veruce.cz

rozhledny

Rozhledna Slovanka a odpařování po dešti

rozhledna SlovankaRozhledna Slovanka možná vypadá obyčejně, jedná se však o nejstarší železnou rozhlednu u nás. Postavena byla již v roce 1887. Po roce 1945 Slovanka měnila majitele a chátrala, v 80. letech na ni byl pro havarijní stav zakázán vstup. Renovace se dočkala až v roce 1999 a o rok později byla znovu zpřístupněna veřejnosti.

My se Slovankou počítali jako s cílem, na který se v rámci dovolené v Jizerkách určitě podíváme. Po jednom propršeném dni jsme při cestě do kopců zahlédli, že se z lesů odpařuje voda a že by to chtělo nějakou otevřenou rozhlednu. Nedaleká rozhledna Bramberk už byla zavřená, tak jsme se vydali právě ke Slovance. Ten pohled stál opravdu za to :)

 

Rozhledna Heřmanice

Výhled z rozhledny HeřmaniceV Libereckém kraji najdeme mnoho krásných rozhledem, zejména těch starých kamenných. Při plánování výletů mě však ihned zaujala i jedna nová.

Dřevěná rozhledna v Heřmanicích u Frýdlantu byla postavena v roce 2012 a vznikla na základě projektu tří mladých architektů z Technické univerzity v Liberci. Měří 25 metrů, disponuje dvěma schodišti o 99 a 90 schodech a nabídla nám výhled na Jizerské hory, Lužické hory a blízké okolí.

Zaparkovat se dá na parkovišti vzdáleném cca 150 m. Rozhledna je volně přístupná po celý rok.

 

Rozhledna Špulka

Našlapáno: cca 2 km
Stoupání: cca 90 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Rozhlednu Špulku jsem měla v plánu navštívit už několik měsíců. Tento víkend se naskytla ideální příležitost se na ni konečně podívat.

Auto jsme nechali v obci Lbosín, ve které se nachází příkladně značené a nezpoplatněné parkoviště B. Parkoviště A zřejmě leží u hlavní silnici (Struhařov – Divišov) nedaleko Lbosína. Rozhledna stojí na kilometr vzdáleném vrcholu kopce Březák v nadmořské výšce 530 m. n. m. Cestu k ní lemuje naučná Ptačí stezka.

 

Valašské muzeum v přírodě – Valašská dědina a Jurkovičova rozhledna

Valašské muzeum v přírodě - Valašská dědinaI. část – Dřevěné městečko si můžete přečíst zde, II. část – Mlýnská dolina zase zde.

Z Valašské dědiny jsem si pamatovala pro změnu jen cestu do kopce z Mlýnské doliny. Rozloha tohoto areálu však nepřekvapila jen mě. O rozsáhlosti sice něco napovídá možnost sem vejít nejpozději hodinu a půl před zavírací hodinou, na prohlídku beze spěchu však člověk potřebuje nejméně o hodinu více. Prohlídka je možná bez průvodce.

Valašské muzeum v přírodě - Dřevěné městečkoValašská dědina byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1972. Stavení jsou zasazena do členité krajiny, která připomíná beskydské vsi. V okolí domů, hospodářských a jiných staveb to žije. Nechybí zde políčka, zahrádky, úly ani stádo ovcí či další zvířata. Interiéry zachycují způsob bydlení v polovině 19. století. Během roku se zde konají různé programy, které návštěvníkům přibližují staré způsoby hospodaření.

 

Jiráskova chata (rozhledna)

Cestou do Borové, odkud jsme měli naplánovaný okruh Peklem u Nového Města nad Metují, nás fascinovala dohlednost natolik, že jsme se rozhodli před plánovaným výletem navštívit i nějakou rozhlednu. V úvahu přicházela Sendraž nebo Jiráskova chata, která nakonec zvítězila. Obě jsme navštívili relativně nedávno, avšak tlačil nás čas, takže jsme zvolili podle možnosti se co nejrychleji pokochat výhledem a zase pokračovat.

