Ze života Ver.

skály

Kočičí skály a Kočičí hrad na Ostaši

Našlapáno: cca 2,5 km
Stoupání: cca 100 m
Náročnost: žádná / s dítětem v nosítku mírná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Na Ostaš jsme se minule vydali, když si syn ještě hověl v břiše (fotoreport zde). Na Kočičí hrad nám tehdy už nezbyl čas. Tento restík jsme se vydali minulou sobotu napravit i s malým.

Na oficiálním parkovišti se ještě nevybíralo parkovné, takže jsme auto nechali tam a přes chatovou osadu se vydali po červenozelené k rozcestníku Nad Slují Českých bratří (na tu nám pro změnu nezbyl čas tentokrát, takže se na Ostaš určitě ještě někdy podíváme). Od něj jsme pokračovali po zelené do PP Kočičí skály. Této oblasti se také říká Dolní Labyrint, Dolní Bludiště, či Dolní Ostaš.

 

Velký Blaník (638 m n. m.)

Našlapáno: cca 4,5 km
Stoupání: cca 240 m
Náročnost: mírná
Okruh: částečný

Na Velký Blaník jsme se vydali na začátku února. Trasa se nedá považovat ani za lehce náročnou, avšak s velkým břichem (4 dny po termínu) jsem si držela docela lenochodí tempo :)

Výšlap jsme začali na parkovišti. Ten den nám počasí na hezké světlo moc nepřálo (většina fotek nestojí za nic), takže jsme se nezastavovali a došli rovnou k Veřejové skále, ze které by měli v případě nouze vyrazit zemi na pomoc nyní spící rytíři.

 

Stolová hora Ostaš (700 m. n. m.)

Našlapáno: cca 4 km
Stoupání: cca 200 m
Náročnost: mírná
Okruh: částečný

Osamělá stolová hora Ostaš se nachází mezi městy Teplice nad Metují a Police nad Metují. Cesta na vrchol prochází skalním bludištěm, do nějž se chodili lidé z okolí skrývat v době válek.

Zaparkovali jsme v kopci pod oficiálním parkovištěm a dále už pokračovali po značené modré trase. Osada Ostaš se hemžila lidmi, ve skalním měste jsme jich však již mnoho nepotkali. Po krátkém stoupání jsme se dostali do skalního města/bludiště. Neopomněli jsme jej celé prolézt a tak jsme se dostali i na zajímavé vyhlídky.

 

Štarkov (část přírodní památky)

ŠtarkovNašlapáno: 1,2 km
Stoupání: cca 110 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne – tam a zpět

červená turistická značkaCestou přes Vysočinu jsme se rozhodli zastavit na jednom kopci. Matně jsme si pamatovali, že by se na něm měla nacházet zřícenina. Jedná se o kopec Štarkov u Nového Jimramova.

Zřícenina se na něm spolu se zajímavou skálou nachází, ani k jednomu bodu zájmu jsme žel nedošli. Chybně jsme se domnívali, že nahoře na ceduli bude směr k nim označen a až doma jsme zjistili, že jsme se nacházeli jen cca 250 metrů od nich. Turistickou značku totiž nějaký „dobrák“ ukopl, čímž mu srdečně „děkujeme“.

Tato oblast je však neuvěřitelně krásná, takže máme důvod se tam brzy vydat znovu :)

 

Plešivec (Brdy – Hřebeny)

Našlapáno: 6,5 km
Stoupání: cca 260 m
Náročnost: mírná
Okruh: ano

Na Plešivci jsme se octli loni při hřebenovce po brdských Hřebenech. Tehdy nám počasí k výhledům moc nepřálo, tentokrát to však bylo úplně o něčem jiném.

červená turistická značkamodrá turistická značkaKlímek (rozc.) > Viklan
→ 1 km | ↑ 60 m | ↓ 10 m

Od parkoviště jsme vyrazili po asfaltce směrem k Viklanu. Jedná se o křemencový balvan vysoký 2 metry a dlouhý 3 metry. Od 19. se však již neviklá. Pověsti tvrdí, že se vikláním dal přivolat déšť či ověřit nevěra ženy (ta, co s ním nepohnula, byla nevěrná).

V jeho okolí se nachází množství kamenných mužíků.

