veruce.cz

Pro-Ana jídelníček

pro-ana_03Pondělí

  • snídaně – nic
  • oběd – nic
  • večeře – houska a půl

Úterý

  • snídaně – půl rohlíku se šunkou
  • oběd – jedna vařená brambora
  • večeře – nic

Středa

  • snídaně – půl rohlíku
  • oběd – nic
  • večeře – rýžový chlebíček

Čtvrtek

  • snídaně – rýžový chlebíček
  • oběd – dva rýžové chlebíčky
  • večeře – nic

Pátek

  • snídaně – půl rohlíku
  • oběd – vařená rýže pokapaná omáčkou
  • večeře – houska se šunkou a tvrdým sýrem

Ten pátý den už jsem to posrala, takový pěkný jídelníček to mohl být!!! :( Kromě toho jsem poslední dva dny sežrala balení gumových medvídků!!! :((

A teď vážně

Chcete rychle zhubnout? Pořiďte si pár žlučníkových kamenů a jednou za čas si dejte tučnou večeři. Nemusíte se bát přijatých kalorií. Vaše tělo vše ochotně do několika hodin vyzvrací. Žlučníkový záchvat není příjemný, ale ta bolest za to vážně stojí. Několik následujících dní totiž nebudete mít na jídlo ani pomyšlení. Pokud pak sníte něco náročenějšího, žlučník vám to hlasitě připomene a dieta vesele pokračuje dál.

pro-ana_02

Výše uvedený jídelníček je jídelníček člověka se žlučníkovými kameny, kterého postihlo několik záchvatů po sobě a snažil se nějakým způsobem do sebe něco dostat. První tři dny to vypadalo více než marně. To je snad jasný důkaz toho, že ty kameny by brala každá pro-ana nána, protože by si pak nemusela stěžovat na to, jak je to hladovění náročné.

A teď už opravdu vážně

Předpokládám, že každému došlo, s jak velkou nadsázkou a ironií je celý článek napsaný. Když se člověk skoro 2 týdny pořádně nenají, protože jakékoli (bezpečné!) jídlo u něj vyvolá další několikahodinový žlučníkový záchvat, a při tom se pohybuje v místě, kde se samozřejmě dále vaří a jí normálně, nemůže celou věc brát jinak než s humorem. A já miluju jídlo! Chodit provoněnou kuchyní s vědomím, že si nic z toho dát vážně nesmím, bylo utrpení.

I přes tyhle potíže dále syna kojím několikrát denně a jsem vděčná za to, že mi to moje tělo umožňuje. Od porodu jsme shodila 18 kilo, z toho cca 2/3 za poslední čtvrt rok během 3 pořádných žlučníkových záchvatů. Když pak někde narazím na nějaký blog pošahané pro-ana blbky, mám chuť ji nakopat. Ty holky si prostě neváží svého zdraví. Do článku jsem proto vybrala i pár jejich motivačních obrázků, skvěle se mi hodí do krámu.

Tohle se jinak než s humorem přežít nedá. Žlučníkové kameny bych přála leda svému úhlavnímu nepříteli. Všem ostatním přeji pevné zdraví.


zdroje obrázků: netuším, kdysi dávno jsme si je uložila jako ilustrační ke svým článkům o pro-ana fenoménu

Kam dál?
 

21 thoughts on “Pro-Ana jídelníček

  1. Alice

    Já sama jsem si anorexií prošla a chci tě ujistit, že anorektičky nejsou žádný blbky. Ve většině případů jsou to naopak velmi inteligentní dívky. Často v tom hraje roli perfekcionismus, šikana, nízké sebevědomí a podobné faktory. Věř nebo ne, anorektičky nejsou blbky, které by nevěděly co dělat a jen se takto bavily. Sice to začíná kvůli hubnutí, ale pak už to vůbec není o postavě. Je to psychická nemoc. Nemoc. Ty holky za to nemůžou a takto je nazývat jim opravdu nepomůže. Spíš by se společnost měla zamyslet, jaké šílené nároky na ženy klade ve smyslu vzhledu a dalších věcí, ve kterých se očekává, že prostě budou perfektní.
    Anorektičky by se takto neměly urážet. Často je jejich cílem upoutat pozornost, které mají nedostatek, tak bys to mohla jen zhoršit.
    Pokud tě toto téma zajímá, radši si o tom něco nastuduj, než se pustíš do diskuze a pokud ne, radši ruce pryč. Abys někomu jen neuškodila.