Z Jiráskovy chaty je krásný výhled směrem na Krkonoše, Náchodsko i Orlické hory.

 

Velký Blaník (638 m n. m.)

Našlapáno: cca 4,5 km
Stoupání: cca 240 m
Náročnost: mírná
Okruh: částečný

Na Velký Blaník jsme se vydali na začátku února. Trasa se nedá považovat ani za lehce náročnou, avšak s velkým břichem (4 dny po termínu) jsem si držela docela lenochodí tempo :)

Výšlap jsme začali na parkovišti. Ten den nám počasí na hezké světlo moc nepřálo (většina fotek nestojí za nic), takže jsme se nezastavovali a došli rovnou k Veřejové skále, ze které by měli v případě nouze vyrazit zemi na pomoc nyní spící rytíři.

 

Vyhlídky na Náchodsku

Našlapáno: cca 1 + 0,5 + 2 km
Stoupání: cca 30 + 90 m
Náročnost: velmi mírná :)
Okruh: ne (tam a zpět)

Poslední letošní krátký výlet nás zavedl na Náchodsko, kde jsme navštívili několik vyhlídkových míst a rozhlednu na Jiráskově chatě v Dobrošově.

U Nového Hrádku

Vyhlídkové místo u Nového Hrádku se nachází u torza větrné elektrárny, okolo níž vede červená turistická trasa. Výhled není nejčistší, je však vidět na Peklo i Orlické hory.

 

Peklo – zřícenina Frymburk a rozhledna Sendraž

Našlapáno: cca 14 km
Stoupání: cca 530 m
Náročnost: střední
Okruh: částečný

Do Pekla u Nového Města nad Metují jsme zavítali po několika letech. Tehdy jsme navštívili známou vyhlídku Koníček. Nyní jsme se vydali údolím na zříceninu hradu Frymburk a poté na rozhlednu Sendraž, ze které jsme viděli ukázkový západ slunce.

Listopad přinesl konečně příjemné teploty pro vycházky do přírody, navíc cestu malebným údolím lemovaly pěkně podzimně vybarvené stromy. Šlapalo se nám tedy více než dobře a brzy jsme dorazili pod hrad.

 

Rozhledna Jarník

Našlapáno: cca 3 km
Stoupání: cca 160 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne (tam a zpět)

Rozhledna Jarník z roku 1997 se nachází na stejnojmenném vrcholu Píseckých hor ve výšce 606 m. n. m., cca 2 km východně od Písku. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 34,6 m na zemí a vede na ni 182 schodů. Rozhledna je zajímavá tím, že na ni vedou dvě schodiště – jedno pro cestu nahoru, druhé pro cestu dolů. Zda se to však dodržuje, nemůžu potvrdit ani vyvrátit, s námi tam nebylo ani živáčka.

 

Čertovo jezero, Špičák, Černé jezero

Našlapáno: cca 11 km
Stoupání: cca 400 m
Náročnost: střední (kvůli vedru)
Okruh: ano

Letní vedro udělalo z jinak celkem nenáročného výletu na dvě známá šumavská jezera nepříjemný výšlap. Trochu stínu jsme si užili jen na Špičáku, jinak nás provázelo žhnoucí slunce.

Na Špičáckém sedle se nedalo zastavit. Po ránu bylo místní zpoplatněné parkoviště, ze kterého je nejsnazší přístup k Černému jezeru, plné, takže jsme se museli vydat dál. Začali jsme až z parkoviště kus od žluté směrem k Železné Rudě.

žlutá turistická značka Cesta po žluté představuje mírné táhlé stoupání a vede přes tři sjezdovky, na kterých pražilo tak, že jsme si ani ty výhledy výsečí moc neužili. Slunce pražilo i do lesa, takže stín očekávanou snesitelnější teplotu nepřinesl.