veruce.cz

Blogerská výzva – dotazník od Canli

Pravdou je, že to tu teď trochu zanedbávám a věnuji se jednak svému druhému blogu a také tkaní na karetkách. Než dokončím nějaký pořádný článek, zapojuji se alespoň do tohoto dotazníku od Canli, který jsem před pár dny viděla u Lúmennky :)

Jak jsem začal/a psát blog?

Kdysi dávno, konkrétně před 12 lety (čili v roce 2005), přicházely blogy do módy, takže jsem se přidala k polovině spolužáků, kteří si jej tehdy založili. Tuším, že jsem jediná, kdo u toho zůstal. Před rokem jsem se o své blogerské historii rozepsala v článku Více než 10 let blogování.

No a před rokem jsem si založila ještě druhý blog, resp. jsem ho oddělila od tohoto, protože zajímá celkem úzký okruh čtenářů. Je o kontaktním rodičovství – Slovanská máma.

Proč píšu?

Protože pokud bych přestala, asi mi tak do měsíce hrábne ;) Blogování pro mě znamená dlouholetý koníček, kterým načerpávám psychickou pohodu a také se dozvídám nové informace při čtení podkladů pro ty hodnotnější články, takže mi tolik nezakrňuje mozek. Obojí dosáhlo po nástupu na mateřskou nového rozměru ;)

Kdo je můj oblíbený autor? Jaká je moje oblíbená kniha?

Dovolila jsem si tyto otázky zodpovědět najednou a místo knih uvést rovnou celé série :)

  • J. Červenák – Dobrodružství kapitána Báthoryho, Černokněžník a Černý Rogan
  • R. E. Feist – Trhlinové války, Hadí sága, Konkláve stínů
  • J. R. R. Tolkien – Pán Prstenů
  • J. Kulhánek – Noční klub, Divocí a zlí

O čem píšu?

Nejčastěji o našich výletech převážně po ČR. Uchovávám si tak vzpomínky na místa, která jsme navštívili.

Dále také o zajímavostech z historie a mých názorech na všechno možné. Dřív jsem hodně psala i o psychologii.

Na druhém blogu píšu o kontaktním rodičovství, nošení dětí v šátku či nosítku, o porodnictví a dalších tématech spojených s dětmi.

Jak dlouho mi trvá napsat jeden článek?

Muž mi napověděl, že i několik let :D Má pravdu, některé koncepty, z nichž se nakonec články skutečně staly, jsem dávala dohromady (některé i s jeho pomocí) třeba i 3 roky. Je to případ např. článku Časté historické nepravdy, nepřesnosti a zkratky.

S některými články si dávám opravdu záležet a průběžně k nim sbírám informace několik měsíců, než je dokončím a pustím do světa. Jindy, když dostanu nápad, jsem schopná během večera či dvou nastudovat vše potřebné a zároveň s tím vyplodit i poměrně dlouhý článek. Fotoreporty z výletů zaberou okolo hodiny i s úpravou fotek, výžblepty a vatové články i méně.

Už jsem někdy měl/a spisovatelský blok?

Jistěže.

Jaká je moje oblíbená citace knihy?

Uváděla jsem ji v předchozím dotazníku a uvedu ji i zde:

Novorozenec (tak jako guru) žije ve věčném Teď. Novorozenec v náručí (tak jako guru) je ve stavu blaha. Novorozenec nenošený žije ve stavu touhy, v pustině prázdného vesmíru.

Koncept kontinua – Jean Liedloff (recenze tu)

Ví moje rodina/ přátelé, že píšu? Ne – proč ne? Ano – podporují mě?

Ví, netajím se tím. Muž mě podporuje, na některých článcích (zejména z historie) se přímo spolupodílel. Ostatní si semtam něco přečtou, ale nevím o nikom, kdo by z blízkého okruhu příbuzných nebo známých sledoval mé blogy pravidelně.

Označuju se rád/a za blogera?

Neoznačuju se za blogera, nemám před kým :)

Zkoušel/a jsem už někdy napsat knihu?

Jistěže, stále leží nedokončená v imaginárním šuplíku a jednou za čas v ní udělám pár změn. K dokončení má ale velmi velmi velmi daleko.

Jaká je největší výzva, se kterou se setkávám jako blogger?

Zajistit si čtenářskou základnu a zejména napsat něco, co budou lidi komentovat. Podle všeho vím či alespoň tuším, že sem chodí jisté procento lidí opakovaně a články čtou, nicméně pro mě jsou důležité i komentáře. Ty potěší ze všeho nejvíc.

Jaké jsou ideální podmínky pro psaní?

Když malý usne brzo, pustím si nějakou dobrou hudbu, přes den se mi v hlavě rodil nápad a zároveň nepadám po celém dni s batoletem na hubu :D

Co mi blogování dalo a vzalo?

