veruce.cz

Středočeský kraj

Zřícenina větrného mlýna Příčovy

Zřícenina větrného mlýna Příčovy Obec Příčovy leží zhruba 3km severozápadně od Sedlčan. Zříceninu zjevně obřího větrného mlýna pak najdete při cestě na Dublovice u křižovatky, z níž se odpojuje červená turistická značka (mapa). Mnoho informací se mi k mlýnu dohledat nepodařilo. Nejvíc se toho píše nejspíš na stránkách města Sedlčany (tu).

Průměr kruhové mlýna holandského typu činil 13,5 m a odborníci neváhali pronést myšlenku, že se možná jedná o největší stavbu svého druhu v celé Evropě. Pochází zřejmě z 18. století, kdo jej však nechal vystavět, o tom se dodnes vedou dohady, uvádí se František Norbert Kfelíř ze Zakšova – majitel Příčov v té době nebo Schönpflugové z Gamsenbergu, kteří v témže století nechali v obci vystavět zámek a několik hospodářských staveb. 

 

Písečný přesyp (Písty u Nymburka)

Písečný přesyp (Písty u Nymburka) Našlapáno: cca 1 km
Stoupání: žádné
Náročnost: žádná
Mapa: zde

Písečný přesyp na okraji obce Písty u Nymburka patří v našich zeměpisných končinách určitě mezi zajímavosti. Mnoho písečných dun (čili přírodních hromad písku) u nás přece jen nemáme. Tato vznikla v ledových dobách starších čtvrtohor a v oblasti této přírodní památky najdeme i chráněné rostliny a živočichy.

 

Bezděz

Hrad BezdězNašlapáno: cca 3 km
Stoupání: cca 180 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Dobré jídlo v okolí: Vyhlídka Restaurant (kousek od parkoviště přímo v Bezdězu, u rozcestníku Bezděz – Pod hradem)

Bezděz patřil několik let mezi ta místa, která nás lákala, ale pořád jsme výlet na ně odkládali pro očekávaný velký příval turistů (takovým místům se zpravidla vyhýbáme). Nakonec jsme se rozhodli vypravit se tam minulý víkend a vydařilo se – počasí příznivé (ač tedy chvílemi neslušné vedro) a počet turistů se pohyboval v rámci našich mezí (to ostatně potvrzuje fakt, že prostory hradu se daly bez problémů nafotit liduprázdné).

Auto jsme nechali na placeném parkovišti přímo v Bezdězu a vyrazili nahoru za mohutného řevu. Co se tentokrát našemu batoleti nelíbilo, mi zůstalo záhadou. Trvalo to někam mezi první a druhou bránu, kde teprve pochopil, že lézt po kamenné cestě a schodech je vlastně zábavné. Zbytek prohlídky už zvládl celkem v pohodě a celé ho to tak zmohlo, že po návratu do auta prakticky ihned usnul. To nám trošku překazilo plány na další výletní cíle, ale co se dá dělat.

Pohled na hrad od parkoviště pod kopcem i několik brán cestou potvrzují, že se jednalo o velký a dobře chráněný hrad. 

 

Brdy – Padrťské rybníky

Dolejší padrťský rybníkNašlapáno: cca 10 km
Stoupání: cca 120 m
Náročnost: mírná
Okruh: ano
Trasa: zde

Dobré jídlo v okolí: Zájezdní hostinec Drmlovka (Bohutín, Vysoká Pec 64, → 20km směr Příbram)

Na úvod – do reportů nově přidávám tip na dobré jídlo v okolí, protože už jsme zase měli problém něco použitelného cestou domů najít. O bídě, co se použitelných restaurací týče, chystám vlastní článek. Do starších fotoreportů postupně přidám tipy tam, kde si vzpomenu, jakou restauraci jsme navštívili, a najdu-li aktuální info o tom, že ještě funguje.

Z Teslín k pozůstatkům kláštera

V Teslínách se dá celkem bezproblémově zaparkovat naproti turistickému rozcestníku a k Padrťským rybníkům je tato obec dobré startovní místo.  Cesta po zelené k rozcestníku Břízkovec i dále po červené k samotným rybníkům vede prakticky po rovině nebo z mírného kopce.

V polovině cesty mezi Břízkovcem a rybníky si můžete prohlédnout pozůstatky kláštera zničeného v 15. století husitskými vojsky.

 

Zřícenina Stará Dubá a pozůstatky města Odranec

Stará Dubá - OdranecNašlapáno: cca 4 km
Stoupání: cca 90 m
Náročnost: mírná (pouze za suchého počasí)
Okruh: ne, tam a zpět
Trasa: zde

Využili jsme toho, že největší mrazy polevily, a vypravili se na první letošní zříceninu, resp, na tři zříceniny, o těch dalších dvou však jindy. Jako výchozí bod pro tuto procházku jsme si zvolili obec Hvězdonice. Po žluté jsme se vydali okolo Sázavy z jedné strany a vlakové tratí ze strany druhé chatařskou oblastí, přešli jeden zcela zamrzlý přítok a brzy jsme dorazili k naučné ceduli u pozůstatků jedné z městský bran středověkého města Odranec, které se rozprostíralo v podhradí. 

