veruce.cz

Středočeský kraj

Hradiště Řivnáč, Levý Hradec a Pravý Hradec

Hradiště ŘivnáčNašlapáno: 13,5 km
Stoupání: cca 350 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne

Nedávno jsme se vydali na krátký výlet po hradištích severně od Prahy. Trasu jsme začali v Úholičkách, kam jsme se z Prahy přepravili vlakem. Hned od nádraží se nám naskytl výhled na náš první cíl – hradiště Řivnáč.

Nahoru na kopec vede NS Rozhlédni se, člověče, kterou v této části představuje uzoučká pěšina klikatící se svahem přímo nad tratí. Dovedla nás na vyhlídku Stříbrník a dále lesem přes vrchol Stříbrníku (311 m.n.m.) až na pole, z něhož byly díky ucházející viditelnosti rozpoznatelné různé části Prahy.

Naučná stezka samozřejmě vede až na hradiště Řivnáč. Počasí nám přálo, ač si někteří z nás jistě dokázali pro první výstup toho dne představit nižší teploty :)

 

Mšenské bludiště

Mšenské bludištěNašlapáno: 1 km
Stoupání: cca 70 m
Náročnost: mírná (klouzalo to :))
Okruh: ano

Bludiště se nachází u Mšena na Kokořínsku, kterému sněhová pokrývka vysloveně sluší :)

Okruh měl stěží kilometr, nicméně místní ferratka (skalní skok je zajištěn řetězem) nás vypekla, boty na namrzlém kameni klouzaly a tak jsme hledali jiné řešení. Nakonec jsme náročnější úsek obešli a přišli pod něj okolo skalní stěny. I to bylo zajímavé. K samotnému skalnímu bludišti jsme dorazili o chvíli později. Tvoří ho skalní soutěsky a kvádrové pískovce.

 

Západ slunce z Čápu

Západ slunce z ČápuNašlapáno: 3,5 km
Stoupání: cca 110 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne (tam a zpět)

Čápská palice je poměrně známý turistický cíl na Kokořínsku a západ slunce z ní se tentokrát vydařil :)

Cestu není nutno nějak podrobně popisovat. Z Pavliček jsme vyrazili po modré a následně po žluté do kopce na Čáp. Celkem jsme spěchali, takže jsme ani nefotili les zalitý zapadajícím slunkem. Ostatně jsme to stihli tak tak, krátce po vystoupání na vyhlídku se sluneční kotouč schoval za hory/mraky v dáli.

 

Kamenný pastýř – největší český menhir

Kamenný pastýř - největší český menhirKamenný pastýř stojí v poli cca 1 km severozápadně od obce Klobuky (severozápadně od Slaného/Kladna). Tento osamocený menhir je v České republice největším, jedná se o 3,5 metru vysoký neopracovaný balvan z pískovce s železitým tmelem.

S vysokou pravděpodobností se odhaduje pravěký původ tohoto menhiru, vztyčení pak na období bójské. První zmínka pochází až z roku 1841, kdy se objevuje v mapě. O jedenáct let mladší zápis z Klobucké kroniky uvádí toto:

…byla veliká bouře v kraji, při které zahrála si vichřice s kamenným mužem hru nepěknou a nikterak neodpovídající jeho důstojnosti. Vyvrátila jej totiž a porazila. Klobučtí se proto velmi rmoutili. Sešla se obecní rada a smluvila to, aby pro zachování staré památky byl kamenný muž zase postaven. Řízení práce té svěřeno jest jednomu příslušníku počestného pořádku mlynářského. Snadná robota pak to nebyla. Měli s ním několikahodinovou lopotu, než mu zase hlavu vztyčili. Potom přišli hudebníci a družičky. Bylo z toho mnoho radosti, že kamenný muž zase stojí v polích na stráži…

Záznamy z dalších let dokládají, že v okolí (28 kroků od menhiru) byly vyorány další kameny ze stejného materiálu.

