veruce.cz

Uniká mi dnešní doba

mobil-diteKdyž si výjimečně v MHD nečtu a koukám okolo sebe, nestačím se divit. Lidé, kteří mají společnou cestu, už si nepovídají, jako tomu bylo před pár lety. Když už jim někdo něco vypráví, stejně u toho šmatlají po displeji, aby jim neunikla jediná hláška na Facebooku, kterou musí stůj co stůj olajkovat hned. Ani matka si nepovídá s dítětem během společné cesty do práce/školy. Matka projíždí internet a dítě jí zvědavě nakukuje přes rameno. Případné zvídavé otázky něčím odbyde a raději mu na těch 10 minut cesty pustí film. Co z takových dětí vyroste? Těžko říct.

Když jsem chodila na ZŠ a SŠ (a není to tak dávno) a někde jsme na něco v hloučcích čekali, povídali jsme si mezi sebou. Ano, vesměs jsme řešili samé kraviny, ale to se dá u puberťáků čekat. Alespoň ajsme ale komunikovali normálně, nikdo nezíral do displeje po celou tu dobu, snad si jen s někým vyměnil pár esemesek. Dnešní školáci si ale mezi sebou nepovídají. Během půlhodinové jízdy MHD mezi sebou prohodí pár slov a mezitím něco úpěnlivě datlují na „dotykáčích“.

Když jdu na jídlo do restaurace, jdu tam povětšinou s mou dražší polovičkou. Během čekání na jídlo si vyměňujeme nejnovější zážitky z práce nebo nově načtené poznatky o všem možném. Lidé okolo nás jsou ale často zticha. Místo očekávaného cinkání příborů se však neozývá nic snad kromě ťukání dlouhých nehtů o displej.

Abych neházela všechny do jednoho pytle – stále vídám dost lidí, kteří si mezi sebou povídají, jedou-li sami, čtou si, případně sledují dění okolo sebe či pospávají. Oproti létům nedávným se takových však objevuje čím dál méně.

Dnešní dobu očividně nestíhám. Nemám „tablet“, resp. mám Wacom Bamboo One, ale majitelé toho, čemu se „tablet“ říká dnes, nebudou vědět k čemu to je. Nemám Facebook, ne proto, že jsem vyhraněná proti všemu novému, ale proto, že ho opravdu nepotřubuju. Nemám chytrý telefon, protože jsem na něm na net stejně nechodila, a tak jsem ho vyměnila za hloupý telefon a na čtení knih, k čemuž jsem ho používala přes 8 let, jsem si pořídila čtečku. Nechápu potřebu být na FB 24/7, ba ani online. Cožpak se lidi už neumí jinak zabavit? Umí mezi sebou vůbec ještě jinak než přes statusy a jejich vzájemné lajkování komunikovat?

 

5 thoughts on “Uniká mi dnešní doba

  1. Lyra

    Taky jsem si toho všimla a vždy skřípu zuby, když s někým někam jdu, ta osoba vytáhne mobil a začne si s ním hrát. Pak mám pocit, že mluvím do dubu a vůbec mě to nebaví. Ale mám podezření, že s tím nic moc nejde udělat. Ještě že se stále najdou lidé, kteří se takto nechovají, jakkoliv jsou v menšině, jak sis všimla.

     
    1. V. Post author

      Docela doufám v to, že modní vlna civění do čehokoli „chytrého“ brzy skončí a lidé se zase začnou chovat jako dříve. Něco mi však říká, že to tak nebude.

       
  2. Monica Otmili

    Po úpěnlivém bránění svého starého telefonu, což byl jeden z prvních ještě hloupých dotykáčů u nás, jsem po přítelovi podědila onen chytrý (pro změnu jeden z prvních chystrch u nás, takže by dnes běžnému uživateli nestačil). prvních pár dní su měla pocit, že je to asi chytřejší než já, trvalo celkem dlouho, než jsem se s ním plně skamarádila. Internet si neplatím, takže „datluji“ jen za předpokladu otevřené wi-fi sítě a jinak vše při starém. Situaci, kdy někomu něco vyprávím a dotyčný je zrovna datlem, též nemusím. Obvykle se zarazím i v půlce věty, neboť dotyčný si toho stejně nevšimne. ;-)

    Co mě děsí víc, než obecně masové používání chytrých telefonů a internetu, je skutečnost, že nabouchanými krabičkami disponují malé děti, veřejně vystavující své Iphony na obdiv v MHD. a já si vždy říkám, zda-li je to nutné, aby prvňáček měl zrovna tak drahý telefon. Z lastní rodinné zkušenosti mohu pozorovat předškolní dítko, jemuž dostane-li se do ruky, mizí jeho kreativita a je schopno na něm hrát hry a dívat se na pohádky do té doby, než mu to někdo (za doprovodu hlasitého dětského křiku) sebere…

     
    1. V. Post author

      S těmi dětmi je to fakt. Nějak nevidím potřebu 7-10letého dítěte vlastnit chytrý krám, který mu umožňuje lecjakou hovadinu. Je holt vidět, že už jsem jiná generace :D

       
  3. antiKristián

    Ale no tak, to trošku přehnaná sentimentalita. Ten článek je hodně zaujatej.
    Před 20 lety, když jsem do školy jezdil já, tak si lidi v autobuse nepovídali o nic víc, než dneska a mobila tenkrát neměl nikdo. Ráno při cestě do práce jezdim se školákama, kteří se normálně mezi sebou bavěj, jak maj (a vždycky měli) puberťáci ve zvyku. Jinak paralela s 10 letym dítětem, kterýmu se matka nevěnuje z doby kdykoli před mobilama: matka s 10 letym dítětem potká na zastávce svojí známou a začne s ní drbat a dítě má smůlu. Matka „případné zvídavé otázky něčím odbyde“. Jedinej rozdíl je v tom, že dneska mu teda pustí nějakej film. To mu nějak ublíží? Co by z něj jako mělo vyrůst? To už se říkalo v 90 letech, co vyroste z těch dětí, který vysedávaj u počítačů a konzolí. Vyrostli z nich normální lidi.
    Chce to nedívat se na svět tak černobíle ;)

    Zdravim

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.