 

Hradiště Řivnáč, Levý Hradec a Pravý Hradec

Hradiště ŘivnáčNašlapáno: 13,5 km
Stoupání: cca 350 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne

Nedávno jsme se vydali na krátký výlet po hradištích severně od Prahy. Trasu jsme začali v Úholičkách, kam jsme se z Prahy přepravili vlakem. Hned od nádraží se nám naskytl výhled na náš první cíl – hradiště Řivnáč.

Nahoru na kopec vede NS Rozhlédni se, člověče, kterou v této části představuje uzoučká pěšina klikatící se svahem přímo nad tratí. Dovedla nás na vyhlídku Stříbrník a dále lesem přes vrchol Stříbrníku (311 m.n.m.) až na pole, z něhož byly díky ucházející viditelnosti rozpoznatelné různé části Prahy.

Naučná stezka samozřejmě vede až na hradiště Řivnáč. Počasí nám přálo, ač si někteří z nás jistě dokázali pro první výstup toho dne představit nižší teploty :)

 

Mšenské bludiště

Mšenské bludištěNašlapáno: 1 km
Stoupání: cca 70 m
Náročnost: mírná (klouzalo to :))
Okruh: ano

Bludiště se nachází u Mšena na Kokořínsku, kterému sněhová pokrývka vysloveně sluší :)

Okruh měl stěží kilometr, nicméně místní ferratka (skalní skok je zajištěn řetězem) nás vypekla, boty na namrzlém kameni klouzaly a tak jsme hledali jiné řešení. Nakonec jsme náročnější úsek obešli a přišli pod něj okolo skalní stěny. I to bylo zajímavé. K samotnému skalnímu bludišti jsme dorazili o chvíli později. Tvoří ho skalní soutěsky a kvádrové pískovce.

 

Góry Stołowe (Białe Skały a Fort Karola)

Góry Stołowe - Białe Skały Našlapáno: 9 km
Stoupání: cca 210 m
Náročnost: mírná
Okruh: ano

První letošní delší výlet jsme si naplánovali v polských Stolových horách. Trasu jsem vzhledem k počasí nakonec zkrátili, nicméně se tam rozhodně brzy vydáme znovu.

Na prvním rozcestníku jsme se vydali po zelené směrem k Bílým Skalám. Na asfaltce leželo tak 15 cm sněhu, takže se po ní nejlépe nešlo. V tu chvíli jsme litovali, že jsme doma nechali běžky. Úsek začal být zajímavým ale až po téměř 4 kilometrech, kdy se před námi objevily první skalní útvary.

 

Nízké Tatry (Ďumbier + Chopok)

Trangoška > Chata M. R. Štefánika > Krúpove s. > Ďumbier > Demanovské s. > Konské > Chopok > Kosodrevina > Srdiečko

Nízké Tatry (Ďumbier + Chopok) Našlapáno: 15 km
Stoupání: cca 1510 m
Náročnost: kvůli sestupu citelná
Okruh: ano

Na Slovensko jsme vyrazili prakticky na otočku. Prodloužený víkend jsme zahájili koncertem. Den poté nás kamarád vytáhl na výšlap.

Výšlap na nejvyšší vrchol Nízkých Tater byl vlastně v pohodě ve srovnání se sestupem z Chopku po žluté. Rozhodně to ale stálo za to.

zelená turistická značka Trangoška > Chata M. R. Štefánika (1740 m.n.m.)
→ 3 km | ↑ 610 m | ↓ 60 m

Trasu jsme začali na parkovišti u rozcestí Trangoška ve výšce cca 1130 m.n.m. a vydali se po zelené na Chatu M. R. Štefánika nacházející se o 610 metrů výše. Na třech kilometrech je to celkem slušné táhlé stoupání. O to zajímavější to začalo být zhruba v polovině, kde jsme narazili na hromadu dřeva pro chatu. Za každou kládu o hmotnosti cca 15 kilo dostane nosič za odměnu čaj (velmi dobrý mimochodem). Pro netrénované jedince z ČR to znamenalo časovou náročnost větší, než odhadují rozcestníky. Nu nakonec to skončilo tak, že polovinu z toho největšího stoupání je odnesl náš kamarád jako hrdý syn Nízkých Tater obě najednou. Kolemjdoucí se s ním fotili a dočkal se zasloužených ovací jak cestou, tak na chatě :) Jelikož jsme mu s touto náloží konečně i my stačili, měli jsme čas si užívat výhled do údolí.