     
    1. Ver. Post author

      Tak já to napíšu podrobněji, když to z mého rozhořčení nebylo patrné.

      Anorektičky, tedy ty holky, které do toho spadly, protože začaly hubnout a pak se toho už nedokázaly vzdát, možná inteligentní jsou. Anorektičky jsou nemocné. Anorektičky by se ode mě dočkaly i podpory v boji s psychickou nemocí, o kterou se neprosily. Anorektičky zpravidla neurážím.

      O anorexii jsem toho načetla a napsala hodně (třeba i třídilnou povídku, ze které je celkem patrné, že jsem se do kůže jedné anorektičky snažila vžít opravdu hluboko – http://blog.veruce.cz/v/povidky/vy-chcete-umrit-ja-chci-zit-1-cast/).

      Pro-ana blbky, tedy ty holky, které v anorexii vidí styl života a nejlepší možnost, jak vyhubnout na kost, zveřejňují jídelníčky, ve kterých dominuje slovo nic, a motivují se k hubnutí hesly jako „Lepší mrtvá než tlustá“ a „Hlad bolí, ale štíhlost za to stojí“, tyhle blbky blbkami nazývat budu.

       
  2. Swicth

    No, bylo mi jasné, že se nějaká ex-anorektička v komentářích ozve :D

    Je mi fakt líto, že si musíš procházet těmi žlučníkovými kameny, můj táta měl teď zase ledvinový kámen (jo, to je sice úplně něco jiného… :D) a skoro rok se nemohl hýbat bez bolesti.

    Každopádně já se tak nějak snažím anorektičky podporovat. Pořádně vlastně ani nevím proč. Poslední dobou mi jsou (hlavně mojí rodinou) předhazovány věci jako, že jsem tlustá a zároveň, že nic nejím. Za prvé, kde je logika? Za druhé – ee, ne fakt nejsem tlustá. Mým otcem mi ale bylo například řečeno, že jsem „vypatlaná, protože nevím, kolik vážím“ nebo že „sice chodím běhat, ale ho*no uběhnu a spíš na to se*u“… nevím, kam mě tím chce dostat :D Jediné moje štěstí je, že už pro mě rodiče nejsou nic moc autorita (vím, že to asi není něco, co jsi jako matka potřebovala slyšet, ale tím se netrap, moje rodina je… jiná) a tak si z toho nic nedělám, nicméně své spolužáky jsem taky nenáviděla, a dokázali mě vydeptat k slzám a záchvatům řevu s pláčem… někdy si říkám, že by mohla být jen otázka času, kdy k nějaké poruše příjmu potravy sklouznu. Zvlášť když mám teď občas totálně nulovou chuť k jídlu :/

    Pěkný den :)

     
    1. Ver. Post author

      Předhazování rodinou nechápu. Občas třeba i rodičům narážka na postavu ratolestí ujede, ale mělo by to být buď se slušností, nebo s humorem. Snad to ustojíš bez nějaké PPP ;)

      Jinak ledvinová kolika se prý v bolesti té žlučníkové vyrovná. Naštěstí to ale nemůžu srovnávat a doufám, že ani nebudu mít příležitost.

