Ze života Ver.

Slovensko

Nízké Tatry (Ďumbier + Chopok)

Trangoška > Chata M. R. Štefánika > Krúpove s. > Ďumbier > Demanovské s. > Konské > Chopok > Kosodrevina > Srdiečko

Nízké Tatry (Ďumbier + Chopok) Našlapáno: 15 km
Stoupání: cca 1510 m
Náročnost: kvůli sestupu citelná
Okruh: ano

Na Slovensko jsme vyrazili prakticky na otočku. Prodloužený víkend jsme zahájili koncertem. Den poté nás kamarád vytáhl na výšlap.

Výšlap na nejvyšší vrchol Nízkých Tater byl vlastně v pohodě ve srovnání se sestupem z Chopku po žluté. Rozhodně to ale stálo za to.

zelená turistická značka Trangoška > Chata M. R. Štefánika (1740 m.n.m.)
→ 3 km | ↑ 610 m | ↓ 60 m

Trasu jsme začali na parkovišti u rozcestí Trangoška ve výšce cca 1130 m.n.m. a vydali se po zelené na Chatu M. R. Štefánika nacházející se o 610 metrů výše. Na třech kilometrech je to celkem slušné táhlé stoupání. O to zajímavější to začalo být zhruba v polovině, kde jsme narazili na hromadu dřeva pro chatu. Za každou kládu o hmotnosti cca 15 kilo dostane nosič za odměnu čaj (velmi dobrý mimochodem). Pro netrénované jedince z ČR to znamenalo časovou náročnost větší, než odhadují rozcestníky. Nu nakonec to skončilo tak, že polovinu z toho největšího stoupání je odnesl náš kamarád jako hrdý syn Nízkých Tater obě najednou. Kolemjdoucí se s ním fotili a dočkal se zasloužených ovací jak cestou, tak na chatě :) Jelikož jsme mu s touto náloží konečně i my stačili, měli jsme čas si užívat výhled do údolí.

 

Ostrý Kameň

Zřícenina hradu Ostrý Kameň (Malé Karpaty)Zříceninu Ostrý Kameň jsme navštívili v rámci túry v Malých Karpatech (více zde) a strávili zde první noc. Nachází se na svahu Zárub ve výšce 576 m.

Ostrý Kameň byl postaven v 13. století, první zmínka se dochovala z roku 1273. Jako jeden z pohraničních hradů měl za úkol chránit tzv. českou cestu, obchodní stezku vedoucí z Budína přes západní Slovensko do českých zemí. Pojmenován byl zřejmě dle tvaru skály, na které stojí. Hrad vystřídal během staletí několik majitelů a padl až začátkem 18. století ve velké bitvě za Rákociho povstání. Tehdejší majitelé jej zřejmě značně poškozený opustili a od té doby chátral.

Ostrý Kameň stojí na vápencovém podloží. Z pozůstatků je patrný příkop vysekaný do skály, části obytného paláce, pozorovací a obranné věže i hospodářských staveb. Hospodářským budovám nechybělo sklepení, na hradě se nacházela pekárna, kuchyň, i věznice. Okolo celé stavby nechyběla vysoká zeď. Ruiny hradu chátrají dál a ztrácí se v bujném lesním porostu. Z některých jeho částí je krásný výhled do širého okolí.

 

Malé Karpaty

Smolenice > Jaskyňa Driny > Vlčiareň > Čertov žľab > Záruby s. > Záruby > Ostrý kameň > Breziny rozc. > Červená hora > Pod Čiernou skalou > Mon Repos > Amonova lúka > Klokoč > Sedlo Uhlíská > Mesačná lúka > Vápenná – Roštún > Pod Malou Vápennou > Sološnicka dolina > Sološnica

Našlapáno: 29 km (8,5 + 16 + 5,5)
Stoupání: 1530 m (700 + 770 + 60)
Náročnost: citelná
Okruh: ne

Popravdě, tohle byl cíl na jeden den a kousek a ne na den a půl a kousek třetího. Počasí v kombinaci s krosnou na zádech nám s tou náročností trošku zamávalo.

Modrá turistická značka Smolenice > Jaskyňa Driny
→ 2,5 km | ↑ 225 m | ↓ 80 m

Co si budeme povídat, bylo vedro. Slunko pražilo jako divé a už při výstupu na první kopec začalo být jasné, že na původní plán si budeme muset nechat zajít chuť, respektive vybrat lepší počasí jindy.
Ze Smolenice jsme po rozpáleném chodníku vyrazili po zelené a snažili se rozdýchat dusno, které nás mělo následující dny provázet. Cesta k jeskyni Driny nám tak trvala neskutečně dlouho. Člověk během kilometru vystoupal nějakých 200 výškových metrů, aby k ní mohl dalších 80 klesnout po dosti strmé cestě ve skalách.

 

Ľupčiansky hrad a Ľupčiansky skalný hríb

I vypravili jsme se po zimě na otočku na Slovensko. Za kulturou. Jinými slovy na koncert a nutno podotknout, že to za Svaricu vážně stálo. Pochybuju ovšem, že Svaricu znáte, takže celou večerní akci vynechám.

Do Banské Bystrice jsme vyrazili naším oblíbeným nočním spojem v pátek večer a na místo dorazili po osmi hodinách v šest ráno. Vhledem k počasí jsme si odpustili výšlap na Pustý hrad (zřícenina u Zvolena) a v 6:15 už seděli v busu do Slovenské Ľupči. V liduprázdné obci nás přivítala mlha, která ukryla jinak viditelné Tatry v dáli. Ztuhlé klouby bez problému rozhýbal výšlap na kopec k hradu, který se tyčí nad vsí. Vzhledem k počasí však stojí fotky za h… No což, koukli jsme na něj ze všech stran zvenku, dovnitř jsme si nestihli objednat prohlídku a ti vydřiduši chtějí 15€ za focení, takže mě to zas tolik nemrzí :)

Ľupčiansky hrad

 

Kremnické vrchy – Velestúr

Z Králík na Kralické sedlo (Kremnické vrchy)V pátek večer jsme se vydali navštívit pár slovenských známých. Výlet začal v deset večer, kdy jsme vyjížděli z Prahy směr Banská Bystrica, kam jsme dorazili po šesté ráno. Celou dobu nás provázel silnější či slabší déšť a bylo jasné, že jen tak neustane. Krom toho však vše vycházelo. Na shánění pláštěnek jsme se vykašlali a o půl sedmé už jsme seděli v dalším autobuse směr Králíky, ze kterých jsme začali stoupání na Kralické sedlo. Za celou dobu (až do cíle) jsme nepotkali ani živáčka. Kdo by taky vylézal z domu v takovém počasí, natož aby se trmácel do hor :D

Začali jsme na modré, která nás provedla okolo ski areálu kazícího výhled do úžasné krajiny. Z fotek z této části je použitelná málokterá…

Modrou jsme zakrátko opustili a stoupání mohlo pokračovat. První tři kilometry s převýšením 500 metrů nám daly docela zabrat. Zelená se zdála být nekonečná… S dvacetikilovou krosnou na zádech jsme toho měli po pár set metrech plné zuby. Stúpali jsme a stúpali po lesní pěšině, napůl zmoklí, napůl zpocení, rozmočená půda nám podjížděla pod nohama a po vrcholu ani náznak. Nicméně to za tu námahu stálo. Liduprázdný tichý les protkávala mlha a na mlhu v lese já jsme obzvlášť ujetá :)