 

Zatopené dálniční mosty D1 a trocha historie

Zatopený most přes údolí Sedlického potokaPokud máte v povědomí informaci, že se u nás dálnice začaly stavět někdy v 60. letech 20. století a že za ně vděčíme komančům, zřejmě vás překvapí fakt, že část dálnice D1 vznikla již během 2. světové války, některé úseky dokonce ještě před ní. Právě z této doby pochází i 2 nepoužívané a částečně zatopené mosty, které se nachází na vodní nádrži Švihov. Některé části dříve budované dálnice nebyly v 60. letech použity a dálnice dnes vede jinudy. Tyto relikty jsou připomínkou toho, za jakých okolností D1 začala vznikat.

Článek se týká zejména mostů, které dříve vedly přes Sedmpanský a Sedlický potok, avšak bez trochy historického pozadí by to nešlo (fotografie mostů ze současnosti naleznete ke konci článku).


Myšlenka dálnice napříč Československem

Myšlenka dálnice spojující západ Čech s východem Slovenska či Podkarpatskou Rusí se zrodila ještě dříve – v roce 1935 (projekt „Národní silnice Plzeň – Košice“ a návrh silniční magistrály Cheb – Chust) a v roce 1937 (dálková silnice „Cheb – Velký Bočkov“). Reálně projektovat se začalo i přes schválení Mnichovské dohody (září 1938), a to krátce po zabrání Sudet. V plánu byly úseky Pražský okruh, Praha – Jihlava, Jihlava – Zástřizly, Zástřizly – hranice Slovenska. V té době byla vyprojektována i německá autostráda z Breslau (dnešní Wroclaw, Polsko) přes území našeho státu do Vídně. Dálnice se měly křížit u Brna.

 

Dopadová plocha Jordán, aneb bunkry v Brdech

Bunkr Jordán (Brdy)Našlapáno: cca 12 km
Stoupání: cca 340 m
Náročnost: mírná
Okruh: částečný
Trasa: zde

Do Brd jsem se těšila už dlouho, vlastně od chvíle, kdy byla do světa vypuštěna zpráva, že se vojenský prostor bude rušit a vznikne místo něj CHKO. Minulý víkend jsme se vydali do oblasti bývalé dopadové plochy Jordán, kde se na kopci Houpák (794 m.n.m.) nachází několik bunkrů.

Auto jsme nechali v Nové Vsi u Zaječova a vyrazili po zelené směrem k rozcestníku K letišti. Cestou se nám naskytlo několik částečných výhledů na krajinu, kterou známe z Hřebenů. Počasí nám vyhovovalo, žádné vedro, žádný déšť, jen podmračeno. Brdy jsou zatím velmi klidným, tichým a liduprázdným místem. Okolo nás šuměly pouze stromy, teprve po 4 kilometrech jsme potkali dalšího živáčka.

Když jsme se přiblížili k Houpáku, v okolí cesty se začaly objevovat výstražné cedule. Na rozcestníku K letišti jsme opustili značenou trasu a vydali se po silnici. Zanedlouho jsme narazili na první bunkr.

 

Ruiny kaple na Malém Blaníku

Našlapáno: cca 3,5 km
Stoupání: cca 100 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Na známější Velký Blaník jsme se vydali před rokem a čtvrt (tehdy se synem v břiše čtyři dny po termínu, report zde). Na Malý Blaník už nám nezbyl čas, takže jsme se jednoho odpoledne vydali napravit tento restík.

Auto jsme nechali v obci Býkovice a vydali se po červené na vrchol.  Cesta není vůbec náročná, jen krátký úsek vede do kopce. Na vrcholu Malého Blaníku se nachází ruiny kaple sv. Máří Magdaleny. Uzavřena byla roku 1783 a od té doby chátrá. 

Mezi obvodovými zdmi se nachází ohniště, které toho dne nezůstalo liduprázdné. Upřímně mě to trochu naštvalo a zamrzelo. V turisticky navštěvovaných místech jako je toto, bych čekala, že lidé odsunou opékaní buřtů na večer, aby si přes den mohli návštěvníci ruinu pořádně prohlédnout. Takto jsme si mohli zříceninu prohlédnout a nafotit pouze z venku

 

Rozhledna Špulka

Našlapáno: cca 2 km
Stoupání: cca 90 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne – tam a zpět
Trasa: zde

Rozhlednu Špulku jsem měla v plánu navštívit už několik měsíců. Tento víkend se naskytla ideální příležitost se na ni konečně podívat.

Auto jsme nechali v obci Lbosín, ve které se nachází příkladně značené a nezpoplatněné parkoviště B. Parkoviště A zřejmě leží u hlavní silnici (Struhařov – Divišov) nedaleko Lbosína. Rozhledna stojí na kilometr vzdáleném vrcholu kopce Březák v nadmořské výšce 530 m. n. m. Cestu k ní lemuje naučná Ptačí stezka.

 

Vyhlídka na Panské skále

Našlapáno: cca 4,5 km
Stoupání: cca 130 m
Náročnost: zanedbatelná
Okruh: ano
Trasa: zde

Po návštěvě muzea v Lešanech jsme se vydali do PP Hornopožárský les, který jsem již jednou o kus dál navštívili (foto z Vlčí rokle zde). Nyní jsme vyrazili z Těptína na Panskou skálu.

Cesta vede lesem skrze PR Grybla střídavě z kopce do kopce, až se napojí na další turistické trasy a cyklostezku. Tuto částo bohůmžel nemám nafocenou vůbec. Na fotkách níže je až výhled ze samotné Panské skály směrem na jih a okolí vyhlídky.