veruce.cz

Osudový hrdina

Osudový hrdina Je vidět, že mi chybí slohovky na zadané téma (ve škole jsem poslední 3 roky stejně psala sálodlouhé úvahy, ale i nějaké vyprávění by se našlo – dvě z nich naleznete i zde na blogu), takže se mi při slovním spojení osudový hrdina vnuklo hned několik nápadů. Jako první z toho vzešla kratičká jednorázová povídka :)

* * *

Stál na hradbě a shlížel na tu spoušť pod sebou. Zakrvácená, lehce se chvějící, levá dlaň mu spočívala na helmě, kterou si sundal teprve před chvílí. V druhé ruce svíral meč – tak silně, že mu zbělaly klouby. Jakoby se snažil jílec rozdrtit. Vítr mu foukal vlasy do obličeje a přes kamenný výraz nevylo absolutně možné rozpoznat, co se mu honí hlavou. Na první pohled se dokonce zdál být klidný – zadumaný velitel, který hodnotí výsledek bitvy. Ruce však prozrazovaly v jeho případě více, než co by na mnohé prozradily oči.

Stál na hradbě a shlížel na tu spoušť pod sebou. Na nádvoří pevnosti se kupila hromada mrtvých nepřátel, jejichž popel bude rozptýlen do blízké řeky. Osobně nesnášel ten smrad, který se stal nedílnou součástí každé vyhrané bitvy o jeho domov. Tentokrát ale necítil žádnou radost z vítězství. Ubránit své město s většinovou ztrátou vlastník lidí mu k tomu neposkytovalo valný důvod. A on se najednou cítil starý, nemocný a neschopný. Starosta s rodinou se naštěstí stihli včas ukrýt v podzemních prostorách, kam by nepřátelé nenašli cestu ani po případném vítězství. Až do posledního vojáka druhé strany věřil, že i jeho rodina se snacházela tamtéž, jenže před okamžikem (nebo to snad byla věčnost?) viděl mezi řadami mrtvých měšťanů i tělo své ženy. Nemohl si ji splést – ty bílé šaty s koženým opaskem a její nápadně rudé vlasy přece tak důvěřně znal. V šoku zíral na svou milovanou, když vedle ní položil jeden z jeho lidí menší, stejně rudovlasou, postavu. V tu chvíli rezignoval.

Stál na hradbě a shlížel na tu spoušť pod sebou. Levá dlaň se mu třásla čím dál víc, až se přilba začala po studeném kameni pohybovat. V hlavě mu zněla slova té podlé ženštiny, na kterou jako malý kluk narazil, když se ztratil v lese. Tendy ze všeho nejvíc toužil být odvážným hrdinou, který zachrání množství lidských osudů svými statečnými činy. Ta ježibaba mu snad četla myšlenky, když mu věštila budoucnost. Ta stará, plesnivá, odporná -. Helma mu spadla k nohám a on to ani nezaregistroval. Najednou se ocitl zpátky v dětství u stolu v barabizně té čarodějnice. Nadšeně poslouchal, co mu říká, bral to jako hru. Vykládala mu karty – osud, voják, smrt, rodina. Proč jen tomu nevěnoval pozornost… Vodila ho za nos, když mu řekla, že z něj bude voják chránící osudy lidí, který zabrání smrti svých blízkých. Osudový hrdina, klíčová postava v širém okolí. Tak krásně to dětským uším znělo. Jenže až teprve teď pochopil pravý smysl těch karet. Smysl, který na něj přímo křičel a vysmíval se mu.

Stál na hradbě a shlížel na tu spoušť pod sebou. Na zem s hlasitým cinknutím a řachotem spadl i jeho meč. Rozpřáhl ruce směrem k nebesům, bouřkové mraky na jeho zařvání odpověděly hromy a blesky a on si byl jist, že alespoň bohové zůstali při něm. Přinejmenším jeho oblíbený hromovládce, který ho pokaždé doprovázel do bitvy. Déšť který se spustil vzápětí, bičoval vše okolo provazci vody a působil jako vysvobození. On se začal smát. Hlasitě. Šíleně. Bezdůvodně. Vylezl na okraj hradby a pokračoval v tom nelogickém chování, dokud mu na mokrém kameni neujela noha a on se nezřítil na nádvoří mezi své mrtvé nepřátele.

* * *

Stál na hradbě a vzpomněl si na slova té staré ženštiny, která mu prorokovala budoucnoust osudového hrdiny. Teď mu však hlavou projely myšlenky na to, že si svůj výklad popletla a zděsil se. Brzy měl oslavit první výročí se svou vyvolenou a představě, kdy v bitvě přišel o ni i o zatím nepočaté dítě, se oklepal děsem. Jenže co to bylo? Má to brát jako varování a odejít z armády k nějakému řemeslu? Vždyť nic neumí a na přeučení je už příliš starý ve svých 22 letech. Rozhodl se nelámat si s tím hlavu a brát to jen jako výplod své fantasie. Jeho slečna přece měla havraní vlasy a ta ve výjevu rudé. Během krátké doby zapomněl úplně a právě v den, kdy se rok s rokem sešel, poznal dívku s ohnivými vlasy…

 

5 thoughts on “Osudový hrdina

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.