Vzalo mi hodiny, dny, týdny času. Sem tam mi pocuchalo nervy. Dalo a dává mi ale již zmíněnou psychickou pohodu, za kterou ten čas obětuju ráda (samozřejmě ne na úkor něčeho důležitějšího).

Moje oblíbené blogy, které čtu.

Už delší dobu si říkám, že mi tady chybí stránka s oblíbenými blogy, tak prozatím užší výčet těch aktivnějších, ten širší výběr zveřejním brzy v samostatném článku. Méně aktivní blogeři si to snad nebudou brát osobně :)

Mohla bych pokračovat některými čistě rodičovskými, ale ty si také nechám do samostatného článku.


Co vy a blogování? Blogujete? Čtete? Komentujete?

Kam dál?
 

9 thoughts on “Blogerská výzva – dotazník od Canli

  1. LadyBird

    Pěkný den,
    trošku bloguji, s blogováním jsem začala před několika lety na mateřské/rodičovské dovolené ze stejných důvodů jako Vy. Můj blog není tak rozměrný, ten všeobecný není o žádných vážných tématech, v podstatě jsem zjistila, že mě spíš baví představovat dětské knihy (neustále se vyvíjím), které vybírám, hledám a kupuji pro našeho Čmeláčka… od toho se odvíjí založení mého druhého blogu, čistě literárního, letos v lednu. Jsem opravdu blogující amatér (když svoje pokusy se psaním srovnám s některými jinými blogy – třeba tím Vaším), ale během dvou let jsem se toho hodně naučila… třeba upravovat fotky, vkládat je z různých zdrojů, pracovat s blogem, měním i způsob svého psaní, hodně se opírám o primární zdroje… třeba ze mě časem bude i opravdová blogerka, která má světu co sdělit… :) (a to věřím, že mám se svým širokým záběrem zájmů, který jsem ale na mateřské dovolené odsunula do pozadí…)
    Mějte se pěkně, hezké podzimní dny a pohodové blogování! :)
    Peťka :)

     
    1. veruce Post author

      Děkuji za pěkný komentář. Ten literární blog jsem neznala, podívám se :) Všichni se vyvíjí a tím je blogování o to zajímavější. Ať se daří! :)

       
  2. beallara

    Veru, mnohokrát ti děkuji za tento skvělý nápad, do výzvy se přidám a sama vytvořím svůj osobní pohled.
    Přesně si pamatuji první článek / o pradlenách /, který na mě velice zapůsobil a otevřel mi cestu na tvůj blog.
    A proč se ještě ráda chodím, já se zde učím. Učím se, jak pojmout dnešní svět, milovat svou dceru a vnučku bezvýhradně a to je deviza, kterou mi žádná blogerka ještě nenabídla.
    Neocenitelný dar !

     
    1. veruce Post author

      Tebou vyplněný dotazník už jsem také četla :)
      A děkuji! Tohle mě opravdu potěšilo!

       
  3. Sonya Merchier

    Canli musí byť rada, že sa jej výzva takto uchytila. A ja som hrozne potešená, že som v tvojom zozname, ó, je to milé *_* No a napokon, komentáre sú dôležité, to hej, len ľudia sú snáď leniví niečo pod článok napísať, alebo bohvie prečo nekomentujú… Aspoň mne moc nie, no :D

     
    1. veruce Post author

      Lidé jsou strašně lídí psát, ale já to svedu na matlafony, na těch se totiž psát ani nedá a když někdo kouká na internet jen na nich, tak je jasné, že těch komentářů moc nenapíše. Já se komentovat snažím, ale žel je to časově dost náročné :D

       
  4. Vivienne

    Tento dotazník se mi opravdu líbí a stejně tak odpovědi
    Bloguju už spoustu let, ale studium na VŠ mou činnost v internetových vodách značně omezilo. Ale pevně věřím, že se k tomu v budoucnu vrátím.
    Souhlasím s názorem výše, lidé jsou prostě na komentování moc líní. Nebo tedy já rozhodně jsem. Navíc mnohdy ani nevím, co přesně napsat, takže raději tiše zmizím. Ale mám své oblíbené stránky, kam chodím a čtu většinu článků, ale komentář zanechávám jen vzácně. Možná bych se nad sebou měla zamyslet.

     
    1. veruce Post author

      Ono je komentování vážně celkem časově náročné, takže ač si na málo komentářů stěžuju, víceméně to chápu. Já si také třeba otevřu pár nových článků, přes den si je přečtu, ale komentář ke všem nestihnu vyplodit, to třeba až za pár dnů, nebo žel třeba taky vůbec.

       
  5. Betty

    Ty bláho, přes deset let blogování je pecka. Já měla teda první blog taky asi před 10-11 lety, ale žádnej mi nějak dlouho nevydržel… Teď jsem se snad tématicky konečně našla…:)

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.