veruce.cz

zříceniny

Zřícenina hradu Dalečín (Tolenstein)

Našlapáno: cca 350 m :D
Stoupání: 0 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne

Zřícenina hradu Dalečín se nachází ve stejnojmenné obci na Vysočině. Navštívili jsme ji loni na jaře poté, co jsme prchli z nevlídného počasí v Jeseníkách právě do tohoto kraje.

Zajímavé je, že název Tolenstein je pouze místní označení z 19. století, přesto je pod ním zřícenina známá (snad i kvůli hudebnímu festivalu, který nese tento název a odehrává se v jeho prostorách. První písemná zrpáva jej zmiňuje roku 1519, nejedná se však o věrohodný pramen. O sedm desítek let později se uvádí již jako pustý.

 

Zřícenina hradu Oheb

Našlapáno: cca 2 km
Stoupání: cca 100 m
Náročnost: žádná
Okruh: více méně :)

Na Oheb jsme vyrazili podruhé, krátké info a fotky z předchozí návštěvy si můžete prohlédnout zde. Zřícenina hradu se nachází přímo nad přehradou Seč.

Auto jsme nechali u silnice a chtěli si cestu zkrátit přes les. To se moc nepovedlo a nakonec jsme na ní stejně skončili :)

Hrad Oheb byl postaven v druhé polovině 14. století. První písemná zmínka pochází z roku 1405. Vystřídal několik majitelů (Ješek z Popovce a Ohebu, Václav IV., Petr Zmrzlík ze Svojšína…, král Zikmund, Burian Trček z Lípy…). Hrad byl v letech 1468-69 poškozen při vpádu Uhrů, poté byl opraven a rozšířen. Po roce 1490 byl opuštěn a roku 1533 už se uvádí jako pustý.

Zajímavé je zejména to, že poslední písemnou zmínku máme z roku 1628. Ke konci tohoto století už dokonce zapomnělo i to, kde hrad stával. Ke znovuobjevení došlo až v roce 1789. V první polovině 19. a následně i 20. století zde došlo k úpravám pro zpřístupnění.

 

Západ slunce z Čápu

Západ slunce z ČápuNašlapáno: 3,5 km
Stoupání: cca 110 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne (tam a zpět)

Čápská palice je poměrně známý turistický cíl na Kokořínsku a západ slunce z ní se tentokrát vydařil :)

Cestu není nutno nějak podrobně popisovat. Z Pavliček jsme vyrazili po modré a následně po žluté do kopce na Čáp. Celkem jsme spěchali, takže jsme ani nefotili les zalitý zapadajícím slunkem. Ostatně jsme to stihli tak tak, krátce po vystoupání na vyhlídku se sluneční kotouč schoval za hory/mraky v dáli.

 

Góry Stołowe (Białe Skały a Fort Karola)

Góry Stołowe - Białe Skały Našlapáno: 9 km
Stoupání: cca 210 m
Náročnost: mírná
Okruh: ano

První letošní delší výlet jsme si naplánovali v polských Stolových horách. Trasu jsem vzhledem k počasí nakonec zkrátili, nicméně se tam rozhodně brzy vydáme znovu.

Na prvním rozcestníku jsme se vydali po zelené směrem k Bílým Skalám. Na asfaltce leželo tak 15 cm sněhu, takže se po ní nejlépe nešlo. V tu chvíli jsme litovali, že jsme doma nechali běžky. Úsek začal být zajímavým ale až po téměř 4 kilometrech, kdy se před námi objevily první skalní útvary.

 

Zvíkov

Týřov Našlapáno: 1,5 km
Stoupání: cca 60 m
Náročnost: žádná
Okruh: ne (tam a zpět)

Hrad Zvíkov jsme navštívili jako jedno z posledních míst v roce 2014. Nachází se nad soutokem Otavy a Vltavy (Jihočeský kraj) a jedná o národní kulturní památku (od r. 1950).

Hrad je známý a hojně navštěvovaný. Vzhledem k ročnímu období jsme ale měli štěstí a nepotkali jsme téměř nikoho. Do hradu se vstupuje Píseckou branou po mostě z 18. století. Areál hradu je rozsáhlý (od brány k vodě měří čtvrt kilometru). Hned několi míst slouží jako vyhlídka na Orlickou přehradu a soutok Otavy s Vltavou.