      A co se té autority týče – tak už to s příchodem puberty chodí, všichni jsme si tím prošli ;)

       
    1. Lucka

      Není o co stát. Už se toho nikdy nezbavíš a bohužel na o přijdeš pozdě. Začni pravidelně a zdravě jíst a věnuj se sportu. To úplně stačí k tomu, abys vypadala víc než dobře :-)

       
  3. Lucka

    Ahoj sem vyléčená anorektička. Ukázka mého jídelníčku nyní: Snídaně: bílý jogurt, vločky, rozinky, oříšky, chia semínka. Svačina: ovocné smoothie. Oběd: gnochi se sýrem a zeleninou. Svačina: zeleninový salát, tm.houska. Večeře: rýže se zeleninou a masem. Vše dělám zdravě. Používám kokosový olej, nesmažím. Piju 2l vody denně, 2x Caro a 2x čaj. Čím víc jíš – tím víc hubneš. Pokud budeš takhle jíst: nic nic nic nic a nic tak za rok budeš buď mrtvá a nebo opravdu tlustá. Nic mezi tím není. Nehledej v tom vědu. Pokud máš nějaký problém, vyhledej si pomoc, nebo se někomu svěř. Já to tenkrát neudělala a stálo mě to málem život. Držím palečky, ať k tomuhle taky dojdeš. Je to jen o jednom – musíš se mít ráda. Ať se daří.

     
    1. veruce Post author

      Tento článek ve skutečnosti vůbec neradí, jak zhubnout. Doporučuji ji přečíst si jej celý.

       
  4. laura

    ahojte som laura mam 18 a ,meriam 163cm važim 68 69 pro ana som boloa dlho ale zas som resla kvoli zdravotnym problemov ale teraz sa chcem znova vratit len som nepochopila ako sa da vyvolat ten žlcniíkovy zachvat? dakuujem

     
  5. Anet

    Jsem snad nikdy nečetla víc zavádějící článek :D Jako fajn myšlenka ale začátek je přestřelený a je naprosto jaasný, že ty holky dojdou max k tomu, že si mají „pořídit“ žlučníkové kameny a ještě se tím budou řídit.. Za mne to je i fakt pěkná hovadina, napsat to takhle :) A jak je vidět dle komentářů, opravdu dost lidí to vzalo tou špatnou cestou.

     
    1. veruce Post author

      Zavádějící, ano to přesně bylo cílem :D
      Já si spíš myslím, že mnoho z komentujících to nečetlo vůbec, přečetli si pouze nadpis. Ty, kteří se opravdu shánějí po žlučníkových kamenech, považuji za provokatéry ;)
      A když se to tak vezme – žlučníkové kameny je poměrně těžké si na přání pořídit. Co jsem četla, je potřeba se jednostranně/nevyváženě stravovat a hlavně k tomu mít genetické dispozice. Jakmile slečny zjistí, že by kvůli tomu musely vlastně hodně jíst a ještě k tomu zejména tuky, tak jim asi vážně dojde, že si to měly přečíst do konce, nicméně pochybuji, že někdo došel tak daleko, aby tohle byť jen zjišťoval.

       
  6. SpokojenáSlečna

    Ahoj všem hubnoucím slečnám :-)

    asi tohle žádná z Vás nevyslyší, nebo nebude chtít vyslyšet, přesto bych si dovolila napsat svou osobní zkušenost s tímto „Hazardováním se životem“.