RNDr. Milan Špůrek, který české megality podrobně studoval, zjistil, že u tohoto menhiru 30. dubna a 13. srpna překryje vycházející slunce horu Říp. Tato data odpovídají keltským svátkům Beltine a Lugnasad. V okolí Klobuk byly sice odkryty keltské hroby, tato souvislost však není nijak podložená. Navíc kultura, která v západní Evropě budovala megalitické stavby, tak činila ve 3. tisíciletí před křesťanským letopočtem, tedy (pravděpodobně) dlouho předtím, než Keltové na naše území přišli.

 

Týřov

Týřov Našlapáno: 3 km
Stoupání: cca 100 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne (tam a zpět)

Na Týřov jsme se vydali již téměř před rokem v rámci našeho poznávacího třídenního zimního výletu po horním toku Berounky.

žlutá turistická značkaTýřov (německy Angerbach) je zřícenina jednoho z nejvýznamnějších hradů Českého království. Najdeme jej v blízkosti obce Skryje, ze které k němu vede jediná přístupová cesta po žluté (v leté je ještě možné břebrodid Berounku).

Nejzajímavější je Týřov tím, že se jedná o kastel francouzského typu s mnoha obrannými věžemi. V době postavení (13. století) se jednalo ve střední Evropě o ojedinělý typ hradní stavby, který předběhl svou dobu. Zatímco v západní Evropě se jednalo o běžný typ, u nás se rozšířil až v 15.století.

První zmínka o Týřově pochází z roku 1249, kdy zde nechal král zajmout vzbouřeného syna Přemysla (Otakara II.) i s jeho stoupenci. Později se hrad dostal do rukou Viléma z Valdeka a byl zpět vykoupen Karlem IV. Husitské války přežil bez úhony, upadat začal až za potomků Jošta z Ensidle, sekretáře Jiřího z Poděbrad. Od roku 1575 se uvádí jako pustý.

 

Vysoký vrch (rozhledna)

Vysoký Vrch - západ slunceNašlapáno: 3 km
Stoupání: cca 50 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne (tam a zpět)

Na Vysokém vrchu u Malých Kyšic stojí nevysoká (8m) dřevěná rozhledna z roku 2007, ke které nevede turistická trasa. I přesto je však poměrně známá a na západ slunce jsme se tam nedostavili jediní. Ba dokonce jsme nebyli jediní, kdo na vrchu přespával :)

Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 5 metrů a nabízí téměř kruhový výhled na Rakovnicko, Křivoklátsko, Hřebeny + Brdy a České středohoří.

Cestu jsme zvolili od nedaleké modré turistické značky po lesnické cestě. Na samotný vrchol Vysokého vrchu, který se tyčí cca 30 metrů nad okolním terénem, jsme se drápali velmi ostrým svahem po kamenech a mezi borůvkami. S krosnou je to výborný zážitek ;)

 

Rogar 2014 – Boj o Hedeby

Bitva Rogar 2014 - Boj o HedebyBohové, ten čas ale utíká… Od letošní bitvy v Brdečném u Neveklova uplynul už měsíc a půl. Nejvyšší čas věnovat mu krátký report.

Na tuto akci jsme vyrazili již potřetí a bylo by to počtvrté, kdyby nám do toho loni něco nevlezlo (report z 2012 a 2011 si přečtěte pod odkazy). Letos poprvé nás překvapilo počasí. Ze všech bitev, které jsme dosud navštívili, jsme zvyklí na neskutečné vedro a peroucí sluníčko, ze kterého hrozí popáleniny. Letošní Rogar přinesl i solidní slejvák :)

 

Studený průchod

Studený průchodmodrá turistická značka červená turistická značka Skalní soutěsku Studený průchod najdeme v přírodní rezervaci Příhrazské skaly v Českém ráji – leží na trase mezi Krásnou vyhlídkou a Drábskými světničkami. Studený průchod se jí neříká jen tak. Kvůli nedostatku slunečního světla a vlhkosti se zdejší teploty ani v letních vedrech nedostanou nad 10°C. Díky tomu jsou skalní stěny obrostlé mechy a lišejníky typickými pro horské oblasti.
Soutěska měří 125 metrů a skalní stěny se tyčí do výšky až 15 metrů. Na jejím vrcholu byla roku 1866 vystavěna rakouská dělostřelecká baterie, která měla střežit silnici z Mnichova Hradiště na Turnov.