Místo, kde stojí Zvíkov, bylo osídleno zřejmě již době bronzové. Hrad dle pověsti založil kníže Nezamysl, jako středověké sídlo začal fungovat ve 12. století. Za Václava I. (13. stol) byl dostavěn palác a nádvoří a byly zesíleny hradby i strážní věže. Poté několikrát změnil majitele i mimo krále, což se správně stát královskému hradu nemělo. Za husitských válek se jej nepodařilo ani dobýt, ani poškodit. V 15. století došlo k renesanční přestavbě, dalšímu zesílení obrany a vybudování valu. Roku 1615 se posádka hrad o 140 mužích ubránila útoku 4000 vojáků. Po Bílé Hoře vzdoroval dlouho obléhání a vzdal se jako jedno z posledních míst. V polovině 18. století došlo k velkému požádru, o osm desítek let později se zřítila část královského paláce kvůli váze obilí, které zde bylo uschováno. Následně hrad rychle chátral. Teprve v 2. polovině 19. století došlo k výrazným opravám.

 

Týřov

Týřov Našlapáno: 3 km
Stoupání: cca 100 m
Náročnost: mírná
Okruh: ne (tam a zpět)

Na Týřov jsme se vydali již téměř před rokem v rámci našeho poznávacího třídenního zimního výletu po horním toku Berounky.

žlutá turistická značkaTýřov (německy Angerbach) je zřícenina jednoho z nejvýznamnějších hradů Českého království. Najdeme jej v blízkosti obce Skryje, ze které k němu vede jediná přístupová cesta po žluté (v leté je ještě možné břebrodid Berounku).

Nejzajímavější je Týřov tím, že se jedná o kastel francouzského typu s mnoha obrannými věžemi. V době postavení (13. století) se jednalo ve střední Evropě o ojedinělý typ hradní stavby, který předběhl svou dobu. Zatímco v západní Evropě se jednalo o běžný typ, u nás se rozšířil až v 15.století.

První zmínka o Týřově pochází z roku 1249, kdy zde nechal král zajmout vzbouřeného syna Přemysla (Otakara II.) i s jeho stoupenci. Později se hrad dostal do rukou Viléma z Valdeka a byl zpět vykoupen Karlem IV. Husitské války přežil bez úhony, upadat začal až za potomků Jošta z Ensidle, sekretáře Jiřího z Poděbrad. Od roku 1575 se uvádí jako pustý.

 

Helfenburk u Úštěka

Helfenburk u ÚštěkaNašlapáno: 6 km
Stoupání: cca 220 m
Náročnost: mírná
Okruh: ano

červená turistická značka Cestu na rozsáhlou zříceninu hradu Helfenburk jsme si zvolili po 6 km dlouhém okruhu, který začíná na parkovišti poblíž obce Ostré.

Cestou z Ptačího dolu směrem k zelené jsme místo focení houbařili. Moc jsme toho nenašli, takže jsme se na to kus od hradu vykašlali. Navíc jsme se děsili toho, co na zřícenině najdeme, neboť se po celém údolí rozléhal hlasitý dětský projev. Jak jsme se po sléze přesvědčili, děcka tam měla papundeklovou bitvu a ke vchodu do komplexu jsme museli obejít. Rozhodně to stálo za to.

Hrad jsme prošli kolem dokola i vevnitř. Dosti mě překvapilo jedno slušné dítko, které každému kolem procházejícímu popřálo dobrý den :)

 

Ostrý Kameň

Zřícenina hradu Ostrý Kameň (Malé Karpaty)Zříceninu Ostrý Kameň jsme navštívili v rámci túry v Malých Karpatech (více zde) a strávili zde první noc. Nachází se na svahu Zárub ve výšce 576 m.

Ostrý Kameň byl postaven v 13. století, první zmínka se dochovala z roku 1273. Jako jeden z pohraničních hradů měl za úkol chránit tzv. českou cestu, obchodní stezku vedoucí z Budína přes západní Slovensko do českých zemí. Pojmenován byl zřejmě dle tvaru skály, na které stojí. Hrad vystřídal během staletí několik majitelů a padl až začátkem 18. století ve velké bitvě za Rákociho povstání. Tehdejší majitelé jej zřejmě značně poškozený opustili a od té doby chátral.

Ostrý Kameň stojí na vápencovém podloží. Z pozůstatků je patrný příkop vysekaný do skály, části obytného paláce, pozorovací a obranné věže i hospodářských staveb. Hospodářským budovám nechybělo sklepení, na hradě se nacházela pekárna, kuchyň, i věznice. Okolo celé stavby nechyběla vysoká zeď. Ruiny hradu chátrají dál a ztrácí se v bujném lesním porostu. Z některých jeho částí je krásný výhled do širého okolí.