    Je tomu už 10 let, co jsem byla jedna z Vás. Procházela jsem si velmi těžkým životním obdobím. Otec, který byl pro mne vším se od nás jednoho krásného dne rozhodl odejít. Bylo mi 14 a neskutečně těžce jsem to nesla.
    Nevěděla jsem k čemu se mám upnout, abych přišla na jiné myšlenky. Někdo si najde sport,někdo maluje, já se pustila do Hubnutí.
    V tomto věku se postava rychle zakulacuje a mně se to znelíbilo. Nejdřív jsem si řekla: „Pár kil dolů to dáš!“.A ejhle! Kila šly dolů neskutečně rychle! V tomto věku je metabolismus tolik nastartovaný a mysl nadmíru vytrvalá až urputná.
    Celé tohle slavné „dietování“ končilo půlkou jablka za celý den nebo malou mističkou kukuřičných lupínků. Rozhodně jsem to nikdy nedělala kvůli tomu abych se někomu líbila. Dělala jsem to jen kvůli sobě,myslela jsem, že takto se budu cítít Dokonalá a Šťastná.
    Velký omyl.
    Poslední dny jsem do sebe nemohla dostat ani vodu. Můj žaludek už nechtěl přijmout vůbec nic.
    Naštěstí tu byl můj anděl strážný.Moje milovaná maminka.Bez ní bych tohle co píšu dnes už nenapsala.
    Stálo jí to velké úsilí a přemlouvání, ale donutila mě k hospitalizaci. Nejdřív jsem ležela v dětské nemocnici, kde se do mě snažili rvát jídlo horem spodem a strašili, že mi zavedou sondu s jídlem do žaludku. Pořád jsem se jim vysmívala, že to přece nemůžou.
    Věřte mi, Oni můžou všechno. Jsou to odborníci a vy se stanete jejich rukojmí, protože jste na to museli přistoupit v zájmu záchrany Vašeho života.
    Až teď si zpětně uvědomuju jak neskutečně sobecký to ode mě bylo.
    Kolik slz pro mě maminka vybrečela, když viděla vlastní dceru, jak se ji ztrácí před očima a vypadá jak chodící smrt.
    Můj otec vždy silný a nad věcí.Poprvé v životě jsem ho viděla naprosto bezmocného a bezradného.
    Jak to všechno dopadlo?
    Skončila jsem na psychiatrii pro dospělé, se zamřížovanýma oknama. Ve vězení odkud se nedostanete. Nakonec vám tu sondu do žaludku násilím narvou a do každé ruky vám napíchnou kapačku. Rozhodně se tam s váma nikdo mazlit nebude. Když už se dostanete do takového stavu jako tehdy já bývá ve většině případů pozdě. Nikdy jsem jim nevěřila, když mi řekli že jsem byla velmi blízko Smrti. Teď už to vím moc dobře. Tělo vám začne kolabovat, požírat samo sebe zevnitř, protože z venku už si nemá co vzít, když jste jen kostnatý skelet potažený kůží. Dostanete vysoké horečky, a všechno uvnitř vás se začne sypat. Jak domeček z karet. Budete nenávidět život, který jste si vybrali kvůli urputné touze po dokonalosti. Nezbyde z vás Nic. Ani fyzicky, ani psychicky.

    Když jste v sobě vzali takovou sílu a odhodlání s tímto začít, najděte v sobě tu stejnou velkou sílu to skončit. Doktoři vám možná zachrání život, ale dál v této cestě musíte pokračovat jen vy samy. A Vy na to máte! Já jsem to taky zvládla a řeknu vám, že to byl zatím nejtěžší boj v mým životě. Ale odešla jsem z něj jako Vítěz.
    Nejde tu přece jen o Vás. Nebuďte sobci. Máte určitě rodiče kteří vás milujou nade vše a utrhlo by jim to srdce, kdyby se Vám něco stalo.

    Stal se mi Zázrak a vysvobození ze života, který jsem žila. Za chvíli budu maminkou a doufám každý den v to, že bude moje holčička zdravá a že ji nepostihne tohle peklo jménem Anorexie. Dítě je pro rodiče obrovský Dar, který nikdy nechce ztratit. Doufám, že se na tohle všechno také budete jednou dívat aspoň trochu podobně jako já teď.
    Jste silný tak bojujte, nenechte tuhle debilní nemoc aby vás přemohla!
    Jste dokonalý právě takový jaký jste!
    Buďte zdravě štíhlý, sebevědomý a psychicky silný slečny.

    To Vám neskutečně moc přeju :-)

     
  7. zlatarybicka0908

    ahoj chtela bych zhubnout. je mi 14 a mam 58 kg!! fujj !! je tu nekdo kdo se o me postará? jestli ano napise mi na muj soukromej instagram: zlatarybicka0908 !! budu moc rada kdyz jakákoliv z vas pomuze. jsem ochotna čelit čemukoliv !! uz sem si to jednou prošla ale potrebuju ted podporu ! ❤️❤️

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.