneme. Však to nebylo nakonec tak horké (ani studené), vyvrácený strom ležící kousek od původní lávky náš problém vyřešil.

 

Žďár (Brdy)

Svojkovice > Žďár – u Oltářů > Žďár > Žďár – u bývalé Staré chaty > Svojkovice

Žďár (Brdy) Našlapáno: 4,5 km
Stoupání: cca 250 m
Náročnost: mírná
Okruh: ano

Na vrch Žďár, který patří k Brdům, jsme vyrazili již před měsícem a půl. Kopec je vysoký 629 m, nabízí pěkný výhled do kraje a nachází se na něm pozůstatky pravěkého hradiště.

žlutá turistická značkaSvojkovice > Žďár – u Oltářů > Žďár > Žďár – u bývalé Staré chaty
→ 2 km | ↑ 210 m | ↓ 40 m

Výšlap jsme začali v obci Svojkovice, která se nachází nedaleko Rokycan. První kilometr a půl cesta stoupá zlehka a následně (u té zajímavě řešené cedule na první fotce) přijde celkem prudký svah skalnatého kopce.

 

Krašov

Krašov Našlapáno: cca 5 km
Stoupání: cca 150 m
Náročnost: žádná
Okruh: ano

K této zajímavé zřícenině nad levým břehem Berounky jsme se vydali po žluté z Rohů. Dvoukilometrová cesta po zhruba polovině přecházela z polní cesty v les. Do cíle jsme doputovali po krátkém čase a vhledem k všednímu dni nás překvapilo, kolik dalších výletníku jsme tam potkali.

Hrad jako takový byl zřejmě postaven v 30. letech 13. století. Jeho založení se přisuzuje Jetřichovi z Krašova z rodu Hroznatoviců. Tento rod držel hrad až do první poloviny 14. století, kdy jej prodal neznámo komu. V druhé polovině 14. století již patřil pánům z Kolovrat. Husité si na něj netroufli. Hrad pak přecházel tak říkajíc z ruky do ruky a byl renesančně i barokně přestavěn. Dle kresby M. Prusíka byl ještě roku 1795 Krašov ve velmi dobrém stavu. Během následujících pěti let však byl rozbořen a materiál byl použit na opravu dvora Rohy. Od roku 1800 zůstala pouze zřícenina.